Zákon o bankách

(1) Výše pohyblivé složky odměny nesmí u osoby s rizikovým vlivem přesáhnout výši pevné složky odměny, ledaže valná hromada banky rozhodne podle odstavce 2.

(2) Do působnosti valné hromady banky náleží rozhodnutí o tom, že výše pohyblivé složky odměny u osoby s rizikovým vlivem může být vyšší, nejvýše však ve výši dvojnásobku pevné složky odměny; valná hromada může rozhodnout pouze na základě odůvodněného návrhu předloženého valné hromadě v závislosti na vnitřní struktuře představenstvem nebo správní radou, který obsahuje alespoň

a) navrhovanou výši poměru pohyblivé složky odměny k pevné složce odměny v procentním vyjádření,

b) důvody pro schválení navrhovaného rozhodnutí a uvedení počtu osob s rizikovým vlivem, na které se rozhodnutí použije, a uvedení funkce těchto osob,

c) předpokládaný dopad rozhodnutí na dodržování požadavků na kapitál v objemu a struktuře podle tohoto zákona, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201327), rozhodnutí České národní banky nebo jiného příslušného orgánu.

(3) K rozhodnutí valné hromady podle odstavce 2 se vyžaduje souhlas

a) alespoň 66 % většiny hlasů přítomných společníků za podmínky, že na valné hromadě jsou přítomni společníci, kteří nakládají alespoň polovinou hlasovacích práv v bance, nebo

b) alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných společníků, pokud nejsou přítomni společníci, kteří nakládají alespoň polovinou hlasovacích práv v bance.

(4) Osoby s rizikovým vlivem, jichž se uvedená vyšší úroveň poměru mezi pevnou a pohyblivou složkou odměny podle odstavce 1 přímo týká, ani osoby jednající s nimi ve shodě, nesmějí vykonávat při rozhodování valné hromady podle odstavce 2 hlasovací práva.

(5) Zruší-li valná hromada rozhodnutí přijaté podle odstavce 2 nebo jej změní tak, že určí nižší výši poměru pohyblivé složky odměny k pevné složce odměny, uvede banka odměňování osob s rizikovým vlivem do souladu s novým rozhodnutím valné hromady do prvního dne roku následujícího po roce, v němž bylo přijato toto rozhodnutí.

(6) Vzniklo-li právo na pohyblivou složku odměny podle původního rozhodnutí valné hromady, zaniká právo na její výplatu v rozsahu, v jakém pohyblivá složka odměny přesahuje výši pohyblivé složky vyplývající z nového rozhodnutí valné hromady, a to dnem nabytí účinnosti nového rozhodnutí valné hromady.

(7) Banka neprodleně uvědomí Českou národní banku o svém doporučení společníkům i o navrhovaném vyšším maximálním poměru pevné a pohyblivé složky celkové odměny a jeho odůvodnění a na žádost České národní banky prokáže, že navrhovaný vyšší poměr není v rozporu s jejími povinnostmi podle tohoto zákona nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, s ohledem zejména na požadavky na kapitál.

(8) Banka může pro účely výpočtu výše pohyblivé složky odměny uplatnit diskontní sazbu až do 25 % celkového objemu pohyblivé složky odměny osoby s rizikovým vlivem za předpokladu, že je vyplacena prostřednictvím nástrojů, z nichž lze práva uplatnit nejdříve za 5 let.

(1) Banka je povinna bez zbytečného odkladu uložit u České národní banky výpis z obchodního rejstříku, jakož i všechny jeho změny.

(2) Zahraniční banka z jiného než členského státu je povinna bez zbytečného odkladu uložit u České národní banky výpis z obchodního rejstříku, jakož i všechny jeho změny.

(1) Banka zavede postupy pro své pracovníky k internímu hlášení porušení nebo hrozícího porušení tohoto zákona, právních předpisů jej provádějících nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky prostřednictvím zvláštního, nezávislého a samostatného komunikačního kanálu.

(2) Česká národní banka zavede účinný mechanismus k hlášení porušení nebo hrozícího porušení tohoto zákona, právních předpisů jej provádějících nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky a informuje o něm způsobem umožňujícím dálkový přístup; tento mechanismus zahrnuje alespoň

a) postupy pro hlášení porušení nebo hrozícího porušení České národní bance a jejich vyhodnocování Českou národní bankou,

b) ochranu osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící porušení; pokud se jedná o pracovníka banky, Česká národní banka a banka zajistí ochranu alespoň před diskriminací nebo dalšími druhy nespravedlivého zacházení,

c) ochranu osobních údajů osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící porušení nebo která je údajně odpovědná za porušení nebo hrozící porušení, ledaže je uveřejnění vyžadováno vnitrostátním právem v souvislosti s dalším vyšetřováním nebo následným soudním řízením.

(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou požadavky na postupy banky podle odstavce 1 včetně zajištění stejné míry ochrany, jako je vyžadována podle odstavce 2 písm. b) a c).

(4) Postupy interního hlášení podle odstavce 1 mohou být stanoveny na základě ujednání se sociálními partnery, prostřednictvím nebo s využitím komunikačních kanálů těchto partnerů, při zajištění stejné míry ochrany, jako je vyžadována podle odstavce 2 písm. b) a c).

(1) Banka informuje ve svých provozních prostorách nebo zahraniční banka v provozních prostorách své pobočky písemnou formou v českém jazyce o podmínkách pro přijímání vkladů, poskytování úvěrů a dalších bankovních obchodů a služeb a o své účasti v platebních systémech. Na vyžádání poskytuje informaci o pravidlech příslušného platebního systému.

(2) Banka nebo zahraniční banka informuje klienta o systému pojištění pohledávek z vkladů, kterého se účastní, a poskytne mu rovněž další informace o fungování příslušného systému pojištění pohledávek z vkladů v rozsahu informačního přehledu pro klienta podle odstavce 6. Tyto informace se klientovi poskytují prokazatelným způsobem před uzavřením smlouvy o účtu nebo před přijetím vkladu, a to v českém jazyce nebo v jazyce, na kterém se banka nebo zahraniční banka s klientem dohodla. Banka nebo zahraniční banka zajistí písemné potvrzení klienta o tom, že tyto informace obdržel, a uchovává jej po celou dobu trvání vkladu.

(3) Pokud daná pohledávka z vkladu podléhá ochraně poskytované systémem pojištění pohledávek z vkladů, uvede to banka nebo zahraniční banka ve výpisu z účtu nebo v obdobném dokumentu určeném klientovi, a v takovém případě v něm dále uvede odkaz na informační přehled pro klienta podle odstavce 6. Tento informační přehled poskytuje banka nebo zahraniční banka klientovi alespoň jednou ročně.

(4) Pokud klient využívá systém elektronického bankovnictví, může mu banka nebo zahraniční banka sdělit informace uvedené v odstavcích 2 a 3 prostřednictvím tohoto systému. Na žádost klienta poskytne banka nebo zahraniční banka tyto informace v listinné podobě.

(5) Garanční systém finančního trhu (dále jen „Garanční systém“) uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup informace týkající se zejména podmínek pojištění pohledávek z vkladů, postupu jejich uplatnění a výplaty z Fondu pojištění vkladů (dále jen „Fond“).

(6) Informační přehled pro klienta obsahuje základní informace o limitu pojištění, lhůtě pro výplatu a měně, ve které bude náhrada za pohledávku z vkladu vyplacena, a o tom, kterému systému pojištění pohledávek z vkladů daný vklad podléhá, a další související informace potřebné pro klienta. Česká národní banka stanoví vyhláškou vzor tohoto informačního přehledu.

(7) Zahraniční banka z jiného než členského státu je povinna na žádost právnické osoby nebo fyzické osoby v souvislosti s jejím podnikáním poskytnout bez zbytečného odkladu písemné vysvětlení úvěrového hodnocení této osoby (rating) pro účely posuzování jí poskytnutého úvěru nebo její žádosti o úvěr.

(8) Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu je povinna vést agendu každé smlouvy uzavírané s klientem takovým způsobem, aby na žádost České národní banky byla bez zbytečného odkladu schopna předložit příslušné doklady v ověřeném překladu do českého jazyka.

(9) Banka nebo zahraniční banka zavede účinný postup pro vyřizování stížností klientů a o tomto postupu srozumitelně, písemně a v úředním jazyce, popřípadě jazycích státu, na jehož území působí, informuje banka ve svých provozních prostorách nebo zahraniční banka v provozních prostorách své pobočky.

(1) Za účelem poskytnutí úplného a pravdivého obrazu o všech podstupovaných rizicích a jejich míře uveřejňuje zahraniční banka z jiného než členského státu údaje o

a) sobě a své činnosti a

b) svojí pobočce a její činnosti.

(2) Zahraniční banka z jiného než členského státu každoročně uveřejňuje informace o nastavení vnitřních zásad řízení, uspořádání a dalších postupů a mechanismů pobočky podle § 8b odst. 1 písm. a) bodů 1 až 3 a § 8b odst. 1 písm. b) až f).

(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou

a) obsah údajů určených k uveřejnění podle odstavce 1, jakož i formu, způsob, strukturu, periodicitu a lhůty uveřejňování údajů,

b) formu, způsob a lhůty uveřejňování údajů podle odstavce 2.

(4) Zahraniční banka z jiného než členského státu zavede, udržuje a uplatňuje vnitřní postupy a zásady pobočky pro

a) plnění požadavků na uveřejnění stanovených tímto zákonem nebo na jeho základě,

b) hodnocení přiměřenosti uveřejňovaných údajů, jejich ověřování a frekvence uveřejňování a

c) posouzení, zda jí uveřejňované informace poskytují úplný a pravdivý obraz o všech podstupovaných rizicích a jejich míře.

(1) Banka uveřejňuje základní údaje o sobě, o složení akcionářů, struktuře skupiny, jejíž je součástí, a o své činnosti a finanční situaci.

(2) Osoba, která má povinnost dodržovat požadavky na správu a řízení společnosti, statutární orgán, správní radu a dozorčí radu jako celek a jednotlivé členy statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady a systém odměňování na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě podle tohoto zákona nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, uveřejňuje každoročně informace na konsolidovaném základě o

a) majetkoprávních vztazích v rámci skupiny, včetně informací o úzkém propojení,

b) nastavení vnitřních zásad řízení, uspořádání a dalších postupů a mechanismů podle § 8b odst. 1 písm. a) bodů 1 až 3 a § 8b odst. 1 písm. b) až f) a

c) dodržování požadavků, o nichž informuje podle písmen a) a b), ovládanými osobami ve skupině, na něž se tento zákon nepoužije.

(3) Povinnost podle odstavce 2 je splněna i uveřejněním odkazu na místo, kde jsou tyto informace k dispozici.

(4) Česká národní banka může stanovit, aby banka uveřejňovala informace podle části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 častěji než podle čl. 433 až 433c tohoto nařízení.

(5) Banka uveřejňuje ve své výroční zprávě mezi klíčovými ukazateli návratnost jejích aktiv, vyjádřenou jako podíl čistého zisku a celkové bilanční sumy.

(6) Banka uveřejňuje každoročně údaje o tom, jak dodržuje požadavky na správu a řízení společnosti, statutární orgán, správní radu a dozorčí radu jako celek a jednotlivé členy statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady, systém odměňování, výbor pro jmenování a výbor pro odměňování, uveřejňování informací podle jednotlivých zemí podle § 11c a uveřejňování informací o návratnosti aktiv podle odstavce 5.

(7) Česká národní banka

a) stanoví vyhláškou obsah údajů určených k uveřejnění podle odstavce 1, jakož i formu, způsob, strukturu a lhůty uveřejňování údajů, a periodicitu uveřejňování údajů podle odstavce 1,

b) může vyhláškou stanovit periodicitu, s níž má banka uveřejňovat informace podle odstavce 4, lhůty a způsob uveřejňování informací,

c) stanoví vyhláškou formu, způsob a lhůty uveřejňování údajů podle odstavců 2 a 6,

d) může vyhláškou stanovit lhůty, v nichž má banka, nesplňuje-li podmínky pro označení jako malá a nepříliš složitá instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 145 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, předkládat informace podle odstavce 4 Evropskému orgánu pro bankovnictví za účelem jejich uveřejnění na internetové stránce tohoto orgánu pro centralizované zpřístupňování informací.

(1) Banka každoročně uveřejňuje za bezprostředně předcházející účetní období s rozlišením podle jednotlivých členských států a jiných než členských států, ve kterých má ovládanou osobu nebo pobočku,

a) výčet činností, které vykonává, a jejich zeměpisné umístění,

b) obrat,

c) počet pracovníků přepočtený na ekvivalenty pracovníků na plný pracovní úvazek,

d) zisk nebo ztrátu před zdaněním,

e) daň z příjmů právnických osob nebo obdobnou daň placenou v zahraničí nebo ztrátu,

f) získané veřejné podpory.

(2) Údaje podle odstavce 1 se uveřejňují v příloze roční účetní závěrky, nebo pokud se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka, v příloze konsolidované účetní závěrky.

(3) Auditor v rámci své auditorské činnosti ověřuje rovněž údaje uvedené v odstavci 1.

(1) Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu je povinna při výkonu své činnosti postupovat obezřetně, zejména provádět obchody způsobem, který nepoškozuje zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti jejich vkladů a neohrožuje bezpečnost a stabilitu banky.

(2) Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu nesmí uzavírat smlouvy za podmínek, které jsou pro ni nápadně nevýhodné, zejména takové, které zavazují banku nebo zahraniční banku z jiného než členského státu k hospodářsky neodůvodněnému plnění nebo plnění zjevně neodpovídajícímu poskytované protihodnotě. Smlouvy uzavřené v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné.

(3) Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu vykonává činnost s odbornou péčí; tím nejsou dotčeny povinnosti banky podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu při výkonu činnosti podle § 1 odst. 3 písm. h).

(4) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla postupu podle odstavce 1.

(1) Pobočkou třídy 1 je pobočka zahraniční banky z jiného než členského státu,

a) odpovídá-li celková hodnota aktiv vykázaná za tuto pobočku na konci bezprostředně předcházejícího účetního období alespoň částce 5 miliard EUR,

b) jejímž prostřednictvím jsou přijímány vklady od veřejnosti a objem těchto vkladů dosáhl alespoň 5 % celkových závazků pobočky nebo objem těchto vkladů přesáhl částku odpovídající 50 milionů EUR, nebo

c) která nesplňuje podmínky způsobilosti podle § 12aa odst. 1.

(2) Pobočkou třídy 2 je způsobilá pobočka zahraniční banky z jiného než členského státu podle § 12aa, která nesplňuje podmínky podle odstavce 1 písm. a) a b).

(3) Pobočka třídy 1 se od okamžiku, kdy nadále nesplňuje ani jednu podmínku podle odstavce 1, považuje za pobočku třídy 2. Pobočka třídy 2 se pobočkou třídy 1 stane po uplynutí 4 měsíců ode dne, kdy začala splňovat některou z podmínek podle odstavce 1.

(1) Pobočka zahraniční banky z jiného než členského státu je způsobilou pobočkou, pokud

a) hlavní osoba má sídlo ve státě, který v souladu se svým bankovním regulatorním rámcem uplatňuje obezřetnostní požadavky a požadavky na výkon dohledu, které jsou srovnatelné s požadavky podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky na úvěrové instituce,

b) příslušný orgán dohledu nad hlavní osobou podléhá požadavkům mlčenlivosti, jež jsou srovnatelné s požadavky podle § 25a, a

c) hlavní osoba má sídlo ve státě, který není uveden na seznamu vysoce rizikových států podle přímo použitelného předpisu Evropské unie vydaného podle čl. 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/84950).

(2) Česká národní banka po přijetí žádosti o licenci podle § 4e posoudí podmínky způsobilosti podle odstavce 1 a podmínky podle § 12a za účelem zjištění, zda jde o pobočku třídy 1, nebo pobočku třídy 2.

(3) Podmínky podle odstavce 1 písm. a) a b) jsou splněny, pokud je jiný než členský stát uveden na seznamu ve veřejném rejstříku třetích zemí a orgánů třetích zemí vedeném Evropským orgánem pro bankovnictví.

(4) Pokud stát, v němž má zahraniční banka z jiného než členského státu skutečné sídlo, není uveden ve veřejném rejstříku třetích zemí a orgánů třetích zemí podle odstavce 3 a současně je splněna podmínka podle odstavce 1 písm. c), požádá Česká národní banka Evropskou komisi, aby posoudila bankovní regulatorní rámec a požadavky mlčenlivosti dotčeného jiného než členského státu. Do rozhodnutí Evropské komise se pobočka zahraniční banky z jiného než členského státu považuje za pobočku třídy 1.

(1) Zahraniční banka z jiného než členského státu ke dni udělení licence podle § 4f plní požadavek na kapitálové vybavení

a) pobočky třídy 1 alespoň ve výši 2,5 % hodnoty závazků přiřazených této pobočce, minimálně ve výši odpovídající částce 10 milionů EUR, nebo

b) pobočky třídy 2 alespoň ve výši 0,5 % hodnoty závazků přiřazených této pobočce, minimálně ve výši odpovídající částce 5 milionů EUR.

(2) Zahraniční banka z jiného než členského státu dodržuje průběžně požadavek na kapitálové vybavení

a) pobočky třídy 1 alespoň ve výši 2,5 % hodnoty průměrných závazků této pobočky vykázaných za 3 bezprostředně předcházející vykazovaná období, minimálně ve výši odpovídající částce 10 milionů EUR, nebo

b) pobočky třídy 2 alespoň ve výši 0,5 % hodnoty průměrných závazků této pobočky vykázaných za 3 bezprostředně předcházející vykazovaná období, minimálně ve výši odpovídající částce 5 milionů EUR.

(3) Zahraniční banka z jiného než členského státu plní požadavek na kapitálové vybavení podle odstavců 1 a 2 prostřednictvím aktiv ve formě

a) hotovosti nebo hotovostních nástrojů podle čl. 4 odst. 1 bodu 60 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

b) dluhových cenných papírů vydaných ústředními vládami nebo centrálními bankami členských států, nebo

c) jakéhokoli jiného nástroje, který lze neprodleně a bez omezení použít ke krytí rizik pobočky nebo ztrát pobočky v okamžiku jejich vzniku.

(4) Zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí, že aktiva, jejichž prostřednictvím plní požadavek na kapitálové vybavení pobočky, jsou na vázaném účtu u banky nebo pobočky zahraniční banky z členského státu v České republice, která není součástí téže skupiny jako hlavní osoba, nebo u České národní banky. Tato aktiva jsou na účtu vázána a mohou být využita v případě uložení opatření k řešení krize dotčené pobočky Českou národní bankou podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu a pro účely vypořádání pohledávek a závazků vztahujících se k této pobočce. Vázaný účet nemůže být předmětem výkonu rozhodnutí nebo předběžného opatření.

(1) Zahraniční banka z jiného než členského státu dodržuje průběžně požadavek krytí likvidity pobočky podle části šesté hlavy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/6151) v obdobném rozsahu, v jakém se tento požadavek použije na banky.

(2) Zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí, aby likvidní aktiva, jejichž prostřednictvím plní požadavek krytí likvidity pobočky podle odstavce 1, byla uložena na účtu u banky nebo pobočky zahraniční banky z členského státu v České republice, která není součástí téže skupiny jako hlavní osoba, nebo u České národní banky. Tato aktiva, která by nebyla použita na krytí odtoku likvidity, mohou být využita v případě uložení opatření k řešení krize této pobočky Českou národní bankou podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu a pro účely vypořádání pohledávek a závazků vztahujících se k této pobočce.

(3) Česká národní banka může rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy stanovit, že povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na zahraniční banku z jiného než členského státu, jde-li o požadavek na krytí likvidity její pobočky, která se považuje za způsobilou podle § 12aa odst. 1.

(4) Zahraniční banka z jiného než členského státu dodržuje v případě své pobočky pravidla pro posuzování aktiv. Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla pro posuzování aktiv zahrnující pravidla pro kategorizaci expozic, pravidla pro stanovení očekávaných úvěrových ztrát a jejich krytí opravnými položkami a rezervami a podmínky pro zohlednění zajištění při stanovení výše opravných položek a rezerv.

(1) Zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí, aby ve vedení pobočky byly alespoň 2 osoby, které řídí její činnost, přičemž každá z těchto osob musí být osobou důvěryhodnou, dostatečně odborně způsobilou, zkušenou a výkonu své funkce je povinna věnovat dostatečnou časovou kapacitu.

(2) Zahraniční banka z jiného než členského státu se v případě pobočky třídy 1 řídí požadavky podle § 8b a 8c přiměřeně. Česká národní banka může požadovat, aby zahraniční banka z jiného než členského státu zřídila v pobočce třídy 1 místní řídicí výbor zajišťující řádnou správu a řízení této pobočky.

(3) Zahraniční banka z jiného než členského státu se v případě pobočky třídy 2 řídí požadavky podle § 8b a 8c přiměřeně. Česká národní banka může požadovat, aby zahraniční banka z jiného než členského státu v závislosti na velikosti, vnitřní organizaci a povaze, rozsahu a složitosti činnosti pobočky třídy 2 určila v této pobočce vedoucí vnitřních kontrolních funkcí.

(1) Zahraniční banka z jiného než členského státu

a) zajistí vhodný způsob komunikace pro podávání zpráv o pobočce statutárnímu orgánu a dozorčí radě hlavní osoby, zejména o významných rizicích a řízení rizik pobočky, a

b) zavede pro pobočku odpovídající systémy v oblasti informačních a komunikačních technologií a kontrolní mechanismy zajišťující řádné řízení rizik.

(2) Zahraniční banka z jiného než členského státu sleduje a řídí vztahy s osobou, jejímž prostřednictvím pobočka vykonává činnost, způsobem, který zajišťuje přístup České národní banky ke všem informacím potřebným k výkonu dohledu nad pobočkou.

(3) Zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí, aby při zapojení pobočky do vnitroskupinových operací nebo navazujících obchodů pobočka disponovala dostatečnými prostředky k identifikaci a řádnému řízení úvěrového rizika protistrany, na niž jsou převáděna významná rizika spojená s aktivy této pobočky.

(4) Vykonává-li zásadní nebo důležité činnosti za pobočku hlavní osoba, zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí, aby

a) tyto činnosti byly vykonávány v souladu s vnitroskupinovými dohodami a

b) Česká národní banka měla přístup ke všem informacím potřebným k výkonu dohledu nad pobočkou.

(1) Zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí ověření plnění požadavků na řídicí a kontrolní systém pobočky podle § 12ad a 12ae ověřovatelem vybraným podle § 22b. Ověření je dokončeno předložením zprávy o ověření České národní bance; zprávu o ověření předkládá zahraniční banka z jiného než členského státu.

(2) Zpráva o ověření obsahuje alespoň

a) informace o ověřovateli a standardech použitých ověřovatelem při provedení ověření,

b) popis ověřovaných oblastí,

c) porovnání souladu ověřovaných oblastí s právními předpisy a standardy,

d) identifikaci nedostatků v ověřovaných oblastech a zhodnocení jejich závažnosti a

e) celkové vyhodnocení ověřovaných oblastí.

(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou podrobnosti náležitostí zprávy o ověření podle odstavce 2, její strukturu, periodicitu jejího zpracování a způsob a lhůtu pro její předložení České národní bance.

(1) Zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí vedení účetnictví za pobočku tak, aby

a) bylo možné sledovat všechna aktiva a závazky zaúčtované pobočkou nebo z ní pocházející a spravovat tato aktiva a závazky samostatně v rámci pobočky a vést o těchto aktivech a závazcích úplné a přesné záznamy a

b) účetnictví poskytovalo veškeré nezbytné a dostatečné informace o rizicích, kterým je nebo by mohla být pobočka vystavena, a o tom, jakým způsobem jsou tato rizika řízena.

(2) Zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí, aby v rámci účetnictví vedeného za pobočku byly sledovány obchody na účet klienta odděleně od obchodů na účet zahraniční banky z jiného než členského státu.

(3) Zahraniční banka z jiného než členského státu uschová doklady o obchodech uskutečněných prostřednictvím pobočky nejméně po dobu 10 let.

(4) Zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí vypracování zásad vedení účetnictví pobočky, které

a) podléhají pravidelnému přezkumu a aktualizaci,

b) jsou schváleny orgánem hlavní osoby, který je obdobou statutárního orgánu nebo dozorčí rady, a

c) odůvodňují způsob účtování a jeho soulad se strategií podnikání pobočky.

(5) Zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí, aby ověřovatel vybraný podle § 22b

a) provedl ověření plnění požadavků na vedení účetnictví pobočky podle odstavců 1 a 4 a

b) vypracoval zprávu o ověření plnění požadavků na vedení účetnictví podle písmene a).

(6) Zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí předložení zprávy podle odstavce 5 písm. b) ve stanovené lhůtě České národní bance.

(7) Zpráva o ověření plnění požadavků na vedení účetnictví obsahuje alespoň

a) informace o ověřovateli a standardech použitých ověřovatelem při provedení ověření,

b) popis ověřovaných oblastí,

c) vyjádření ověřovatele, jak jsou požadavky podle odstavců 1 a 4 plněny,

d) identifikaci nedostatků v ověřovaných oblastech a zhodnocení jejich závažnosti a

e) skutečnosti, které ověřovatel považuje za nezbytné uvést nebo na ně upozornit.

(8) Česká národní banka stanoví vyhláškou podrobnosti náležitostí zprávy o ověření podle odstavce 7, její strukturu, periodicitu jejího zpracování a způsob a lhůtu pro její předložení České národní bance.

(1) Česká národní banka může požadovat od zahraniční banky z jiného než členského státu zřízení ovládané osoby v České republice, která požádá o licenci podle § 4, pokud

a) prostřednictvím pobočky vykonávala nebo vykonává činnosti podle § 4b, s výjimkou činností podle § 4f odst. 4, s protistranou v jiném členském státě,

b) pobočka splňuje kritéria systémového významu podle § 12v odst. 3 nebo má systémový význam na základě posouzení podle § 12ai a přerušení její činnosti by mohlo ohrozit finanční stabilitu v členském státě nebo České republice, nebo

c) celková hodnota aktiv všech poboček osob se skutečným sídlem v jiném než členském státě vykonávajících v členském státě činnost obdobnou přijímání vkladů od veřejnosti podle § 1 odst. 1 písm. a) a osob se skutečným sídlem v jiném než členském státě splňujících kritéria podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 vykonávajících v členském státě činnost obdobnou poskytování úvěrů podle § 1 odst. 1 písm. b) nebo poskytování záruk a příslibů podle § 1 odst. 3 písm. e), které jsou součástí stejné skupiny z jiného než členského státu, činí částku odpovídající alespoň 40 miliardám EUR nebo hodnota aktiv pobočky v České republice činí částku odpovídající alespoň 10 miliardám EUR.

(2) Česká národní banka může využít svou pravomoc podle odstavce 1 po uplatnění opatření podle § 12ai odst. 5 nebo § 26 odst. 7 nebo pokud odůvodní, že by tato opatření nepostačovala k řešení významných obav České národní banky v oblasti dohledu.

(3) Uplatnění postupu podle odstavce 1 konzultuje Česká národní banka předem s Evropským orgánem pro bankovnictví a s příslušnými orgány členských států, v nichž skupina z jiného než členského státu působí prostřednictvím dalších poboček zahraničních bank z jiného než členského státu nebo ovládaných institucí.

(4) Pro účely odstavce 1 písm. b) a c) vezme Česká národní banka v úvahu vhodná kritéria pro posouzení systémového významu pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu, a to zejména

a) velikost pobočky,

b) složitost struktury, organizace a modelu podnikání pobočky,

c) propojenost pobočky s finančním systémem členských států a České republiky,

d) zastupitelnost činností, služeb nebo operací vykonávaných pobočkou nebo zastupitelnost finanční infrastruktury poskytované pobočkou,

e) tržní podíl pobočky v členských státech a v České republice, pokud jde o celková bankovní aktiva, vykonávané činnosti, služby nebo operace,

f) pravděpodobný dopad pozastavení nebo ukončení působení nebo činnosti pobočky na platební, clearingové a vypořádací systémy v členských státech a v České republice a na likviditu finančního systému v České republice,

g) úlohu a význam pobočky pro činnosti, služby a operace skupiny z jiného než členského státu v členských státech a v České republice,

h) úlohu a význam pobočky v souvislosti s řešením krize nebo likvidací na základě informací České národní banky jako orgánu příslušného k řešení krize a

i) objem činnosti skupiny z jiného než členského státu vykonávané prostřednictvím poboček zahraničních bank z jiného než členského státu ve vztahu k objemu činnosti této skupiny vykonávané prostřednictvím ovládaných institucí v členských státech a v České republice.

(1) Česká národní banka při výkonu dohledu nad pobočkou zahraniční banky z jiného než členského státu posoudí, zda má tato pobočka systémový význam a představuje významné riziko pro finanční stabilitu členských států nebo České republiky. Za tímto účelem zejména zohlední kritéria systémového významu podle § 12ah odst. 4 a § 12v odst. 3.

(2) Pobočka zahraniční banky z jiného než členského státu podléhá posouzení České národní banky podle odstavce 1, mají-li všechny pobočky osob se skutečným sídlem v jiném než členském státě vykonávajících v členském státě činnost obdobnou přijímání vkladů od veřejnosti podle § 1 odst. 1 písm. a) a osob se skutečným sídlem v jiném než členském státě splňujících kritéria podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 vykonávajících v členském státě činnost obdobnou poskytování úvěrů podle § 1 odst. 1 písm. b) nebo poskytování záruk a příslibů podle § 1 odst. 3 písm. e), které jsou součástí stejné skupiny z jiného než členského státu, celkovou hodnotu aktiv v členských státech v částce odpovídající alespoň 40 miliardám EUR bez zahrnutí aktiv držených těmito pobočkami v souvislosti s operacemi prováděnými s centrálními bankami Evropského systému centrálních bank v

a) průměru za 3 bezprostředně předcházející roční vykazovaná období, nebo

b) absolutním vyjádření za alespoň 3 roční vykazovaná období během 5 bezprostředně předcházejících ročních vykazovaných období.

(3) V rámci posuzování podle odstavce 1 konzultuje Česká národní banka svá zjištění s Evropským orgánem pro bankovnictví a s příslušným orgánem členského státu, v němž skupina z jiného než členského státu zřídila pobočku nebo ovládanou instituci, s cílem posoudit rizika pro finanční stabilitu, která pobočka zahraniční banky z jiného než členského státu představuje pro jiný členský stát, než je Česká republika. Česká národní banka poskytne své odůvodněné stanovisko k systémovému významu pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu pro členské státy nebo pro Českou republiku Evropskému orgánu pro bankovnictví a příslušnému orgánu členského státu, v němž skupina z jiného než členského státu zřídila pobočku nebo ovládanou instituci.

(4) Obdrží-li Česká národní banka v rámci konzultace podle odstavce 3 námitku příslušného orgánu členského státu k posouzení systémového významu pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu, vyvine úsilí k tomu, aby s pomocí Evropského orgánu pro bankovnictví dosáhla dohody ohledně tohoto posouzení a ohledně požadavků podle odstavce 5 nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy příslušný orgán členského státu vznesl námitku. Po uplynutí této lhůty Česká národní banka rozhodne o posouzení systémového významu pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu a o uložení požadavků podle odstavce 5.

(5) Je-li to vhodné pro řešení zjištěných rizik, může Česká národní banka uložit zahraniční bance z jiného než členského státu

a) restrukturalizovat svá aktiva nebo činnosti tak, aby přestala být považována za systémově významnou podle odstavce 1 nebo přestala představovat nepřiměřené riziko pro finanční stabilitu členských států nebo České republiky, nebo

b) další obezřetnostní požadavky vztahující se k pobočce zahraniční banky z jiného než členského státu.

(6) Má-li Česká národní banka za to, že pobočka zahraniční banky z jiného než členského státu má systémový význam, avšak rozhodne se požadavky podle odstavce 5 písm. a) nebo § 12ah neuplatnit, poskytne Evropskému orgánu pro bankovnictví a příslušnému orgánu členského státu, v němž příslušná skupina z jiného než členského státu zřídila pobočku zahraniční banky z jiného než členského státu nebo ovládanou instituci, stanovisko odůvodňující, proč se rozhodla uvedené požadavky neuplatnit.

(1) Zahraniční banka z jiného než členského státu informuje Českou národní banku o

a) aktivech a závazcích vedených v účetnictví její pobočky podle § 12ag v členění na

1. největší evidovaná aktiva a závazky podle odvětví a typu protistrany včetně expozic vůči finančnímu sektoru,

2. významné expozice a koncentrace zdrojů financování podle typu protistrany,

3. významné vnitroskupinové transakce,

b) dodržování požadavků podle tohoto zákona, právního předpisu jej provádějícího, rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydaných podle tohoto zákona a přímo použitelných předpisů Evropské unie.

(2) Zahraniční banka z jiného než členského státu předkládá České národní bance

a) souhrnné informace o aktivech a závazcích ovládaných osob a poboček osob se skutečným sídlem v jiném než členském státě vykonávajících v členském státě činnost obdobnou přijímání vkladů od veřejnosti podle § 1 odst. 1 písm. a) a osob se skutečným sídlem v jiném než členském státě splňujících kritéria podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 vykonávajících v členském státě činnost obdobnou poskytování úvěrů podle § 1 odst. 1 písm. b) nebo poskytování záruk a příslibů podle § 1 odst. 3 písm. e), které jsou součástí téže skupiny hlavní osoby a jsou v členských státech,

b) informace o dodržování obezřetnostních požadavků hlavní osobou na individuálním a konsolidovaném základě,

c) informace o přezkumu a vyhodnocování při výkonu dohledu prováděném v souvislosti hlavní osobou a o následném rozhodnutí v oblasti dohledu,

d) informace o ozdravném plánu hlavní osoby a konkrétních opatřeních, jež by mohla být přijata ve vztahu k její pobočce v souladu s tímto plánem, a veškerých následných aktualizacích a změnách tohoto plánu,

e) informace o strategii podnikání hlavní osoby ve vztahu k její pobočce a o změnách této strategie,

f) informace o službách poskytovaných hlavní osobou klientům z členských států na jejich vyžádání podle § 4c.

(3) Zahraniční banka z jiného než členského státu informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu o

a) každé změně v údajích a skutečnostech uvedených v žádosti o licenci předložené podle § 4e,

b) skutečnosti a rozhodnutí, které mají dopad na činnost pobočky nebo se jí přímo týkají, zejména o záměru zrušit pobočku nebo prodat část obchodního závodu, kterého je pobočka součástí,

c) změně svých stanov,

d) své nepříznivé finanční situaci, která by mohla ovlivnit činnost pobočky,

e) mimořádné situaci na finančním trhu státu svého sídla, včetně takového nepříznivého vývoje na tomto trhu, v jehož důsledku by mohlo dojít k ohrožení likvidity tohoto trhu nebo stability finančního systému tohoto státu.

(4) Povinnosti podávat informace podle odstavců 1 až 3 nebrání České národní bance ukládat zahraniční bance z jiného než členského státu dodatečné požadavky na podávání zpráv, pokud považuje doplňující informace za nezbytné k získání úplného přehledu o činnosti, operacích nebo finanční situaci pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu nebo hlavní osoby, nebo k ověření toho, že hlavní osoba zajistí dodržování tohoto zákona, právního předpisu jej provádějícího, rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydaných podle tohoto zákona a přímo použitelných předpisů Evropské unie, včetně jejich dodržování pobočkou zahraniční banky z jiného než členského státu.

(1) Zahraniční banka z jiného než členského státu zajistí předkládání informací podle § 12aj v případě pobočky třídy 1 České národní bance alespoň dvakrát ročně a v případě pobočky třídy 2 alespoň jednou ročně.

(2) Česká národní banka může v případě způsobilé pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu upustit od některých nebo od všech požadavků na předkládání informací o hlavní osobě podle § 12aj odst. 2, pokud může tyto informace získat přímo od orgánu dohledu jiného než členského státu.

Česká národní banka zahrne pobočku zahraniční banky z jiného než členského státu do plánu dohledových šetření podle § 25e.

(1) Česká národní banka při výkonu dohledu přezkoumává a vyhodnocuje uspořádání, strategie, postupy a mechanismy pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu pro zajištění dodržování povinností zahraniční banky z jiného než členského státu podle tohoto zákona, právního předpisu jej provádějícího, rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydaných podle tohoto zákona a přímo použitelných předpisů Evropské unie.

(2) Česká národní banka na základě přezkumu podle odstavce 1 vyhodnotí, zda uspořádání, strategie, postupy a mechanismy pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu, její kapitálové vybavení a likviditní aktiva zajišťují řádné řízení a pokrytí významných rizik a provozuschopnost této pobočky.

(3) Česká národní banka provede přezkum a vyhodnocování podle odstavců 1 a 2 v souladu s kritérii pro uplatňování zásady přiměřenosti zveřejňovanými podle § 38j odst. 1 písm. c). Česká národní banka zejména stanoví úroveň četnosti a intenzity přezkumu podle odstavce 1 úměrné tomu, zda jde o pobočku třídy 1 nebo pobočku třídy 2, a zohlední při tom další relevantní kritéria, jako je povaha, rozsah a složitost činnosti pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu.

(4) Má-li Česká národní banka na základě přezkumu a vyhodnocování podle odstavců 1 a 2 zejména řídicího a kontrolního systému, modelu podnikání nebo činnosti pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu důvodné podezření, že v souvislosti s touto pobočkou dochází nebo došlo k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo k financování terorismu podle zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo k pokusu o ně, nebo že hrozí vyšší riziko takového jednání, uvědomí o tom bez zbytečného odkladu Evropský orgán pro bankovnictví a Finanční analytický úřad. V případě zvýšeného rizika legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu vyhodnotí Česká národní banka situaci společně s Finančním analytickým úřadem a bez zbytečného odkladu společně informují Evropský orgán pro bankovnictví o výsledku tohoto vyhodnocení. Česká národní banka přijme opatření v souladu s tímto zákonem, přičemž může odejmout licenci zahraniční bance z jiného než členského státu pro její pobočku podle § 34a odst. 4.

(5) Česká národní banka spolupracuje a vyměňuje si s Finančním analytickým úřadem informace, které jsou relevantní pro plnění povinností podle tohoto zákona, právního předpisu jej provádějícího, přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí, pokud tato spolupráce a výměna informací nezasahuje do probíhajícího trestního nebo správního řízení.

(1) Při výkonu dohledu nad pobočkou zahraniční banky z jiného než členského státu Česká národní banka spolupracuje a vyměňuje si informace s příslušnými orgány z členských států vykonávajícími dohled nad ovládanými institucemi a pobočkami osob se skutečným sídlem v jiném než členském státě vykonávajících v členském státě činnost obdobnou přijímání vkladů od veřejnosti podle § 1 odst. 1 písm. a) a osob se skutečným sídlem v jiném než členském státě splňujících kritéria podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 vykonávajících v členském státě činnost obdobnou poskytování úvěrů podle § 1 odst. 1 písm. b) nebo poskytování záruk a příslibů podle § 1 odst. 3 písm. e), které jsou součástí téže skupiny z jiného než členského státu. Česká národní banka uzavírá s dotčenými příslušnými orgány z členských států písemné dohody o koordinaci a spolupráci podle s § 26e.

(2) Vykonává-li Česká národní banka dohled nad pobočkou zahraniční banky z jiného než členského státu třídy 1, je členem kolegia, pokud

a) již bylo zřízeno kolegium ve vztahu k ovládaným institucím z téže skupiny z jiného než členského státu,

b) alespoň jedna pobočka z téže skupiny z jiného než členského státu, která byla klasifikována jako pobočka třídy 1, působí v dalším členském státě, nebo

c) součástí skupiny z jiného než členského státu jsou kromě pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu třídy 1 alespoň jedna nebo více ovládaných institucí v členských státech.

(3) Česká národní banka je vedoucím příslušným orgánem, pokud je v členských státech orgánem dohledu největší pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu z hlediska celkové hodnoty aktiv. Je-li Česká národní banka vedoucím příslušným orgánem pro účely odstavce 2 písm. b) a c), plní stejnou úlohu jako orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě podle § 26l.

(4) Je-li Česká národní banka vedoucím příslušným orgánem, zajistí, že vedle úkolů podle § 26l kolegium

a) vypracuje zprávu o struktuře a činnosti skupiny z jiného než členského státu v členských státech a tuto zprávu každoročně aktualizuje,

b) provádí výměnu informací o výsledcích procesu přezkumu a hodnocení v rámci dohledu podle § 12am a

c) usiluje o zajištění souladu mezi uplatňováním opatření a pravomocí v oblasti dohledu podle § 26.

(5) Je-li Česká národní banka vedoucím příslušným orgánem, zajišťuje koordinaci a spolupráci kolegia s orgány dohledu jiných než členských států.

(6) Je-li Česká národní banka členem kolegia, podílí se na plnění jeho úkolů podle odstavců 1 až 5 a postupuje tak, aby toto kolegium zajišťovalo vhodnou koordinaci a spolupráci s orgány dohledu jiných než členských států.

(1) Banka přijme a uplatňuje spolehlivé, účinné a úplné strategie a postupy pro stanovení, průběžné posuzování a udržování vnitřně stanoveného kapitálu v takové výši, struktuře a rozložení, aby dostatečně pokrýval rizika, kterým je nebo by mohla být vystavena, i potenciální ztráty vyplývající ze zátěžových scénářů, včetně těch zjištěných zátěžovými testy podle § 25d odst. 2. Banka v rámci těchto strategií a postupů zohlední krátkodobý, střednědobý a dlouhodobý horizont pro krytí environmentálních rizik, sociálních rizik a rizik správy a řízení.

(2) Banka pravidelně prověřuje strategie a postupy uvedené v odstavci 1 tak, aby bylo zajištěno, že jsou funkční, účinné a přiměřené charakteru, rozsahu a složitosti činností banky.

(3) Povinnosti podle odstavců 1 a 2 má na individuálním základě banka, která

a) není ovládána tuzemskou ovládající bankou, tuzemskou finanční holdingovou osobou ani tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou,

b) neovládá instituci, finanční instituci nebo podnik pomocných služeb, nebo

c) není zahrnuta do konsolidace podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(4) Povinnosti podle odstavců 1 a 2 na konsolidovaném základě v rozsahu a způsobem podle části první hlavy druhé kapitoly 2 oddílů 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 má tuzemská ovládající banka, evropská ovládající úvěrová instituce a finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1, osoba určená podle § 29 odst. 2 písm. c) nebo dočasně označená osoba podle § 31 odst. 2.

(5) Povinnosti podle odstavců 1 a 2 na subkonsolidovaném základě má banka, která je ovládající osobou, finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba, pokud ovládá osobu z jiného než členského státu, která je institucí nebo společností spravující aktiva ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice 2002/87/ES38), nebo v ní drží účast.

(1) Banka, tuzemská ovládající banka, evropská ovládající úvěrová instituce, finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1, osoba určená podle § 29 odst. 2 písm. c), nebo osoba dočasně označená podle § 31 odst. 2 průběžně udržuje kmenový kapitál tier 1 ve výši odpovídající kombinované kapitálové rezervě.

(2) Osoba podle odstavce 1 udržuje kombinovanou kapitálovou rezervu nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 odst. 1 písm. a) až c), čl. 92a a 92b nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavků na kapitál uložených jí v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, prostřednictvím opatření k nápravě a pokynu k držení dodatečného kapitálu k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky a nad rámec rizikově založené složky minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.

(3) Kombinovanou kapitálovou rezervu tvoří

a) bezpečnostní kapitálová rezerva,

b) proticyklická kapitálová rezerva,

c) kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika,

d) kapitálová rezerva pro globální systémově významnou instituci,

e) kapitálová rezerva pro jinou systémově významnou instituci.

(4) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, osoba podle odstavce 1 nesmí rozdělit kmenový kapitál tier 1 v rozsahu, který by vedl k porušení povinnosti udržovat kombinovanou kapitálovou rezervu v požadované výši. Pokud osoba podle odstavce 1 neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu v požadované výši, dodržuje pravidla omezující rozdělení kmenového kapitálu tier 1, a do 5 pracovních dnů ode dne, kdy dojde k poklesu kombinované kapitálové rezervy pod požadovanou výši, předloží České národní bance žádost o schválení plánu na obnovení kapitálu. Česká národní banka může tuto lhůtu prodloužit až na 10 pracovních dnů v závislosti na posouzení individuální situace banky s přihlédnutím k rozsahu a složitosti jejích činností.

(5) Česká národní banka plán na obnovení kapitálu podle odstavce 4 schválí, jestliže lze očekávat, že na základě tohoto plánu osoba podle odstavce 1 ve stanovené lhůtě splní kombinovanou kapitálovou rezervu. Pokud Česká národní banka plán na obnovení kapitálu neschválí, uloží opatření k nápravě podle § 26 odst. 2 písm. a) bodu 13 nebo § 26 odst. 2 písm. f).

(6) Česká národní banka stanoví vyhláškou

a) pravidla pro kombinovanou kapitálovou rezervu podle odstavce 1 a 2 a kapitálové rezervy podle odstavce 3,

b) omezení při nesplnění požadavku kombinované kapitálové rezervy a pravidla pro výpočet nejvyšší částky k možnému rozdělení podle odstavce 4,

c) náležitosti plánu na obnovení kapitálu podle odstavce 4.

Osoba podle § 12m odst. 1 průběžně udržuje bezpečnostní kapitálovou rezervu na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ve výši 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(1) Osoba podle § 12m odst. 1 průběžně udržuje proticyklickou kapitálovou rezervu specifickou pro příslušnou osobu na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(2) Česká národní banka čtvrtletně vypočte orientační ukazatel proticyklické kapitálové rezervy jako referenční hodnotu, kterou se řídí při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy. Tento ukazatel je založen na odchylce poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu.

(3) Česká národní banka při výpočtu orientačního ukazatele proticyklické kapitálové rezervy přihlíží zejména k

a) úvěrovému cyklu a růstu objemu poskytovaných úvěrů v České republice,

b) změnám poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu,

c) specifikům českého národního hospodářství,

d) doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika.

(4) Česká národní banka čtvrtletně vyhodnocuje míru cyklického systémového rizika, na jehož základě může stanovit nebo změnit sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku; při stanovení nebo změně sazby Česká národní banka přihlíží k

a) orientačnímu ukazateli proticyklické kapitálové rezervy vypočtenému podle odstavců 2 a 3,

b) doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika,

c) ukazatelům, které mohou značit růst systémového rizika.

(5) Sazba proticyklické kapitálové rezervy podle odstavce 4 se stanoví ve výši 0 % až 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 v násobcích 0,25 procentního bodu. V případech, kdy to bude na základě skutečností uvedených v odstavci 4 důvodné, může Česká národní banka stanovit tuto sazbu vyšší než 2,5 %.

(6) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy

a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku podle odstavce 4,

b) den, od kterého osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.

(7) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 6 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 6 písm. b) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 6 písm. a) sníží.

(8) Česká národní banka v opatření obecné povahy uvede

a) údaje podle odstavce 6,

b) poměr objemu poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu České republiky a odchylku tohoto poměru od dlouhodobého trendu,

c) referenční sazbu proticyklické kapitálové rezervy podle odstavců 2 a 3,

d) odůvodnění výše sazby podle odstavce 6 písm. a), včetně uvedení všech faktorů, které Česká národní banka vzala v úvahu při stanovení této sazby,

e) důvody pro zkrácení lhůty, pokud je lhůta podle odstavce 7 kratší než 1 rok,

f) nezávazně určené období, po které Česká národní banka očekává, že sazba podle odstavce 6 písm. a) nebude zvýšena včetně odůvodnění délky tohoto období, pokud byla sazba proticyklické kapitálové rezervy snížena.

(9) Česká národní banka koordinuje termín vydání opatření obecné povahy s příslušnými orgány dohledu nebo určenými orgány jiných států.

(1) Osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán dohledu nebo určený orgán tohoto členského státu29), pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(2) Pokud příslušný orgán dohledu nebo určený orgán jiného členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Osoba podle § 12m odst. 1 v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.

(3) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy

a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský stát podle odstavce 2,

b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a),

c) den, od kterého osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.

(4) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 3 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 3 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 3 písm. a) sníží.

(5) Je-li lhůta podle odstavce 4 kratší než 1 rok, Česká národní banka v opatření obecné povahy uvede důvody pro zkrácení lhůty.

(1) Osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán dohledu tohoto státu, pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(2) Pokud příslušný orgán dohledu jiného než členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy nižší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka může sazbu zvýšit až do výše 2,5 %, považuje-li to za potřebné z hlediska rizik spojených s objemem poskytovaných úvěrů v tomto státě. Osoba podle § 12m odst. 1 v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.

(3) Pokud příslušný orgán dohledu jiného než členského státu stanovil sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní banka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Osoba podle § 12m odst. 1 v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.

(4) Pokud příslušný orgán dohledu jiného než členského státu sazbu proticyklické kapitálové rezervy nestanovil, Česká národní banka může tuto sazbu stanovit do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Osoba podle § 12m odst. 1 v takovém případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.

(5) Česká národní banka při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy podle odstavců 2 až 4 přihlíží k doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika.

(6) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy

a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát podle odstavců 2 až 4,

b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a),

c) den, od kterého osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu podle písmene a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.

(7) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 6 písm. a) nebo při zvýšení této sazby může být den podle odstavce 6 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší. To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 6 písm. a) sníží.

(8) Česká národní banka v opatření obecné povahy odůvodní výši sazby podle odstavce 6 písm. a), a je-li lhůta podle odstavce 7 kratší než 1 rok, Česká národní banka uvede důvody pro zkrácení lhůty.

(1) Česká národní banka může za účelem omezení systémového nebo makroobezřetnostního rizika, včetně těchto rizik vyplývajících ze změny klimatu, která nejsou kryta požadavky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky a požadavky na proticyklickou kapitálovou rezervu a kapitálovou rezervu pro globální nebo jinou systémově významnou instituci, stanovit, aby osoby, skupina druhově určených osob nebo jednotlivá osoba podle § 12m odst. 1 průběžně udržovaly pro všechny expozice nebo podmnožinu expozic kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika na individuálním, konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(2) Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika se může vztahovat na

a) expozice umístěné v České republice,

b) podmnožinu expozic umístěných v České republice v členění na expozice vůči

1. fyzickým osobám zajištěné obytnými nemovitostmi, kterými se pro účely tohoto zákona rozumí obytné nemovitosti podle čl. 4 odst. 1 bodu 75 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

2. právnickým osobám zajištěné obchodními nemovitostmi, kterými se pro účely tohoto zákona rozumí jiné než obytné nemovitosti,

3. fyzickým osobám s výjimkou expozic podle bodu 1,

4. právnickým osobám s výjimkou expozic podle bodu 2,

c) části expozic podle písmene b) bodů 1 až 4,

d) expozice umístěné v jiných členských státech,

e) expozice v členění podle písmene b) bodů 1 až 4 umístěné v jiném členském státě, pro který Česká národní banka uznala sazbu podle § 12t,

f) expozice umístěné v jiném než členském státě.

(3) Česká národní banka stanoví sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pro všechny expozice nebo podmnožinu expozic v násobcích 0,5 procentního bodu. Česká národní banka při stanovení sazby přihlíží k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý dopad na finanční trh jako celek nebo jeho část v jiných členských státech Evropské unie nebo celé Evropské unii a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. Česká národní banka přezkoumává důvody pro stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika alespoň jednou za 2 roky.

(4) Česká národní banka stanoví rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy

a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika,

b) údaje nutné k identifikaci osoby podle § 12m odst. 1, která je povinna udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika,

c) údaje nutné k identifikaci expozic, na které se sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vztahuje,

d) den, od kterého dotčená osoba podle § 12m odst. 1 použije sazbu podle písmene a),

e) názvy států, na něž se vztahuje sazba podle písmene a).

(5) Kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika se nepoužije pro krytí stejných rizik, která jsou kryta proticyklickou kapitálovou rezervou a kapitálovou rezervou pro globální nebo jinou systémově významnou instituci, a rizik, která jsou plně kryta požadavkem vypočteným podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(6) Pokud se na osobu podle odstavce 1 použije kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika pro celkovou rizikovou expozici a stane se pro ni závazným minimální výstupní práh podle § 25ga, přezkoumá Česká národní banka nejpozději ke dni, kdy má být proveden přezkum podle odstavce 3, požadavek na kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika této osoby s cílem zachovat její přiměřenou kalibraci.

(1) Česká národní banka oznámí záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika Evropské radě pro systémová rizika. Je-li osoba podle § 12m odst. 1 ovládána osobou se sídlem v jiném členském státě a na její expozice se vztahuje sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, oznámí Česká národní banka záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika příslušnému orgánu dohledu nebo určenému orgánu dotčeného členského státu.

(2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje

a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika,

b) údaje nutné k identifikaci osoby podle § 12m odst. 1,

c) údaje nutné k identifikaci expozic, na které se sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vztahuje, včetně identifikace expozic umístěných v jiném než členském státě,

d) popis systémového nebo makroobezřetnostního rizika,

e) odůvodnění výše sazby podle písmene a) vzhledem k míře systémového nebo makroobezřetnostního rizika a ohrožení stability finančního systému v České republice,

f) odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti a přiměřenosti zmírnit systémové nebo makroobezřetnostní riziko,

g) vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika na jednotný trh Evropské unie na základě informací dostupných České národní bance.

(3) Pokud hodlá Česká národní banka uložit osobě podle § 12m odst. 1 povinnost udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika pro všechny expozice, uvede v oznámení podle odstavce 1 důvody, pro které nelze považovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika za duplicitní k fungování kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci.

(4) Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vedly k tomu, že kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika nepřevýší 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro kteroukoli podmnožinu expozic, Česká národní banka oznámí záměr podle odstavce 1 nejpozději 1 měsíc přede dnem vydání rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12r odst. 4.

(5) Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vedly k tomu, že by kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika byla vyšší než 3 % a nepřevýšila 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro kteroukoli podmnožinu expozic, Česká národní banka si vyžádá před vydáním rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12r odst. 4 stanovisko Evropské komise. Pokud Česká národní banka stanovisku Evropské komise nevyhoví, sdělí jí důvody, které ji k tomu vedly.

(6) Pokud by stanovení nebo změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika vedly k tomu, že by kombinovaná sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika byla vyšší než 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro kteroukoli podmnožinu expozic, Česká národní banka oznámí záměr podle odstavce 1, přičemž rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12r odst. 4 vydá pouze v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise.

(7) Je-li osoba podle § 12m odst. 1 ovládána osobou se sídlem v jiném členském státě a na její expozice se vztahuje kombinovaná sazba podle odstavce 5, požádá Česká národní banka v oznámení podle odstavce 1 Evropskou komisi a Evropskou radu pro systémová rizika o vydání doporučení. Neshodnou-li se Česká národní banka a příslušný orgán dohledu nebo určený orgán dotčeného členského státu nebo jsou-li doporučení Evropské komise a Evropské rady pro systémová rizika zamítavá, Česká národní banka může postoupit věc k rozhodnutí Evropskému orgánu pro bankovnictví podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví19). Česká národní banka rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12r odst. 4 nevydá, dokud ve věci nerozhodne Evropský orgán pro bankovnictví.

(8) Do kombinované sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika podle odstavců 4 až 6 se nezapočte sazba stanovená Českou národní bankou podle § 12t.

(9) Pokud změna sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika nevede ke zvýšení dříve stanovené sazby, postup podle odstavců 4 až 6 se nepoužije.

(10) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika pro expozice umístěné v jiných členských státech, musí být sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stejná pro všechny členské státy s výjimkou sazby podle § 12t.

(11) Česká národní banka může požádat Evropskou radu pro systémová rizika, aby pro příslušné orgány dohledu nebo určené orgány jiných členských států vydala doporučení uznat sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stanovenou Českou národní bankou pro Českou republiku.

(1) Pokud příslušný orgán dohledu nebo určený orgán jiného členského státu stanovil pro tento členský stát sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, může Česká národní banka sazbu pro účely výpočtu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika uznat a rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 12r odst. 4 tuto sazbu stanovit.

(2) Pokud kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika vypočtená na základě sazby stanovené příslušným orgánem dohledu nebo určeným orgánem jiného členského státu pokrývá stejná rizika jako kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika stanovená podle § 12r, použije se vyšší z kapitálových rezerv.

(3) Česká národní banka před stanovením sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika přihlíží k informacím uvedeným v oznámení příslušného orgánu dohledu nebo určeného orgánu jiného členského státu.

(4) Česká národní banka oznámí uznání sazby podle odstavce 1 Evropské radě pro systémová rizika.

(1) Česká národní banka rozhodne o povinnosti globální systémově významné instituce průběžně udržovat kapitálovou rezervu pro globální systémově významnou instituci na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(2) Česká národní banka rozhodne o určení globální systémově významné instituce na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Jako globální systémově významná instituce může být určena skupina, v jejímž čele je evropská ovládající úvěrová instituce, evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1 nebo banka s výjimkou banky ovládané evropskou ovládající úvěrovou institucí, evropským ovládajícím investičním podnikem, evropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou.

(3) Česká národní banka stanoví systémovou významnost globální systémově významné instituce na základě těchto kritérií:

a) velikost skupiny globální systémově významné instituce,

b) propojenost skupiny globální systémově významné instituce s finančním systémem,

c) nahraditelnost služeb poskytovaných skupinou globální systémově významné instituce,

d) složitost skupiny globální systémově významné instituce,

e) přeshraniční činnost skupiny globální systémově významné instituce.

(4) Česká národní banka rozhodne o zařazení globální systémově významné instituce do jedné z alespoň 5 kategorií na základě vyhodnocení systémové významnosti instituce podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího metodiku určování globálních systémově významných institucí a vymezení podkategorií globálních systémově významných institucí39). Systémovou významností se rozumí očekávaný dopad, jaký by měla nepříznivá finanční situace globální systémově významné instituce na celosvětový finanční trh.

(5) Česká národní banka může v odůvodněných případech rozhodnout o zařazení

a) globální systémově významné instituce do kategorie s vyšší systémovou významností,

b) instituce, která nebyla určena jako systémově významná, do některé z kategorií systémové významnosti,

c) globální systémově významné instituce do kategorie s nižší systémovou významností s přihlédnutím k přeshraničním činnostem skupiny prováděným v rámci zúčastněných členských států podle čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/201440).

(6) Sazby kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci pro jednotlivé kategorie systémové významnosti jsou stanoveny v násobcích 0,5 procentního bodu, přičemž pro instituce zařazené do kategorie s nejnižší úrovní systémové významnosti sazba činí 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(1) Česká národní banka může stanovit, aby jiná systémově významná instituce průběžně udržovala na individuálním, konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci.

(2) Česká národní banka rozhodne o určení jiné systémově významné instituce na individuálním, konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Jako jiná systémově významná instituce může být označena skupina, v jejímž čele je evropská ovládající úvěrová instituce, evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1, skupina, v jejímž čele je tuzemská ovládající banka, tuzemská finanční holdingová osoba nebo tuzemská smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1, nebo banka.

(3) Česká národní banka stanoví systémovou významnost jiné systémově významné instituce alespoň podle některého z těchto kritérií:

a) velikost instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce,

b) význam instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce pro hospodářství Evropské unie nebo České republiky,

c) význam přeshraničních činností instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce, nebo

d) propojenost instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce s finančním systémem.

(4) Česká národní banka může rozhodnout o stanovení sazby kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci do výše 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 s přihlédnutím k systémové významnosti instituce podle odstavce 3. Česká národní banka při stanovení sazby přihlíží k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý dopad na finanční trh jako celek nebo jeho část v jiných členských státech Evropské unie nebo celé Evropské unii a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. Česká národní banka může rozhodnout o stanovení sazby kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci vyšší než 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pouze v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise. Česká národní banka přezkoumává požadavek na kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci alespoň jednou ročně. Stane-li se minimální výstupní práh pro jinou systémově významnou instituci podle § 25ga závazným, přezkoumá Česká národní banka sazbu kapitálové rezervy této jiné systémově významné instituce nejpozději ke dni takového přezkumu s cílem zachovat její přiměřenou kalibraci.

(5) Česká národní banka oznámí záměr stanovit nebo změnit sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci Evropské radě pro systémová rizika nejpozději 1 měsíc přede dnem vydání rozhodnutí podle odstavce 4, pokud jde o sazbu nepřevyšující 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci vyšší než 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, oznámí záměr Evropské radě pro systémová rizika 3 měsíce přede dnem vydání rozhodnutí podle odstavce 4.

(6) Oznámení podle odstavce 5 obsahuje

a) sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci,

b) odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti a přiměřenosti zmírnit riziko,

c) vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci na jednotný trh Evropské unie na základě informací dostupných České národní bance.

(7) Pokud je jiná systémově významná instituce ovládána globální systémově významnou institucí nebo jinou systémově významnou institucí, která je institucí nebo skupinou, v jejímž čele je evropská ovládající úvěrová instituce, evropský ovládající investiční podnik, evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba, a je povinna udržovat kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci na konsolidovaném základě, pak kapitálová rezerva pro tuto jinou systémově významnou instituci na individuálním nebo subkonsolidovaném základě nesmí přesáhnout nižší z těchto hodnot:

a) součet vyšší ze sazeb kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci nebo jinou systémově významnou instituci uplatňovaných pro skupinu na konsolidovaném základě a 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo

b) 3 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo sazba uplatňovaná pro skupinu na konsolidovaném základě v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise podle odstavce 4.

(1) Pokud osoba podle § 12m odst. 1 podléhá kapitálové rezervě pro globální systémově významnou instituci, nebo kapitálové rezervě pro jinou systémově významnou instituci a zároveň podléhá kapitálové rezervě pro krytí systémového rizika a jejich součet by převýšil u jakékoli příslušné množiny nebo podmnožiny expozic 5 % z objemu rizikové expozice, Česká národní banka vydá rozhodnutí o sazbě kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci, nebo o sazbě kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci pouze se souhlasem Evropské komise.

(2) Odstavec 1 se nepoužije, pokud se sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika nebo sazba kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci nebo pro globální systémově významnou instituci nezvyšuje.

(1) Česká národní banka sdělí Evropské radě pro systémová rizika názvy institucí označených jako globální systémově významné a jiné systémově významné včetně kategorií systémové významnosti, do kterých byly globální systémově významné instituce zařazeny, a uvede důvody, pro které tak činí.

(2) Česká národní banka přezkoumává určení globálních systémově významných institucí a jiných systémově významných institucí a zařazení globálních systémově významných institucí do kategorií systémové významnosti jednou ročně. Česká národní banka o výsledku přezkumu informuje dotčené systémově významné instituce a Evropskou radu pro systémová rizika.

(3) Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup aktuální seznam institucí, které určila jako globální systémově významné nebo jako jiné systémově významné, a kategorii systémové významnosti, do které globální systémově významnou instituci zařadila.

(4) Seznam podle odstavce 3 zpřístupní Česká národní banka v jednotném evropském přístupovém místě podle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/285950) ve formátu, ze kterého lze získat údaje, podle čl. 2 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859 a opatří jej metadaty podle čl. 116a písm. b) směrnice 2013/36/EU.

(1) Při vydání opatření obecné povahy podle § 12o až 12r se § 172 a § 173 odst. 1 správního řádu nepoužije. Opatření obecné povahy oznámí Česká národní banka způsobem umožňujícím dálkový přístup. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění. Pokud by zveřejnění odůvodnění opatření obecné povahy vydaného podle § 12r odst. 3 ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní banka odůvodnění nezveřejní.

(2) Česká národní banka zveřejní pravomocné rozhodnutí podle § 12r odst. 3 způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud by zveřejnění odůvodnění rozhodnutí ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní banka odůvodnění nezveřejní.

(1) Globální systémově významná instituce podle § 12u odst. 2 není oprávněna rozdělit kmenový kapitál tier 1 v rozsahu, který by vedl k nesplnění povinnosti udržovat v požadované výši kapitálovou rezervu k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(2) Pokud globální systémově významná instituce podle § 12u odst. 2 požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru neplní, dodržuje pravidla omezující rozdělení kmenového kapitálu tier 1 a do 5 pracovních dnů ode dne, kdy dojde k poklesu kapitálové rezervy k pákovému poměru pod požadovanou výši, předloží České národní bance žádost o schválení plánu na obnovení kapitálu. Česká národní banka může tuto lhůtu prodloužit až na 10 pracovních dnů v závislosti na posouzení individuální situace dané osoby s přihlédnutím k rozsahu a složitosti jejích činností.

(3) Česká národní banka plán na obnovení kapitálu podle odstavce 3 schválí, jestliže lze očekávat, že na základě tohoto plánu globální systémově významná instituce podle § 12u odst. 2 požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru ve stanovené lhůtě splní. Pokud Česká národní banka plán na obnovení kapitálu neschválí, uloží opatření k nápravě podle § 26 odst. 2 písm. a) bodu 14 nebo § 26 odst. 2 písm. g).

(4) Česká národní banka stanoví vyhláškou

a) pravidla a omezení při nesplnění požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru, včetně pravidel pro výpočet nejvyšší částky k možnému rozdělení související s pákovým poměrem a

b) náležitosti plánu na obnovení kapitálu.

(1) Banka je povinna dodržovat pravidla bezpečného provozu, která upravují

a) omezení a podmínky pro některé druhy úvěrů nebo investic, vkladů, záruk a závazků,

b) pravidla pro nabývání, financování a posuzování aktiv,

c) omezení a podmínky pro měnové pozice.

(2) Podrobnosti pravidel podle odstavce 1 může Česká národní banka stanovit vyhláškou.

(1) Banka musí mít předchozí souhlas České národní banky

a) k uzavření smlouvy, na jejímž základě dochází k jakékoliv dispozici s obchodním závodem nebo jeho částí,

b) k rozhodnutí valné hromady o zrušení banky,

c) k převodu jmění na banku jakožto společníka,

d) k rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu banky, nejedná-li se o snížení základního kapitálu banky k úhradě ztráty,

e) k rozhodnutí valné hromady podle § 7a odst. 1 písm. c).

Na právní jednání valné hromady učiněná bez požadovaného předchozího souhlasu se hledí, jako by nebyla přijata. Účastníkem řízení o udělení předchozího souhlasu je pouze žádající banka; účastníky tohoto řízení jsou rovněž druhá smluvní strana při dispozici s obchodním závodem nebo jeho částí podle písmene a), anebo přejímající společník při převodu jmění podle písmene c).

(2) Banka je povinna informovat Českou národní banku

a) o zamýšlené změně stanov týkající se skutečností, které musí být ve stanovách uvedeny na základě požadavku zákona,

b) o záměru založit právnickou osobu v zahraničí nebo se na ní majetkově podílet.

(3) Ustanoveními odstavce 1 písm. b) a c) nejsou dotčena ustanovení zvláštního předpisu.4)

(4) Nabýt obchodní závod banky nebo být jeho pachtýřem může pouze

a) jiná banka,

b) banka se sídlem na území členského státu, která vykonává činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky, nebo

c) zahraniční banka z jiného než členského státu vykonávající na území České republiky činnost prostřednictvím své pobočky na základě licence podle § 4f.

(5) Dnem nabytí účinnosti smlouvy o převodu obchodního závodu se banka, která obchodní závod převedla, zrušuje a vstupuje do likvidace.

(6) Česká národní banka neudělí předchozí souhlas podle odstavce 1 písm. a) nebo c), pokud jsou důvodné obavy, že dispozice s obchodním závodem nebo částí obchodního závodu banky, nebo převod jmění na banku jakožto společníka povede k ohrožení finanční stability a bezpečného fungování finančního systému České republiky, zejména s ohledem na organizační předpoklady, kapitálové vybavení a další předpoklady obezřetného podnikání banky nebo zahraniční banky zúčastněné na postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c). Přitom zváží i dopad na stabilitu finančního systému jiného členského státu Evropské unie, a to s přihlédnutím ke skutečnostem dostupným v době jeho vydání a zejména v případech, kdy nastane mimořádná situace, která by mohla fungování finančních systémů ovlivnit.

(7) Žádost o udělení souhlasu podle odstavce 1 obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, informace o důvodech zamýšleného postupu, způsobu jeho provedení a osobách zúčastněných na tomto postupu. Žádost lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí žádosti, její formát a další technické náležitosti stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(8) Poté, co nabude právní moci rozhodnutí o udělení souhlasu podle odstavce 1 písm. a) nebo c) nebo § 17m odst. 1 nebo 2 a alespoň 1 měsíc před nabytím účinnosti právního jednání, ke kterému byl souhlas udělen, banka uveřejní oznámení o tomto postupu na svých internetových stránkách. Vkladatelům, ve vztahu k jejichž pohledávce z vkladu se v důsledku postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c) nebo § 17m odst. 1 nebo 2 změnila osoba dlužníka, banka bez zbytečného odkladu po uveřejnění tohoto oznámení poskytne toto oznámení na trvalém nosiči dat. Uveřejnění tohoto oznámení se považuje za splnění povinnosti informovat vkladatele podle § 41s odst. 1.

(9) Oznámení podle odstavce 8 obsahuje alespoň

a) obchodní firmu nebo název a sídlo osob zúčastněných na postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c) nebo § 17m odst. 1 nebo 2,

b) zkrácený rozsah údajů o plnění pravidel obezřetného podnikání osob uvedených v písmeni a), které se uveřejňují podle § 11a a 11b a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky; tato povinnost může být splněna i uveřejněním odkazu na místo, kde jsou tyto údaje k dispozici,

c) informaci o sídle budoucí pobočky zahraniční banky na území České republiky, pokud se jedná o přeměnu banky na pobočku zahraniční banky,

d) popis postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c) nebo § 17m odst. 1 nebo 2,

e) popis vlivu postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c) nebo § 17m odst. 1 nebo 2 na klienty a jejich smlouvy s bankou,

f) informaci o příslušném orgánu dohledu po uskutečnění postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c) nebo § 17m odst. 1 nebo 2,

g) informaci o příslušném zahraničním systému pojištění vkladů po uskutečnění postupu, ke kterému byl souhlas podle odstavce 1 nebo § 17m odst. 1 nebo 2 udělen, a

h) poučení o právu vybrat své pohledávky z vkladů nebo je převést, pokud toto právo podle odstavce 11 nebo § 41s odst. 2 vznikne v souvislosti s uskutečněním postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c) nebo § 17m odst. 1 nebo 2, ke kterému byl souhlas udělen.

(10) Oznámení podle odstavce 8 banka zašle České národní bance. Pokud oznámení nemá předepsané náležitosti, není určité nebo srozumitelné, Česká národní banka ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho doručení zahájí řízení o zákazu jeho uveřejnění. Oznámení lze uveřejnit až poté, co marně uplyne lhůta pro zahájení řízení o zákazu uveřejnění oznámení, nebo pokud bylo zahájeno řízení o zákazu uveřejnění oznámení a nebylo vydáno rozhodnutí o zákazu uveřejnění oznámení, až po skončení tohoto řízení.

(11) V případě, kdy v důsledku postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c) nebo § 17m odst. 1 nebo 2 dochází ke změně příslušného orgánu dohledu na zahraniční orgán dohledu ve vztahu k činnosti podle § 1 odst. 1 písm. a), má vkladatel, ve vztahu k jehož pohledávce z vkladu se změnila osoba dlužníka, ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy bylo oznámení podle odstavce 8 uveřejněno na internetových stránkách banky, právo vybrat své pohledávky z vkladů nebo je převést, a to bezúplatně a bez sankce, jde-li o pohledávky z vkladů vyloučené z pojištění podle § 41c.

(12) Odstavce 8 až 11 se nepoužijí, jestliže se postupuje podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu nebo v rámci jiných opatření k ozdravení banky se souhlasem České národní banky.