Zákon o ověřování

(1) Vidimace a legalizace se provádí v úředních místnostech úřadu. Na jiném vhodném místě ve správním obvodu krajského úřadu, obecního úřadu obce s rozšířenou působností, obecního úřadu a újezdního úřadu lze provést vidimaci a legalizaci jen ze závažných důvodů.

(2) Ověřovací doložka má formu otisku razítka, anebo může být vyhotovena na samostatném listu, na dokumentu nebo přelepce za pomoci výpočetní techniky; při legalizaci na dokumentu v elektronické podobě má ověřovací doložka formu dokumentu v elektronické podobě.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví

a) vzor ověřovací doložky,

b) způsob vyznačení ověřovací doložky na listině, způsob provádění oprav v ověřovací doložce vyznačené na listině a způsob spojení ověřovací doložky s listinou,

c) způsob připojení ověřovací doložky k dokumentu v elektronické podobě.

(1) Evidence vidimací a legalizací se vede ve svázané ověřovací knize s tiskopisy očíslovanými v souvislé řadě (dále jen „ověřovací kniha“). Součástí ověřovací knihy je úvodní list a list podpisových vzorů ověřujících osob provádějících vidimaci a legalizaci.

(2) Tiskopis ověřovací knihy obsahuje

a) pořadové číslo, pod kterým je vidimace nebo legalizace zapsána,

b) datum provedení vidimace nebo legalizace,

c) údaj uvedený v § 8 písm. c) až f), jde-li o vidimaci,

d) údaj uvedený v § 12 písm. c), d), e) a f), jde-li o legalizaci,

e) označení druhu dokumentu, který je vidimován nebo na kterém je legalizován podpis,

f) podpis žadatele, jehož podpis je legalizován, popřípadě svědků, jde-li o legalizaci podle § 10 odst. 4,

g) údaj o uhrazení správního poplatku (uvedení výše poplatku a čísla dokladu, kterým byl uhrazen) nebo údaj o osvobození od správního poplatku s odkazem na právní předpis a

h) podpis ověřující osoby.

(3) Vzor úvodního listu, listu podpisových vzorů a tiskopisu ověřovací knihy stanoví prováděcí právní předpis.

(4) Ověřovací kniha se vede po dobu kalendářního roku. Po jejím uzavření je uložena u úřadu po dobu 10 let.

(5) Vede-li úřad více než jednu knihu, oznámí počet paralelně vedených knih do 31. ledna běžného roku. Krajský úřad, držitel poštovní licence a Hospodářská komora České republiky toto oznámí ministerstvu, obecní úřad obce s rozšířenou působností krajskému úřadu, obecní úřad obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.

(6) Úřad zabezpečí ochranu ověřovacích knih před zneužitím údajů v nich obsažených, před odcizením nebo poškozením.

(7) Zanikne-li působnost úřadu vykonávat vidimaci a legalizaci, rozhodne ministerstvo, který úřad převezme ověřovací knihy.

(8) Technický způsob vedení ověřovací knihy stanoví prováděcí právní předpis.

Úřad může vést rejstřík ověřovací knihy, který obsahuje tyto údaje:

a) jméno, případně jména, příjmení a datum narození žadatele, jde-li o fyzickou osobu, a

b) pořadové číslo zápisu v ověřovací knize.

(1) Žadatel o legalizaci, popřípadě svědci, jde-li o legalizaci podle § 10 odst. 4, předloží k prokázání své totožnosti

a) občanský průkaz9), nebo cestovní doklad10), jde-li o státního občana České republiky,

b) cestovní doklad, průkaz totožnosti občana členského státu Evropské unie, smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace nebo doklad opravňující k pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu11), jde-li o cizince, nebo

c) identifikační průkaz vydaný Ministerstvem zahraničních věcí podle zvláštního právního předpisu18), jde-li o osobu požívající výsad a imunit podle mezinárodního práva.

(2) Doklad podle odstavce 1 písm. b) nebo c) lze k prokázání totožnosti použít pouze tehdy, obsahuje-li fotografii držitele.

Listina vydaná orgány České republiky nebo Slovenské republiky, ke které je připojen vícejazyčný standardní formulář vyhotovený podle přímo použitelného předpisu Evropské unie19), se spolu s tímto formulářem pro účely tohoto zákona považuje za listinu, která je psána v českém jazyce.

(1) Obecní úřad zašle ve 2 vyhotoveních do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti prováděcího právního předpisu, kterým se stanoví seznam obecních úřadů vykonávajících vidimaci a legalizaci, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností vzor otisku úředního razítka a podpisové vzory úředníků nebo starosty anebo místostarosty provádějících u obecního úřadu vidimaci a legalizaci podle tohoto zákona. Újezdní úřad tak učiní do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Kopie otisků úředních razítek a podpisových vzorů podle věty první a druhé zašle obecní úřad obce s rozšířenou působností Ministerstvu zahraničních věcí.

(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zašle ve 2 vyhotoveních do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona krajskému úřadu vzor otisku úředního razítka a podpisové vzory úředníků provádějících u obecního úřadu obce s rozšířenou působností vidimaci a legalizaci podle tohoto zákona. Kopie otisků úředních razítek a podpisových vzorů podle věty první zašle krajský úřad Ministerstvu zahraničních věcí.

(3) Krajský úřad zašle do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona ministerstvu vzor otisku úředního razítka a podpisové vzory úředníků provádějících u krajského úřadu vidimaci a legalizaci podle tohoto zákona. Kopie otisků úředních razítek a podpisových vzorů podle věty první zašle ministerstvo Ministerstvu zahraničních věcí.

(4) Změny ve vzorech podle odstavců 1 až 3 oznámí krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, obecní úřad nebo újezdní úřad do 5 pracovních dnů ode dne, kdy nastaly; pro jejich postup platí obdobně odstavce 1 až 3.

Držitel poštovní licence a Hospodářská komora České republiky zasílá ve dvou vyhotoveních ministerstvu změny vzorů otisků úředních razítek a podpisových vzorů svých zaměstnanců provádějících vidimaci a legalizaci do 5 pracovních dnů ode dne, kdy tyto změny nastaly. Kopie otisků úředních razítek a podpisových vzorů podle věty první zasílá ministerstvo Ministerstvu zahraničních věcí.

(1) Povinnost vykonat zkoušku podle § 14 odst. 1 nemá úředník, který splňuje požadavky stanovené zvláštním právním předpisem14).

(2) Úředník, který ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provádí vidimaci a legalizaci podle dosavadních právních předpisů a nesplňuje předpoklady podle § 14 odst. 1, může i nadále tuto činnost vykonávat, nejdéle však po dobu 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Úředník, kterému ve lhůtě podle věty první vznikne nárok na starobní důchod, skládá zkoušku jen tehdy, jestliže o to sám požádá.

Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 1 odst. 1 písm. d), § 7 odst. 3, § 11 odst. 3, § 11a odst. 2, § 14 odst. 3, § 15 odst. 3 a § 16 odst. 3 a 8.

Zrušuje se:

1. Zákon č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu okresními a obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady.

2. Zákon č. 15/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady.

3. Vyhláška č. 138/1993 Sb., o stanovení podmínek pro pověření obecních úřadů ověřováním shody opisu nebo kopie s listinou a ověřováním pravosti podpisu.

V § 9 odst. 2 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 578/2002 Sb. a zákona č. 165/2004 Sb., se za slova „státního občanství“ vkládají slova „, ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a ověřování pravosti podpisu“.

V zákoně č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění zákona č. 426/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 99/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb., se část padesátá druhá zrušuje.

V zákoně č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění zákona č. 96/2004 Sb. a zákona č. 588/2004 Sb., se část třetí zrušuje.

V zákoně č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 26/1993 Sb., zákona č. 326/1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 33/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 460/2000 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb. a zákona č. 436/2004 Sb., se mění takto:

1. V § 106 odst. 1 písmeno d) zní:

„d) porušil služební přísahu tím, že se dopustil zavrženíhodného jednání, které má znaky trestného činu a je způsobilé ohrozit dobrou pověst policie,“.

2. V § 106 odst. 1 písm. e) se za slovo „pro“ vkládá slovo „úmyslný“.

3. V § 108 odstavec 3 zní:

„(3) Při propuštění z důvodu podle § 106 odst. 1 písm. d) a e) je služební poměr ukončen dnem doručení rozhodnutí o propuštění.“.

4. Za § 121 se vkládají nové § 121a až 121c, které včetně nadpisu znějí:

Skončí-li služební poměr policisty uvolněním v době, kdy je proti němu vedeno trestní řízení, odchodné, platové vyrovnání a příspěvek za službu se až do pravomocného skončení tohoto řízení nevyplácí. Skončí-li trestní řízení odsouzením policisty pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, má se za to, že jeho nárok na odchodné, platové vyrovnání a příspěvek za službu nevznikl; nedojde-li k takovému odsouzení, výplata platového vyrovnání a příspěvku za službu se obnoví a tyto se doplatí za období, za které náležely.

Výplata platového vyrovnání a příspěvku za službu se zastaví prvním dnem kalendářního měsíce po dni, kdy služební funkcionář zjistí, že je proti policistovi vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný v době trvání jeho služebního poměru. Jestliže je následně policista v řízení o tomto trestném činu pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, nárok na platové vyrovnání a příspěvek za službu dnem zastavení jejich výplaty zaniká; nedojde-li k takovému odsouzení, výplata platového vyrovnání a příspěvku za službu se obnoví a tyto se doplatí za období, za které náležely.

Policista, který žádá o uvolnění ze služebního poměru, nebo policista, jehož služební poměr skončil a je mu přiznán nárok na platové vyrovnání nebo příspěvek za službu, je povinen do 3 dnů oznámit služebnímu funkcionáři, že je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný v době trvání jeho služebního poměru. Jestliže v důsledku nesplnění oznamovací povinnosti bylo policistovi vyplaceno odchodné, platové vyrovnání nebo příspěvek za službu, je policista povinen takto vyplacené částky vrátit ode dne, kdy měl tuto povinnost splnit.“.

(1) V řízení o propuštění příslušníka Policie České republiky ze služebního poměru zahájeném před nabytím účinnosti tohoto zákona se důvody propuštění posuzují podle dosavadních právních předpisů.

(2) Nároky související se skončením služebního poměru příslušníka Policie České republiky vzniklé před účinností tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy.

Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb. a zákona č. 290/2005 Sb., se mění takto:

1. V § 40 odst. 1 písmeno d) zní:

„d) porušil služební přísahu tím, že se dopustil zavrženíhodného jednání, které má znaky trestného činu a je způsobilé ohrozit dobrou pověst Bezpečnostní informační služby,“.

2. Za § 124 se vkládají nové § 124a až 124c, které včetně nadpisu znějí:

Skončí-li služební poměr příslušníka uvolněním v době, kdy je proti němu vedeno trestní řízení, odchodné, platové vyrovnání a příspěvek za službu se až do pravomocného skončení tohoto řízení nevyplácí. Skončí-li trestní řízení odsouzením příslušníka pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, má se za to, že jeho nárok na odchodné, platové vyrovnání a příspěvek za službu nevznikl; nedojde-li k takovému odsouzení, výplata platového vyrovnání a příspěvku za službu se obnoví a tyto se doplatí za období, za které náležely.

Výplata platového vyrovnání a příspěvku za službu se zastaví prvním dnem kalendářního měsíce po dni, kdy služební orgán zjistí, že je proti příslušníkovi vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný v době trvání jeho služebního poměru. Jestliže je následně příslušník v řízení o tomto trestném činu pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, nárok na platové vyrovnání a příspěvek za službu dnem zastavení jejich výplaty zaniká; nedojde-li k takovému odsouzení, výplata platového vyrovnání a příspěvku za službu se obnoví a tyto se doplatí za období, za které náležely.

Příslušník, který žádá o uvolnění ze služebního poměru, nebo příslušník, jehož služební poměr skončil a je mu přiznán nárok na platové vyrovnání nebo příspěvek za službu, je povinen do 3 dnů oznámit služebnímu orgánu, že je proti němu vedeno trestní řízení pro trestný čin spáchaný v době trvání jeho služebního poměru. Jestliže v důsledku nesplnění oznamovací povinnosti bylo příslušníkovi vyplaceno odchodné, platové vyrovnání nebo příspěvek za službu, je příslušník povinen takto vyplacené částky vrátit ode dne, kdy měl tuto povinnost splnit.“.

(1) V řízení o propuštění příslušníka Bezpečnostní informační služby ze služebního poměru zahájeném před nabytím účinnosti tohoto zákona se důvody propuštění posuzují podle dosavadních právních předpisů.

(2) Nároky související se skončením služebního poměru příslušníka Bezpečnostní informační služby vzniklé před účinností tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. března 2006, s výjimkou § 30, který nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Zaorálek v. r.

Klaus v. r.

Paroubek v. r.

1) § 35 odst. 1 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.

2) § 6 zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů.

3) § 2 odst. 4 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů.

4) § 38 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

5) § 69 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb.

6) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

7) § 1 odst. 1 písm. r) vyhlášky č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků.

8) § 9 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

9) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů.

10) Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů.

11) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů.

14) § 33 a 34 zákona č. 312/2002 Sb.

15) § 22 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.

16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES.

18) § 180b zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1191 ze dne 6. července 2016 o podpoře volného pohybu občanů zjednodušením požadavků na předkládání některých veřejných listin v Evropské unii a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012.

20) § 8a odst. 2 písm. d) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.