213/1990 Sb. · 8 paragrafů
(1) Při důležitých osobních překážkách v práci5) kratších než jeden den nebo jedna směna nenáleží pracovníku náhrada mzdy.
(2) Jestliže se organizace a pracovník dohodli na rozsahu a rozvržení pracovní doby (§ 6), poskytuje se pracovníku náhrada mzdy i při důležitých osobních překážkách v práci kratších než jeden den nebo jedna směna, pokud nezbytně zasáhly do této pracovní doby.
Za celodenní překážku v práci se považuje překážka, která trvá po dobu odpovídající průměrné délce pracovní směny vyplývající ze stanovené týdenní pracovní doby pracovníka.
(1) Na pracovníky se nevztahují ustanovení zákoníku práce o práci přesčas.6)
(2) Pracovníku nenáleží příplatek za práci ve svátek.
Organizace a pracovník si mohou dohodnout v pracovní smlouvě rozsah a rozvržení pracovní doby, kterou pracovník odpracuje v určené době, jakož i které dny v týdnu se budou pro účely náhrady mzdy za svátek považovat za dny nepřetržitého odpočinku v týdnu.
Zrušuje se směrnice ministerstva vnitra České socialistické republiky ze dne 23. listopadu 1982 č. j. MH/12-9369/2189/82 a č. j. SD/32-4454/82 o provozování činností formou zvláštního zapojení pracovníků v organizacích místní výroby a služeb, sběrných surovin, organizacích dopravy řízených národními výbory a organizacích bytového hospodářství řízených národními výbory (reg. v částce 3/1983 Sb.).
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. června 1990.
Pithart v. r.
1) § 267 odst. 4 zákoníku práce.
2) § 6 až 10 vyhlášky federálního ministerstva financí č. 21/1990 Sb., o kalkulaci.
3) § 124 až 130 zákoníku práce.
4) § 129 zákoníku práce.
5) § 127 a 128 zákoníku práce.
6) § 96 až 98 a § 116 zákoníku práce.