§ 23 zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích – Při převodu hmotné věci
Zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích · 219/2000 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 23 zákona 219/2000 stanoví, že vláda si může vyhradit schválení převodu hmotné věci, která má strategickou povahu nebo značnou peněžitou či jinou hodnotu, přičemž v takovém případě se nepoužijí některá ustanovení týkající se výběrového řízení. Pokud stát (prostřednictvím organizační složky) převádí hmotnou věc, která je strategická nebo má velkou hodnotu, může o tom rozhodovat přímo vláda. (§ 23 zákona č. 219/2000 Sb., zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Odkazuje na: § 22
- Judikatura: na § 23 odkazují 3 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 219/2000 Sb.
Při převodu hmotné věci, která má strategickou povahu nebo značnou peněžitou anebo jinou hodnotu, si může schválení převodu vyhradit vláda; ustanovení § 22 odst. 4 až 7 se v takovém případě nepoužije.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud stát (prostřednictvím organizační složky) převádí hmotnou věc, která je strategická nebo má velkou hodnotu, může o tom rozhodovat přímo vláda.
- Vláda má možnost zasáhnout do procesu převodu takových specifických věcí a schválit ho, nebo neschválit.
- V případě, že si vláda schválení vyhradí, nemusí se dodržet pravidla pro výběrové řízení, která jsou jinak stanovena v § 22 odst. 4 až 7.
Na co si dát pozor
- U převodů strategických nebo vysoce hodnotných státních hmotných věcí je nutné počítat s možným zapojením vlády do schvalovacího procesu.
- Pravidla pro výběrové řízení mohou být v těchto specifických případech odlišná, pokud si vláda schválení vyhradí.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 23
Jak soudy aplikují § 23
Prostřednictvím ustanovení § 21 až § 23 zákona č. 219/2000 Sb. byla provedena právní úprava obsahující zásady pro zcizování věcí s tím, že § 21 odst. 2 cit. zák. obsahuje výjimku z této procedury potud, že v závažných důvodech a za předchozího vyjádření Ministerstva financí může vláda ČR povolit výjimku z podmínky trvalé nepotřebnosti podle odst. 1 téhož par.
Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítla, že se Nejvyšší soud stran výkladu ustanovení § 12 a § 23 zákona č. 219/2000 Sb. omezil toliko na konstatování, že jej na daný případ aplikovat nelze, přičemž své závěry blíže neodůvodnil.
Žalobce má za nepochybné, že ke schválení směnné smlouvy podle § 22 odst. 4 nebo § 23 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, nejméně do 29.12.2006 nedošlo.