4 As 61/2006 — Nejvyšší správní soud

11 Ca 88/2009- 52 - text 4 pokračování 11 Ca 88/2009 11 Ca 88/2009-52 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.Hany Veberové a soudců JUDr.Jitky Hroudové a Mgr.Marka Bedřicha v právní věci žalobce: B., a.s. se sídlem Slévačská 744/1, Praha 9, zastoupen JUDr.Tomášem Rybářem, Ph.D., advokátem se sídlem Václavské nám. 1601/47, Praha 1, proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Praze se sídlem Pod Sídlištěm 1800/9, P.O. BOX 21, 182 11 Praha 8, za účasti osoby zúčastněné na řízení : Česká republika – Ministerstvo vnitra, zastoupena Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových se sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, 128 00 Praha 2, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27.1.2009, čj: ZKI-O-2/17/2009/Ho, KÚ: OR-888/2008-101 t a k t o : I. Žaloba se z a m í t á. II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se žalobou, podanou u Městského soudu v Praze, domáhal zrušení rozhodnutí Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Praze ze dne 27.1.2009, čj: ZKI-O-2/17/2009/Ho, KÚ: OR-888/2008-101 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Katastrálního úřadu pro hl.m.Prahu, katastrální pracoviště Praha ze dne 10.10.2008 čj: OR-888/2008-101/16. Žalobce v podané žalobě uvedl, že nesprávným postupem správních orgánů, které neprovedly opravu chyby v katastru nemovitostí, došlo k porušení jeho práv, neboť katastrální úřad vede ve své evidenci jako vlastníka budovy č.p....., postavené na pozemku parc.č......, pozemku č. parc. ...., č.parc. ......, vše v katastrálním území Ř., obec Praha, Českou republiku s právem hospodaření pro Ministerstvo vnitra. Žalobce uvedl, že ke dni 5.3.2001 byl vlastníkem uvedených nemovitostí v katastrálním území Řepy, obec Praha. Česká republika byla k 5.3.2011 vlastníkem budovy č.p. ....., postavené na pozemku č.parc. ....., vlastníkem pozemku č.parc. ...., č.parc. ..., č.p.... a č.p. ..., vše v katastrálním území M. S., obec Praha. Dne 5.32001 byla mezi žalobcem a Českou republikou uzavřena směnná smlouva číslo 10100010/2001, na jejímž základě se měl žalobce stát vlastníkem nemovitostí v katastrálním území M. S. a Česká republika se měla stát vlastníkem nemovitostí v katastrálním území Ř.. Smlouva o převodu nemovité věci, prohlášené za kulturní památku, vyžaduje schválení Ministerstvem kultury České republiky, popř. vlády České republiky, a to podle § 22 a 23 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky. Z ustanovení § 44 odst. 1 tohoto zákona pak vyplývá, že takovéto schválení je podmínkou platnosti právního úkonu a tedy i jeho účinnosti. To znamená, že úkon se stává platným až teprve okamžikem takovéhoto schválení. K dotazu žalobce ze dne 15.12.2006 Ministerstvo kultury České republiky sdělilo žalobci, že žádost o schválení směnné smlouvy se v evidenci Ministerstva kultury České republiky nenachází. Žalobce se obrátil i na vládu České republiky, Úřad vlády České republiky sdělil žalobci, že došlo k vyhledání veškerých pokladů, které se týkají předmětné směnné smlouvy, tyto doklady vyjmenoval taxativním způsobem a zaslal je žalobci. Ani jeden z dokumentů nevznikl po dni, který je uveden v předmětné směnné smlouvě jako den podpisu oprávněné osoby jednající za Českou republiku. Žalobce má za nepochybné, že ke schválení směnné smlouvy podle § 22 odst. 4 nebo § 23 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, nejméně do 29.12.2006 nedošlo. Žalobce poukázal na znění ustanovení § 43a, § 43b, § 43c občanského zákoníku s tím, že návrh předmětné smlouvy, učiněný dne 5.3.2001 žalobcem vůči České republice zanikl uplynutím přiměřené doby. Žalobce v žalobě s odkazem na rozsudky Nejvyššího správního soudu čj: 4 As 61/2006-68, 5 As 16/2005-88, As 46/2006-171 namítal, že katastrální úřady byly povinny zkoumat nezbytné obsahové náležitosti podkladových listin, tedy i platnost a účinnost smlouvy. Žalovaný byl povinen zkoumat, zda Česká republika je či není právními předpisy omezena ve smluvní volnosti ve vztahu k převáděné nemovitosti, nezbytnou obsahovou náležitostí podkladové listiny byla příslušná schvalovací doložka Ministerstva kultury České republiky, případně vlády České republiky. Za současného stavu je podkladem pro zápis v katastru nemovitostí neplatná a neúčinná smlouva. Spis katastrálního úřadu neobsahuje listiny, konkrétně platnou a účinnou směnnou smlouvu, prokazující vlastnictví České republiky ve vztahu k nemovitostem v katastrálním území Řepy. Žalobce tedy nikdy nepřestal být vlastníkem těchto nemovitostí, je tedy zřejmé, že existuje nesoulad mezi obsahem listin a údaji katastrálního operátu, tento nesoulad měly katastrální úřady odstranit a provést příslušnou opravu. Z důvodů uvedených v podané žalobě navrhl, aby soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě uvedl, že žalobce v článku I. až článku V. popisuje dosavadní průběh správního řízení a faktický stav projednávané věci. K těmto bodům nemá žalovaný žádné připomínky. V článku VI. a VII. žaloby se žalobce zabývá otázkou převodů nemovitostí prohlášených za kulturní památku podle zákona č. 219/2000 Sb.. K těmto skutečnostem žalovaný uvedl, že není oprávněn posuzovat namítané skutečnosti, vzhledem k tomu, že vkladové řízení již bylo pravomocně skončeno. Nicméně odkazuje na vyjádření Ministerstva vnitra ze dne 14.11.2008. V článku VIII. a IX. žaloby zpochybňuje žalobce postup katastrálního úřadu a žalovaného s odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu. Žalovaný setrvává na tom, že rozsudek Nejvyššího správního soudu čj: 4 As 61/2006-68 ve svém právním názoru nijak nepopírá. Zápis změny vlastnického práva byl proveden na základě pravomocného rozhodnutí o povolení vkladu práva. Tuto skutečnost není možno zvrátit žádným dalším rozhodnutím katastrálních úřadů, nelze ji napravit ani využitím institutu řízení o opravě údajů. V rámci řízení o opravě chyby nelze provést zápis změny vlastnického práva, aniž by byla předložena relevantní listina, která tuto skutečnost jednoznačně deklaruje. K dalším námitkám žalovaný poukázal na ustanovení § 5 odst. 1 písm. a – písm.g) zákona o zápisech, kde je definována přezkumná činnost katastrálních úřadů. Toto ani žádné jiné ustanovení zákona neopravňuje katastrální úřad přezkoumávat návrh a vkladovou listinu z jiných hledisek, než v zákoně uvedených. Katastrální úřad tedy nezkoumá, mimo jiné, ani platnost smlouvy. Katastrálnímu úřadu nepřísluší posuzovat platnost právního úkonu, který je podkladem pro vklad práva do katastru nemovitostí. Tomuto názoru svědčí i poměrně konstantní judikatura, lze odkázat např. na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 28.11.1997 sp.zn. 35 Ca 54/97 či rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30.1.2001 sp.zn. 15 Ca 522/2000, ze kterým vyplývá právní názor o tom, že katastrálnímu úřadu nepřísluší právo posuzovat platnost právního úkonu, který je podkladem pro vklad do katastru nemovitostí, nenáleží mu posuzování toho, zda věcná smlouva je či není absolutně (relativně) neplatná. Katastrální úřad je povinen posuzovat vady podkladových listin, které by vylučovaly provedení vkladu, a to z hledisek uvedených v ustanovení § 5 odst. 1 zákona o zápisech, tato kritéria zkoumá ke dni podání návrhu na vklad. Je vyloučeno, aby katastrální úřad jakýmkoli způsobem zasahoval do již pravomocně skončených vkladových řízení. V daném případě se nejednalo o zřejmý omyl při vedení katastru nemovitostí. Žalovaný se nevyjadřuje k námitce o tom, zda absence ověřovací doložky způsobila, že předmětný návrh nesplňoval požadovaná kritéria. I kdyby připustil, že předmětný vklad byl povolen nesprávně, musí vycházet z toho, že vkladové řízení je ukončeno a jakýkoliv zásah je nepřípustný. Z rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20.1.1997 sp.zn. 16 Ca 436/96 je pak zřejmé, že tento soud dospěl k závěru, že katastrální úřad nezkoumá platnost smlouvy, nýbrž vkladovou listinu pouze posuzuje z hlediska v zákoně vymezených. Může tedy dojít ke vkladu i na základě absolutní či relativně neplatné smlouvy a je na tom, kdo má na určení neplatnosti zájem, aby se bránil soudní cestou. S tímto názorem žalovaný souhlasí. Zápis směnné smlouvy ze dne 5.3.2001 byl proveden řádně a v souladu s obsahem předložené listiny. Nelze souhlasit se žalobcem, že zde existuje nesoulad mezi obsahem listiny a údaji katastrálního operátu. Dle názoru žalovaného nelze řešit situaci prostřednictvím řízení o opravě chyby v katastrálním operátu, k řešení sporů je příslušný obecný soud. Teprve pravomocné rozhodnutí soudu ve věci určení vlastnického práva by bylo pro katastrální úřad podkladem pro vyznačení změny vlastnického práva. Tomu koresponduje i právní názor vyjádřený v rozsud