222/1994 Sb. · 47 paragrafů
(1) Přeložkou rozvodného zařízení se pro účely tohoto zákona rozumí dílčí změna trasy vedení nebo přemístění některých prvků tohoto zařízení.
(2) Přeložku rozvodného zařízení zajišťuje jeho vlastník na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal.
(3) Vlastnictví rozvodného zařízení po provedení přeložky se nemění.
Při styku rozvodných zařízení s komunikacemi, vodními toky, drahami a jinými zařízeními všeho druhu jsou vlastníci nebo provozovatelé rozvodných zařízení povinni provádět ve vzájemné spolupráci dostupná technická opatření k zabezpečení spolehlivosti a bezpečnosti jejich provozu a možnosti řádného udržování.
(1) Neoprávněným odběrem elektřiny je
a) odběr bez uzavřené smlouvy nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou,
b) odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina,
c) odběr bez měřicího zařízení nebo měřicím zařízením, které v důsledku zásahu odběratele odběr buď nezaznamenává, nebo zaznamenává odběr menší než skutečný,
d) odběr měřicím zařízením, které nebylo připojeno dodavatelem nebo na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci.
(2) Způsob výpočtu škody vzniklé dodavateli neoprávněným odběrem stanoví ministerstvo vyhláškou.
(1) Dodavatel je povinen zajistit dodávku plynu každému odběrateli, který
a) má zřízenou plynovodní přípojku a odběrné plynové zařízení v souladu s technickými normami a právními předpisy na úseku bezpečnosti práce,
b) splňuje podmínky týkající se místa, způsobu a termínu připojení stanovené dodavatelem,
c) má souhlas vlastníka dotčené nemovitosti.
(2) O dodávce plynu uzavírá dodavatel s odběratelem na každé odběrné místo písemnou smlouvu, která musí obsahovat:
a) množství a časový průběh odběru plynu (dále jen „odběrový diagram“), a to i pro stavy nouze,
b) cenu a způsob platby za odebraný plyn včetně záloh,
c) dohodu o způsobu měření odebraného plynu a přístupu dodavatele k měřicímu zařízení.
(3) Plynem se pro účely tohoto zákona rozumí zemní plyn, svítiplyn, koksárenský plyn čistý, degazační a generátorový plyn, bioplyn, propan, butan a jejich směsi, pokud nejsou přepravovány v lahvích.
(4) Odběrným plynovým zařízením se pro účely tohoto zákona rozumí veškerá zařízení počínaje hlavním uzávěrem plynu až k zařízení pro konečné využití plynu.
(5) Dodavatel nepřipojí plynovou přípojku či odběrné plynové zařízení, které neodpovídají technickým normám a právním předpisům na úseku bezpečnosti práce.
(6) Vlastník připojeného odběrného plynového zařízení je povinen udržovat je ve stavu, který odpovídá příslušným technickým normám a právním předpisům na úseku bezpečnosti práce.
(7) Na odběrném plynovém zařízení, kterým prochází neměřený plyn, nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího souhlasu dodavatele s výjimkou uzavření hlavního uzávěru plynu v případě hrozící nebo vzniklé havárie.
(8) Odběratel se podílí podle množství odebíraného plynu na účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a se zajištěním požadované dodávky plynu ve výši vypočtené způsobem stanoveným vyhláškou.
(9) Při změně tlaku nebo druhu plynu prováděné v zájmu technického rozvoje jsou vlastníci připojených plynových zařízení a spotřebičů povinni upravit na svůj náklad ve stanovených přiměřených lhůtách svá odběrná zařízení a spotřebiče tak, aby vyhovovaly uvedeným změnám.
(10) Podrobnější úpravu dodávek plynu stanoví ministerstvo vyhláškou.
(1) Plynovodní přípojka začíná odbočením od rozvodného zařízení a končí před hlavním uzávěrem plynu, jímž je připojeno odběrné plynové zařízení v jednom objektu.
(2) Náklady na zřízení plynovodní přípojky hradí ten, v jehož prospěch byla zřízena.
(3) Vlastníkem plynovodní přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení.
(4) Vlastník plynovodní přípojky je povinen zajistit její provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob.
(5) Dodavatel je povinen za úplatu plynovodní přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník požádá.
(1) Odběr plynu měří a účtuje dodavatel podle údajů vlastního měřicího zařízení (dále jen „plynoměr“), které odběrateli na svůj náklad osadí, zapojí, udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření.
(2) Má-li odběratel pochybnosti o správnosti údajů měření nebo zjistí-li na plynoměru závadu, má právo nechat jej přezkoušet. Dodavatel je povinen na základě odběratelovy písemné žádosti k tomuto účelu plynoměr do 15 dnů vyměnit. Odběratel je povinen poskytnout dodavateli k výměně plynoměru nezbytnou součinnost.
(3) Je-li na plynoměru zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a výměnou dodavatel. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady odběratel.
(4) Jakýkoliv zásah do plynoměru bez souhlasu jeho vlastníka se zakazuje.
(5) Dodavatel má právo plynoměr včetně jeho připojení zajistit proti neoprávněné manipulaci.
(1) Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy.
(2) Plynárenskými zařízeními se pro účely tohoto zákona rozumí plynovody, přípojky a technologické objekty.
(3) Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynárenského zařízení měřeno kolmo na jeho obrys, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu.
(4) Ochranná pásma činí
a) u plynovodů a přípojek do průměru 200 mm včetně4 m,b) u plynovodů a přípojek od průměru 200 mm do 500 mm včetně8 m,c) u plynovodů a přípojek nad průměr 500 mm12 m,d) u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a přípojek, jimiž se rozvádějí plyny v zastaveném území obce1 m,e) u technologických objektů4 m.
(5) Ve zvláštních případech, zejména v blízkosti těžebních objektů, vodních děl a rozsáhlých podzemních staveb, které mohou ovlivnit stabilitu uložení plynárenských zařízení, může ministerstvo stanovit rozsah ochranných pásem až na 200 m.
(6) Stavební činnosti a úpravy terénu v ochranném pásmu lze provádět pouze s předchozím písemným souhlasem dodavatele, který odpovídá za provoz příslušného plynárenského zařízení.
(7) U vysokotlakých a velmi vysokotlakých plynovodů v lesních průsecích jsou vlastníci a uživatelé pozemků povinni udržovat volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu.
(1) Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob.
(2) Bezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys.
(3) Plynovými zařízeními se pro účely tohoto zákona rozumí zařízení na výrobu a úpravu plynu, podzemní zásobníky, tlakové zásobníky zkapalněných plynů, plynojemy, plnírny, zkapalňovací, odpařovací, kompresorové a regulační stanice, vysokotlaké a velmi vysokotlaké plynovody.
(4) Zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu lze pouze s předchozím písemným souhlasem fyzické či právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení.
(5) Rozsah bezpečnostních pásem je uveden v příloze tohoto zákona.
(1) Přeložkou rozvodného zařízení se pro účely tohoto zákona rozumí dílčí změna trasy plynovodu nebo přípojky či přemístění rozvodného zařízení nebo některých jeho prvků.
(2) Přeložky zajišťuje vlastník rozvodného zařízení na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal.
(3) Vlastnictví rozvodného zařízení se po provedení přeložky nemění.
(1) Neoprávněným odběrem plynu je
a) odběr bez uzavřené smlouvy nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou,
b) odběr bez plynoměru nebo s plynoměrem, který v důsledku zásahu odběratele odběr buď nezaznamenává, nebo zaznamenává odběr menší než skutečný,
c) odběr s plynoměrem, který nepřipojil dodavatel či na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci.
(2) Způsob výpočtu škody vzniklé dodavateli neoprávněným odběrem stanoví ministerstvo vyhláškou.
(1) Držitel autorizace je povinen zajistit dodávku každému vlastníku objektu, který
a) má zřízenou teplovodní přípojku a odběrné tepelné zařízení v souladu s technickými normami a právními předpisy na úseku bezpečnosti práce,
b) splňuje podmínky týkající se místa, způsobu a termínu připojení stanovené dodavatelem.
(2) Pro účely tohoto zákona se dodávkou tepla rozumí teplo pro vytápění, přípravu teplé užitkové vody a jiné využití; teplovodní přípojkou zařízení, které vede teplonosné médium mezi zařízením dodavatele a odběratele.
(3) O dodávce tepla uzavírá držitel autorizace s odběratelem na každé odběrné místo písemnou smlouvu, která musí obsahovat:
a) výkon, množství a časový průběh odběru tepla (dále jen „odběrový diagram“),
b) cenu a způsob platby za odebrané teplo včetně záloh,
c) dohodu o způsobu měření odebraného tepla pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody a o přístupu držitele autorizace k měřicím a ovládacím zařízením; v případě, že je měření tepla pro přípravu teplé užitkové vody měřeno společně pro více odběrných míst, způsob rozpočítání spotřeby tepla i vody na jednotlivá odběrná místa,
d) parametry dodávaného a vraceného teplonosného média.
(4) Odběrným tepelným zařízením se pro účely tohoto zákona rozumí zařízení připojené na rozvod tepla nebo na tepelnou přípojku, které je určeno pro vnitřní rozvod a spotřebu tepla v objektu nebo v souboru objektů jednoho odběratele.
(5) Odběratel může provozovat vlastní náhradní nebo jiný zdroj, který je propojen s rozvodným zařízením, jakož i dodávat do tohoto zařízení teplo z vlastního zdroje, pouze po dohodě s držitelem autorizace.
(6) Na odběrném tepelném zařízení, kterým prochází neměřené teplo, nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího souhlasu držitele autorizace.
(7) Odběratel se podílí podle výše odebíraného tepelného příkonu na účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a zajištěním dodávek tepla ve výši vypočtené způsobem stanoveným vyhláškou.
(8) Při změně teplonosného média nebo jeho parametrů, prováděné v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací a v zájmu technického rozvoje, jsou vlastníci připojených odběrných tepelných zařízení a spotřebičů povinni upravit na svůj náklad ve stanovených přiměřených lhůtách svá zařízení a spotřebiče tak, aby vyhovovaly uvedeným změnám.
(1) Teplovodní přípojka začíná odbočením od výrobny tepla nebo od rozvodného zařízení a končí odběrným tepelným zařízením.
(2) Opravy a údržbu teplovodní přípojky zajišťuje její vlastník.
(3) Držitel autorizace je povinen za úhradu tepelnou přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník požádá.
(4) Náklady na zřízení přípojky hradí ten, v jehož prospěch byla zřízena, pokud se s držitelem autorizace nedohodne jinak.
(5) Vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení.
(1) Odběr tepla měří a účtuje držitel autorizace podle údajů vlastního měřicího zařízení, které odběrateli na svůj náklad osadí, zapojí, udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření.
(2) Má-li odběratel pochybnosti o správnosti údajů měření nebo zjistí-li závadu na měřicím zařízení, má právo nechat je přezkoušet. Držitel autorizace je povinen na základě odběratelovy písemné žádosti měřicí zařízení do 30 dnů od nahlášení závady přezkoušet, a je-li vadné, vyměnit. Odběratel je povinen poskytnout držiteli autorizace k výměně měřicího zařízení nezbytnou součinnost.
(3) Je-li na měřicím zařízení zjištěna závada, hradí náklady spojené s jeho přezkoušením a výměnou držitel autorizace. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady odběratel.
(4) Jakýkoliv zásah do měřicího zařízení bez souhlasu jeho vlastníka se zakazuje.
(5) Držitel autorizace má právo jednotlivé části měřicího zařízení zajistit proti neoprávněné manipulaci.
(6) Ministerstvo vydá vyhláškou pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody včetně rozúčtování nákladů na objekty a mezi konečné spotřebitele.
(1) Držitel autorizace, který má vhodné technické podmínky na rozvod tepla, je povinen vykupovat teplo
a) z kombinované výroby tepla a elektřiny,
b) získané jako vedlejší produkt při technologických procesech.
(2) Tuto povinnost držitel autorizace nemá, pokud by tím došlo ke zvýšení ceny tepla pro odběratele.
(3) Účelně vynaložené náklady spojené s připojením zdroje podle odstavce 1 hradí vlastník tohoto zdroje.
(1) Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor v bezprostřední blízkosti zařízení pro výrobu či rozvod tepla určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví a majetku osob.
(2) Šířka ochranných pásem je vymezena svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepla ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení, která činí 2,5 m.
(3) U výměníkových stanic určených ke změně parametrů teplonosného média v samostatných budovách je ochranné pásmo vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 2,5 m kolmo na půdorys těchto stanic.
(4) Stavební činnosti a úpravy terénu v ochranných pásmech, které by mohly ohrozit bezpečný provoz a údržbu zařízení pro výrobu či rozvod tepla, je možno provádět pouze s předchozím písemným souhlasem příslušného držitele autorizace, který odpovídá za provoz těchto zařízení.
(5) Prochází-li zařízení pro rozvod tepla budovami, ochranné pásmo se nevymezuje. Vlastníci budov jsou však povinni umožnit držiteli autorizace přístup a provádění nezbytných prací na tomto zařízení.
(1) Přeložkou rozvodného zařízení se pro účely tohoto zákona rozumí dílčí změna trasy vedení či přemístění některých prvků tohoto zařízení.
(2) Přeložky rozvodných zařízení zajišťuje jejich vlastník na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal.
(3) Vlastnictví rozvodného zařízení se po provedení přeložky nemění.
(1) Neoprávněným odběrem tepla je
a) odběr bez uzavřené smlouvy nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou,
b) odběr bez měřicího zařízení nebo přes měřicí zařízení, které v důsledku zásahu odběratele odběr nezaznamenává nebo zaznamenává odběr menší než skutečný,
c) odběr měřicím zařízením přemístěným bez souhlasu držitele autorizace,
d) odběr za měřicím zařízením, na němž bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci.
(2) Způsob výpočtu škody vzniklé držiteli autorizace neoprávněným odběrem stanoví ministerstvo vyhláškou.
(1) Státní energetická inspekce (dále jen „inspekce“) je orgánem státní správy podřízeným ministerstvu. Člení se na ústřední inspektorát a územní inspektoráty. Inspekce je právnickou osobou.
(2) V čele ústředního inspektorátu je ústřední ředitel inspekce, kterého jmenuje a odvolává ministr průmyslu a obchodu. V čele územního inspektorátu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ústřední ředitel inspekce.
(3) Sídla inspektorátů stanoví ústřední ředitel inspekce.
(4) Inspekce je rozpočtovou organizací se sídlem v Praze.
(1) Inspekce kontroluje, zda držitelé autorizace dodržují ustanovení tohoto zákona a předpisů jej provádějících.
(2) Inspekce kontroluje, zda odběratelé dodržují povinnosti uložené tímto zákonem.
(3) Inspekce kontroluje, zda ostatní fyzické a právnické osoby dodržují zákazy a omezení v ochranných a bezpečnostních pásmech podle tohoto zákona.
(4) Inspekce poskytuje bezúplatně odbornou pomoc a konzultace v rozsahu své působnosti.
(1) Inspekce může osobám kontrolovaným podle § 38 odst. 1 ukládat pokuty až do výše 50 mil. Kč za
a) podnikání bez autorizace,
b) porušení povinnosti zajistit výkon autorizované činnosti prostřednictvím osob s odbornou způsobilostí podle § 9 odst. 1,
c) porušení povinnosti uzavřít smlouvu o dodávkách energie podle § 9 odst. 3,
d) překročení povolených omezení nebo přerušení dodávek energie podle § 9 odst. 4,
e) porušení povinnosti obnovit dodávku bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení podle § 9 odst. 6,
f) porušení povinnosti poskytovat informace nezbytné pro výkon práv a povinností ministerstva podle § 9 odst. 8,
g) porušení povinnosti podřídit se omezení spotřeby podle § 9 odst. 4 a při stavech nouze podle § 12 odst. 2,
h) porušování pravidel dispečerského řízení podle § 13 odst. 8,
i) porušení povinnosti podle § 15 odst. 1, § 23 odst. 1 a § 30 odst. 1,
j) porušení povinnosti vykupovat elektřinu podle § 18 odst. 1 a teplo podle § 33 odst. 1,
k) porušení zákazu provádět v ochranném a bezpečnostním pásmu činnosti uvedené v § 19, 26, 27 a 34.
(2) Kontrolovaným osobám podle předchozího odstavce, které podnikají s instalovaným výkonem elektřiny do 2 MW nebo tepla do 3 MW, lze uložit pokutu až do 1 mil. Kč.
(3) Inspekce může ukládat kontrolovaným osobám podle § 38 odst. 2 pokuty až do výše 50 mil. Kč za
a) porušení povinnosti podřídit se omezení spotřeby podle § 9 odst. 4 a při stavech nouze podle § 12 odst. 2,
b) porušování pravidel dispečerského řízení podle § 13 odst. 8,
c) porušení povinnosti podle § 15 odst. 4,
d) porušení zákazu zasahovat do měřicího zařízení bez souhlasu jeho vlastníka podle § 17 odst. 4, do plynoměru podle § 25 odst. 4 a měřidla tepla podle § 32 odst. 4,
e) porušení zákazu provádět v ochranném a bezpečnostním pásmu činnosti uvedené v § 19, 26, 27 a 34,
f) neoprávněný odběr až do výše dvojnásobné ceny průměrného odběratelova ročního odběru elektřiny, plynu nebo tepla.
(4) V případě, že jde o odběratele, který nemá uzavřenou smlouvu s dodavatelem a nemá měřicí zařízení, lze uložit pokutu až do 5 mil. Kč.
(5) V případě, že je odběratelem fyzická osoba, která nepodniká podle tohoto zákona ani podle jiných právních předpisů, lze podle odstavce 3 uložit pokutu až do výše 100 000 Kč.
(6) Inspekce může ukládat kontrolovaným osobám podle § 38 odst. 3 pokuty za porušení zákazu provádět v ochranném a bezpečnostním pásmu činnosti uvedené v § 19, 26, 27 a 34 do výše 50 mil. Kč.
(7) Kopii rozhodnutí o uložení pokuty s doložkou vykonatelnosti zašle inspekce místně příslušnému finančnímu úřadu.
Pokuty lze uložit do jednoho roku ode dne zjištění porušení povinnosti, nejpozději však do tří let, kdy k porušení povinnosti došlo.
Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu. Jejich správu vykonává inspekce.
Výkon kontroly podle § 38 odst. 2 a 3 v objektech a zařízeních Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a Bezpečnostní informační služby provádí tyto orgány v rozsahu a způsobem dohodnutým s ministerstvem.
Na řízení o ukládání pokut se vztahuje správní řád6) s tím, že o odvolání proti jejich uložení ředitelem územního inspektorátu rozhoduje ústřední ředitel inspekce, a o odvolání proti jejich uložení ústředním ředitelem inspekce ministr průmyslu a obchodu.
Práva a povinnosti Státní energetické inspekce, zřízené zákonem č. 88/1987 Sb., o státní energetické inspekci, včetně majetkových a jiných práv a závazků, přecházejí na inspekci.
(1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, postupuje se při rozhodování o právech a povinnostech fyzických či právnických osob podle správního řádu.
(2) Fyzické či právnické osoby, které podnikají v energetických odvětvích podle dosavadních předpisů, musí do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona požádat o udělení autorizace, pokud chtějí dále podnikat.
(3) Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání, která vznikla před účinností tohoto zákona, zůstávají nedotčena.
(4) Ochranná pásma stanovená podle dosavadních předpisů a výjimky z ustanovení o ochranných pásmech udělené podle dosavadních předpisů zůstávají zachovány i po účinnosti tohoto zákona.
(5) Při změně napětí elektřiny, při změně tlaku nebo druhu plynu a při změně teplonosného média nebo jeho parametrů, zahájené před účinností tohoto zákona, se postupuje podle dosavadních právních předpisů.
(6) Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení § 3 až 8, 11, 12, 13, 15, 22, 23, 29, 30, 32 a 36 a ke stanovení způsobu a výše náhrad za omezení vlastnických práv podle § 19 odst. 5 a § 26 odst. 7.
Zrušují se:
1. Zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon).
2. Zákon č. 67/1960 Sb., o výrobě, rozvodu a využití topných plynů (plynárenský zákon).
3. Zákon č. 88/1987 Sb., o státní energetické inspekci.
4. Zákon č. 89/1987 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě tepla.
5. Vládní nařízení č. 80/1957 Sb., kterým se provádí zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon).
6. Vyhláška Ministerstva energetiky č. 9/1958 Ú. l., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 79/1957 Sb.
7. Vyhláška Ministerstva energetiky č. 10/1958 Ú. l., o jednotných podmínkách pro připojování odběrných elektrických zařízení k zařízením pro veřejný rozvod elektřiny.
8. Vyhláška Ministerstva energetiky a vodního hospodářství č. 137/1958 Ú. l., o podmínkách styku energetických děl s komunikacemi, vedeními všech druhů, vodami, vodohospodářskými díly a zařízeními.
9. Vyhláška Ministerstva paliv a energetiky č. 153/1961 Sb., o změně šířky ochranného pásma elektrického vedení vysokého napětí.
10. Vyhláška Federálního ministerstva paliv a energetiky č. 140/1978 Sb., o dodávce elektřiny obyvatelstvu.
11. Vyhláška Federálního ministerstva paliv a energetiky č. 140/1979 Sb., o dodávce plynu obyvatelstvu.
12. Vyhláška Federálního ministerstva paliv a energetiky č. 175/1975 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení plynárenského zákona, ve znění vyhlášky č. 18/1986 Sb.
13. Vyhláška Federálního ministerstva paliv a energetiky č. 92/1987 Sb., kterou se provádí zákon o státní energetické inspekci.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995.
Uhde v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.
Příloha k zákonu č. 222/1994 Sb.
druh zařízení velikost pásmaPodzemní zásobníky250 mTlakové zásobníky zkapalněných plynůdo vnitřního obsahu nad 5 m3 do 20 m320 mnad 20 m3 do 100 m340 mnad 100 m3 do 250 m360 mnad 250 m3 do 500 m3100 mnad 500 m3 do 1000 m3150 mnad 1000 m3 do 3000 m3200 mnad 3000 m3300 mPlynojemydo 100 m330 mnad 100 m350 mPlnírny plynů (od technologie)100 mZkapalňovací stanice stlačených plynů100 mOdpařovací stanice zkapalněných plynů100 mKompresorové stanice (od technologie)200 mRegulační stanice vysokotlaké10 mRegulační stanice velmi vysokotlaké20 mVysokotlaké plynovodydo DN 10015 mdo DN 25020 mnad DN 25040 mVelmi vysokotlaké plynovodydo DN 300100 mdo DN 500150 mnad DN 500200 m
1) Např. zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 554/1990 Sb.
2) Zákon ČNR č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb.
3) § 17 obchodního zákoníku.
4) Zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před zněčišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb.
6) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).