Zákon o myslivosti

(1) Při obhospodařování pozemků jsou jejich uživatelé povinni dbát o to, aby nebyly způsobovány zbytečné škody na zvěři. Na honebních pozemcích je po celý rok zakázáno vypalovat křoviny, trávu, plevel a suchý rákos, jakož i mýtit a vyřezávat živé ploty a křoviny. Výjimky může povolit orgán místní samosprávy.

(2) Na žádost uživatele honitby může orgán místní samosprávy, zejména v době hnízdění a kladení mláďat, omezit vstup do honitby nebo jejích částí.

Za škodu na zvěři odpovídá každý, kdo ji způsobil porušením právní povinnosti. Na náhradu škody má nárok uživatel honitby. Ustanovení § 35 a násl. se použijí přiměřeně.

(1) V zájmu ochrany zvěře jsou uživatelé polních honiteb povinni pečovat o zakládání remízků a uživatelé lesních honiteb o zakládání políček pro zvěř na pozemcích, na kterých jim to vlastník pozemků na jejich žádost povolí.

(2) Uživatel honitby je povinen zřizovat krmelce a zásypy, jakož i vhodné úkryty pro zvěř ve volném poli a v době nouze, zejména v zimě, zvěř přikrmovat.

(3) Zjistí-li orgán místní samosprávy, že zvěř trpí hladem zaviněním uživatele honitby, a nezjedná-li uživatel honitby na výzvu orgánu místní samosprávy okamžitou nápravu, nařídí orgán místní samosprávy krmení zvěře na jeho náklad.

(1) Uživatel honitby je povinen vypracovat plán mysliveckého hospodaření a lovu v honitbě a zajistit v něm provedení lovu (včetně odchytu) zvěře.

(2) Plán mysliveckého hospodaření a lovu schvaluje okresní úřad.

(3) Směrnice pro vypracování a schvalování plánu mysliveckého hospodaření a lovu v honitbách vydá ministerstvo zemědělství České republiky.

(1) Uživatel honitby je povinen zajistit splnění plánu mysliveckého hospodaření a lovu schváleného okresním úřadem. Jestliže uživatel honitby bez vážných důvodů plán neplní, může okresní úřad zajistit splnění plánu na jeho náklad. Výnosy za zvěř budou pak po odečtení nákladů ponechány uživateli.

(2) Myslivecký hospodář je povinen vést záznamy o hospodaření v honitbě a podávat hlášení pro statistické účely.

Dobu lovu jednotlivých druhů zvěře, popřípadě její hájení stanoví ministerstvo zemědělství České republiky v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky.

(1) Uživatel honitby je povinen sledovat a dohledávat zvěř postřelenou nebo jiným způsobem zraněnou, která přeběhne nebo přeletí do cizí honitby nebo na nehonební pozemky, je však povinen o tom předem zpravit mysliveckého hospodáře cizí honitby, který se může sledování a dohledávání zvěře zúčastnit; stejně tak je povinen o tom předem zpravit uživatele nehonebních pozemků. Zvěř patří uživateli honitby, z níž přeběhla nebo přeletěla.

(2) Zvěř zhaslá nebo padlá, která byla jinak nalezena na nehonebních pozemcích, náleží uživateli nejbližší honitby.

Uživatel honitby je povinen používat při výkonu práva myslivosti lovecky upotřebitelného psa. Bližší pokyny o používání takových psů, o jejich kvalifikaci a počtu pro jednotlivé honitby vydá ministerstvo zemědělství České republiky obecně závazným právním předpisem.

(1) Je-li v zájmu zemědělské nebo lesní výroby anebo v zájmu mysliveckého hospodaření třeba, aby počet některého druhu zvěře byl snížen, může okresní úřad povolit, popřípadě uložit uživateli honitby příslušnou úpravu stavu zvěře. Nelze-li škody působené zvěří snížit technicky přiměřenými a ekonomicky únosnými způsoby, může uložit okresní úřad na návrh vlastníka honitby nebo orgánu státní správy lesů snížení stavu zvěře, popřípadě zrušení chovu toho druhu zvěře, který škody působí. Nevyhoví-li uživatel honitby takovému příkazu, může jej okresní úřad dát provést na jeho náklad. Výnosy za zvěř budou pak po odečtení nákladů odevzdány uživateli honitby. Taková úprava se provede v rámci plánu lovu (odchytu) zvěře stanoveného pro obvod okresního úřadu.

(2) Vyskytne-li se potřeba lovu některého druhu zvěře v době hájení pro účely vědecké, povoluje takový lov ministerstvo zemědělství České republiky, a jde-li o vzácné nebo na bytí ohrožené druhy zvěře v dohodě s ministerstvem životního prostředí České republiky.

(3) Okresní úřad může povolit z důvodu obecného zájmu odchyt zvěře i v době hájení.

(4) Okresní úřad může povolit v době hájení mimořádný lov poraněné zvěře a lov zvěře pro účely výcviku a zkoušek loveckých psů; ulovená zvěř se započítává do plánu mysliveckého hospodaření a lovu stanoveného pro tuto honitbu.

(5) Vznikne-li potřeba omezit stavy některého druhu zvěře na nehonebních pozemcích, povoluje lov na těchto pozemcích na žádost jejich vlastníků a nájemců7) okresní úřad. Provedením lovu pověří okresní úřad osoby, které mají platné lovecké lístky; ulovená zvěř patří těmto osobám.

(1) Lov zvěře smí být prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám řádného výkonu práva myslivosti, ochrany zvěře a ochrany přírody. Zejména se zakazuje:

a) lovit zvěř způsobem, jímž se zbytečně trýzní, trávit zvěř jedem nebo ji usmrcovat plynem;

b) střílet na spárkatou zvěř broky, běhounky (posty) a sekaným olovem nebo používat při střelbě na ni nábojnic s okrajovým zápalem nebo nábojnic kratších než 40 mm, i když jde o ránu dostřelnou;

c) střílet spárkatou zvěř v době nouze ve vzdálenosti do 200 m od krmelců a solisk;

d) lovit zvěř kromě prasat divokých a lišek obecných za noci, tj. hodinu po západu slunce až do hodiny před východem slunce;

e) lovit zvěř spárkatou na čekané ve vzdálenosti do 100 m od hranic honitby a lovit bažanty ve vzdálenosti do 200 m od hranic cizí bažantnice;

f) chytat zvěř do ok, na lep a do želez, která zvěř okamžitě neusmrtí,

g) používat při nahánění a lovu zvěře umělých zdrojů světelných;

h) používat psů, kromě psů nízkonohých, ke štvaní zvěře.

(2) Ministerstvo zemědělství České republiky může stanovit, které další způsoby lovu jsou zakázány nebo omezeny, popřípadě může stanovit určité způsoby lovu.

(1) Kdo loví zvěř, musí mít u sebe lovecký lístek, a jde-li o člena sdružení nebo loveckého hosta, též povolenku k lovu. Tyto průkazy je povinen předložit na požádání policii, mysliveckému hospodáři a myslivecké stráži.

(2) Povolenky k lovu vydává na předepsaném tiskopise uživatel honitby. Povolenky k lovu nepotřebují myslivecký hospodář a osoby vykonávající právo myslivosti v jeho přítomnosti. Pro sbírání vajec zvěře pernaté, shozů paroží a chytání ondatry pižmové se nevyžaduje lovecký lístek a postačí povolenka k lovu.

(3) Lovecké lístky vydává okresní úřad, v jehož obvodu má žadatel trvalý pobyt. Cizincům a československým občanům, kteří nemají trvalý pobyt v České a Slovenské Federativní Republice vydává lovecký lístek okresní úřad, v jehož obvodu se zdržují.

(4) Druhy loveckých lístků jsou:

a) lovecký lístek pro československé občany,

b) lovecký lístek pro posluchače odborných škol, na kterých jsou vychováváni myslivci z povolání,

c) lovecký lístek pro myslivce a lesníky z povolání,

d) lovecký lístek pro cizince.

(5) Lovecký lístek lze vydat jen tomu, kdo prokáže, že složil zkoušky z myslivosti nebo kdo je posluchačem nebo absolventem odborné školy, na které jsou vychováváni myslivci.

(6) Bližší předpisy o provádění zkoušek z myslivosti o vydávání a odebírání loveckých lístků, zejména o tom, komu musí nebo může být lovecký lístek odepřen, vydá ministerstvo zemědělství České republiky v dohodě s ministerstvem vnitra České republiky a ministerstvem financí České republiky.

(1) Českoslovenští občané i cizinci, kteří vykonávají právo myslivosti, musí být pojištěni proti následkům zákonné odpovědnosti za škody způsobené při této činnosti ublížením na zdraví nebo usmrcením jiných osob bez omezení pojistných částek a za škody na věcech nejméně na částku 50 000 Kčs za jednu pojistnou událost. Pojistné podmínky, které blíže upraví rozsah tohoto pojištění, nesmějí obsahovat výhradu, že pojistná ochrana odpadá v případě neopatrného chování pojištěného.

(2) Za osoby, které požívají v Československé socialistické republice diplomatických a konzulárních výsad a imunit, uzavírá pojištění ministerstvo zahraničních věcí. Diplomatické nebo konzulární průkazy vydané těmto osobám ministerstvem zahraničních věcí nahrazují lovecký lístek.

(1) Pokud je u některých druhů zvěře doba hájení rozdílná podle jejího pohlaví, smí být zvěřina nakupována od uživatelů honiteb jen tehdy, lze-li bezpečně určit pohlaví kusu.

(2) Ministerstvo zemědělství České republiky může zavést lístky o původu zvěře, popřípadě jiný způsob kontroly ulovené zvěře.

(1) Uživatel honitby je povinen hradit:

a) škodu, která byla v honitbě způsobena výkonem práva myslivosti na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě nebo na lesních porostech;

b) škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě nebo na lesních porostech způsobila zvěř u níž je stanovena doba lovu.

Je-li uživatelem honitby sdružení (§ 14 odst. 1), ručí za náhradu škody všichni jeho členové rukou společnou a nerozdílnou.

(2) Škody způsobené zvěří, která unikla z obory, je povinen hradit uživatel obory, pokud neprokáže, že uniknutí zvěře bylo umožněno poškozením ohrazení neodvratitelnou událostí, nebo osobou, za niž neodpovídá.

(3) Škody způsobené zvěří, jejíž početní stavy nemohou být lovem snižovány, hradí stát. Podrobnosti stanoví ministerstvo financí České republiky, ministerstvo zemědělství České republiky a ministerstvo životního prostředí České republiky obecně závazným právním předpisem.

(4) Vlastník, případně nájemce honebního pozemku je povinen učinit přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Pokud vlastník, případně nájemce honebního pozemku taková opatření neprovede, snižuje se náhrada škody podle míry jeho zavinění. Stejná opatření může učinit uživatel honitby, pokud se tím neomezuje užívání pozemku a vlastnické právo k němu.

(5) Škody způsobené zvěří na pozemcích nehonebních nebo vinné révě neošetřené proti škodám působeným zvěří (přihrnutí hlíny, ochranný nátěr apod.), dále na neoplocených zahradách ovocných a zelinářských nebo na květinových školkách, stromořadích nebo na stromech porůznu rostoucích, anebo na pozemcích s vysokocennými plodinami se nenahrazují. O tom, která plodina je vysokocenná, rozhoduje v pochybných případech okresní úřad.

(6) Škody způsobené zvěří na plodinách nesklizených v agrotechnických lhůtách se nehradí. Rovněž se nehradí škody na plodinách uskladněných na honebních pozemcích - krechty, siláže - nebyla-li učiněna opatření, jimiž jsou tyto plodiny účinně chráněny proti škodám působeným zvěří.

(1) Poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody (§ 34) dohodnout. Nedohodnou-li se, rozhodne o povinnosti k náhradě škody nejméně tříčlenná rozhodčí komise; při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Stálé členy rozhodčí komise a jejich náhradníky jmenuje a odvolává přednosta okresního úřadu. Okresní úřad jim vydá doklad o jejich jmenování, případně odvolání. Členem rozhodčí komise ad hoc je zástupce orgánu místní samosprávy, v jehož obvodu škoda vznikla. Předsedou rozhodčí komise je zástupce okresního úřadu. Jmenování a odvolání členů rozhodčí komise a jejich náhradníků oznámí okresní úřad orgánům místní samosprávy.

(2) Členové komise mají nárok na náhradu ušlé odměny za práci a náhradu nutných hotových výdajů.

(1) Neoznámí-li poškozený předsedovi rozhodčí komise způsobenou škodu a požadovanou výši náhrady v případě poškození zemědělských plodin do 14 dnů ode dne, kdy škoda vznikla, u škod na lesních porostech vzniklých v období od 1. července předcházejícího roku do 30. června běžného roku ve lhůtě 30 dnů od uplynutí uvedeného období, a neohlásí-li současně, jaká opatření učinil k zabránění škod působených zvěří, pozbývá nároku na náhradu. Byla-li škoda způsobena na zemědělských plodinách a její výše se dá zjistit teprve v době sklizně, může uživatel honitby žádat, aby rozhodnutí o výši škody bylo odloženo až do doby sklizně.

(2) Předseda rozhodčí komise uvědomí písemně uživatele honitby o ohlášeném požadavku a vyzve poškozeného a uživatele honitby, aby se o náhradě škody dohodli. Nedohodnou-li se, stanoví předseda rozhodčí komise místo a dobu jednání a tyto údaje oznámí ostatním členům komise a účastníkům.

(3) Předseda rozhodčí komise vyzve před zahájením jednání opětně účastníky k uzavření smíru; bylo-li jeho vyzvání bezvýsledné, zahájí jednání. Řízení rozhodčí komise musí směřovat k tomu, aby co nejdříve byl zjištěn stav věci jako podklad pro rozhodnutí.

(4) O jednání rozhodčí komise se sepíše zápis, který v závěru obsahuje rozhodnutí o výši náhrady škody se lhůtou, do kdy má být zaplaceno. Zápis se sepíše též, dojde-li ke smíru.

(5) Rozhodnutí rozhodčí komise a smír před ní uzavřený jsou soudně vykonatelné. Oznámí-li některý z účastníků předsedovi rozhodčí komise do 15 dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí sděleno, že s rozhodnutím rozhodčí komise nesouhlasí, pozbývá toto rozhodnutí účinnosti. Předseda rozhodčí komise je povinen vyrozumět účastníky o tom, že rozhodnutí pozbylo účinnosti. Neuplatní-li poškozený do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo toto vyrozumění doručeno, nárok na náhradu škody v občanskoprávním řízení u soudu, pozbývá nároku na náhradu škody.

Náhrady členům rozhodčí komise, jakož i náhrady spojené s jednáním komise, nese okresní úřad, který je může uložit účastníku řízení, jestliže je zavinil zejména podáváním svévolných návrhů nebo úmyslným protahováním řízení.

(1) Ústřední řízení myslivosti v České republice přísluší ministerstvu zemědělství České republiky; přitom spolupracuje s pověřenými zástupci mysliveckých a ostatních dotčených orgánů. V krajích řídí myslivost orgán kraje v přenesené působnosti; přitom spolupracuje s pověřenými zástupci mysliveckých organizací a ostatních dotčených orgánů. V okresech řídí myslivost okresní úřady; přitom spolupracují s pověřenými zástupci vlastníků a nájemců honiteb a mysliveckých organizací.

(2) Působnost okresních úřadů ve věcech myslivosti na území národních parků vykonává Ministerstvo životního prostředí.

(3) Působnost úřadů ve věcech myslivosti, pokud se vztahuje na organizace v oboru působnosti ministerstva národní obrany, vykonává ministerstvo zemědělství České republiky.

(4) Ministerstvo zemědělství České republiky může pověřit některé z mysliveckých organizací, případně jiné československé, fyzické nebo československé právnické osoby vybranými úkoly na úseku myslivosti, např. v oblasti výchovy a výuky myslivosti, kynologie, střelectví, pokud splňují podmínky k řádnému výkonu těchto úkolů.

(1) Okresní úřad uloží pokutu až do výše 100 000 Kčs

a) uživateli honitby, který svým zaviněním, a to jak činností, tak nečinností, způsobí překročení nebo nedodržení normovaných stavů zvěře,

b) uživateli honitby, který úmyslně uvede nepravdivé údaje o početních stavech a druzích zvěře v jím užívané honitbě,

c) tomu, kdo úmyslně bez předchozího příslušného povolení nebo z nedbalosti způsobí, že do honitby bude vypuštěna nebo unikne zvěř a zvířata získaná křížením mezi druhy a poddruhy zvěře a mezi zvěří a příbuznými druhy domácích zvířat,

d) tomu, kdo nezajišťuje dostatečnou ochranu zvěře,

e) tomu, kdo poruší předpisy o lovu a používání loveckých psů,

f) tomu, kdo si najme více honiteb nebo podnajme honitbu,

g) uživateli honitby, který nepředloží okresnímu úřadu návrh na ustanovení myslivecké stráže podle § 20 odst. 2,

h) osobě, která neodevzdá okresnímu úřadu služební odznak a průkaz myslivecké stráže podle § 20 odst. 10,

i) osobě, která ztratí, zcizí, poškodí nebo umožní zneužití průkazu myslivecké stráže nebo služebního odznaku.

(2) Pokutu podle odstavce 1 lze uložit i opakovaně.

(3) Řízení o uložení pokuty lze zahájit jen do jednoho roku ode dne, kdy se okresní úřad dověděl o porušení povinností podle odstavce 1, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení těchto povinností došlo.

(4) Pokuta je příjmem státního rozpočtu České republiky.

Počínaje dnem 1. ledna 1965 jsou uživatelé honiteb povinni zajistit řádný výkon práva myslivosti mysliveckými hospodáři, kteří mají kvalifikaci stanovenou pro zastávání této funkce (§ 15).

(1) Za účelem získání vyšší odborné kvalifikace se provádějí vyšší odborné myslivecké zkoušky. Ministerstvo zemědělství České republiky může stanovit, pro které služební funkce je třeba vyšší odborné myslivecké zkoušky, a upravit způsob jejího provádění.

(2) Předpisy potřebné k provedení tohoto zákona vydá ministerstvo zemědělství České republiky v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady.

(1) Platnost smluv o postoupení výkonu práva myslivosti platných ke dni účinnosti tohoto zákona, s výjimkou jejich ustanovení o výši úplaty za toto postoupení, uzavřených před účinností tohoto zákona, se prodlužuje do 31. března 1993.

(2) Prodloužení platnosti se týká pouze smluv, u nichž by platnost skončila uplynutím doby.

(1) Vlastníci honebních pozemků oznámí do 31. prosince 1992 příslušnému okresnímu úřadu výměry a parcelní čísla těchto pozemků, popř. další údaje týkající se těchto pozemků, a doloží své vlastnické právo příslušnými doklady.8) Půjde-li o honební pozemky, které splňují podmínky stanovené tímto zákonem pro uznání honitby, požádají současně o jejich uznání za honitbu; v ostatních případech navrhnou nové vhodné uspořádání.

(2) Oznámení o honebních pozemcích, jejichž vlastník není dosud znám, předloží okresnímu úřadu jejich současný uživatel.

(3) Na základě předložených oznámení, žádostí a při splnění podmínek stanovených tímto zákonem, rozhodnou okresní úřady s účinností od 1. dubna 1993 o uznání honiteb ve svém obvodu podle tohoto zákona.

(1) Myslivecká sdružení vzniklá podle dosavadních předpisů (§ 4 zákona) upraví své stanovy v souladu se zákonem o sdružování občanů a předloží je ministerstvu vnitra České republiky nejpozději do 31. března 1993. V případě, že tak neučiní, zanikají.

(2) Do této doby se jejich činnost řídí dosavadními stanovami. V případě, že s novými stanovami nebudou souhlasit někteří členové stávajícího mysliveckého sdružení, budou přiměřeně podílově vypořádáni z majetku tohoto sdružení, včetně jeho závazků. V případě, že k takovéto dohodě nedojde, lze uplatnit tyto nároky u soudu.

Československý myslivecký svaz, případně Český myslivecký svaz, vzniklý podle dosavadních předpisů (§ 3 zákona), předloží své stanovy, v souladu se zákonem o sdružování občanů, ministerstvu vnitra České republiky nejpozději do 31. prosince 1992.

(1) Členové organizační jednotky, která se stala členem mysliveckého sdružení na základě sloučení, mohou usnesením nadpoloviční většiny svého kolektivu požádat nejpozději do 31. srpna 1992 členskou schůzi mysliveckého sdružení o souhlas s vyčleněním členů, majetku a činnosti za účelem vzniku nového sdružení.4)

(2) Pokud by členská schůze do 60 dnů od doručení žádosti uvedené v odstavci 1 nevyjádřila souhlas s vyčleněním podle odstavce 1, mohou členové takové organizační jednotky rozhodnout o vyčlenění sami, usnesením nadpoloviční většiny svého členského kolektivu.

(3) O vyčlenění musí být sepsán protokol, který kromě údajů o členech obsahuje zejména údaje o vyčlenění majetku, práv a povinností, protokol musí být schválen výborem mysliveckého sdružení a nadpoloviční většinou členů vyčleňované organizační jednotky. Nedojde-li k dohodě o obsahu protokolu, přiloží se k návrhu na registraci stanov prohlášení o této skutečnosti.

(4) Majetkové spory vzniklé v souvislosti s vyčleněním rozhoduje soud.

Bažantnice, jejichž zřízení bylo povoleno podle dosavadních předpisů, mohou zůstat zachovány, pokud jejich hranice budou uvnitř hranic nově uznávané honitby nebo se s nimi budou krýt. Ustanovení § 6a odst. 2, 3 a 4 se přitom použijí přiměřeně.

Změny uznaných honiteb lze provést i po uplynutí pěti let prvého mysliveckého období, pokud došlo ke změnám vlastnických vztahů k honebním pozemkům.

(1) Zrušují se

zákon č. 225/1947 Sb., o myslivosti, a všechny předpisy vydané k jeho provedení,

vyhláška Nejvyššího úřadu cenového č. 699/1949 Ú. l., kterou se stanoví nejvýše přípustné pachtovné z honiteb,

vyhláška ministerstva zemědělství č. 531/1950 Ú. l., o úpravě odchytu, komorování, výkupu a odbytu zvěře,

vyhláška ministerstva zemědělství a lesního hospodářství č. 127/1958 Ú. l., o zřizování a obhospodařování bažantnic,

vyhláška ministerstva zemědělství č. 26/1960 Sb., o chytání ondatry pižmové a sběru jejích kožek.

(2) Zrušují se dále

zákon č. 12/1948 Sb., o zevním označení přísežné stráže, určené k ochraně lesů, polního majetku, myslivosti a rybářství, a

zákon č. 86/1949 Sb., o přísežných hajných k ochraně lesů, polního majetku, myslivosti, rybářství a vod a vodních děl,

pokud se vztahují na přísežnou stráž (přísežné hajné) k ochraně myslivosti.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. března 1962.

Novotný v. r.

Fierlinger v. r.

Široký v. r.

1) § 7 a násl. občanského zákoníku.

2) § 18 a násl. občanského zákoníku.

3) § 2 odst. 2 písm. c) obchodního zákoníku.

4) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.

5) § 17 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb.

6) Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

6a) § 35 a 46 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

6b) § 69, 70 a 87 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

§ 363 až 365 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.

6c) § 10 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.

6d) § 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.

6e) Zákon č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

7) Zákon č. 229/1991 Sb.

8) Vlastnictví je možno prokázat např. kupní smlouvou, potvrzením notářství o nabytí dědictví, výpisem z pozemkové knihy, členskou přihláškou do družstva, dokladem, že družstvo převzalo majetek.