§ 34 zákon o myslivosti – Škody způsobené výkonem práva myslivosti a zvěří
Zákon o myslivosti · 23/1962 Sb. · Životní prostředí a zemědělství
Stručně: Paragraf 34 zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti, stanovuje, kdo je povinen hradit škody způsobené výkonem práva myslivosti nebo zvěří na honebních pozemcích, polních plodinách, vinné révě a lesních porostech, a za jakých podmínek se tyto škody nehradí. (§ 34 zákona č. 23/1962 Sb., zákon o myslivosti, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Škody způsobené výkonem práva myslivosti a zvěří
- Týká se: ministerstvo, nájemce, vlastník
- Odkazuje na: § 14
- Judikatura: na § 34 odkazuje 10 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 23/1962 Sb.
(1) Uživatel honitby je povinen hradit:
a) škodu, která byla v honitbě způsobena výkonem práva myslivosti na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě nebo na lesních porostech;
b) škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě nebo na lesních porostech způsobila zvěř u níž je stanovena doba lovu.
Je-li uživatelem honitby sdružení (§ 14 odst. 1), ručí za náhradu škody všichni jeho členové rukou společnou a nerozdílnou.
(2) Škody způsobené zvěří, která unikla z obory, je povinen hradit uživatel obory, pokud neprokáže, že uniknutí zvěře bylo umožněno poškozením ohrazení neodvratitelnou událostí, nebo osobou, za niž neodpovídá.
(3) Škody způsobené zvěří, jejíž početní stavy nemohou být lovem snižovány, hradí stát. Podrobnosti stanoví ministerstvo financí České republiky, ministerstvo zemědělství České republiky a ministerstvo životního prostředí České republiky obecně závazným právním předpisem.
(4) Vlastník, případně nájemce honebního pozemku je povinen učinit přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Pokud vlastník, případně nájemce honebního pozemku taková opatření neprovede, snižuje se náhrada škody podle míry jeho zavinění. Stejná opatření může učinit uživatel honitby, pokud se tím neomezuje užívání pozemku a vlastnické právo k němu.
(5) Škody způsobené zvěří na pozemcích nehonebních nebo vinné révě neošetřené proti škodám působeným zvěří (přihrnutí hlíny, ochranný nátěr apod.), dále na neoplocených zahradách ovocných a zelinářských nebo na květinových školkách, stromořadích nebo na stromech porůznu rostoucích, anebo na pozemcích s vysokocennými plodinami se nenahrazují. O tom, která plodina je vysokocenná, rozhoduje v pochybných případech okresní úřad.
(6) Škody způsobené zvěří na plodinách nesklizených v agrotechnických lhůtách se nehradí. Rovněž se nehradí škody na plodinách uskladněných na honebních pozemcích - krechty, siláže - nebyla-li učiněna opatření, jimiž jsou tyto plodiny účinně chráněny proti škodám působeným zvěří.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Uživatel honitby (např. myslivecké sdružení) je odpovědný za škody, které způsobí při výkonu myslivosti nebo které způsobí zvěř, u níž je stanovena doba lovu, na výše uvedených typech pozemků a plodin.
- Pokud škodu způsobí zvěř, která unikla z obory, hradí ji uživatel obory, ledaže prokáže, že únik byl způsoben neodvratitelnou událostí nebo osobou, za kterou neodpovídá.
- Škody způsobené zvěří, jejíž početní stavy nelze snižovat lovem (např. chráněné druhy), hradí stát.
- Vlastník nebo nájemce pozemku má povinnost učinit přiměřená opatření k zabránění škodám způsobeným zvěří; pokud tak neučiní, může se mu snížit náhrada škody.
Na co si dát pozor
- Škody na nehonebních pozemcích, na vinné révě neošetřené proti škodám zvěří, na neoplocených zahradách, stromořadích nebo na pozemcích s vysokocennými plodinami se nenahrazují.
- Škody na plodinách nesklizených v agrotechnických lhůtách nebo na uskladněných plodinách (krechty, siláže) na honebních pozemcích se nehradí, pokud nebyly účinně chráněny.
- Vlastník nebo nájemce pozemku by měl aktivně chránit svůj majetek před zvěří, jinak riskuje snížení nebo ztrátu nároku na náhradu škody.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 34
Jak soudy aplikují § 34
Soud prvního stupně dospěl k závěru, že nárok na náhradu škody byl žalobcem uplatněn po právu, neboť vyplývá z ustanovení § 34 odst. 3 zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti, které zakotvuje obecnou odpovědnost státu za škodu způsobenou mj. vydrou říční.
Tento rozsudek (publikovaný pod č. 35 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2003), týkající se odpovědnosti státu za škodu způsobenou zvěří, jejíž početní stavy nelze lovem snižovat (§ 34 odst. 3 zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti), za situace, že nebyl vydán zákonem stanovený právní předpis ministerstva s úpravou podrobností poskytování náhrad škod, se totiž nikterak nedotýká závěrů uvedených ve zmiňovaném rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 4. 2004, sp. zn. 25 Cdo 540/2003, řešícím právě otázku vzniku skutečné škody a ušlého zisku …
… oproti ostatním druhům volně žijící zvěře (viz výslovný taxativní výčet v § 3 zákona č. 115/2000 Sb.). Protože je vyloučeno omezovat stavy chráněných živočichů a účinně tak bránit jejich nepříznivému působení na majetek či zdraví, zavazuje se citovaným ustanovením (před 1. 7. 2002 mělo shodnou dikci ustanovení § 34 odst. 3 zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti) stát k objektivní odpovědnosti za škodu, kterou takto chráněná zvěř způsobila.
Související
§ 4 Katalog prací ve veřejných službách a správě (Nařízení vlády o katalogu prací ve veřej)§ 21 (Nález Ústavního soudu ze dne 9. května 2)§ 8 Účinnost (Vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti)§ 4 Účinnost (Nařízení vlády o katalogu správních činn)§ 5 Účinnost (Vyhláška Ministerstva financí o rozpočto)