Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1991.
Havel v. r.
Dubček v. r.
Čalfa v. r.
Příloha k zákonu č. 238/1991 Sb.
1) VÝBUŠNOST
– je vlastnost, kterou mají odpady, jež mohou působením plamene explodovat nebo které jsou citlivější k nárazům či tření než suchý technický m-dinitrobenzen.
2) HOŘLAVOST
– extrémní hořlavost – je vlastnost, kterou mají odpady hořlavých kapalin s bodem vzplanutí menším než 0 oC a bodem varu menším nebo rovným 35 oC,
– vysoká hořlavost – je vlastnost, kterou mají odpady,
– jež se mohou samozahřívat a následně i samovznítit při styku se vzduchem při teplotě okolí a bez působení vnějšího tepelného zdroje nebo
– jež při styku s vodou nebo vlhkým vzduchem uvolňují hořlavé plyny v nebezpečných množstvích,
– tuhého skupenství, jež se mohou lehce vznítit po krátkodobém kontaktu se zdrojem zapálení a které dále hoří nebo vyhoří po odstranění tohoto zdroje, nebo
– hořlavých kapalin s bodem vzplanutí menším než 21 oC nebo
– plynného skupenství, které jsou za normálního tlaku na vzduchu hořlavé/výbušné,
– hořlavost – je vlastnost, kterou mají odpady hořlavých kapalin s bodem vzplanutí větším nebo rovným 21 oC a menším nebo rovným 55 oC a hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí nad 50 oC, pokud jsou zahřáty na nebo nad teplotu jejich bodu vzplanutí.
3) OXIDAČNÍ SCHOPNOST
– je vlastnost, kterou mají odpady, jež způsobují vysoce exotermní reakci, přijdou-li do styku s jinými látkami, zejména s hořlavými látkami.
4) TEPELNÁ NESTÁLOST ORGANICKÝCH PEROXIDŮ
– je vlastnost, kterou mají odpady organických peroxidů nebo obsahující organické peroxidy v množství schopném samovolného rozkladu bez výbuchu za současného zvyšování teploty.
5) SCHOPNOST ODPADŮ UVOLŇOVAT PŘI STYKU SE VZDUCHEM NEBO VODOU JEDOVATÉ PLYNY
– je vlastnost, kterou mají odpady, jež uvolňují při styku s vodou nebo se vzduchem více než 1 l jedovatého plynu na 1 kg odpadu za 1 hod.
6) EKOTOXICITA
– je vlastnost, kterou mají odpady, jež představují akutní či pozdní nebezpečí v důsledku nepříznivého zatížení životního prostředí biologickou akumulací nebo toxickými účinky na biotické systémy.
Jedná se o odpady:
a) které vykazují alespoň pro jeden z testovacích organismů:
1. Poecilia reticulata
2. Daphnia magna
3. Scenedesmus quadricauda nebo Scenedesmus subpicatus nebo Selenastrum capricornutum
4. semeno Sinapis alba
hodnotu EC (IC) 50 ≤ 10 mg/l, což odpovídá látkám mimořádně jedovatým, velmi silně jedovatým a silně jedovatým pro vodní organismy,
b) jejichž vodný výluh vykazuje alespoň pro jeden z testovacích organismů hodnotu EC (IC) 50 ≤ 10 ml/l nebo toxikologická jednotka TU ≥ 10.
7) NÁSLEDNÁ NEBEZPEČNOST
– je vlastnost, kterou mají odpady, jež uvolňují do výluhu škodliviny, které překračují některou z limitních hodnot stanovených vyhláškou ministerstva.
8) RADIOAKTIVITA
– je vlastnost odpadů, jejichž měrná aktivita přesahuje hodnoty uvedené v § 3 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením.
9) AKUTNÍ TOXICITA
– odpad je ve vztahu k člověku odpadem nebezpečným z hlediska akutní toxicity, jestliže v důsledku vstřebání velmi malé dávky účinné látky (škodlivé látky) nebo účinných látek (škodlivých látek) v odpadu obsažených bez ohledu na cestu vstupu vstřebání do organismu (např. po požití, vdechnutí nebo proniknutí kůží) může vzniknout smrt nebo těžké, zpravidla nezvratné (ireversibilní) poškození zdraví s nebezpečím smrti.
10) POZDNÍ ÚČINEK
– odpad je ve vztahu k člověku odpadem nebezpečným z hlediska nezvratného pozdního účinku, jestliže obsahuje prokázané karcinogeny, mutageny zárodečných buněk a látky toxické pro lidskou reprodukci (teratogeny nebo látky s embryotoxickým účinkem) v dávkách (množství) schopných vyvolat zhoubné bujení, mutace zárodečných buněk či poškození plodu s prokazatelně vyšší frekvencí, než je výskyt těchto vad (onemocnění) v běžné populaci, nebo odpad, u něhož byly tyto vlastnosti experimentálně ověřeny.
11) ŽÍRAVOST
– odpad je ve vztahu k člověku odpadem nebezpečným z hlediska žíravého účinku, jestliže při jeho nanesení na zdravou neporušenou kůži dojde k rozrušení celé vrstvy tkáně kůže.
12) INFEKČNOST
– odpad je ve vztahu k člověku nebezpečným z hlediska možného přenosu závažného infekčního onemocnění pro člověka, jestliže obsahuje patogenní mikroorganismy s dostatečnou virulencí v koncentraci nebo v množství, kdy expozicí by mohlo vzniknout onemocnění člověka nebo zvířete.
1) Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).
1a) Opatření Federálního výboru pro životní prostředí, kterým se vyhlašuje Kategorizace a katalog odpadů (částka 69/1991 Sb.).
2) Zákon č. 35/1967 Sb., o opatřeních proti znečišťování ovzduší.
3) Vyhláška ministra hutního průmyslu a rudných dolů č. 93/1962 Sb., o státní službě pro drahé kovy, ve znění vyhlášky č. 34/1968 Sb. a vyhlášky č. 154/1980 Sb.
4) Vyhláška Čs. komise pro atomovou energii č. 67/1987 Sb., o zajištění jaderné bezpečnosti při zacházení s radioaktivními odpady Vyhláška ministerstva zdravotnictví ČSR č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením.
Vyhláška ministerstva zdravotnictví SSR č. 65/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením.
5) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon).
6) Zákon č. 44/1988 Sb.
Zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.
Zákon SNR č. 51/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.
7) Zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči.
Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 121/1987 Sb., o zabezpečování zdravotní nezávadnosti živočišných produktů.
Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 117/1987 Sb., o péči o zdraví zvířat.
8) Zákon č. 131/1989 Sb., o Sbírce zákonů, ve znění zákona č. 426/1990 Sb.
9) Zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění zákona č. 102/1988 Sb. a zákona č. 113/1990 Sb.
10) Např. zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, zákon č. 35/1967 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., nařízení vlády ČSR č. 25/1975 Sb., jímž se stanoví ukazatelé přípustného stupně znečištění vod, nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, nařízení vlády SSR č. 30/1975 Sb., jímž se stanoví ukazatelé přípustného stupně znečištění vod, nařízení vlády SSR č. 206/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, ve znění vyhlášky č. 185/1990 Sb., vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR č. 6/1977 Sb., o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod, vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství SSR č. 23/1977 Sb., o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod.
11) § 3 vyhlášky č. 43/1990 Sb., o projektové přípravě staveb.
12) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
12a) § 2 odst. 1 a § 6 odst. 1 a 2 zákona č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů.
§ 6 zákona ČNR č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace a státního zkušebnictví.
13) Zákon č. 20/1966 Sb.
Nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb.
Nařízení vlády SSR č. 206/1988 Sb.
Vyhláška č. 59/1972 Sb.
Vyhláška č. 65/1972 Sb.
Vyhláška č. 67/1987 Sb.
14) Zákon č. 68/1979 Sb., o silniční dopravě a vnitrostátním zasílatelství.
15) § 145 a násl. hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 421 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.