Zákon o odpadech

Za uložení odpadů platí právnické a fyzické osoby poplatky způsobem, v rozsahu a výši stanovené zákony národních rad.

(1) Pokutu ve výši od 10 000 do 300 000 Kčs může uložit příslušný orgán státní správy právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání, která

a) nemá zpracovaný program odpadového hospodářství podle § 5 odst. 1 písm. a), popřípadě tento program neplní,

b) nezabezpečí shromažďování odpadů vytříděných podle druhů nebo je nezabezpečuje před znehodnocením, odcizením nebo jiným únikem podle § 5 odst. 1 písm. b),

c) nemá podle § 5 odst. 1 písm. e) a f) zajištěné využití nebo zneškodňování odpadu,

d) nevede nebo neuchovává evidenci o odpadech podle § 5 odst. 1 písm. g), § 6 odst. 1 písm. b) a c) nebo § 8 odst. 2 písm. c),

e) poruší povinnosti stanovené v § 5 odst. 2 nebo v § 7 odst. 2 písm. b),

f) nezveřejní podle § 7 odst. 2 písm. a) a § 8 odst. 2 písm. b) druhy sbíraných odpadů a podmínky jejich sběru a výkupu nebo seznam druhů odpadů, k jejichž zneškodňování je oprávněna,

g) nezabezpečí podle § 8 odst. 2 písm. a) odpady před jejich odcizením nebo jiným nežádoucím únikem.

(2) Pokutu ve výši od 20 000 do 500 000 Kčs uloží příslušný orgán státní právy právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání, která

a) neumožní podle § 5 odst. 1 písm. h), § 6 odst. 1 písm. a) a d), § 7 odst. 2 písm. c) nebo § 8 odst. 2 písm. f) kontrolním orgánům přístup do objektů, prostorů a zařízení a na vyžádání nepředloží dokumentaci související s odpadovým hospodářstvím nebo neposkytne pravdivé a úplné informace,

b) provádí podle § 7 odst. 1 sběr, výkup nebo úpravu odpadů bez povolení příslušného orgánu státní správy nebo v rozporu s tímto povolením,

c) zneškodňuje odpady bez povolení příslušného orgánu státní správy podle § 8 odst. 1 nebo v rozporu s ním,

d) zneškodňuje odpady bez schváleného provozního řádu podle § 8 odst. 2 písm. a) nebo v rozporu s ním.

(3) Pokutu ve výši od 100 000 do 10 000 000 Kčs uloží příslušný orgán státní správy právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání, která

a) poruší povinnosti stanovené v § 3 odst. 4, 5, 6 a 7 pro dovoz a vývoz a tranzitní přepravu odpadů,

b) nezabezpečí podle § 5 odst. 1 písm. c) oddělené shromažďování nebezpečných odpadů nebo nenakládá s nimi v souladu s příslušnými předpisy,

c) nesplní ohlašovací povinnost stanovenou v § 5 odst. 1 písm. d) a § 8 odst. 2 písm. d),

d) vykonává přepravu nebezpečných odpadů v rozporu s povolením nebo bez povolení příslušného orgánu státní správy podle § 6 odst. 2,

e) nesplní povinnost uloženou jí příslušným orgánem státní správy podle § 8 odst. 2 písm. e),

f) nesplní povinnost stanovenou v § 5 odst. 1 písm. i), j) nebo k).

(4) Pokutu ve výši od 10 000 do 500 000 Kčs uloží příslušný orgán státní správy právnické osobě nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání, která nakládá s odpady nebo je zneškodňuje v rozporu s § 3 odst. 2 nebo 3.

(5) Pokutu ve výši od 10 000 do 1 000 000 Kč může uložit orgán státní správy v odpadovém hospodářství pověřené osobě, která vydá osvědčení v rozporu se stanoveným způsobem hodnocení nebezpečných vlastností odpadu (§ 2 odst. 3, § 4 odst. 7, § 9a).

(6) Pokutu ve výši od 10 000 do 500 000 Kč může uložit orgán státní správy v odpadovém hospodářství původci, jemuž bylo vydáno osvědčení a který neplní povinnosti uložené v § 5 odst. 1, 2 a 3.

(7) Pokutu ukládanou podle tohoto zákona vybírá ten orgán státní správy, který ji uložil.

(8) Uložením pokuty podle předchozích odstavců nejsou dotčena ustanovení zvláštních předpisů o náhradě škody.15)

(1) Pokutu lze právnickým osobám a fyzickým osobám oprávněným k podnikání uložit do jednoho roku ode dne, kdy se o porušení povinnosti příslušný orgán státní správy dozvěděl, nejpozději do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(2) Orgán státní správy, který uložil pokutu, současně stanoví podmínky a lhůtu pro zjednání nápravy.

(3) Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti ohrožení zdraví lidí a životního prostředí, popřípadě k míře jejich poškození.

(4) Poruší-li právnická nebo fyzická osoba v době jednoho roku od právní moci rozhodnutí o uložení pokuty podle tohoto zákona znovu povinnost, za níž byla pokuta uložena, uloží se další pokuta až do výše dvojnásobku pokuty stanovené tímto zákonem.

Vláda České republiky a vláda Slovenské republiky nařízením stanoví

a) vedení evidence odpadů, včetně evidence skládek odpadů založených před účinností tohoto zákona,

b) podrobnosti nakládání s odpady.

Není-li výslovně stanoveno jinak, vztahují se na řízení podle tohoto zákona obecné předpisy o správním řízení.12) Na vydávání a odebírání osvědčení (§ 9a) se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.12)

(1) Příslušný orgán státní správy stanoví rozhodnutím na nezbytnou dobu zvláštní podmínky

a) původcům, kteří po dni nabytí účinnosti tohoto zákona nemohou plnit povinnosti stanovené v § 5 odst. 1 písm. b), c), e), f),

b) provozovatelům zařízení ke zneškodňování odpadů, kteří po dni nabytí účinnosti tohoto zákona nemohou plnit povinnosti v něm stanovené.

(2) Doba, po kterou lze stanovit zvláštní podmínky podle odstavce 1, nesmí být delší než 5 let od účinnosti tohoto zákona.

Zrušují se:

1. vládní nařízení č. 68/ 1960 Sb., o hospodaření kovovým odpadem a sběrnými surovinami,

2. vyhláška ministerstva hutního průmyslu a rudných dolů č. 106/1960 Sb., o hospodaření kovovým odpadem, ve znění vyhlášky č. 103/1981 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva hutního průmyslu a rudných dolů č. 106/1960 Sb., o hospodaření kovovým odpadem,

3. vyhláška federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství č. 103/1981 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva hutního průmyslu a rudných dolů č. 106/1960 Sb., o hospodaření kovovým odpadem.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1991.

Havel v. r.

Dubček v. r.

Čalfa v. r.

Příloha k zákonu č. 238/1991 Sb.

1) VÝBUŠNOST

– je vlastnost, kterou mají odpady, jež mohou působením plamene explodovat nebo které jsou citlivější k nárazům či tření než suchý technický m-dinitrobenzen.

2) HOŘLAVOST

– extrémní hořlavost – je vlastnost, kterou mají odpady hořlavých kapalin s bodem vzplanutí menším než 0 oC a bodem varu menším nebo rovným 35 oC,

– vysoká hořlavost – je vlastnost, kterou mají odpady,

– jež se mohou samozahřívat a následně i samovznítit při styku se vzduchem při teplotě okolí a bez působení vnějšího tepelného zdroje nebo

– jež při styku s vodou nebo vlhkým vzduchem uvolňují hořlavé plyny v nebezpečných množstvích,

– tuhého skupenství, jež se mohou lehce vznítit po krátkodobém kontaktu se zdrojem zapálení a které dále hoří nebo vyhoří po odstranění tohoto zdroje, nebo

– hořlavých kapalin s bodem vzplanutí menším než 21 oC nebo

– plynného skupenství, které jsou za normálního tlaku na vzduchu hořlavé/výbušné,

– hořlavost – je vlastnost, kterou mají odpady hořlavých kapalin s bodem vzplanutí větším nebo rovným 21 oC a menším nebo rovným 55 oC a hořlavé kapaliny s bodem vzplanutí nad 50 oC, pokud jsou zahřáty na nebo nad teplotu jejich bodu vzplanutí.

3) OXIDAČNÍ SCHOPNOST

– je vlastnost, kterou mají odpady, jež způsobují vysoce exotermní reakci, přijdou-li do styku s jinými látkami, zejména s hořlavými látkami.

4) TEPELNÁ NESTÁLOST ORGANICKÝCH PEROXIDŮ

– je vlastnost, kterou mají odpady organických peroxidů nebo obsahující organické peroxidy v množství schopném samovolného rozkladu bez výbuchu za současného zvyšování teploty.

5) SCHOPNOST ODPADŮ UVOLŇOVAT PŘI STYKU SE VZDUCHEM NEBO VODOU JEDOVATÉ PLYNY

– je vlastnost, kterou mají odpady, jež uvolňují při styku s vodou nebo se vzduchem více než 1 l jedovatého plynu na 1 kg odpadu za 1 hod.

6) EKOTOXICITA

– je vlastnost, kterou mají odpady, jež představují akutní či pozdní nebezpečí v důsledku nepříznivého zatížení životního prostředí biologickou akumulací nebo toxickými účinky na biotické systémy.

Jedná se o odpady:

a) které vykazují alespoň pro jeden z testovacích organismů:

1. Poecilia reticulata

2. Daphnia magna

3. Scenedesmus quadricauda nebo Scenedesmus subpicatus nebo Selenastrum capricornutum

4. semeno Sinapis alba

hodnotu EC (IC) 50 ≤ 10 mg/l, což odpovídá látkám mimořádně jedovatým, velmi silně jedovatým a silně jedovatým pro vodní organismy,

b) jejichž vodný výluh vykazuje alespoň pro jeden z testovacích organismů hodnotu EC (IC) 50 ≤ 10 ml/l nebo toxikologická jednotka TU ≥ 10.

7) NÁSLEDNÁ NEBEZPEČNOST

– je vlastnost, kterou mají odpady, jež uvolňují do výluhu škodliviny, které překračují některou z limitních hodnot stanovených vyhláškou ministerstva.

8) RADIOAKTIVITA

– je vlastnost odpadů, jejichž měrná aktivita přesahuje hodnoty uvedené v § 3 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením.

9) AKUTNÍ TOXICITA

– odpad je ve vztahu k člověku odpadem nebezpečným z hlediska akutní toxicity, jestliže v důsledku vstřebání velmi malé dávky účinné látky (škodlivé látky) nebo účinných látek (škodlivých látek) v odpadu obsažených bez ohledu na cestu vstupu vstřebání do organismu (např. po požití, vdechnutí nebo proniknutí kůží) může vzniknout smrt nebo těžké, zpravidla nezvratné (ireversibilní) poškození zdraví s nebezpečím smrti.

10) POZDNÍ ÚČINEK

– odpad je ve vztahu k člověku odpadem nebezpečným z hlediska nezvratného pozdního účinku, jestliže obsahuje prokázané karcinogeny, mutageny zárodečných buněk a látky toxické pro lidskou reprodukci (teratogeny nebo látky s embryotoxickým účinkem) v dávkách (množství) schopných vyvolat zhoubné bujení, mutace zárodečných buněk či poškození plodu s prokazatelně vyšší frekvencí, než je výskyt těchto vad (onemocnění) v běžné populaci, nebo odpad, u něhož byly tyto vlastnosti experimentálně ověřeny.

11) ŽÍRAVOST

– odpad je ve vztahu k člověku odpadem nebezpečným z hlediska žíravého účinku, jestliže při jeho nanesení na zdravou neporušenou kůži dojde k rozrušení celé vrstvy tkáně kůže.

12) INFEKČNOST

– odpad je ve vztahu k člověku nebezpečným z hlediska možného přenosu závažného infekčního onemocnění pro člověka, jestliže obsahuje patogenní mikroorganismy s dostatečnou virulencí v koncentraci nebo v množství, kdy expozicí by mohlo vzniknout onemocnění člověka nebo zvířete.

1) Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).

1a) Opatření Federálního výboru pro životní prostředí, kterým se vyhlašuje Kategorizace a katalog odpadů (částka 69/1991 Sb.).

2) Zákon č. 35/1967 Sb., o opatřeních proti znečišťování ovzduší.

3) Vyhláška ministra hutního průmyslu a rudných dolů č. 93/1962 Sb., o státní službě pro drahé kovy, ve znění vyhlášky č. 34/1968 Sb. a vyhlášky č. 154/1980 Sb.

4) Vyhláška Čs. komise pro atomovou energii č. 67/1987 Sb., o zajištění jaderné bezpečnosti při zacházení s radioaktivními odpady Vyhláška ministerstva zdravotnictví ČSR č. 59/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením.

Vyhláška ministerstva zdravotnictví SSR č. 65/1972 Sb., o ochraně zdraví před ionizujícím zářením.

5) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon).

6) Zákon č. 44/1988 Sb.

Zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.

Zákon SNR č. 51/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.

7) Zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči.

Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 121/1987 Sb., o zabezpečování zdravotní nezávadnosti živočišných produktů.

Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 117/1987 Sb., o péči o zdraví zvířat.

8) Zákon č. 131/1989 Sb., o Sbírce zákonů, ve znění zákona č. 426/1990 Sb.

9) Zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, ve znění zákona č. 102/1988 Sb. a zákona č. 113/1990 Sb.

10) Např. zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, zákon č. 35/1967 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., nařízení vlády ČSR č. 25/1975 Sb., jímž se stanoví ukazatelé přípustného stupně znečištění vod, nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, nařízení vlády SSR č. 30/1975 Sb., jímž se stanoví ukazatelé přípustného stupně znečištění vod, nařízení vlády SSR č. 206/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, ve znění vyhlášky č. 185/1990 Sb., vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR č. 6/1977 Sb., o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod, vyhláška ministerstva lesního a vodního hospodářství SSR č. 23/1977 Sb., o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod.

11) § 3 vyhlášky č. 43/1990 Sb., o projektové přípravě staveb.

12) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

12a) § 2 odst. 1 a § 6 odst. 1 a 2 zákona č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů.

§ 6 zákona ČNR č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace a státního zkušebnictví.

13) Zákon č. 20/1966 Sb.

Nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb.

Nařízení vlády SSR č. 206/1988 Sb.

Vyhláška č. 59/1972 Sb.

Vyhláška č. 65/1972 Sb.

Vyhláška č. 67/1987 Sb.

14) Zákon č. 68/1979 Sb., o silniční dopravě a vnitrostátním zasílatelství.

15) § 145 a násl. hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 421 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.