§ 36 krizový zákon – Náhrada škody
Zákon o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) · 240/2000 Sb. · Správní právo
Stručně: Paragraf 36 zákona o krizovém řízení stanovuje, že stát je povinen nahradit škodu, která vznikla fyzickým a právnickým osobám v souvislosti s krizovými opatřeními nebo cvičeními podle tohoto zákona, přičemž této odpovědnosti se může zprostit pouze tehdy, pokud si poškozený škodu způsobil sám. (§ 36 zákona č. 240/2000 Sb., krizový zákon, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Náhrada škody
- Týká se: poškozený
- Lhůta nebo doba (odst. 5): „…právnická nebo fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo…“
- Lhůta nebo doba (odst. 5): „…orgánu krizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká“
- Lhůta nebo doba (odst. 5): „…i po uplynutí termínu k podání žádosti nebo i bez podání žádosti, ale nejdéle do 5 let od vzniku škody.“
- Judikatura: na § 36 odkazuje 25 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 240/2000 Sb.
(1) Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 5) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám.
(2) Náhrada věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření nebo při uloženém poskytnutí věcných prostředků se poskytuje podle právních předpisů platných v době vzniku škody.
(3) Náhrada újmy na zdraví vzniklé při výkonu uložené pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci vykonané v rámci organizované činnosti se poskytuje obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů,28) pokud nárok na náhradu této škody nevznikl již z pracovněprávního vztahu.
(4) Peněžní náhradu poskytne ten orgán krizového řízení, který nařídil krizové opatření nebo cvičení, při němž anebo v jehož důsledku vznikla škoda či újma.
(5) Nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje právnická nebo fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Orgán krizového řízení může v případech hodných zvláštního zřetele přiznat náhradu škody i po uplynutí termínu k podání žádosti nebo i bez podání žádosti, ale nejdéle do 5 let od vzniku škody.
(6) Náhrada škody se neposkytuje právnickým a fyzickým osobám, které zavinily vznik škodné události.
(7) Orgán krizového řízení je oprávněn požadovat uhrazení nákladů, které vynaložil jako náhradu škody, po původci havárie nebo jiné události, v jejímž důsledku vznikla krizová situace a musela být nařízena krizová opatření.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud vám vznikne škoda kvůli krizovým opatřením (např. evakuace, zabavení majetku) nebo cvičením, stát je za ni odpovědný a musí ji nahradit.
- Náhrada věcné škody, například poškození majetku při zásahu krizových orgánů, se řídí právními předpisy platnými v době vzniku škody.
- Pokud utrpíte újmu na zdraví při plnění uložené pracovní povinnosti nebo výpomoci, máte nárok na odškodnění podobně jako u pracovního úrazu.
- Žádost o náhradu škody musíte podat písemně u příslušného orgánu krizového řízení do 6 měsíců od zjištění škody, nejpozději však do 5 let od jejího vzniku.
Na co si dát pozor
- Stát se může zprostit odpovědnosti za škodu, pokud prokáže, že jste si škodu způsobili sami.
- Náhrada škody se neposkytuje osobám, které zavinily vznik škodné události.
- Pokud propásnete lhůtu pro podání žádosti (6 měsíců od zjištění škody, nejpozději 5 let od vzniku), vaše právo na náhradu škody zaniká, i když orgán krizového řízení může ve výjimečných případech náhradu přiznat i po termínu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 36
Jak soudy aplikují § 36
Dovolání žalobkyně není přípustné, neboť předestřená otázka, zda žalobkyní nárokovaná náhrada ušlého zisku má oporu v ustanovení § 36 zákona č. 240/2000 Sb. (tzv. krizový zákon), tedy zda ušlý zisk je škodou nahraditelnou dle uvedeného zákona, není otázkou, která by nebyla (v mezidobí) v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu vyřešena.
Odpovědnost žalované vycházela podle žalobkyně z ustanovení § 36 odst. 1 zák. č. 240/2000 Sb., krizového zákona.
Žalobkyně v dovolání vymezila jedinou dle ní dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu neřešenou otázku, zda je stát dle § 36 odst. 1 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, povinen nahradit škodu i ve formě ušlého zisku způsobenou krizovými opatřeními přijatými v souvislosti s celosvětovou pandemií koronaviru.
Související
§ 271j Náhrada věcné škody (Zákon zákoník práce)§ 110 Náhrada věcné škody (Zákon o služebním poměru příslušníků bez)§ 1 Náhrada škody při usmrcení (Vyhláška ministra zahraničních věcí o Úm)§ 82 Náhrada vecnej škody (Zákon Slovenskej národnej rady o požiarn)§ 82 Náhrada škody (Zákon České národní rady o požární ochra)