§ 6 vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody včetně rozúčtování nákladů na objekty a mezi konečné spotřebitele – Rozúčtování nákladů na teplo k vytápění a jinému využití v zúčtovací jednotce

(1) Náklady na teplo k vytápění a jinému využití zahrnují účtované platby v cenách podle platných cenových předpisů,1) které byly vynaloženy v dané zúčtovací jednotce za roční zúčtovací období,2) které začíná 1. lednem nebo 1. červnem nebo 1. červencem anebo 1. září.

(2) Náklady na teplo k vytápění v rámci zúčtovací jednotky se rozdělí na složku základní a spotřební, přičemž na základní složku připadně 30 % až 50 %, na spotřební složku 50 % až 70 % nákladů.

(3) Jsou-li v zúčtovací jednotce nebytové prostory, spotřební složka se rozdělí na byty a na nebytové prostory podle jejich zjištěného podílu na celkové spotřebě tepla v zúčtovací jednotce.

(4) Spotřební složka se rozdělí mezi spotřebitele úměrně údajům měřičů tepla nebo indikátorů s použitím výpočtové metody, která umožní rozúčtovat spotřební složku nákladů podle dosahované průměrné vnitřní teploty jednotlivých místností s otopným tělesem bytu či nebytového prostoru v zúčtovací jednotce.

(5) Základní složka se rozdělí mezi spotřebitele v poměru jejich započitatelné podlahové plochy (dále jen „podlahová plocha“) bytu nebo nebytového prostoru. Podlahovou plochou je plocha místností kromě lodžií a balkónů (i zasklených) vynásobená koeficienty uvedenými v příloze č. 1 této vyhlášky. Mají-li byty a nebytové prostory rozdílnou výšku stropů nebo stropy zkosené, podlahová plocha jejich místností se určí přepočtením v poměru jejich výšek na jednotnou výšku stropů všech místností v zúčtovací jednotce.

(6) Je-li odebíráno teplo k jinému využití, základní složka se rozdělí na příslušné spotřebiče a na vytápění podle příkonu, spotřební složka podle jejich podílu na celkové spotřebě tepla v objektu.

(7) V zúčtovací jednotce, kde u spotřebitelů nejsou instalovány indikátory nebo měřiče tepla, se náklady na vytápění rozdělí podle podlahové plochy vynásobené koeficientem podle údajů uvedených v příloze č. 1 této vyhlášky.

(8) Odečty měřičů tepla a indikátorů se provádějí nejméně jednou ročně.

(9) Není-li umožněn odečet údajů instalací měřičů tepla či indikátorů, určí se spotřební složka připadající na 1m2 plochy místnosti o 30 % až 50 % vyšší, než je průměrná hodnota spotřební složky zjištěné v místnostech měřením či indikací.