Vyhláška Ministerstva zemědělství k provedení § 5 odst. 3 zákona České národní rady č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb. · 245/1996 Sb. · 9 paragrafů
Jestliže se zvířata neporážejí bezprostředně po jejich příhonu, tj. nejpozději do osmi hodin po vyložení, pohlíží se na ně jako na zvířata v chovu a poskytuje se jim péče podle zákona a zvláštních předpisů.1),2)
K zamezení bolesti, strádání, rozrušení nebo zranění se zvířata před porážkou znehybňují. Za nepřiměřené způsoby znehybnění se považuje
a) svazování pánevních končetin zvířete,
b) zavěšování před omráčením s výjimkou drůbeže a králíků, pokud budou nejpozději do 45 sekund po zavěšení omráčeni.
(1) Omračování hospodářských zvířat na jatkách se provádí omračovacími přístroji a zařízeními, schválenými podle zvláštního zákona,1) podle druhu a věkové kategorie tak, aby bylo zajištěno jejich bezvědomí až do doby usmrcení. Omračování se provádí
a) mechanickým omračovacím přístrojem úderem do lebky zvířete nebo mechanickým omračovacím přístrojem, který upoutaným projektilem proráží lebku zvířete na místě stanoveném v příloze č. 1,
b) elektrickým omračovacím přístrojem způsobem uvedeným v příloze č. 2,
c) plynným oxidem uhličitým (CO2), při minimální koncentraci 70 objemových procent do doby ztráty vědomí.
(2) Zvířata se přivádějí na omračovací místo bezprostředně před omráčením.
(3) Vykrvení se provádí po omráčení podle odstavce 1 písm. a) nejdéle do 60 sekund, po omráčení podle odstavce 1 písm. b) nejdéle do 20 sekund a po omráčení podle odstavce 1 písm. c) nejdéle do 30 sekund.
(4) Úkony související s jatečným zpracováním zvířete se provádějí nejdříve 30 sekund po vykrvení.
(5) Používání zbraně s volným projektilem, špičáku, kladiva, sekery a palice k omračování na jatkách je považováno za metodu vyvolávající nepřiměřenou bolest a utrpení podle § 5 odst. 7 písm. c) zákona.
(6) Pro případ chybného nebo neúčinného omráčení je nutné zabezpečit na jatkách na místě, které je dostupné pro osoby provádějící porážku, náhradní účinné zařízení k omráčení zvířat.
Domácí porážku je možné provádět
a) jen u druhů zvířat uvedených ve zvláštním předpise2) a při dodržení podmínek stanovených touto vyhláškou,
b) u hrabavé a vodní drůbeže podle § 5 odst. 3 zákona též odtětím jejich hlavy.
Bylo-li by další přežívání nemocného, vyčerpaného nebo zraněného zvířete spojeno s bolestí nebo utrpením, poráží se na místě, kde k jeho zranění, vyčerpání nebo k zjištění jeho nemoci došlo, a to za podmínek stanovených zvláštními předpisy.1),2),3)
(1) Ryby lze v místech jejich pravidelného zpracování omračovat zařízením využívajícím pulzující elektrický proud o napětí 220 V, plynný oxid uhličitý (CO2) nebo jiný plyn, schválený podle zvláštního předpisu,1) s následným vykrvením.
(2) Při usmrcování ryb při prodeji a pro vlastní potřeby občanů se ryby omráčí silným úderem tupým předmětem na temeno hlavy. Takto omráčeným rybám se přetne mícha a cévy řezem bezprostředně za hlavou nebo se přetnou žaberní oblouky a provede vykrvení.
(3) Při manipulaci s živými rybami se za úkony způsobující nepřiměřenou bolest, utrpení nebo poškození považuje zejména
a) vsouvat prsty pod skřele na žábry,
b) vtlačovat jim prsty do očnic,
c) násilně vytlačovat při prodeji jikry za účelem zjištění, zda se jedná o jikernačku,
d) zbavovat ryby za živa šupin,
e) omračovat a vykrvovat ryby jiným způsobem, než je uvedeno v odstavcích 1 a 2.
(4) Živé tržní ryby v kádích a příručních nádržích se přechovávají při neustálé výměně a přítoku zdravotně nezávadné vody, popřípadě při zajištění jiného účinného způsobu provzdušňování nebo okysličování vody.
(5) Poměr hmotnosti živých tržních ryb a vody (hustota obsádky) v kádích a příručních nádržích, včetně nejnižšího množství kyslíku ve vodě a teploty vody, je uveden v příloze č. 3.
(1) Odborně způsobilé osoby k porážení velkých hospodářských zvířat omráčením a vykrvením jsou
a) osoby s výučním listem nebo osvědčením vydaným podle zvláštních předpisů,4),5)
b) absolventi středních odborných škol oboru zpracování masa,
c) absolventi středních a vysokých škol veterinárních.
(2) U osob, které provádějí domácí porážku za podmínek stanovených zvláštními předpisy,1),2),3) se nevyžaduje odborná způsobilost podle odstavce 1 písm. a) až c).
(3) Osoby uvedené v odstavci 1 mohou v průběhu odborného vzdělávání provádět porážení zvířat jen na jatkách za přímého dozoru osoby odborně způsobilé, která dbá na to, aby bylo zamezeno týrání zvířat, a zajistí, aby při nesprávném způsobu omráčení zvířete byla neprodleně zjednána náprava.
(4) Nutnou porážku může provést jiná než odborně způsobilá osoba k porážení starší než 18 let jen za podmínek stanovených zvláštními předpisy.1),2),3)
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1996.
Ministr:
Ing. Lux v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 245/1996 Sb.
Míří se v pravém úhlu k čelní kosti v místě průsečíku spojnic od oka k uchu.
Míří se v pravém úhlu k čelní kosti v průsečíku spojnic oka k uchu, přičemž ústí se přikládá velmi pevně k čelu, maximálně 1 cm od okraje hřbetní brázdy probíhající středem hlavy.
Míří se v pravém úhlu k čelní kosti tak, aby byl zasažen mozek.
Ústí se umístí 5 cm nad spojnicí očí a v pravém úhlu k hlavě.
Ústí se umístí 5 cm nad spojnicí očí k jedné straně valu brázdy táhnoucí se středem lebky a v pravém úhlu k povrchu čela.
U bezrohých ovcí se ústí umístí na nejvyšším místě hlavy a směřuje k úhlu čelisti.
U rohatých ovcí se umístí hned za val brázdy probíhající mezi rohy, míří k dutině ústní.
U bezrohých koz se ústí umístí na nejvyšším místě hlavy a směřuje k úhlu čelisti.
U rohatých koz se ústí umístí hned za val brázdy probíhající mezi rohy, míří k dutině ústní.
Ústí se umístí v pravém úhlu k čelní kosti nad průsečík spojnice očí a uší, jelikož mozek se nachází v horní části lebky.
U králíků se ústí umístí na nejvyšším místě hlavy a směřuje k úhlu čelisti.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 245/1996 Sb.
A. Použití elektrod při omračování savců
1. Elektrody se umisťují v krajině spánkové tak, aby sevřely hlavu a umožnily průchod elektrického proudu mozkem. Místo dotyku elektrod s pokožkou zvířete se zvlhčí, u ovcí a u jiných druhů zvířat, kde srst nebo vlna může působit izolačně, se v těchto místech srst nebo vlna odstraní.
2. Pro omráčení se používá střídavý proud o kmitočtu 50 Hertzů v následujících hodnotách
skot2,5 Atelata1,0 Aprasata1,25 Aovce a kozy1,0 Akrálíci0,3 A.
Ve všech případech tak, aby byla požadovaná hladina proudu dosažena během 1 sekundy a udržena po dobu 1 až 3 sekund.
B. Použití vodní lázně při omračování drůbeže
Při použití omračování drůbeže elektrickým proudem ve vodní lázni, v každé skupině ptáků, je třeba použít střídavý proud o kmitočtu 50 Hertzů, působící 4 sekundy při následujících hodnotách
brojleři120 mA/kusslepice90 mA/kuskrůty150 mA/kuskachny a husy130 mA/kus.
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 245/1996 Sb.
Teplota vody v °Ckg ryb0 < 512005 < 10100010 < 15 800
teplota vody v °Ckg rybpři provzdušňování vodypři prokysličování vody0 < 550 - 702005 < 1040 - 6015010 < 15do 25do 100
kaprovitélososovitélétozimalétozimateplota vody10 < 150 < 1010 < 150 < 10nejnižší %
nasycení kyslíkem80608070
1) Zákon č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění pozdějších předpisů.
2) Vyhláška Federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 121/1987 Sb., o zabezpečování zdravotní nezávadnosti živočišných produktů.
3) Zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.
4) § 22 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
5) Vyhláška Ministerstva hospodářství, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva zemědělství č. 154/1996 Sb., k provádění kvalifikačních zkoušek nahrazujících odbornou způsobilost pro provozování živností řemeslných.