§ 38 zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu – Povinnost mlčenlivosti pro osoby a instituce zapojené…
Zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu · 253/2008 Sb. · Trestní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 38 zákona o praní špinavých peněz stanovuje povinnost mlčenlivosti pro osoby a instituce zapojené do boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a to o informacích týkajících se podezřelých obchodů a souvisejících šetření. (§ 38 zákona č. 253/2008 Sb., zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, jsou povinné osoby a jejich zaměstnanci, zaměstnanci Úřadu, zaměstnanci ostatních dozorčích úřadů nebo Rady pro veřejný dohled nad auditem a fyzické osoby, které jsou pro povinnou osobu, Úřad, jiný dozorčí úřad nebo Radu pro veřejný dohled nad auditem činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu, povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, týkajících se oznámení a šetření podezřelého obchodu, úkonů učiněných Úřadem nebo plnění povinností stanovených v § 24 odst. 1, 3, 4 nebo 5 nebo § 31c.
(2) Převedením osob uvedených v odstavci 1 na jinou práci, skončením jejich pracovněprávního nebo jiného vztahu k povinné osobě, Úřadu, jinému dozorčímu úřadu nebo Radě pro veřejný dohled nad auditem ani tím, že povinná osoba přestala vykonávat činnosti uvedené v § 2, povinnost mlčenlivosti nezaniká.
(3) O skutečnostech uvedených v odstavci 1 je povinen zachovávat mlčenlivost každý, kdo se o nich dozví.
(4) Zprostit osoby uvedené v odstavcích 1 až 3 povinnosti mlčenlivosti je v odůvodněných případech oprávněn předseda vlády nebo v jednotlivých případech jím pověřený člen vlády.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Povinné osoby (např. banky, realitní kanceláře) a jejich zaměstnanci, stejně jako zaměstnanci Úřadu pro finanční analytickou činnost (Úřad) a dalších dozorčích orgánů, nesmí sdělovat informace o oznámených podezřelých obchodech a jejich šetření.
- Tato povinnost mlčenlivosti trvá i po ukončení pracovního poměru nebo činnosti, pro kterou byla osoba v kontaktu s těmito informacemi.
- Mlčenlivost se vztahuje na každého, kdo se o těchto citlivých informacích dozví.
- Zprostit mlčenlivosti může pouze předseda vlády nebo jím pověřený člen vlády, a to pouze v odůvodněných případech.
Na co si dát pozor
- Porušení mlčenlivosti může mít vážné právní důsledky, jelikož se jedná o zákonem stanovenou povinnost.
- I náhodné získání informací o podezřelých obchodech zakládá povinnost mlčenlivosti.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 38
Jak soudy aplikují § 38
Vysvětluje-li žalovaný vágní informování o povaze nepřeřazených dotčených písemností ve spisovém přehledu tím, že si to FAÚ vymínil, má soud za to, že si vykládá povinnost mlčenlivosti stanovenou v § 38 odst. 3 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění účinném do 30. 4. 2021 (dále jen „zákon AML“), příliš extenzivním způsobem, který z výše uvedených důvodů zasahuje do práva žalobkyně na spravedlivý proces.
Související
§ 127 Povinnost zachovávat mlčenlivost osob činných (Zákon o pojišťovnictví)§ 31 MLČENLIVOST (Zákon České národní rady o Bezpečnostní )§ 3 Povinnost zachovávat mlčenlivost (Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o je)§ 6 Mlčenlivost (Zákon o koordinaci spolupráce s Evropský)§ 81 Povinnost zachovávat mlčenlivost (Vyhláška ministerstva práce a sociálních)