1 As 136/2012 — Nejvyšší správní soud

7 A 53/2011- 76 - text 6 pokračování 7A 53/2011 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců Mgr. Kamila Tojnera a Mgr. Jiřího Lifky v právní věci žalobce: Ing. J. L., bytem P., proti žalované: Rada pro veřejný dohled nad auditem, se sídlem Praha 1, nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 14.1.2011, č.j. RVDA-7/2011, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 14.1.2011, č.j. RVDA-7/2011, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2.900,- Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a současně potvrzeno rozhodnutí Kárné komise Komory auditorů České republiky ze dne 21.10.2010, č.j. 1773/EP09/2010/No, kterým bylo žalovanému za zaviněné závažné porušení ust. § 14 odst. 4 písm. c) zákona č. 254/2000 Sb., o auditorech (resp. ust. § 20 odst. 1 písm. c) zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech) vydáním nesprávného výroku při auditu účetní závěrky subjektu veřejného zájmu České národní zdravotní pojišťovny za rok 2008, uloženo podle ust. § 26 zákona č. 93/2009 Sb. ve smyslu ust. § 25 odst. 1 písm. d) zákona č. 93/2009 Sb. kárné opatření dočasného zákazu výkonu auditorské činnosti podle ust. § 6 zákona č. 93/2009 Sb. na dobu jednoho roku a dále byla žalobci uložena povinnost uhradit paušální částku nákladů řízení ve výši 1.000,- Kč. Žalobce považuje napadené rozhodnutí, jakož i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně za nezákonné, neboť rozhodnutí v prvním stupni i rozhodnutí o odvolání se nezabývalo důkazy předloženými žalobcem. Závěr odvolacího orgánu, že neuvěřil doručení předmětných důkazů, se neopírá o žádný argument. Závěr odvolacího orgánu, že by tyto důkazy stejně nezměnily učiněný závěr, je v rozporu s principem dvoustupňového správního řízení, důkazy se musejí zabývat oba stupně, jinak je žalobce zkrácen na svých právech. Žalobce se z nařízeného jednání na den 25.8.2010 písemně omluvil a zaslal Kárné komisi Komory auditorů ČR e-mail s rozsáhlými důkazy, jež zpochybňovaly důvodnost Oznámení o zahájení kárného řízení. Přijetí tohoto e-mailu Kárná komise Komory auditorů ČR zapřela a vydala dne 21.10.2010 rozhodnutí č.j. 1773/EP09/2010/No, kterým bylo žalobci uloženo předmětné kárné opatření. Žalobce dále namítl, že napadené rozhodnutí nerespektuje právní úpravu platnou v rozhodné době, neboť pojem „subjekt veřejného zájmu“ zavedl zákon č. 93/2009 Sb., a ten v době auditu účetní závěrky za rok 2008 nebyl účinný. Ověřená účetní závěrka a Výroční zpráva České národní zdravotní pojišťovny byla schválena Ministerstvem zdravotnictví bez výhrad. Auditorská společnost AUDIT LANC, s.r.o. na základě objednávky provedla ověření účetní závěrky a Výroční závěrky za rok 2008 České národní zdravotní pojišťovny a na základě předložených informací vydala výrok bez výhrad; odpovědným auditorem byl žalobce. V roce 2008 prováděl Nejvyšší kontrolní úřad (dále jen „NKÚ“) souběžně kontrolu. V průběhu kontroly nebyl auditor kontrolními pracovníky NKÚ přizván, ani s ním nebyly konzultovány zjištěné nálezy týkající se účetnictví. Žalobce se o negativním hodnocení účetnictví v Kapitole 7 dozvěděl až od správní rady a vydal k nálezům NKÚ v kapitole 7 Stanovisko. K 1.10.2009 byla Ministerstvem zdravotnictví schválena fúze České národní zdravotní pojišťovny, přičemž nástupnickou organizací nebylo zvládnuto sloučení v oblasti účetnictví, sloučení probíhalo jen na elektronické bázi převzetí kmenu pojištěnců České národní zdravotní pojišťovny s informacemi v nich uvedenými. Odmítnutí výroku k mimořádné účetní závěrce k 30.9.2011 bylo nutno chápat jako nezvládnutí převzetí účetních informací a nikoliv pochybení auditora. Žalovaná ve vyjádření k žalobě předně odkázala na odůvodnění předmětných správních rozhodnutí I. a II. instance. K jednotlivým žalobním námitkám uvedla, že si není vědoma žádných písemností předložených žalobcem (třebaže až v odvolacím řízení), jimiž by se bez ohledu na ust. 82 odst. 4 správního řádu nezabývala. Schválení předmětné účetní závěrky a výroční zprávy Ministerstvem zdravotnictví nic nemění na objektivní nesprávnosti auditorského výroku. Závěry kontrolní akce č. 8/11 Nejvyššího kontrolního úřadu nikterak nezpochybňuje to, že auditor nebyl k této kontrolní akci přizván, ani s ním nebyly učiněné závěry konzultovány. Nic nesvědčí pro závěr o tom, že v souvislosti s realizovanou fúzí došlo k nezvládnutí převzetí účetních informací. Skutečnost, že termín „subjekt veřejného zájmu“ byl od české legislativy výslovně zaveden až zákonem č. 93/2009 Sb., účinným od 14.4.2009, nic nemění na skutečnosti, že nesprávné vydání výroku auditora je nepochybně základním pochybením auditora, když materiálně byla ve vztahu k auditorské činnosti pro svůj charakter a své zákonné úkoly zdravotní pojišťovna subjektem veřejného zájmu jistě i před uvedeným datem; tato skutečnost se navíc nijak nepromítla do výroku o vině. Žalovaná je tak přesvědčena, že napadené rozhodnutí v souladu s ust. § 68 odst. 2 správního řádu jednoznačně specifikovalo a právně kvalifikovalo skutek, pro který byl kárně obviněný auditor sankcionován a v souladu s ust. § 3, § 50 a § 51 správního řádu vycházelo ze stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, přičemž správní orgán zjistil všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch kárně obviněného auditora a následně se řádně vypořádal v rovině skutkové i právní s veškerými podklady pro vydání tohoto rozhodnutí. Žalobce v replice uvedl, že žalovaná v rozporu se zákonem zahájila kárné řízení přímo s odpovědným auditorem, aniž nejdříve na základě podkladů auditorské společnosti posoudila míru zavinění odpovědného auditora. Žalovaná neprokázala, že odpovědný auditor nedodržel při ověřování účetní závěrky všechny požadavky mezinárodních účetních standardů, jež by ve svém důsledku mělo vést k odmítnutí výroku k účetní závěrce. Žalobce namítl, že členové Kárné komise Komory auditorů České republiky soustavně porušují závazek mlčenlivosti, když poukázal na e-mail člena nástupnické auditorské společnosti ze dne 28.2.2011. Žalobce je přesvědčen, že mezinárodní auditorské standardy byly dodrženy, inventarizace pohledávek byla posouzena včetně významného rizika nesprávnosti a napadené rozhodnutí bylo provedeno bez důkazů, formálně a bez řádného projednání věci samé. Jediným důkazem, je Kontrolní zpráva NKÚ, kdy žalobce neměl možnost rozporovat nález NKÚ v oblasti účetnictví, nehledě na skutečnost, že NKÚ se řídí jinými právními předpisy při své kontrolní činnosti, než auditor, který posuzuje pouze významnost zjištěných skutečností. Ze správního spisu vyplývají následující pro rozhodnutí soudu podstatné skutečnosti: Dne 9.6.2010 přijala Komora auditorů ČR podání Ing. S., předsedkyně Výboru pro audit České průmyslové zdravotní pojišťovny, ze dne 1.6.2010, napadající postup auditora při provádění služeb u úč. Jednotky Česká národní zdravotní pojišťovna za rok 2008, kterého se měla dopustit auditorská společnost AUDIT LANC, s.r.o., odpovědný auditor Ing. J. L., které Komora vyhodnotila jako podnět podle ust. § 42 správního řádu. Dne 14.7.2010 vydala Kárná komise Komory auditorů ČR Oznámení o zahájení kárného řízení a nařízení ústního jednání č.j. 1179/EP09/2010/No, ve věci podezření z porušení povinností podle ustanovení zákona č. 254/2000 Sb., resp. č. 93/2009 Sb., o auditorech, kterého se měl žalobce dopustit vydáním nesprávného výroku. Ústní jednání bylo nařízeno ve věci na 25.8.2010 v 10.30 v sídle Komory. Žalobce byl upozorněn na právo vyjádřit k řízení své stanovisko. Toto měl zaslat nejpozději do 15 dnů ode dne doručení oznámení předsedovi komise do sídla Komory v českém jazyce. Kromě vyjádření v listinné podobě by Kárná komise uvítala i zaslání vyjádření v elektronické podobě na e-mail adresu novak@kacr.cz. Rozhodnutím Kárné komise Komory auditorů České republiky ze dne 21.10.2010, č.j. 1773/EP09/2010-No, bylo rozhodnuto, že: 1. Kárně obviněný auditor zaviněně závažně porušil § 14 odst. 4 písm. c) zákona č. 254/2000 Sb., o auditorech (resp. § 20 odst. 1 písm. c) zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech) vydáním nesprávného výroku při auditu účetní závěrky subjektu veřejného zájmu České národní zdravotní pojišťovny za rok 2008. 2. Kárná komise KA ČR podle § 26 zákona č. 93/2009 Sb., ukládá ve smyslu ust. § 25 odst. 1 písm. d) zákona č. 93/2009 Sb. kárné opatření, a to dočasný zákaz výkonu auditorské činnosti podle § 6 zákona č. 93/2009 Sb. na dobu jednoho roku. 3. Auditor je povinen podle § 18 odst. 6 Kárného řádu KA ČR ve spojení s § 6 odst. 1 vyhl. č. 520/2005 Sb. uhradit paušální částku nákladů řízení ve výši 1.000,- Kč ve lhůtě do třiceti dnů ode dne doručení rozhodnutí. V odůvodnění rozhodnutí Kárná komise uvedla, že jednala bez přítomnosti auditora, který se na ú