Stručně: Paragraf 3 vodního zákona stanoví, že povrchové a podzemní vody nejsou majetkem nikoho a nejsou ani součástí pozemku, pod nímž se nacházejí; práva k nim upravuje tento zákon.
§ 3 Práva k vodám a právní povaha vod
(1) Povrchové a podzemní vody nejsou předmětem vlastnictví a nejsou součástí ani příslušenstvím pozemku, na němž nebo pod nímž se vyskytují; práva k těmto vodám upravuje tento zákon.
(2) Za povrchové a podzemní vody se nepovažují vody, které byly z těchto vod odebrány.
(3) V pochybnostech o tom, zda se jedná nebo nejedná o povrchové nebo podzemní vody, rozhoduje vodoprávní úřad.
Paragraf 3 vodního zákona stanoví, že povrchové a podzemní vody nejsou majetkem nikoho a nejsou ani součástí pozemku, pod nímž se nacházejí; práva k nim upravuje tento zákon.
Co to znamená v praxi
Nikdo nemůže vlastnit řeku, rybník nebo podzemní pramen, ani kdyby se nacházely na jeho pozemku.
Práva a povinnosti týkající se těchto vod jsou definovány výhradně vodním zákonem, nikoli například občanským zákoníkem o vlastnictví.
Voda, která již byla odebrána (například načerpána do sudu), se již nepovažuje za povrchovou nebo podzemní vodu ve smyslu tohoto zákona.
Pokud by vznikla pochybnost, zda se jedná o povrchovou nebo podzemní vodu, rozhodne o tom vodoprávní úřad.