§ 120 zákon o spotřebitelském úvěru – Výpověď spotřebitelského úvěru
Zákon o spotřebitelském úvěru · 257/2016 Sb. · Spotřebitelské právo
Stručně: Paragraf 120 zákona o spotřebitelském úvěru upravuje podmínky pro výpověď spotřebitelského úvěru sjednaného na dobu neurčitou, a to jak ze strany spotřebitele, tak ze strany poskytovatele. Spotřebitel může úvěr vypovědět kdykoli a zdarma: Spotřebitel má právo vypovědět úvěr na dobu neurčitou kdykoliv, aniž by mu za to poskytovatel mohl účtovat jakýkoli poplatek. (§ 120 zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Výpověď spotřebitelského úvěru
- Týká se: spotřebitel
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „Výpovědní doba běží pouze tehdy, byla-li sjednána, a nesmí být delší než 1 měsíc“
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „Výpovědní doba nesmí být kratší než 2 měsíce.“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 257/2016 Sb.
(1) Spotřebitel je oprávněn kdykoliv vypovědět spotřebitelský úvěr sjednaný na dobu neurčitou. Výpovědní doba běží pouze tehdy, byla-li sjednána, a nesmí být delší než 1 měsíc. Za podání výpovědi nesmí být poskytovatelem požadována úplata.
(2) Poskytovatel je oprávněn, je-li to sjednáno ve smlouvě o spotřebitelském úvěru, vypovědět v písemné formě spotřebitelský úvěr sjednaný na dobu neurčitou, a to v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Výpovědní doba nesmí být kratší než 2 měsíce.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Spotřebitel může úvěr vypovědět kdykoli a zdarma: Spotřebitel má právo vypovědět úvěr na dobu neurčitou kdykoliv, aniž by mu za to poskytovatel mohl účtovat jakýkoli poplatek.
- Omezená výpovědní doba pro spotřebitele: Pokud je sjednána výpovědní doba pro spotřebitele, nesmí být delší než 1 měsíc.
- Poskytovatel může úvěr vypovědět pouze za určitých podmínek: Poskytovatel může úvěr na dobu neurčitou vypovědět pouze tehdy, je-li to výslovně sjednáno ve smlouvě, a to písemně (v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat).
- Delší výpovědní doba pro poskytovatele: Výpovědní doba ze strany poskytovatele nesmí být kratší než 2 měsíce.
Na co si dát pozor
- Při výpovědi úvěru spotřebitelem je důležité ověřit, zda je ve smlouvě sjednána výpovědní doba, a pokud ano, zda nepřekračuje zákonem stanovený limit 1 měsíce.
- Poskytovatel musí dodržet písemnou formu výpovědi a minimální dvouměsíční výpovědní dobu.
- Spotřebitel by si měl zkontrolovat, zda smlouva o spotřebitelském úvěru na dobu neurčitou vůbec obsahuje ustanovení o právu poskytovatele úvěr vypovědět.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 12 Výpověď spotřebitelského úvěru (Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně )§ 20 FORMULÁŘ PRO STANDARDNÍ INFORMACE O SPOTŘEBIT (Zákon, kterým se mění zákon č. 145/2010 )§ 20 Správní delikty (Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně )Dostal jsem výpověď z práce – co dělat – postup krok za krokem