Stručně: Paragraf 25 zákona 258/2000 definuje, co se pro účely tohoto zákona považuje za „předměty běžného užívání“, a to konkrétně materiály pro styk s potravinami, kosmetické přípravky a výrobky pro děti do 3 let (s určitými výjimkami).
§ 25 Hygienické požadavky na předměty běžného užívání
Předměty běžného užívání se pro účely tohoto zákona rozumějí
a) materiály a předměty určené pro styk s potravinami upravené přímo použitelným předpisem Evropské unie o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami27b),
b) kosmetické přípravky upravené přímo použitelným předpisem Evropské unie o kosmetických přípravcích63) a
c) výrobky pro užívání dětmi ve věku do 3 let, s výjimkou výrobků uvedených v písmenech a) a b), hraček a potravin.
Paragraf 25 zákona 258/2000 definuje, co se pro účely tohoto zákona považuje za „předměty běžného užívání“, a to konkrétně materiály pro styk s potravinami, kosmetické přípravky a výrobky pro děti do 3 let (s určitými výjimkami).
Co to znamená v praxi
Tento paragraf vymezuje okruh výrobků, na které se vztahují hygienické požadavky stanovené v tomto zákoně a souvisejících předpisech.
Zahrnuje materiály, které přicházejí do styku s potravinami, jako jsou obaly, nádobí nebo kuchyňské náčiní.
Patří sem veškeré kosmetické přípravky, od mýdel po make-up.
Definice se vztahuje i na širokou škálu výrobků určených pro nejmenší děti (do 3 let), kromě těch, které již spadají pod materiály pro styk s potravinami, kosmetiku nebo hračky a potraviny.
Na co si dát pozor
Definice předmětů běžného užívání je poměrně široká a zahrnuje různé kategorie výrobků, které podléhají specifickým regulacím.
Pro některé kategorie (materiály pro styk s potravinami, kosmetické přípravky) odkazuje paragraf na přímo použitelné předpisy Evropské unie, což znamená, že je nutné se řídit i těmito unijními nařízeními.
Výrobky pro děti do 3 let jsou předmětem běžného užívání, pokud nejsou již zahrnuty v jiných kategoriích (např. dětské nádobí jako materiál pro styk s potravinami) nebo nejsou hračkami či potravinami.