§ 58 zákon o veřejných dražbách – Zástavní právo zajišťující přihlášenou pohledávku
Zákon o veřejných dražbách · 26/2000 Sb. · Nemovitosti a stavební právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 58 zákona o veřejných dražbách upravuje osud zástavních práv a smluv o omezení převodu nemovitosti po prodeji předmětu dražby, přičemž rozlišuje mezi právy staršími a mladšími než nejstarší přihlášená pohledávka. Zánik mladších zástavních práv: Zástavní práva, která jsou mladší než nejstarší přihlášená pohledávka, a také zástavní právo zajišťující tuto nejstarší pohledávku, zanikají přechodem vlastnictví k předmětu dražby na vydražitele. (§ 58 zákona č. 26/2000 Sb., zákon o veřejných dražbách, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 58 odkazuje 6 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 26/2000 Sb.
(1) Zástavní právo zajišťující přihlášenou pohledávku, které je z hlediska svého vzniku nejstarší, jakož i všechna zástavní práva z hlediska svého vzniku mladší přechodem vlastnictví k předmětu dražby zanikají; to platí i o právech vyplývajících ze smluv o omezení převodu nemovitosti. Pohledávky těmito právy zajištěné, nejsou-li dosud splatné, se stávají dnem přechodu vlastnictví předmětu dražby splatnými v rozsahu, ve kterém jsou v dražbě uspokojeny.
(2) Zástavní práva k předmětu dražby, která jsou z hlediska svého vzniku starší než nejstarší zástavní práva zajišťující přihlášené pohledávky, přechodem vlastnictví k předmětu dražby nezanikají a působí vůči vydražiteli. Pohledávky těmito právy zajištěné, nejsou-li dosud splatné, se nestávají dnem přechodu vlastnictví k předmětu dražby splatnými.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zánik mladších zástavních práv: Zástavní práva, která jsou mladší než nejstarší přihlášená pohledávka, a také zástavní právo zajišťující tuto nejstarší pohledávku, zanikají přechodem vlastnictví k předmětu dražby na vydražitele. Stejně tak zanikají práva vyplývající ze smluv o omezení převodu nemovitosti.
- Splatnost zajištěných pohledávek: Pohledávky zajištěné těmito zanikajícími právy, pokud ještě nejsou splatné, se stávají splatnými dnem přechodu vlastnictví, a to v rozsahu, v jakém jsou v dražbě uspokojeny.
- Přetrvání starších zástavních práv: Zástavní práva, která jsou starší než nejstarší zástavní právo zajišťující přihlášenou pohledávku, přechodem vlastnictví nezanikají a zůstávají platná vůči novému vlastníkovi (vydražiteli).
- Nesplatnost starších zajištěných pohledávek: Pohledávky zajištěné těmito přetrvávajícími zástavními právy se nestávají splatnými dnem přechodu vlastnictví, pokud dosud splatné nebyly.
Na co si dát pozor
- Vydražitel by si měl být vědom toho, že některá zástavní práva (ta starší) na předmětu dražby mohou přetrvat a působit i vůči němu.
- Pro určení osudu zástavních práv je klíčové datum jejich vzniku ve vztahu k nejstarší přihlášené pohledávce.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 58
Jak soudy aplikují § 58
… jak první (dobrovolné) veřejné dražby, tak i druhé (nedobrovolné) veřejné dražby, a dovozuje, že cílem druhé dražby „nebylo uspokojení pohledávek věřitelů zpeněžením majetku dlužníků, nýbrž poškození majetkových práv žalobce …“, v konečném důsledku je jeho nárok založen (podle jeho tvrzení) na aplikaci ustanovení § 58 odst. 2 zákona č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách (srov. podání žalobce ze dne 25. 10. 2022, body 14. – 16.), jinak řečeno, tvrzený důvod existence jeho zástavního práva s neplatností v pořadí druhé (nedobrovolné) veřejné dražby nijak …
… Sb., pokud jsou práva k předmětu dražby tyto pohledávky zajišťující vložena v katastru nemovitostí ?“ a „…b) jaké právní důsledky má na existenci zástavního práva, které zajišťuje ve smyslu ust. § 57 odst. 1) zák. 26/2000 Sb. mladší pohledávku, provedení dražby nedobrovolné ve smyslu ust. § 36 zák. 26/2000 Sb., ust. § 58 odst. 1) zák. 26/2000 Sb.?...“,pak přehlíží, že na řešení těchto otázek rozhodnutí odvolacího soudu nezávisí.
Uzavřel, že odvolatelka žádné námitky relevantní z hlediska ustanovení § 107a o. s. ř. nevznesla, přičemž za takové nelze považovat její argumentaci, „zda došlo či nedošlo k zániku zástavního práva podle ustanovení § 58 odst. 1 či 2 zákona č. 26/2000 Sb.“. Proti usnesení odvolacího soudu podala M. P. dovolání, jež má za přípustné, neboť napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek procesního práva, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a to: a) „Je možno dojít k záměně účastníků v exekučních …