§ 219 zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – Soud odročí hlavní líčení
Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony · 265/2001 Sb. · Trestní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 219 upravuje situace, kdy soud musí odročit hlavní líčení, stanovuje pravidla pro jeho pokračování a pro případné opakování celého líčení. Pokud se objeví překážka, kvůli které nelze hlavní líčení provést nebo v něm pokračovat (např. nemoc obžalovaného, nepřítomnost klíčového svědka), soud ho odročí a určí datum dalšího líčení. (§ 219 zákona č. 265/2001 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud, státní zástupce, obviněný, poškozený
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…překážka, pro kterou muselo být hlavní líčení odročeno na neurčito, je třeba bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtách uvedených v § 181 odst“
- Odkazuje na: § 181, § 226
- Judikatura: na § 219 odkazuje 1 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 265/2001 Sb.
(1) Soud odročí hlavní líčení, objeví-li se překážka, pro kterou nelze hlavní líčení provést nebo v něm pokračovat, přitom stanoví den, kdy se bude konat další hlavní líčení; odročit hlavní líčení na neurčito je možné, jen pokud to vyžaduje povaha úkonu, pro který hlavní líčení není možné provést nebo v něm pokračovat. Odpadne-li překážka, pro kterou muselo být hlavní líčení odročeno na neurčito, je třeba bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtách uvedených v § 181 odst. 3 po odpadnutí překážky, nařídit hlavní líčení nebo učinit jiný úkon směřující ke skončení věci. Nemůže-li tak předseda senátu ze závažných důvodů učinit, platí tu obdobně § 181 odst. 3 poslední věta.
(2) Dříve než hlavní líčení soud odročí, předseda senátu zjistí, zda strany nenavrhují další důkazy, které by bylo třeba k příštímu líčení opatřit.
(3) Jestliže není třeba pro podstatnou vadu řízení nebo z jiného důležitého důvodu provést hlavní líčení znovu, sdělí předseda senátu při pokračování v odročeném hlavním líčení podstatný obsah dosavadního jednání. Změnilo-li se složení senátu nebo uplynula-li od odročení hlavního líčení delší doba, přečte se souhlasem státního zástupce a obviněného předseda senátu podstatný obsah protokolu o hlavním líčení, včetně v něm provedených důkazů; není-li souhlas dán, musí být hlavní líčení provedeno znovu.“.
167. V § 220 odst. 2 se slova „byly v hlavním líčení provedeny“ nahrazují slovy „strany předložily a provedly, případně které sám doplnil“.
168. V § 222 odstavec 1 zní:
„(1) Shledá-li soud v zažalovaném skutku trestný čin, k jehož projednání není příslušný, rozhodne o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti soudu, který je nejblíže společně nadřízený jemu a soudu, jenž je podle něj příslušný. Je však povinen rozhodnout věc sám, jde-li toliko o nepříslušnost místní a obžalovaný ji nevytkl; rovněž je povinen sám věc rozhodnout, měla-li by věc být přikázána nejblíže společně nadřízeným soudem soudu téhož druhu, avšak nižšího stupně. Rozhodnout o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti soudu nemůže soud, jemuž byla věc přikázána nadřízeným soudem, ledaže by se skutkový podklad pro posouzení příslušnosti mezitím podstatně změnil.“.
169. V § 223a odstavec 2 zní:
„(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 mohou státní zástupce, obžalovaný a poškozený podat stížnost, jež má odkladný účinek.“.
170. V § 225 odst. 1 se slova „ani postoupena podle § 222“ nahrazují slovy „, předložena k rozhodnutí o příslušnosti podle § 222 odst. 1 či postoupena jinému orgánu podle § 222 odst. 2“.
171. § 226 zní:
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud se objeví překážka, kvůli které nelze hlavní líčení provést nebo v něm pokračovat (např. nemoc obžalovaného, nepřítomnost klíčového svědka), soud ho odročí a určí datum dalšího líčení.
- Odročení na neurčito je možné jen tehdy, pokud to povaha překážky vyžaduje; jakmile překážka pomine, musí soud bez zbytečného odkladu nařídit další líčení nebo učinit jiný krok k ukončení věci.
- Před odročením hlavního líčení se předseda senátu zeptá stran, zda nemají návrhy na další důkazy, které by bylo potřeba zajistit pro příští líčení.
- Pokud se pokračuje v odročeném hlavním líčení a není nutné ho provádět znovu (např. kvůli podstatné vadě), předseda senátu shrne podstatný obsah dosavadního jednání. Změní-li se složení senátu nebo uplyne delší doba, přečte se podstatný obsah protokolu o líčení se souhlasem státního zástupce a obviněného; bez souhlasu se musí líčení provést znovu.
Na co si dát pozor
- Soud nemůže odročit hlavní líčení na neurčito bez závažného důvodu.
- Pokud se změní složení senátu nebo uplyne delší doba od odročení, je pro pokračování v líčení klíčový souhlas státního zástupce a obviněného s přečtením protokolu; bez tohoto souhlasu se musí celé hlavní líčení opakovat.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 219
Jak soudy aplikují § 219
Nerespektovaly ani to, že může dojít k odročení pouze na tři dny, a že musí být stanoven přesný den, na kdy je odročováno (viz § 219 odst. 1 tr. ř. po novele provedené zákonem č. 265/2001 Sb.), což vedlo k porušení zásady bezprostřednosti řízení, a to bez ohledu na složitost a rozsah projednávané věci nebo přetížení předsedy senátu (viz bod 63. rozsudku odvolacího soudu).