4 Tz 183/2004 – Nejvyšší soud

4 Tz 183/2004 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 16. prosince 2004 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Juraje Malika stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného P. K., proti I.) pravomocnému trestnímu příkazu Okresního soudu v Kolíně ze dne 23. 1. 2002, sp. zn. 1 T 131/2001, a proti II.) pravomocnému rozsudku Okresního soudu Praha – východ ze dne 30. 11. 2001, sp. zn. 13 T 423/2001, a rozhodl podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 271 odst. 1 tr. ř. t a k t o : I.) Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Kolíně ze dne 23. 1. 2002, sp. zn. 1 T 131/2001, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních § 9 odst. 2 a § 247 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. zák. v neprospěch obviněného P. K. Napadený trestní příkaz s e z r u š u j e . Zrušují se též všechna další rozhodnutí, na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 11 odst. 1 písm. f) tr. ř. s e z a s t a v u j e trestní stíhání obviněného P. K., pro skutek spočívající v tom, že spolu s dalším obviněným dne 26. 5. 2001 v době kolem 10.30 hod. v K., prodejně M. s.-o. v ul. H., společně s dalším pachatelem odcizili finanční trezorek s finanční hotovostí ve výši 36.326,- Kč, který byl v otevřené zásuvce pracovního stolu v kanceláři prodejny, a to ke škodě firmy J. Z. M. P., přesto, že byl trestním příkazem Okresního soudu pro Prahu – východ odsouzen dne 29. 12. 2000, sp. zn. 13 T 296/2000, odsouzen pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a) tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání tří měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku do 17. 3. 2002, který byl právně kvalifikován jako trestný čin krádeže spáchaný ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 a § 247 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. zák. II. Pravomocným rozsudkem Okresního soudu pro Prahu – východ ze dne 30. 11. 2001, sp. zn. 13 T 423/ 2001, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák. v neprospěch obviněného P. K. Napadený rozsudek s e z r u š u j e v celém rozsahu v části, jež se týká obviněného P. K. Zrušují se též všechna další rozhodnutí, na zrušenou část rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 11 odst. 1 písm. f) tr. ř. s e z a s t a v u j e trestní stíhání obviněného P. K., pro skutek spočívající v tom, že společně s dalším pachatelem dne 13. 7. 2001 v době kolem 9. 00 hod. v Č., okres P. – v., v prodejně J. na náměstí odcizili láhev whisky Kentucky Jack a dvě balení kávy Nescafé Gold, vše v celkové hodnotě 696,- Kč ke škodě poškozeného A. S., přičemž obviněný se tohoto jednání dopustil přesto, že byl odsouzen trestním příkazem Okresního soudu pro Prahu – východ (v napadeném rozhodnutí vadně uvedeno, že šlo o rozsudek) ze dne 29. 12. 2000, sp. zn. 13 T 296/2000, pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b) tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání tří měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku do 17. 3. 2002, který byl právně kvalifikován jako trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák. O d ů v o d n ě n í : Trestním příkazem Okresního soudu v Kolíně byl obviněný P. K. uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. zák., jehož se dopustil ve spolupachatelství podle § 9 odst. 2 tr. zák. společně s dalším obviněným tím, že dne 26. 5. 2001 v době kolem10.30 hod. v K., v prodejně M. s. – o. v ul. H. po předchozí domluvě odcizili příruční trezorek s finanční částkou na hotovosti ve výši 36.326,- Kč, který byl v uzavřené zásuvce pracovního stolu v kanceláři prodejny ke škodě firmy J. Z. M. P., a to přesto, že byl trestním příkazem Okresního soudu pro Prahu – východ ze dne 29. 12. 2000, sp. zn. 13 T 296/2000, odsouzen pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a) tr. zák. k trestu odnětí svobody, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku do 17. 3. 2002. Za to mu byl v sazbě § 247 odst. 2 tr. zák. za použití § 45 a § 45a ( správně mělo být citováno ustanovení 45a odst. 1 ) tr. zák. uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 400 hodin, s dalším přiměřeným omezením, aby dle svých sil nahradil způsobenou škodu. Obviněnému byl trestní příkaz doručen dne 28. 1. 2002, státnímu zástupci dne 25. 1. 2002, a protože žádná z oprávněných osob nepodala proti tomuto trestnímu příkazu odpor, nabyl právní moci dne 6. 2. 2002. Okresní soud pro Prahu – východ uznal obviněného P. K. dne 30. 11. 2001 rozsudkem pod sp. zn. 13 T 423/2001, vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. e) tr. zák., jehož se dopustil tím, že společně s dalším obviněným dne 13. 7. 2001 kolem 9.00 hod. v Č., okres P. – v. v prodejně J. na N. odcizili jednu láhev whisky Kentucky Jack a dvě balení kávy Nescafé Gold, vše v hodnotě 696,- Kč, přičemž obviněný se tohoto jednání dopustil přesto, že byl odsouzen rozsudkem ( správně mělo být rozhodnutí označeno jako trestní příkaz ) Okresního soudu pro Prahu – východ ze dne 29. 12. 2000, sp. zn. 13 T 296/2000, pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b) tr. zák. k trestu odnětí svobody v trvání tří měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku do 17. 3. 2002. Za to mu byl uložen podle § 247 odst. 1 tr. zák. za použití § 35 odst. 2, § 45 odst. 1 a § 45a odst. 1 tr. zák. souhrnný trest obecně prospěšných prací ve výměře 350 hodin. Současně byl zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 27. 9. 2001, sp. zn. 4 T 109/2001. Tento rozsudek nabyl právní moci ve vztahu k obviněnému P. K. dne 11. 2. 2002. Proti oběma výše označeným rozhodnutím podal ministr spravedlnosti České republiky podle § 266 odst. 1, odst. 2 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného P. K. Vytkl v ní, že zákon byl v neprospěch obviněného porušen v obou rozhodnutích v ustanoveních § 11 odst. 1 písm. f) tr. ř., ve znění platném do 1. 1. 2002, a to v návaznosti na ustanovení § 16 odst. 1 tr. zák. Ministr spravedlnosti poukázal na časovou souvislost trestního příkazu Okresního soudu v Kolíně ze dne 23. 1. 2002, sp. zn. 1 T 131/2001, a trestního příkazu Okresního soudu pro Prahu – východ ze dne 28. 8. 2001 sp. zn. 1 T 307/2001. Oba samostatně postižené majetkové útoky ze dne 19. 5. 2001 a 26. 5. 2001, kvalifikované jako trestné činy krádeže podle § 247 odst. 1 tr. zák., jimiž byl obviněný P. K. uznán vinným a odsouzen výše uvedenými trestními příkazy, naplňují zákonné podmínky pokračování v trestném činu specifikované v ustanovení § 89 odst. 3 tr. zák. Šlo totiž o jednáním naplňující stejnou skutkovou podstatu trestného činu, přičemž tato jednání byla při zjevné časové návaznosti a podobném způsobu provedení spojena jednotným záměrem. Jak ministr spravedlnosti dále ve svém mimořádném opravném prostředku uvádí, podle současné právní úpravy, by takovýto samostatný postih byl možný, protože zákon v případě pozdějšího odsouzení umožňuje opětné rozhodnutí o vině a trestu za veškeré skutky, které jsou součástí pokračující trestné činnosti. Shora popsaná jednání však byla spáchána před účinností novely trestního řádu, zákona č. 265/2001 Sb. Nyní platné ustanovení § 11 odst. 2 tr. ř. se však vztahuje jen na taková meritorní rozhodnutí o některém dílčím útoku pokračujícího trestného činu, která nabyla či nabudou právní moci až po účinnosti zákona č. 265/2001 Sb. Ministr spravedlnosti v této souvislosti upozornil na rozhodnutí č. 49/2000 Sb. (zřejmě se jedná o chybu; správně mělo být citováno rozhodnutí č. 49/2002 Sb.). Podle tohoto rozhodnutí nelze s ohledem na princip právní jistoty a ústavního vymezení principu ne bis in idem zmíněné ustanovení aplikovat zpětně. Nyní platné ustanovení § 11 odst. 2 tr. ř. tedy nelze aplikovat na rozhodnutí zakládající překážku věci rozsouzené ohledně některého z dílčích útoků pokračujícího trestného činu, která vznikla přede dnem 1. 1. 2002. Dále ministr spravedlnosti poukázal na obdobnou souvislost rozsudku Okresního soudu Praha – východ ze dne 30. 11. 2001, sp. zn. 13 T 423/2001, a trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 27. 9. 2001, sp. zn. 4 T 109/2001. Uvedeným trestním příkazem byl obviněný odsouzen za skutek spáchaný dne 16. 7. 2001. Okresní soud pro Prahu – východ o tomto odsouzení věděl, přesto však obviněného uznal vinným skutkem, jehož se dopustil dne 13. 7. 2001. Za oba popsané trestné činy mu byl tímto rozsudkem uložen souhrnný trest při současném zrušení výroku o trestu citovaného trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 9. Z výpovědí obviněného lze podle ministra spravedlnosti dovodit, že v tomto případě rovněž existuje jednotící záměr obviněného pokračovat v páchání stejného jednání, že tedy byly nap