266/2006 Sb. · 97 paragrafů
Při posouzení poškození zdraví se vychází z oznámení zaměstnavatele o vzniku pracovního úrazu nebo o zjištění nemoci z povolání podle § 84 odst. 1 písm. c) bodu 4, ze zdravotního stavu zaměstnance doloženého výsledky funkčních vyšetření a z výsledků vlastního vyšetření lékaře orgánu úrazového pojištění nebo lékaře posudkové komise ministerstva.
(1) Zjišťovací lékařská prohlídka zaměstnance se uskuteční do 30 dnů po zahájení řízení o úrazové vyrovnání nebo o úrazovou rentu.
(2) Kontrolní lékařská prohlídka zaměstnance se uskuteční
a) v době určené při předchozím lékařském posouzení,
b) zjistí-li orgán úrazového pojištění posudkově významné skutečnosti, které odůvodňují provedení kontrolní lékařské prohlídky,
c) z podnětu zaměstnavatele,
d) na základě žádosti zaměstnance (§ 83 odst. 1).
(3) Zaměstnavatel může podnět ke kontrolní lékařské prohlídce podat nejdříve po uplynutí jednoho roku od předchozího posouzení. Při dalším poškození zdraví se ke stanovené lhůtě nepřihlíží.
(4) Podnět ke kontrolní lékařské prohlídce se podává příslušné okresní správě sociálního zabezpečení.
Zjistí-li se při kontrolní lékařské prohlídce, že se poškození zdraví a jím podmíněná míra poškození zdraví zaměstnance změnily, stanoví se míra poškození zdraví podle aktuálního stavu.
(1) Příslušný lékař a jiný poskytovatel zdravotních služeb jsou povinni za úhradu na žádost orgánu úrazového pojištění
a) provést vyšetření zdravotního stavu zaměstnance,
b) zpracovat bez souhlasu zaměstnance lékařské podklady v rozsahu určeném orgánem úrazového pojištění, zejména o vzniku a průběhu poškození zdraví, výsledky funkčních vyšetření, zprávu o způsobu odstraňování následků poškození zdraví a zdravotním stavu ke dni vypracování podkladů, jichž je třeba k posouzení poškození zdraví,
c) umožnit bez souhlasu zaměstnance lékaři orgánu úrazového pojištění na jeho žádost bezplatně nahlížet do zdravotnické dokumentace a na nezbytně nutnou dobu zapůjčit lékaři orgánu úrazového pojištění zdravotnickou dokumentaci v rozsahu určeném orgánem úrazového pojištění.
(2) Příslušný lékař je povinen za úhradu
a) vypracovat na žádost zaměstnance lékařský posudek za účelem stanovení výše bolestného a příspěvku za ztížení společenského uplatnění,
b) zaslat kopii lékařského posudku podle písmene a) ve lhůtě do 3 dnů po nabytí jeho platnosti podle zvláštního právního předpisu20) příslušné okresní správě sociálního zabezpečení podle místa bydliště zaměstnance.
(3) Poskytovatel zdravotních služeb plní povinnosti podle odstavce 1 do 15 dnů ode dne, kdy obdržel žádost, není-li v žádosti stanovena lhůta delší. Pokud nelze z vážných důvodů splnit povinnosti ve stanovené lhůtě, vyrozumí o tom orgán úrazového pojištění a v dohodě s ním stanoví jinou lhůtu.
(4) Orgán úrazového pojištění vyžaduje a zpracovává prostřednictvím svého lékaře údaje o zdravotním stavu zaměstnance, a to pouze v rozsahu nezbytném pro posouzení poškození zdraví. To platí obdobně i pro posuzování poškození zdraví posudkovými komisemi ministerstva.
(5) Výše úhrady za výkony podle odstavců 1 až 3 se řídí seznamem zdravotních výkonů s bodovými hodnotami21) a zvláštními právními předpisy22). Úhradu poskytuje orgán úrazového pojištění.
(1) Fyzická osoba se jako zaměstnanec orgánu úrazového pojištění nebo jako osoba zúčastněná na řízení v úrazovém pojištění dopustí přestupku tím, že poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 86.
(2) Fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí správního deliktu tím, že
a) nedoloží přehled nebo údaj podle § 84 odst. 1 písm. b),
b) neoznámí vznik nebo zánik úrazového pojištění zaměstnance podle § 84 odst. 1 písm. c) bodů 1 a 2 nebo neoznámí změnu údajů uvedených v § 84 odst. 1 písm. c) bodě 3,
c) neoznámí vznik pracovního úrazu nebo zjištění nemoci z povolání nebo příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu podle § 84 odst. 1 písm. c) bodů 4 a 5,
d) neoznámí celkovou výši náhrady mzdy nebo platu náležející zaměstnanci podle § 84 odst. 1 písm. c) bodu 6,
e) nevede údaje potřebné pro poskytování a výpočet dávek podle § 84 odst. 1 písm. e) nebo tyto údaje neposkytne orgánu úrazového pojištění při uplatnění nároku na dávku zaměstnancem nebo oprávněným,
f) neposkytne orgánu úrazového pojištění jím vyžádané potřebné doklady a vysvětlení podle § 84 odst. 1 písm. f),
g) neuschovává záznamy a podklady podle § 84 odst. 1 písm. h),
h) nepředá České správě sociálního zabezpečení kopii své evidence o pracovních úrazech a nemocech z povolání ve lhůtě stanovené v § 92 odst. 2, nebo tuto kopii České správě sociálního zabezpečení nevydá na její žádost podle § 93 odst. 1, nebo, jde-li o zaměstnavatele, který zaniká bez právního nástupce, tuto kopii České správě sociálního zabezpečení nepředá podle § 93 odst. 2.
(3) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), d) a h),
b) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c) a f),
c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. b), e) a g).
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí správního deliktu tím, že
a) nepředloží přehled nebo údaj podle § 84 odst. 1 písm. b),
b) neoznámí vznik nebo zánik úrazového pojištění zaměstnance podle § 84 odst. 1 písm. c) bodů 1 a 2 nebo neoznámí změnu údajů uvedených v § 84 odst. 1 písm. c) bodě 3,
c) neoznámí vznik pracovního úrazu nebo zjištění nemoci z povolání nebo příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu podle § 84 odst. 1 písm. c) bodů 4 a 5,
d) neoznámí celkovou výši náhrady mzdy nebo platu náležející zaměstnanci podle § 84 odst. 1 písm. c) bodu 6,
e) nevede údaje potřebné pro poskytování a výpočet dávek podle § 84 odst. 1 písm. e) nebo tyto údaje neposkytne orgánu úrazového pojištění při uplatnění nároku na dávku zaměstnancem nebo oprávněným,
f) neposkytne orgánu úrazového pojištění jím vyžádané potřebné doklady a vysvětlení podle § 84 odst. 1 písm. f),
g) neuschovává záznamy a podklady podle § 84 odst. 1 písm. h),
h) nepředá České správě sociálního zabezpečení kopii své evidence o pracovních úrazech a nemocech z povolání ve lhůtě stanovené v § 92 odst. 2, nebo tuto kopii České správě sociálního zabezpečení nevydá na její žádost podle § 93 odst. 1, nebo, jde-li o zaměstnavatele, který zaniká bez právního nástupce, tuto kopii České správě sociálního zabezpečení nepředá podle § 93 odst. 2.
(2) Poskytovatel zdravotních služeb se dopustí správního deliktu tím, že ve lhůtě stanovené v § 57 odst. 3
a) v rozporu s § 57 odst. 1 neprovede na žádost orgánu úrazového pojištění vyšetření zdravotního stavu zaměstnance,
b) nezpracuje podle § 57 odst. 1 písm. b) lékařské podklady, nebo
c) neumožní lékaři orgánu úrazového pojištění na jeho žádost nahlížení do zdravotnické dokumentace nebo mu nezapůjčí zdravotnickou dokumentaci podle § 57 odst. 1 písm. c).
(3) Příslušný lékař se dopustí správního deliktu tím, že nevypracuje na žádost zaměstnance lékařský posudek podle § 57 odst. 2 písm. a), nebo kopii vypracovaného lékařského posudku nezašle okresní správě sociálního zabezpečení podle § 57 odst. 2 písm. b).
(4) Pojišťovna, která vede evidenci (§ 92 odst. 5) o pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání (dále jen „zákonné pojištění“) se dopustí správního deliktu tím, že
a) nepředá podle § 92 odst. 3 České správě sociálního zabezpečení kopii své evidence o pracovních úrazech a nemocech z povolání, kterou vede pro účely zákonného pojištění, nebo
b) nesdělí Ministerstvu financí ekonomické výsledky provozu zákonného pojištění nebo neodvede přebytky do státního rozpočtu podle § 92.
(5) Za správní delikty podle odstavců 1 až 4 lze uložit pokutu do
a) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavců 1 až 3,
b) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 4.
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.
(2) Při určení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do jednoho roku ode dne, kdy se o něm dověděl, nejpozději však do 3 roků ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se použijí ustanovení o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
(5) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.
(1) Ten, kdo způsobil, že v důsledku jeho zaviněného protiprávního jednání zjištěného soudem nebo správním úřadem došlo ke skutečnostem rozhodným pro vznik nároku na dávku, je povinen zaplatit orgánu úrazového pojištění regresní náhradu.
(2) Vůči zaměstnavateli má orgán úrazového pojištění právo na náhradu vyplacených dávek,
a) způsobil-li zaměstnavatel, který je fyzickou osobou, poškození zdraví zaměstnanci úmyslně, v opilosti nebo pod vlivem jiné návykové látky stanovené zvláštním právním předpisem13),
b) způsobil-li zaměstnanec zaměstnavatele při výkonu práce nebo v souvislosti s ní poškození zdraví zaměstnanci v opilosti nebo pod vlivem jiné návykové látky stanovené zvláštním právním předpisem13),
c) došlo-li k poškození zdraví v přímé souvislosti s výkonem činnosti provozované zaměstnavatelem neoprávněně.
(3) Nárok na regresní náhradu nemá orgán úrazového pojištění vůči zaměstnanci, jemuž byla dávka vyplacena.
(4) Regresní náhrada se stanoví ve výši vyplacené dávky.
(5) Povinnost k zaplacení regresní náhrady vzniká na základě rozhodnutí orgánu úrazového pojištění o povinnosti zaplatit tuto náhradu, pokud částku uvedenou v odstavci 4 osoba uvedená v odstavci 1 již dříve nezaplatila dobrovolně.
(6) Nárok na zaplacení regresní náhrady zaniká uplynutím 5 let ode dne kdy orgán úrazového pojištění zjistil, že dávka byla vyplacena na základě poškození zdraví, k němuž došlo v důsledku jednání uvedeného v odstavci 1. Nárok na zaplacení regresní náhrady opakujících se dávek, vyplácených měsíčně, zaniká uplynutím 5 let od posledního dne v měsíci, v němž byla dávka vyplacena.
(7) Orgán úrazového pojištění je povinen podat podnět příslušnému správnímu orgánu nebo jinému orgánu veřejné moci k zahájení řízení, pokud by v tomto řízení mohlo dojít ke zjištění zaviněného protiprávního jednání, které má význam pro regresní náhrady.
(8) Regresní náhrada je příjmem státního rozpočtu.
Předmětem řízení ve věcech dávkových je rozhodování o dávkách podle tohoto zákona.
(1) Řízení o dávku se zahajuje na základě žádosti zaměstnance nebo oprávněného podané na předepsaném formuláři okresní správě sociálního zabezpečení, nebo z moci úřední. Žádost lze podat též v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem11).
(2) Za oprávněného, který vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže sám podat žádost o dávku, může na základě potvrzení lékaře podat žádost o dávku jeho manžel (manželka), děti nebo rodiče.
(1) Ve zkráceném řízení rozhoduje orgán pojištění o
a) nároku na výplatu dávky v případech, kdy je nesporné splnění podmínek nároku na dávku a její výplatu, a výše dávky,
b) změně výše vyplácené dávky v případech, kdy je nová výše dávky nesporná,
c) zániku nároku na výplatu dávky v případech, kdy je nesporné, že podmínky nároku na dávku již nejsou splněny.
(2) Ve zkráceném řízení se rozhodnutí nevydává; v těchto případech obdrží zaměstnanec nebo oprávněný písemné oznámení.
(3) Proti výsledku zkráceného řízení může oprávněný podat písemné námitky u orgánu pojištění, který ve zkráceném řízení rozhodl, ve lhůtě do 15 dnů od doručení oznámení podle odstavce 2. Podáním námitek se zahajuje řízení ve věcech dávkových.
(4) Byla-li ve zkráceném řízení dávka přiznána, výše dávky změněna nebo bylo rozhodnuto, že nárok na dávku zanikl, a nebyly podány námitky podle odstavce 3, dávka se ve stanovené výši vyplatí nebo se její výplata zastaví.
Předmětem řízení v jiných než dávkových věcech je rozhodování o
a) vzniku, trvání nebo zániku úrazového pojištění ve sporných případech,
b) přestupcích a správních deliktech,
c) regresních náhradách,
d) náhradách nákladů poskytovaných v souvislosti s řízením.
Účastníky řízení v jiných než dávkových věcech jsou
a) zaměstnanec a oprávněný,
b) zaměstnavatel,
c) příslušný lékař nebo jiný poskytovatel zdravotních služeb,
d) ten, vůči němuž je uplatňována regresní náhrada.
Řízení v jiných než dávkových věcech se zahajuje podáním žádosti zaměstnance nebo oprávněného, zaměstnavatele nebo z moci úřední. Žádost lze podat též v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem11).
Předmětem řízení ve věcech pojistného je rozhodování o
a) pojistném ve sporných případech,
b) určení pravděpodobné výše pojistného,
c) penále,
d) placení dlužného pojistného a penále ve splátkách,
e) přirážce k pojistnému.
Účastníkem řízení ve věcech pojistného je zaměstnavatel.
Řízení se zahajuje z moci úřední. Řízení o povolení splátek dlužného pojistného a penále ve splátkách se zahajuje na žádost zaměstnavatele.
(1) Orgán úrazového pojištění může řízení přerušit
a) současně s výzvou účastníku řízení k odstranění nedostatků žádosti,
b) jestliže se zaměstnanec v řízení o přiznání dávky nebo v řízení o uznání změny míry poškození zdraví, zahájeném na návrh zaměstnance, nepodrobil vyšetření zdravotního stavu, ačkoliv byl k tomuto vyšetření vyzván, pokud byl zaměstnanec ve výzvě na tento následek upozorněn,
c) probíhá-li řízení o předběžné otázce nebo orgán úrazového pojištění vyzval účastníka řízení, aby podal žádost o zahájení řízení před příslušným správním orgánem nebo jiným orgánem veřejné moci ve lhůtě, kterou orgán úrazového pojištění určí,
d) do doby ustanovení opatrovníka procesně nezpůsobilému účastníkovi.
(2) Lhůta pro vydání rozhodnutí se kromě dob uvedených ve správním řádu prodlužuje též o dobu, kdy se došetřují rozhodné skutečnosti u zaměstnavatelů, a o dobu, kterou orgán úrazového pojištění stanovil žadateli k odstranění nedostatků podání, pokud z tohoto důvodu nebylo podle odstavce 1 řízení přerušeno.
Trvalo-li přerušení řízení podle § 71 odst. 1 písm. a) nebo b) alespoň 6 měsíců, lze řízení zastavit.
(1) Písemné rozhodnutí se nevydává, jde-li o hromadné zvyšování vyplácených dávek; v těchto případech obdrží zaměstnanec nebo oprávněný písemné oznámení o zvýšení těchto dávek.
(2) V řízení o pojistném, o přirážce k pojistnému a o penále se vydává rozhodnutí formou platebního výměru, s výjimkou rozhodování o placení dlužného pojistného a penále ve splátkách a o vrácení přeplatku na pojistném. Platební výměr musí obsahovat též označení zaměstnavatele a poučení o vykonatelnosti.
(3) Dlužné částky na pojistném a penále lze předepsat k úhradě též formou výkazu nedoplatků. Pro výkaz nedoplatků v řízení o pojistném nebo penále platí právní předpisy o výkazu nedoplatků v řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti obdobně.
(4) Rozhodnutí o přirážce k pojistnému na úrazové pojištění podle § 44 se oznamuje též orgánu inspekce práce nebo orgánu ochrany veřejného zdraví, z jehož podnětu byla přirážka k pojistnému uložena.
(1) Do vlastních rukou adresáta se doručují
a) rozhodnutí, jimiž se dávka nepřiznává, odnímá, snižuje nebo se zastavuje její výplata, rozhodnutí o přerušení řízení a rozhodnutí, jimiž se ukládá povinnost vrátit neprávem vyplacené částky,
b) rozhodnutí v jiných než dávkových věcech,
c) rozhodnutí o pojistném,
d) výzvy podle tohoto zákona,
e) rozhodnutí o námitkách.
(2) Do vlastních rukou adresáta se také doručují písemnosti, u nichž je den doručení rozhodný pro počátek běhu lhůty nebo pro stanovení termínu a nedodržení těchto lhůt by pro příjemce mohlo být spojeno s právní újmou.
(3) Orgán úrazového pojištění může doručit písemnost ve věcech přeplatku na dávce, regresní náhrady nebo exekuce také prostřednictvím policejního orgánu příslušného podle místa doručení.
(1) Proti oznámení o hromadném zvyšování vyplácených dávek podle § 73 odst. 1 lze uplatnit do 60 dnů po splátce dávky úrazového pojištění, od které byla provedena změna její výše, námitky.
(2) Námitky se podávají České správě sociálního zabezpečení.
(3) Česká správa sociálního zabezpečení vydá do 30 dnů ode dne, kdy jí námitky došly, rozhodnutí o úpravě dávky úrazového pojištění provedené podle § 73 odst. 1.
K prověření oznámení, ostatních podnětů a vlastních zjištění orgánu úrazového pojištění, která by mohla být důvodem k zahájení řízení z moci úřední, může orgán úrazového pojištění požadovat nezbytné vysvětlení také v písemné formě.
Proti rozhodnutí o rehabilitaci v úrazovém pojištění a povolení splátek dlužného pojistného a penále není přípustné podání žaloby podle předpisů o soudním řízení správním.
(1) Orgány úrazového pojištění nemají nárok na náhradu nákladů v řízení ve věcech pojištění včetně řízení před soudem.
(2) Orgán úrazového pojištění může uložit povinnost nahradit náklady řízení o povinnosti vrátit přeplatek na dávce a řízení o povinnosti zaplatit regresní náhradu tomu, kdo jejich vznik způsobil porušením své povinnosti.
(1) Orgán úrazového pojištění nahradí na žádost zaměstnance ušlý výdělek a náklady, které mu vznikly tím, že byl vyzván, aby se dostavil k lékaři orgánu úrazového pojištění nebo se pro potřeby tohoto lékaře podrobil vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření (dále jen „vyšetření“), pokud jde o řízení o úrazové vyrovnání nebo úrazovou rentu.
(2) Náhrada nákladů náleží též
a) rodinným příslušníkům a průvodcům zaměstnance, potvrdil-li příslušný lékař, že zaměstnanec potřebuje průvodce na cestu k vyšetření nebo k jednání příslušného orgánu,
b) zákonným zástupcům zaměstnance, jestliže jej doprovázejí na vyzvání k vyšetření nebo jednání příslušného orgánu,
pokud o náhradu nákladů řízení požádali.
(3) Náklady podle odstavce 1 se rozumí cestovní výdaje, kterými jsou
a) jízdní výdaje,
b) výdaje za ubytování,
c) zvýšené stravovací výdaje,
d) nutné vedlejší výdaje.
(1) Náhrada ušlého výdělku náleží za dobu, za kterou v souvislosti s vyšetřením nebo jednáním příslušného orgánu ušel osobám uvedeným v § 79 odst. 1 a 2 výdělek.
(2) Náhrada ušlého výdělku nenáleží za dobu, za kterou osobám uvedeným v § 79 odst. 1 a 2 náleží nemocenské nebo za kterou jim zaměstnavatel poskytne náhradu mzdy, popřípadě pracovní odměny za práce konané mimo pracovní poměr.
Náhrada cestovních výdajů se řídí zvláštním právním předpisem23).
Nárok na náhradu nákladů řízení se uplatňuje do dvou měsíců ode dne vyšetření nebo jednání u orgánu úrazového pojištění, u něhož proběhlo jednání nebo pro jehož potřeby se zaměstnanec podrobil vyšetření, jinak zaniká. Žádost o náhradu nákladů řízení je třeba doložit příslušnými doklady. Tento příslušný orgán úrazového pojištění rozhodne o náhradách a provede jejich výplatu. Rozhodnutí o náhradách vydaná v odvolacím řízení jsou vyloučena ze soudního přezkumu.
(1) Zaměstnanec má právo požádat po uplynutí jednoho roku od posledního stanovení míry poškození zdraví o její nové stanovení. Orgán úrazového pojištění je povinen takové žádosti vyhovět do 30 dnů ode dne doručení žádosti zaměstnance.
(2) Zaměstnanec je povinen podrobit se na výzvu orgánu úrazového pojištění
a) posouzení poškození zdraví lékařem orgánu úrazového pojištění a posudkovou komisí ministerstva, popřípadě vyšetření lékařem orgánu úrazového pojištění nebo lékařem posudkové komise ministerstva,
b) vyšetření zdravotního stavu, popřípadě jinému odbornému vyšetření příslušným lékařem nebo u poskytovatele zdravotních služeb, kterého určil lékař orgánu úrazového pojištění, je-li to potřebné pro posouzení poškození zdraví.
(3) Zaměstnanec a oprávněný jsou povinni spolupůsobit s orgány úrazového pojištění k tomu, aby o dávce mohlo být rozhodnuto včas podle skutečného stavu, jsou povinni uplatňovat nárok na dávku stanoveným způsobem, osvědčovat skutečnosti, na kterých závisí rozhodování o dávce, předkládat stanovené doklady, vysvětlení a údaje požadované příslušnými orgány úrazového pojištění, hlásit jim do 8 dnů všechny skutečnosti, které jsou nebo mohou být důvodem pro zánik nebo změnu nároku na dávku, pro trvání nároku, pro změnu výše dávky nebo pro její výplatu.
(1) Zaměstnavatel je povinen přihlásit se nejpozději do 8 kalendářních dnů od svého vzniku na předepsaném formuláři u okresní správy sociálního zabezpečení, v němž uvede své identifikační údaje, včetně bankovního spojení. Tuto povinnost má i v případech zániku zaměstnavatele nebo změn údajů, které uvedl ve formuláři. Dále je povinen
a) platit pojistné ve výši a za podmínek stanovených tímto zákonem,
b) v den splatnosti pojistného předložit okresní správě sociálního zabezpečení přehled o výši vyměřovacího základu za rozhodné období a údaj o úhrnné výši pojistného s uvedením dne platby pojistného a čísla účtu, z něhož byla platba provedena,
c) oznámit okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném formuláři
1. do 8 dnů vznik úrazového pojištění zaměstnance,
2. do 8 dnů zánik úrazového pojištění zaměstnance,
3. do 8 dnů změnu údajů uvedených ve formuláři o vzniku úrazového pojištění,
4. do 8 dnů ode dne, kdy se o vzniku pracovního úrazu nebo o zjištění nemoci z povolání dozvěděl, vznik pracovního úrazu nebo zjištění nemoci z povolání,
5. bez zbytečného odkladu příčiny a okolnosti vzniku pracovního úrazu, jejichž vyšetření je mu uloženo zvláštním právním předpisem24),
6. do 8 dnů po zúčtování náhrady mzdy nebo platu za dobu pracovní neschopnosti z důvodu poškození zdraví celkovou výši náhrady mzdy nebo platu náležející zaměstnanci,
d) umožnit orgánu úrazového pojištění
1. kontrolu placení pojistného,
2. kontrolu plnění povinností uložených zaměstnavateli tímto zákonem,
3. ověření údajů nezbytných pro zjištění nároku na dávku,
a poskytnout potřebnou součinnost k provedení kontroly nebo ověření údajů,
e) vést údaje potřebné pro poskytování dávek a při uplatňování nároku na dávku zaměstnancem sdělovat tyto údaje orgánu úrazového pojištění na předepsaném formuláři,
f) poskytnout orgánu úrazového pojištění na vyžádání do 8 dnů potřebné doklady a vysvětlení o vzniku a následcích pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
g) sdělit orgánu úrazového pojištění, že v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání bylo zahájeno správní řízení o přestupku nebo trestní řízení, a informovat jej o průběhu a výsledku řízení, pokud se o těchto skutečnostech dozví,
h) uschovávat záznamy a podklady potřebné pro provádění úrazového pojištění po dobu 30 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají,
i) uschovávat účetní záznamy o údajích potřebných pro stanovení a odvod pojistného po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají.
(2) Zaměstnavatel, u něhož je odsouzený zařazen k výkonu prací, je povinen odvádět za každý kalendářní měsíc příslušné věznici spolu se mzdou za práci odsouzeného i pojistné. Věznice odvede pojistné na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení.
(3) Není-li stanoveno v tomto zákoně jinak, je zaměstnavatel povinen splnit příslušnou povinnost bez zbytečného odkladu.
(4) Zaměstnavatel, který zaměstnává méně než 26 zaměstnanců, je povinen na výzvu okresní správy sociálního zabezpečení se dostavit na tuto správu, popřípadě na jiné určené místo, ve stanovený den za účelem provedení kontroly plnění povinností v úrazovém pojištění, pokud se předem z vážných důvodů neomluví.
(5) Oznámení na předepsaném formuláři podle odstavce 1 písm. c) a e) lze učinit též v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem11).
(6) Orgán úrazového pojištění může rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč zaměstnavateli, který
a) neumožní orgánu úrazového pojištění kontrolu placení pojistného, plnění povinností, ověření údajů nebo neposkytne orgánu úrazového pojištění potřebnou součinnost podle odstavce 1 písm. d),
b) se nedostaví na výzvu okresní správy sociálního zabezpečení podle odstavce 4.
(7) Pořádkovou pokutu vybírá ten orgán úrazového pojištění, který pokutu uložil.
(1) Příslušný lékař, jiný poskytovatel zdravotních služeb, popřípadě státní orgán oznámí okresní správě sociálního zabezpečení do 8 dnů ode dne zjištění okolnosti nasvědčující tomu, že poškození zdraví, které zaměstnanec nebo jeho zaměstnavatel uvedl jako následek pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, nebylo zaměstnanci způsobeno pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
(2) Pro účely úrazového pojištění jsou orgány ochrany veřejného zdraví povinny poskytnout na vyžádání České správě sociálního zabezpečení zprávy o výsledcích epidemiologických a jiných šetření, která jsou tyto orgány povinny provádět podle zvláštních právních předpisů.
(3) Pro účely úrazového pojištění jsou orgány inspekce práce a orgány státní báňské správy povinny poskytnout na vyžádání České správě sociálního zabezpečení zprávy o vyšetřování příčin pracovních úrazů.
(4) Příslušný lékař a jiný poskytovatel zdravotních služeb poskytují údaje podle odstavce 1 pro účely úrazového pojištění bezplatně.
(1) Zaměstnanci orgánů úrazového pojištění mají povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při plnění povinností v oblasti úrazového pojištění nebo v souvislosti s nimi; tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu, zaměstnaneckého vztahu nebo výkonu funkce.
(2) Povinnost zachovávat mlčenlivost mají fyzické osoby, které byly jakkoliv zúčastněny na řízení v úrazovém pojištění, jde-li o skutečnosti, se kterými se seznámily při takovém řízení nebo v souvislosti s ním. Tato povinnost trvá i po skončení tohoto řízení. Fyzické osoby zúčastněné na řízení v úrazovém pojištění musí být orgánem úrazového pojištění poučeny o své povinnosti zachovávat mlčenlivost a o právních důsledcích porušení této povinnosti.
(3) Fyzické osoby vázané povinností mlčenlivosti podle odstavců 1 a 2 mohou sdělovat údaje, na něž se tato povinnost vztahuje,
a) jen jestliže to stanoví tento zákon nebo zvláštní zákon, nebo
b) se souhlasem toho, v jehož zájmu povinnost mlčenlivosti mají, pokud je ten, v jehož zájmu tuto povinnost mají, této povinnosti zbaví, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu, pro který mohou být takové údaje sděleny.
(4) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány úrazového pojištění získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních údajů, zejména jmenných, využívány při vědecké, publikační a pedagogické činnosti.
(1) Orgány úrazového pojištění si na žádost vzájemně sdělují údaje nezbytné k plnění jejich úkolů v oblasti úrazového pojištění, a to včetně údajů o jednotlivých pojištěncích. Dožádaný orgán úrazového pojištění je povinen žádosti dožadujícího orgánu úrazového pojištění vyhovět ve lhůtě do 8 dnů ode dne, kdy žádost obdržel, nestanovil-li orgán, který údaje vyžaduje, lhůtu delší. Požadované údaje lze poskytovat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) Údaje, které získaly o pojištěncích orgány provádějící nemocenské a důchodové pojištění, lze použít i pro provádění úrazového pojištění; to platí též naopak.
(1) Orgány úrazového pojištění na žádost sdělují správním úřadům, orgánům územních samosprávných celků, soudům, notářům, soudním exekutorům, orgánům činným v trestním řízení, Nejvyššímu státnímu zastupitelství, zpravodajským službám, orgánům oprávněným ke kontrole činnosti orgánů úrazového pojištění, jiným fyzickým nebo právnickým osobám, které na základě zákona vykonávají působnost v oblasti veřejné správy, a zahraničním orgánům v souladu s mezinárodními smlouvami údaje nezbytné k plnění úkolů v jejich působnosti podle zvláštních zákonů, a to včetně údajů o jednotlivých zaměstnancích. Orgán úrazového pojištění poskytne požadovanou informaci, pokud subjekt, který informaci požaduje, v žádosti uvede ustanovení zákona, o který svůj požadavek na poskytnutí informace opírá, rozsah údajů, jejichž poskytnutí požaduje, a účel, pro který dané informace požaduje.
(2) Orgány úrazového pojištění sdělují zdravotním pojišťovnám, provádějícím zdravotní pojištění konkrétního zaměstnance, případy uložení sankce poskytovateli zdravotních služeb za neplnění povinností vůči orgánům úrazového pojištění.
(3) Orgány úrazového pojištění sdělují na žádost orgánům poskytujícím dávky státní sociální podpory údaje o výši jednotlivých dávek zúčtovaných ve stanoveném období a o přeplatcích a nedoplatcích na dávkách.
(4) Údaje podle odstavců 2 a 3 se sdělují v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, písemnou formou nebo předáváním dat na médiích, a to podle dohody orgánu úrazového pojištění se zdravotní pojišťovnou a s orgánem poskytujícím dávky státní sociální podpory; nedojde-li k této dohodě, určí způsob předávání údajů orgán úrazového pojištění, který údaje sděluje.
(5) Orgány úrazového pojištění sdělují do Národního registru nemocí z povolání25) údaje o míře poškození zdraví stanovené při zjišťovacích lékařských prohlídkách zaměstnanců, u nichž příčinou dlouhodobého poškození zdraví je nemoc z povolání.
(6) Jiným subjektům sdělují orgány úrazového pojištění údaje na jejich žádost
a) v případech uvedených v § 86 odst. 3,
b) jde-li o poskytnutí údajů osobě, které se týkají, nebo
c) jde-li o fyzickou nebo právnickou osobu, která prokáže, že má vůči jiné osobě podle pravomocného vykonatelného rozhodnutí splatnou pohledávku, údaje o tom, zda tato jiná osoba je poživatelem dávky a zda vyplácená dávka dosahuje výše podléhající výkonu rozhodnutí, a údaj o rodném čísle této jiné osoby.
(1) Orgány úrazového pojištění jsou oprávněny v rozsahu své působnosti vyžadovat od fyzických nebo právnických osob sdělení údajů potřebných pro provádění úrazového pojištění, a to včetně údajů o jednotlivých fyzických osobách a právnických osobách. Údaje potřebné pro provádění úrazového pojištění sdělují fyzické osoby a právnické osoby orgánům úrazového pojištění na žádost.
(2) Úřad práce České republiky – generální ředitelství sděluje orgánům úrazového pojištění bez žádosti údaje o cizích státních příslušnících zaměstnaných na území České republiky26).
(3) Příslušní lékaři a jiní poskytovatelé zdravotních služeb jsou povinni pro účely regresní náhrady bez žádosti sdělit příslušnému orgánu úrazového pojištění poškození zdraví osob, kterým poskytli zdravotní služby, pokud mají důvodné podezření, že poškození zdraví bylo způsobeno jednáním jiné fyzické osoby, než je zaměstnanec, nebo právnické osoby.
(4) Orgány Policie České republiky, státní zastupitelství, soudy, správní úřady a orgány územních samosprávných celků jsou povinny bez žádosti sdělit orgánům úrazového pojištění
a) okolnosti zjištěné v rámci své činnosti, které by mohly vést k zániku nároku na dávku, ke snížení či odnětí této dávky, popřípadě k zastavení její výplaty,
b) okolnosti zjištěné v rámci své činnosti, které nasvědčují neplnění povinností v oblasti úrazového pojištění,
c) okolnosti zjištěné v rámci své činnosti nasvědčující tomu, že v důsledku zaviněného protiprávního jednání osoby nebo právnické osoby došlo k poškození zdraví,
d) skutečnost, že v rámci svého pravomocného rozhodnutí konstatovaly, že fyzická osoba nebo právnická osoba způsobila vznik poškození zdraví tím, že svým zaviněným protiprávním jednáním porušila právní předpis.
(5) Jsou-li správní úřady povinny sdělovat podle tohoto zákona údaje, mohou tak učinit v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(1) Orgán inspekce práce sděluje na žádost orgánu úrazového pojištění údaje o osobách, které utrpěly pracovní úraz, údaje o jejich zaměstnavatelích a o pracovních úrazech.
(2) Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky27) sděluje na žádost orgánu úrazového pojištění údaje o osobách, u kterých byla zjištěna nemoc z povolání, o zaměstnavatelích, u kterých nemoc z povolání vznikla, a o nemocech z povolání.
(3) Sdělení se provádí v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Jestliže vznikl nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti před 1. lednem 2017, uskuteční se kontrolní lékařská prohlídka podle § 55 odst. 2 nejdříve dne 1. ledna 2027.
(1) Zaměstnavatelé a pojišťovny ukončí poskytování náhrad ze zákonného pojištění dnem 31. prosince 2016. Tuto skutečnost oznámí poživateli náhrady nejpozději do dne 31. prosince 2016 spolu s informací, že ode dne 1. ledna 2017 přechází poskytování náhrady škody při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání na orgány úrazového pojištění.
(2) Zaměstnavatelé předají České správě sociálního zabezpečení nejpozději do dne
a) 1. září 2012 kopii své evidence o pracovních úrazech a nemocech z povolání, kterou vedou pro účely zákonného pojištění, pokud poskytování náhrad trvalo i po 30. červnu 2012,
b) 31. prosince 2016 kopii své evidence o pracovních úrazech a nemocech z povolání, kterou vedou pro účely zákonného pojištění, pokud poskytování náhrad trvalo i po 30. listopadu 2016,
c) 15. ledna 2017 kopii své evidence o pracovních úrazech a nemocech z povolání, kterou vedou pro účely zákonného pojištění, pokud náleží nárok na dávky z téhož důvodu i po 31. prosinci 2016,
a to v písemné i elektronické podobě.
(3) Pojišťovny předají České správě sociálního zabezpečení nejpozději do dne
a) 1. září 2012 kopii své evidence o zákonném pojištění ve stavu ke dni 30. června 2012,
b) 31. prosince 2016 kopii své evidence o zákonném pojištění ve stavu ke dni 30. listopadu 2016,
c) 15. ledna 2017 kopii své evidence o zákonném pojištění ve stavu ke dni 31. prosince 2016,
a to v písemné i elektronické podobě.
(4) Evidencí o pracovních úrazech a nemocech z povolání se rozumí záznamy a dokumentace o pracovních úrazech a nemocech z povolání vedené podle zvláštních právních předpisů a doklady o jejich odškodnění.
(5) Evidencí zákonného pojištění se rozumí zejména
a) seznam plátců pojistného, včetně identifikačních údajů,
b) seznam poškozených, včetně identifikačních údajů (§ 8), kterým jsou poskytovány opakovaně náhrady a ze stejného důvodu jim budou po účinnosti tohoto zákona náležet dávky úrazového pojištění,
c) výši náhrad uvedených v písmenu b) a údaje o jejich výpočtu a době vyplácení,
d) spisový materiál k pojistným událostem, které vznikly přede dnem účinnosti tohoto zákona, ale před účinností k plnění nedošlo nebo bylo plněno částečně nebo k plnění dochází opakovaně i po dni účinnosti tohoto zákona,
e) exekuční tituly na dlužné pojistné, pokud dluh nebyl splacen přede dnem účinnosti tohoto zákona,
f) na vyžádání orgánu úrazového pojištění další údaje potřebné pro provádění úrazového pojištění v individuálních případech.
(1) Zaměstnavatelé jsou povinni vydat České správě sociálního zabezpečení na její žádost bez zbytečného odkladu kopii své evidence o pracovních úrazech a nemocech z povolání i v jiných případech, než jsou uvedeny v § 92 odst. 2.
(2) Zaměstnavatel, který zaniká bez právního nástupce, je povinen nejpozději do dne svého zániku předat České správě sociálního zabezpečení svoji evidenci o pracovních úrazech a nemocech z povolání.
(1) Pojistné ze zákonného pojištění je naposledy splatné za měsíc prosinec 2016.
(2) Vymáhání dlužného pojistného na základě exekučních titulů předaných pojišťovnami České správě sociálního zabezpečení přechází dnem 1. ledna 2017 na Českou správu sociálního zabezpečení.
Pojišťovny sdělí ekonomické výsledky provozu zákonného pojištění za rok 2016 Ministerstvu financí nejpozději do 31. března 2017 a ve stejném termínu odvedou přebytky pojistného do státního rozpočtu. Vznikne-li pojišťovnám provozováním zákonného pojištění za rok 2016 majetková újma, mají právo na úhradu této újmy ze státního rozpočtu. Ministerstvo financí uhradí vykázanou majetkovou újmu za rok 2016 nejpozději do 31. března 2017.
Na návrh zaměstnance nebo oprávněného (§ 6) rozhodují soudy spory o určení, zda následky na zdraví zaměstnance vznikly v příčinné souvislosti s pracovním úrazem (§ 10) nebo nemocí z povolání (§ 11) a že nenastaly skutečnosti uvedené v § 29 odst. 4 nebo 5.
(1) Ministerstvo zdravotnictví stanoví v dohodě s ministerstvem vyhláškou způsob posuzování bolesti a ztížení společenského uplatnění v jednotlivých případech pro účely stanovení dávek úrazového pojištění.
(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) způsob posuzování dlouhodobého poškození zdraví a procentní míry poškození zdraví pro účely úrazového vyrovnání a úrazové renty,
b) okruh poškození zdraví vyžadující zvýšené náklady na dietní stravování, vzniklých v příčinné souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, částky potřebné k hrazení zvýšených nákladů, způsob a výše hrazení zvýšených nákladů a dobu jejich poskytování,
c) podrobnosti poskytování rehabilitace v úrazovém pojištění, maximální úhrady za provádění rehabilitace v úrazovém pojištění, způsob jejich hrazení a seznam specializovaných rehabilitačních zařízení.
Zrušuje se:
1. Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání.
2. Vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.
3. Zákon č. 183/1994 Sb., o zvýšení vyplácených důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1994 a v roce 1995.
4. Vyhláška č. 43/1995 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.
5. Vyhláška č. 98/1996 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění vyhlášky č. 43/1995 Sb.
6. Vyhláška č. 74/2000 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
7. Vyhláška č. 487/2001 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2017, s výjimkou § 38 a 43, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2020, a s výjimkou § 92 a 93, které nabývají účinnosti dnem vyhlášení tohoto zákona.
v z. Kasal v. r.
Klaus v. r.
Paroubek v. r.
Příloha č. 1 k zákonu č. 266/2006 Sb.
Kapitola I
PoložkaNemoc z povoláníPodmínky vzniku nemoci z
povolání1. Nemoc z olova nebo jeho sloučeninK položkám č. 1. - 57.:
Nemoci vznikají při plnění pracovních
úkolů nebo v přímé souvislosti s ním
(dále jen „při práci“),při němž je prokázána
taková expozice uvedeným chemickým
látkám, která je podle současných
lékařských poznatků příčinou nemoci z
povolání2. Nemoc ze rtuti nebo jejích sloučenin3. Nemoc z arzénu nebo jeho sloučenin4. Nemoc z antimonu nebo jeho sloučenin5. Nemoc z berylia nebo jeho sloučenin6. Nemoc z kadmia nebo jeho sloučenin7. Nemoc z chrómu nebo jeho sloučenin8. Nemoc z manganu nebo jeho sloučenin9. Nemoc z niklu nebo jeho sloučenin10. Nemoc z fosforu nebo jeho sloučenin11. Nemoc z vanadu nebo jeho sloučenin12. Nemoc z fluóru nebo jeho sloučenin13. Nemoc z chlóru nebo jeho sloučenin14. Nemoc z ostatních halogenů a jejich sloučenin15. Nemoc ze zinku nebo jeho sloučenin16. Nemoc z mědi nebo jejích sloučenin17. Nemoc z oxidu uhelnatého18. Nemoc z oxidů dusíku19. Nemoc z oxidů síry20. Nemoc z kyanovodíku nebo kyanidů21. Nemoc z izokyanátů22. Nemoc z fosgénu23. Nemoc z boranů24.Nemoc ze sirouhlíku25. Nemoc ze sirovodíku a sulfidů26. Nemoc z amoniaku27. Nemoc z halogenovaných uhlovodíků28.Nemoc z alifatických nebo alicyklických
uhlovodíků29. Nemoc z alkoholů30. Nemoc z glykolů31. Nemoc z éterů a ketonů32.Nemoc z formaldehydu a jiných alifatických
aldehydů33. Nemoc z akrylonitrilu a jiných nitrilů34. Nemoc z alifatických nitroderivátů35. Nemoc z benzenu36. Nemoc z homologů benzenu37.Nemoc z naftalenu nebo jeho homologů38.Nemoc z vinylbenzenu nebo divinylbenzenu39.Nemoc z fenolů, jejich homologů nebo jejich
halogenových derivátů40.Nemoc z aromatických nitro nebo amino sloučenin41.Nemoc z polychlorovaných bifenylů,
dibenzodioxinů a dibenzofuranů42.Nemoc z polycyklických kondenzovaných
uhlovodíků43.Nemoc ze syntetických pyretroidů44.Nemoc z dipyridilů45.Nemoc z karbamátů46.Nemoc ze sloučenin kovů platinové skupiny47.Nemoc z thalia nebo jeho sloučenin48.Nemoc z barya nebo jeho sloučenin49.Nemoc ze sloučenin cínu50.Nemoc ze sloučenin selenu a teluru51.Nemoc z uranu nebo jeho sloučenin52.Nemoc z esterů kyseliny dusičné53.Nemoc z anorganických kyselin54.Nemoc z etylenoxidu a jiných oxiranů55.Nemoc z halogenových alkyleterů nebo aryleterů
(bischlormetyleter)56.Nemoc z organických kyselin57.Nemoc z louhů
Kapitola II
PoložkaNemoc z povoláníPodmínky vzniku nemoci z
povolání1. Nemoc způsobená ionizujícím zářením Nemoc vzniká při práci, u níž je prokázána taková expozice
ionizujícímu záření, která je podle současných lékařských
poznatků příčinou nemoci2.Nemoc způsobená elektromagnetickým zářením Nemoc vzniká při práci, u níž je prokázána taková expozice
elektromagnetickému záření která je podle současných
lékařských poznatků příčinou nemoci3.Zákal čočky způsobený tepelným zářením Nemoc vzniká při práci, u níž je prokázána taková expozice
tepelnému záření, která je podle současných lékařských
poznatků příčinou nemoci4.Porucha sluchu způsobená hlukem.
U osob mladších 30 let při celkové ztrátě sluchu
dosahující hranici 40 % dle Fowlera.
U osob nad 30 let se hranice zvyšuje o 1 % za
každé 2 roky věku. U osob nad 50 let celková ztráta
sluchu dosahující hranici 50 % dle Fowlera.Nemoc vzniká při práci, u níž je prokázána nadměrná
expozice hluku. Za nadměrnou se zpravidla pokládá taková
expozice, při které ekvivalentní hladina hluku po běžnou
dobu trvání pracovní směny překračuje 85 dB nebo špičková
hladina frekvenčně neváženého akustického tlaku překračuje
200 Pa (140 dB)5.Nemoc způsobená atmosférickým přetlakem a
podtlakemNemoc vzniká při práci v prostředí atmosférického přetlaku
nebo v podtlakových komorách6.Nemoci cév rukou při práci s vibrujícími nástroji a
zařízeními.
Objektivně prokázané zbělení nejméně čtyř článků
prstů v chladu ověřené pletysmografickým
vyšetřením nebo vazoparalytické stádium nemociK položkám č. 6. - 8.:
Nemoci vznikají při práci s pneumatickým nářadím ručně
ovládaným nebo při práci vibrujícími nástroji s takovými
hodnotami zrychlení vibrací, které jsou podle současných
lékařských poznatků příčinou nemoci7.Nemoci periferních nervů horních končetin
charakteru ischemických a úžinových neuropatií při
práci s vibrujícími nástroji a zařízeními.
Ischemické poškození n. mediani, n. ulnari nebo
obou nervů, s klinickými iritačními a zánikovými
příznaky a patologickým nálezem v EMG
vyšetření, odpovídajícími nejméně středně těžké
poruše. Poškození nervů horních končetin
charakteru úžinového syndromu s klinickými
iritačními a zánikovými příznaky a s patologickým
nálezem v EMG vyšetření, odpovídajícími nejméně
středně těžké poruše.8.Nemoci kostí a kloubů rukou nebo zápěstí nebo
loktů při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními.
Aseptické nekrózy zápěstních nebo záprstních
kůstek nebo izolovaná artróza kloubů ručních,
zápěstních nebo loketních, spojené se závažnou
poruchou funkce vedoucí k výraznému omezení
pracovní schopnosti.9.Nemoci šlach, šlachových pochev nebo úponů nebo
svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého
nadměrného jednostranného přetěžování.
Objektivními vyšetřovacími metodami potvrzené
vleklé formy nemoci vedoucí k výraznému omezení
pracovní schopnosti.K položkám č. 9. - 10.:
Nemoci vznikají při práci, při které jsou příslušné svalové
skupiny nebo nervy přetěžovány natolik, že přetěžování
nebo tlak, tah nebo torze je podle současných lékařských
poznatků příčinou nemoci10.Nemoci periferních nervů končetin charakteru
úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného
jednostranného přetěžování nebo z tlaku, tahu nebo
torze, s klinickými iritačními a zánikovými příznaky
a s patologickým nálezem v EMG vyšetření,
odpovídajícími nejméně středně těžké poruše.11.Nemoci tíhových váčků z tlakuNemoci vznikají při práci vykonávané v takové pracovní poloze,
při které dochází po převážnou část pracovní směny k tlaku na
postiženou oblast12.Poškození meniskuNemoc vzniká při práci vykonávané po převažující část pracovní
směny v poloze v kleče a v podřepu
Kapitola III
PoložkaNemoc z povolámPodmínky vzniku nemoci z
povolání1. Pneumokoniózy způsobené prachem s obsahem
volného krystalického oxidu křemičitého:
silikóza, silikotuberkulóza, pneumokonióza
uhlokopů a pneumokonióza uhlokopů ve spojení s
a) s typickými rtg znaky prašných změn od četnosti
znaků p3, q2, r2 a výše a všechny formy
komplikované pneumokoniózy (A, B, C) dle
klasifikace ILO,
b) ve spojení s aktivní tuberkulózou
(mykobakteriózou), rtg znaky prašných změn od
četnosti znaků p1, q1, r1 a výše dle klasifikace ILO,
c) s přihlédnutím k dynamice vývoje, rtg znaky
prašných změn od četnosti znaků p2, q1, r1 a výše
dle klasifikace ILO,
d) rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou
s typickým rtg znaky prašných změn od četnosti
znaků p3, q2, r2 a výše a všechny formy
komplikované pneumokoniózy (A, B, C).Nemoci vznikají při práci, u níž je prokázána taková
expozice prachu s obsahem volného krystalického
oxidu křemičitého, která je podle současných
lékařských poznatků příčinou nemoci2. Nemoci plic, pohrudnice nebo pobřišnice způsobené
prachem azbestu:
a) azbestóza, rtg znaky prašných změn od četnosti
znaků s2, t2, u2 a výše dle klasifikace ILO,
b) hyalinóza pohrudnice s poruchou plicních funkcí,
c) mezoteliom pohrudnice nebo pobřišnice,
d) rakovina plic ve spojení s azbestózou od četnosti
znaků s1, t1, u1 dle klasifikace ILO nebo
hyalinózou pleuryNemoci vznikají při práci, u níž je prokázána taková
expozice azbestu, která je podle současných
lékařských poznatků příčinou nemoci3.Pneumokonióza způsobená prachem při výrobě a
zpracování tvrdokovůNemoc vzniká při práci, u níž je prokázána taková
expozice prachu tvrdokovů, která je podle současných
lékařských poznatků příčinou nemoci4.Pneumokonióza ze svařování, rtg znaky prašných
změn od četnosti znaků p3, q2, r2 a výše dle
klasifikace ILONemoc vzniká při práci, u níž je prokázána taková
expozice dýmům vznikajícím při svařování
elektrickým obloukem, která je podle současných
lékařských poznatků příčinou nemoci5.Nemoci dýchacích cest a plic způsobené
vdechováním kobaltu, cínu, barya, grafitu, gama
oxidu hlinitého, berylia, antimonu nebo oxidu
titaničitéhoNemoci vznikají při práci, u níž je prokázána taková
expozice uvedeným chemickým látkám, která je podle
současných lékařských poznatků příčinou nemoci6.Rakovina plic z radioaktivních látekNemoc vzniká při práci, u níž je prokázána taková
inhalační expozice radioaktivním látkám, která je
podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci7.Rakovina dýchacích cest a plic způsobená
koksárenskými plynyNemoc vzniká při práci, u níž je prokázána taková
expozice koksárenským plynům, která je podle
současných lékařských poznatků příčinou nemoci8.Rakovina sliznice nosní nebo vedlejších dutin
nosníchNemoc vzniká při práci, u níž je prokázána taková
expozice prachu dřeva, která je podle současných
lékařských poznatků příčinou nemoci9.Exogenní alergická alveolitidaNemoc vzniká při práci spojené s vdechováním prachu
s antigenním a infekčním účinkem10.Astma bronchiale a alergická onemocnění horních
cest dýchacíchNemoc vzniká při práci, u níž je prokázána expozice
prachu nebo plynným látkám s alergizujícími nebo
iritujícími účinky11.Bronchopulmonální nemoci způsobené prachem
bavlny, lnů, konopí, juty, sisalu nebo cukrové třtinyNemoc vzniká při práci, u níž je prokázána expozice
uvedenému prachu
Kapitola IV
PoložkaNemoc z povoláníPodmínky vzniku nemoci z
povolání1. Nemoci kůže způsobené fyzikálními, chemickými
nebo biologickými faktoryNemoci vznikají při práci, u níž se uvedené faktory vyskytují
a jsou podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci
Kapitola V
PoložkaNemoc z povoláníPodmínky vzniku nemoci z
povolání1.Nemoci přenosné a parazitárníK položkám č. 1. - 2.:
Nemoci vznikají při práci, u níž je prokázáno riziko
nákazy2.Nemoci přenosné ze zvířat na člověka buď přímo
nebo prostřednictvím přenašečů3.Tropické nemoci přenosné a parazitárníNemoci vznikají při práci v epidemiologicky obtížných
oblastech s rizikem nákazy
Kapitola VI
PoložkaNemoc z povoláníPodmínky vzniku nemoci z
povolání1.Těžká hyperkinetická dysfonie, uzlíky na
hlasivkách, těžká nedomykavost hlasivek a těžká
fonastenie, pokud jsou trvalé a znemožňují výkon
povolání kladoucího zvýšené nároky na hlasNemoci vznikají při práci spojené s vysokou
profesionálně podmíněnou hlasovou námahou
Příloha č. 2 k zákonu č. 266/2006 Sb.
OKEČ - kódEkonomická činnost
(OKEČ - název)Z vyměřovacího
základu
v procentech10.1Dobývání černého uhlí včetně výroby
černouhelných briket5,0412Dobývání a úprava uranových a thoriových rud13Dobývání rud15.1Výroba masa a masných výrobků (vč. drůbeže)0,9815.2Zpracování ryb a rybích výrobků
(vč. konzervování)15.4Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků20.1Výroba pilařská a impregnace dřeva24.11Výroba technických plynů26.11Výroba plochého skla26.7Zpracování přírodního kamene27.5Odlévání kovů (slévárenství)37.1Zpracování kovového odpadu a šrotu45Stavebnictví75.25Protipožární ochrana a ostatní záchranné práce02Lesnictví, těžba dřeva a přidružené služby0,84 10.2Dobývání hnědého uhlí včetně výroby
hnědouhelných briket11Dobývání ropy a zemního plynu a související
služby14.1Dobývání a úprava kameniva15.5Úprava a zpracování mléka15.83Výroba cukru15.9Výroba nápojů17.14Úprava a spřádání lnářských vláken17.25.4Tkaní jutařských tkanin17.53Výroba netkaných textilií a výrobků z nich (kromě
oděvů)20.2Výroba dýh, překližkových výrobků a
aglomerovaných dřevařských výrobků20.3Výroba stavebně truhlářská a tesařská20.4Výroba dřevěných obalů21.1Výroba vlákniny, papíru a lepenky24.3Výroba nátěrových hmot, laků a podobných
ochranných vrstev, tiskařských černí a tmelů24.64Výroba chemických výrobků pro fotografické
účely24.7Výroba chemických vláken25.11Výroba pryžových pneumatik24.12Protektorování a opravy pryžových pneumatik26.13Výroba dutého skla26.26Výroba žáruvzdorných keramických výrobků26.3Výroba keramických obkládaček a dlaždic26.5Výroba cementu, vápna a sádry26.6Výroba výrobků z betonu, cementu a sádry26.81Výroba brusiv27.1 - 27.4Výroba kovů (kromě slévárenství)28Výroba kovových konstrukcí a kovodělných
výrobků kromě výroby strojů a nářadí29Výroba strojů a přístrojů31.3Výroba kabelů a vodičů35.1Stavba lodí a člunů (včetně oprav)36.1Výroba nábytku37.2Zpracování nekovového starého materiálu
a zbytkového materiálu60.2Pozemní doprava (mimo potrubní a železniční)
vč. MHD85.2Veterinární činnosti90Odstraňování odpadu a odvod odpadních vod01Zemědělství0,716Zpracování tabáku0,42 17.23Tkaní česaných vlnařských tkanin17.24Tkaní hedvábných tkanin17.25.3Tkaní lnářských tkanin17.25.5Tkaní vigoňových tkanin17.4Výroba konfekčního textilního zboží (kromě
oděvů) - koberce, ložní prádlo aj.17.52.1Výroba provaznická17.54.1Výroba stuh a prýmků17.54.2Výroba tylů, krajek, záclon a výšivek17.6Výroba pletených materiálů17.7Výroba pleteného zboží18Oděvní průmysl, zpracování a barvení kožešin19Výroba usní a úprava kůží; výroba brašnářského
a sedlářského zboží a obuvi26.21Výroba keramických a porcelánových výrobků
pro domácnost a ozdobných předmětů26.22Výroba keramických výrobků pro sanitární účely30.02Výroba počítačů aj. přístrojů a zařízení na
zpracování dat32Výroba rádiových, televizních a spojovacích
zařízení a přístrojů33Výroba zdravotnických, přesných a optických
přístrojů a hodin35.3Výroba letadel a kosmických lodí36.2Výroba zlatnických a šperkařských předmětů41Výroba a rozvod vody55Pohostinství a ubytování60.3Potrubní doprava61.11Námořní doprava62Letecká doprava63.3Cestovní kanceláře, průvodcovská činnost64.2Telekomunikace70Činnosti v oblasti nemovitostí (nákup, prodej,
pronájem, správa, realitní agentury)73.1Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických
věd74.1Právní, daňové a podnikatelské poradenství;
Účetnictví a jeho revize;Výzkum trhu a veřejného mínění; Správa cenných
papírů74.2Architektonické a inženýrské poradenství
a podobné technické služby75 (kromě 72.25)Veřejná správa; Obrana; Povinné sociální pojištění
(kromě protipožární ochrany a ostatních
záchranářských prací)80Školství85.1Zdravotnictví85.3Sociální činnosti91Činnosti organizací společenských92.2Provoz rozhlasu a televize22.1Vydavatelské činnosti0,2865Peněžnictví66Pojišťovnictví kromě povinného sociálního
zabezpečení67Činnosti související s úvěry a pojišťovnictvím72Zpracování dat a související činnosti
(poradenská činnost, opravy, databanky aj.)73.2Výzkum a vývoj v oblasti humanitních,
společenských věd a nauk o literatuře74.4Reklamní činnosti74.81Fotografické služby92.1Výroba, půjčování a distribuce filmů a videa92.5 (kromě
92.53)Činnosti knihoven, veřejných archivů muzeí
a jiných kulturních zařízení (kromě činnosti
botanických a zoologických zahrad a přírodních
rezervací)93.02Kadeřnictví a jiné služby pro ošetření těla
(manikura, pedikura, kosmetické úkony)Činnosti nezařazené do jiných sazbových skupin
(s výjimkou skupiny „Ostatní ekonomické činnosti“),
ve kterých se zejména pracuje s výbušninami,
radioaktivními látkami, radonem, infekčním
materiálem, jedy, činnosti ve velkých výškách
nebo hloubkách1,05Ostatní ekonomické činnosti0,56
1) Například nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství, nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, nařízení Rady (ES) č. 859/2003, kterým se rozšiřují ustanovení nařízení (EHS) č. 1408/71 a nařízení (EHS) č. 574/72 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato ustanovení ještě nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti.
2) Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3) § 4a písm. b) a c) a § 47i zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
6) Vyhláška č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají, ve znění vyhlášky č. 38/2005 Sb.
7) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.
8) Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
10) § 47 a 48 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
11) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.
12) § 349 odst. 1 a 2 zákoníku práce.
13) § 2 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů.
14) § 118 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
15) § 5 a 6 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
16) Sdělení č. 486/2003 Sb., o vydání Odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ).
17) Například zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
18) § 16a zákona č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 501/2004 Sb.
19) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
20) § 77 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
21) Vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů.
22) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů.
23) § 151 až 189 zákoníku práce.
24) § 105 odst. 1 zákoníku práce.
25) § 67c a 67d zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
26) § 102 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
27) § 67c zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.