Zákon ČNR o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách

(1) Z fondu prevence může zaměstnanecká pojišťovna poskytovat příspěvek na

a) zdravotní služby, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění a je u nich prokazatelný preventivní, diagnostický nebo léčebný efekt,

b) zaplacení rozdílu mezi úhradou hrazené zdravotní služby a její cenou stanovenou poskytovatelem zdravotních služeb, jedná-li se o částečně hrazenou zdravotní službu,

c) služby nabízené poskytovateli pojištěncům v souvislosti s hrazenými zdravotními službami,

d) služby a výrobky, které nejsou zdravotními službami, zdravotnickými prostředky nebo léčivými přípravky a jsou určeny k mírnění nebo ke kompenzaci zdravotního postižení, onemocnění pojištěnce, nebo mají preventivní funkci ve vztahu ke zdraví pojištěnce nebo populace,

e) rekondiční aktivity vedoucí ke zlepšení nebo udržení zdravotního stavu pojištěnce,

f) úhradu nákladů vynaložených pojištěncem za účelem účasti na programech řízené péče vytvářených zaměstnaneckou pojišťovnou.

(2) Celková výše finančních prostředků, které může jednotlivý pojištěnec čerpat na úhradu služeb, poplatků, výrobků a aktivit podle odstavce 1, je tvořena součtem

a) základní částky určené zaměstnaneckou pojišťovnou pro příslušný program financovaný z fondu prevence, kterou může jednotlivý pojištěnec čerpat; tuto částku není oprávněn pojištěnec použít na jiné služby, poplatky, výrobky a aktivity než podle odstavce 1, nestanoví-li zaměstnanecká pojišťovna jinak, a

b) odměny, kterou může zaměstnanecká pojišťovna jednotlivému pojištěnci poskytnout za

1. absolvování preventivních prohlídek,

2. účast na nepovinném očkování hrazeném z veřejného zdravotního pojištění,

3. prokazatelné naplňování cílů směřujících ke zlepšení či udržení jeho zdravotního stavu, nebo

4. čerpání hrazených zdravotních služeb, u nichž je prokazatelný preventivní charakter ve vztahu ke zdraví pojištěnce nebo populace.

(3) Podmínky pro poskytnutí odměny podle odstavce 2 písm. b) a její výše jsou součástí zdravotně pojistného plánu na každý kalendářní rok.

(4) Zaměstnanecká pojišťovna nesmí poskytnout příspěvek na program podle odstavce 1 písm. b), c) a e) a odměnu podle odstavce 2 písm. b) zletilému pojištěnci, který

a) má jako plátce pojistného evidovaný splatný a ve lhůtě neuhrazený závazek vůči zdravotní pojišťovně podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění,

b) se neúčastnil všeobecné preventivní prohlídky ve lhůtě stanovené zákonem o veřejném zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o pojištěnce, který požádal zdravotní pojišťovnu o zajištění hrazené zdravotní péče a zaměstnanecká pojišťovna tuto péči nezajistila ve lhůtách stanovených podle zákona o veřejném zdravotním pojištění.

Zaměstnanecká pojišťovna může jako zdroj fondu prevence využít

a) prostředky základního fondu zdravotního pojištění až do výše 3 % pojistného na veřejné zdravotní pojištění po přerozdělení vybraného podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění za bezprostředně předcházející kalendářní rok; zdravotně pojistný plán nesmí být v případě využití prostředků základního fondu zdravotního pojištění sestaven jako schodkový,

b) prostředky získané z činností, které nad rámec provádění veřejného zdravotního pojištění zaměstnanecká pojišťovna provádí v souladu se zákony a statutem zaměstnanecké pojišťovny,

c) příjmy plynoucí z pokut, přirážek k pojistnému a penále účtovaných zaměstnaneckou pojišťovnou v oblasti veřejného zdravotního pojištění a

d) prostředky provozního fondu.

(1) Zaměstnanecká pojišťovna nesmí zřizovat a provozovat poskytovatele13) a podnikat14) s prostředky plynoucími z veřejného zdravotního pojištění.

(2) Z prostředků provozního fondu mohou zaměstnanecké pojišťovny hradit i výdaje vynaložené na zvýšení základního kapitálu pojišťoven vykonávajících činnost v souladu se zvláštním právním předpisem27), v nichž mají zaměstnanecké pojišťovny majetkovou účast, a to za účelem dosažení optimální hladiny solventnosti těchto pojišťoven.

(1) Zaměstnanecká pojišťovna spravuje, aktualizuje a rozvíjí informační systém zaměstnanecké pojišťovny.

(2) Používání údajů z informačního systému zaměstnanecké pojišťovny pro vlastní potřebu je jejím výhradním právem. Používat údaje z informačního systému zaměstnanecké pojišťovny pro jiné účely lze jen způsobem a za podmínek stanovených tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem.20)

(3) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna ze svého informačního systému podávat na základě písemné žádosti registrujícího poskytovatele ambulantní péče v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost informace o hrazených službách, které byly poskytnuty jejím pojištěncům, kteří jsou u takového poskytovatele registrováni, jinými poskytovateli včetně předpisu léčivých přípravků a zdravotnických prostředků; tyto informace zaměstnanecká pojišťovna poskytuje bezplatně.

(1) Členové a náhradníci orgánů zaměstnanecké pojišťovny, její zaměstnanci a fyzické osoby zajišťující zpracování údajů z informačního systému na základě smlouvy jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu své funkce nebo zaměstnání anebo při zpracování údajů z informačního systému na základě smlouvy, popřípadě v souvislosti s nimi. Tato povinnost trvá i po skončení jejich funkce nebo pracovněprávního vztahu anebo smluvního vztahu k zaměstnanecké pojišťovně. Povinnosti mlčenlivosti mohou být tyto osoby zproštěny pouze písemně s uvedením rozsahu a účelu tím, v jehož zájmu mají tuto povinnost.

(2) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se považuje i využití vědomostí získaných při kontrole plateb pojistného nebo v souvislosti s ní pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo osobám jiným anebo jednání, které by způsobilo někomu újmu. Takovým jednáním není postup zaměstnanecké pojišťovny při uplatňování nároků zaměstnanecké pojišťovny vyplývajících ze zákona.

(3) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna vytvořit podmínky pro zachování mlčenlivosti podle odstavce 1. To platí i při využívání a umožnění přístupu k údajům evidovaným pomocí výpočetní techniky.

(4) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se nepovažuje poskytnutí informací Ministerstvu zdravotnictví nebo Ministerstvu financí pro zajištění plnění úkolů stanovených právními předpisy.

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) uvede v čestném prohlášení nepravdivé údaje v rozporu s

1. § 9a odst. 7, nebo

2. § 10 odst. 12,

b) jako ředitel zaměstnanecké pojišťovny v rozporu s § 9a odst. 10 neoznámí Správní radě, že u něj nastala některá ze skutečností, která brání výkonu funkce ředitele zaměstnanecké pojišťovny, nebo

c) jako volený nebo jmenovaný člen orgánu zaměstnanecké pojišťovny v rozporu s § 10 odst. 14 neoznámí zaměstnanecké pojišťovně nebo tomu, kdo vládě navrhl jeho jmenování, že u něj nastala některá ze skutečností, která brání výkonu funkce člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny.

(2) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 nebo podle odstavce 1 písm. c),

b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 nebo podle odstavce 1 písm. b).

(1) Zaměstnanecká pojišťovna se dopustí přestupku tím, že

a) provádí nábor pojištěnců v rozporu s § 5 odst. 4,

b) nepodá Ministerstvu zdravotnictví nebo Ministerstvu financí zprávu o svém hospodaření podle § 7 odst. 1,

c) neposkytne Ministerstvu zdravotnictví, Ministerstvu financí nebo Českému statistickému úřadu na jejich žádost informace z informačního systému zaměstnanecké pojišťovny podle § 14a,

d) nepředloží Ministerstvu zdravotnictví nebo Ministerstvu financí návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku, návrh výroční zprávy za minulý kalendářní rok nebo zprávu auditora podle § 15 odst. 2, nebo

e) v rozporu s § 19 odst. 3 zřídí nebo provozuje poskytovatele nebo podniká s prostředky plynoucími z veřejného zdravotního pojištění.

(2) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b),

b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo e),

c) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c),

d) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a).

Přestupky podle tohoto zákona projednává Ministerstvo zdravotnictví.

(1) Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky nebo zaměstnanecká pojišťovna je povinna v případě, že se u ní přihlásí k veřejnému zdravotnímu pojištění jako její pojištěnec fyzická osoba, které jsou poskytovány hrazené služby, oznámit do 8 dnů ode dne přijetí přihlášky, na jejímž základě dojde v termínu stanoveném zákonem o veřejném zdravotním pojištění ke změně zdravotní pojišťovny, tuto skutečnost zdravotní pojišťovně, u níž je tato fyzická osoba pojištěna v den podání přihlášky.

(2) Vznikne-li nesplněním povinnosti podle odstavce 1 škoda, je zdravotní pojišťovna, která ji způsobila, povinna ji nahradit. Způsob náhrady této škody se řídí obecně závaznými právními předpisy.

(1) Základní fond zdravotního pojištění zaměstnanecké pojišťovny se nevytváří příděly ze státního rozpočtu České republiky.

(2) V roce 1992 musí žadatel pokrýt náklady na zřízení zaměstnanecké pojišťovny ze svého disponibilního zisku.

(1) Orgány zaměstnanecké pojišťovny se ustaví do šesti měsíců ode dne jejího zřízení.

(2) Pro podrobnou úpravu ustavení orgánů zaměstnanecké pojišťovny ve statutu, úpravu jejich postavení, činnosti a stanovení délky jejich funkčního období se použijí přiměřeně ustanovení zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky.2)

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1992, s výjimkou § 12 odst. 1 a § 17 odst. 1, ve věcech týkajících se placení pojistného a přirážek k pojistnému, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1993.

Burešová v. r.

Pithart v. r.

1) § 12 odst. 1 písm. b) zákona ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění.

1b) § 16a a 16b zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb.

2) Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky.

3) § 3 zákona ČNR č. 550/1991 Sb.

4) § 3 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobu jeho řešení (insolvenční zákon).

5) § 2 zákona ČNR č. 550/1991 Sb.

5a) § 38 odst. 4 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb.

5b) § 11 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 225/1999 Sb.

6) Zákon ČNR č. 550/1991 Sb.

7) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb. a zákona č. 156/1994 Sb.

9) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

10) § 75 odst. 1 obchodního zákoníku.

11) Zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky.

12) § 14 odst. 5 a 6 zákona ČNR č. 524/1992 Sb.

14) § 2 odst. 1 obchodního zákoníku.

15) § 23 odst. 4 zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 59/1995 Sb.

16) § 20 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb.

16a) § 11 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění zákona č. 225/1999 Sb.

18) § 1 vyhlášky č. 301/1997 Sb., kterou se stanoví maximální výše nákladů na činnost a maximální výše výdajů na pořízení hmotného a nehmotného investičního majetku zdravotních pojišťoven.

20) Například zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

22) § 55 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb.

23) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

24) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.

25) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.

26) Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění pozdějších předpisů.

27) Zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.