§ 33 zákon o státním zastupitelství – Čekatelská praxe
Zákon o státním zastupitelství · 283/1993 Sb. · Procesní právo
Stručně: Paragraf 33 zákona o státním zastupitelství definuje čekatelskou praxi jako odbornou přípravu právních čekatelů na funkci státního zástupce, stanovuje její délku na 36 měsíců a upravuje podmínky jejího výkonu a započítávání jiných právnických činností. Právní čekatelé se po dobu 36 měsíců připravují na výkon funkce státního zástupce, přičemž do této doby se započítává i dovolená. (§ 33 zákona č. 283/1993 Sb., zákon o státním zastupitelství, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Čekatelská praxe
- Týká se: státní zástupce, soud, zaměstnanec, dítě
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „Doba čekatelské praxe činí 36 měsíců, do této doby se započítává doba dovolené na zotavenou čerpané v době výkonu…“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…v práci, započítají se mu tyto doby do doby čekatelské praxe nejvýše v rozsahu 70 pracovních dnů v každém roce jejího trvání.“
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „takto započtená doba nesmí přesahovat 24 měsíců.“
- Judikatura: na § 33 odkazují 3 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 283/1993 Sb.
(1) Čekatelská praxe je odbornou přípravou právních čekatelů na výkon funkce státního zástupce. Doba čekatelské praxe činí 36 měsíců, do této doby se započítává doba dovolené na zotavenou čerpané v době výkonu čekatelské praxe. Nevykonává-li právní čekatel čekatelskou praxi z důvodu překážek v práci na jeho straně nebo jiné omluvené nepřítomnosti v práci, započítají se mu tyto doby do doby čekatelské praxe nejvýše v rozsahu 70 pracovních dnů v každém roce jejího trvání.
(2) Do doby čekatelské praxe se započte doba výkonu funkce soudce, asistenta státního zástupce, justičního čekatele, justičního kandidáta, soudce Ústavního soudu, asistenta soudce Ústavního soudu nebo Nejvyššího soudu anebo Nejvyššího správního soudu, asistenta veřejného ochránce práv, praxe advokáta a advokátního koncipienta. Ministerstvo může na žádost právního čekatele započítat do doby čekatelské praxe dobu jiné právnické činnosti, jestliže právní čekatel získal za jejího trvání zkušenosti potřebné pro výkon funkce státního zástupce; takto započtená doba nesmí přesahovat 24 měsíců.
(3) Čekatelská praxe se vykonává v pracovním poměru založeném pracovní smlouvou. Za stát pracovní smlouvu s právním čekatelem uzavírá a v pracovněprávních vztazích za stát s právním čekatelem jedná příslušné krajské státní zastupitelství.
(4) Do pracovního poměru právního čekatele může být přijat a čekatelskou praxi může vykonávat ten, kdo splňuje předpoklady pro jmenování státním zástupcem, s výjimkou věku, závěrečné zkoušky a souhlasu s přidělením.
(5) Pracovní poměr s právním čekatelem se sjednává na dobu určitou v trvání 40 měsíců. Nedosáhne-li doba čekatelské praxe v době trvání tohoto pracovního poměru délky 36 měsíců, lze s právním čekatelem sjednat prodloužení jeho pracovního poměru o dobu potřebnou k dosažení této délky čekatelské praxe, nejdéle však o 20 měsíců. Pracovní poměr se právnímu čekateli s jeho souhlasem vždy prodlouží o potřebnou dobu, jestliže nedosáhl dobu čekatelské praxe v trvání 36 měsíců v důsledku plnění branné povinnosti nebo pro nepřítomnost v práci z důvodu těhotenství nebo péče o nezletilé dítě.
(6) Právní čekatel skládá při nástupu do práce do rukou krajského státního zástupce tento slib: „Slibuji, že se budu řídit právním řádem České republiky, svědomitě se připravovat na výkon funkce státního zástupce a že si osvojím zásady etiky výkonu funkce státního zástupce.“.
(7) Právní čekatel je oprávněn pod vedením státního zástupce provádět jednoduché úkony státního zástupce nebo státního zastupitelství a pod vedením odborného zaměstnance státního zastupitelství administrativní činnost. Státní zástupce může pověřit právního čekatele, aby jej zastupoval při jednotlivém úkonu trestního řízení nebo jiného než trestního řízení. V řízení před soudem se může státní zástupce dát zastoupit právním čekatelem jen v řízení před okresním soudem; v případě řízení o schválení dohody o vině a trestu zastoupení není možné.
(8) Právní čekatel je povinen zachovávat mlčenlivost o věcech, o kterých se dozvěděl při výkonu své činnosti, a to i po skončení pracovního poměru právního čekatele; povinnosti mlčenlivosti může právního čekatele zprostit ze závažných důvodů nejvyšší státní zástupce.
(9) Nestanoví-li tento zákon jinak, řídí se pracovní poměr právního čekatele ustanoveními zákoníku práce.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Právní čekatelé se po dobu 36 měsíců připravují na výkon funkce státního zástupce, přičemž do této doby se započítává i dovolená.
- Do čekatelské praxe se může započítat i předchozí praxe v jiných právnických profesích (např. soudce, advokát, asistent státního zástupce) nebo jiná právnická činnost, pokud s tím souhlasí Ministerstvo spravedlnosti.
- Právní čekatelé jsou zaměstnanci státu, jejich pracovní smlouvu uzavírá příslušné krajské státní zastupitelství na dobu určitou.
- Při nástupu do praxe skládají právní čekatelé slib, že se budou řídit právním řádem, svědomitě se připravovat a osvojí si etické zásady.
Na co si dát pozor
- Doba čekatelské praxe je pevně stanovena na 36 měsíců, ale v určitých případech (např. překážky v práci) se do ní započítávají absence jen v omezeném rozsahu.
- Pracovní poměr se sjednává na 40 měsíců, ale může být prodloužen, pokud čekatel nedosáhne požadované délky praxe, zejména z důvodu plnění branné povinnosti nebo péče o dítě.
- Do pracovního poměru právního čekatele může být přijat pouze ten, kdo splňuje předpoklady pro jmenování státním zástupcem, s výjimkou věku, závěrečné zkoušky a souhlasu s přidělením.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 33
Jak soudy aplikují § 33
Právní čekatelé státních zastupitelství vykonávají čekatelskou praxi v pracovním poměru (§ 33 odst. 3 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění účinném do 30.6.2017 – dále jen „zákona“) a pokud zákon nestanoví jinak, řídí se pracovní poměr právního čekatele ustanoveními zákoníku práce (§ 33 odst. 9 zákona).
Stěžovatelka dále neměla dodržovat obsah slibu právního čekatele podle § 33 odst. 6 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o státním zastupitelství").
V projednávaném případě jde o státního zástupce, který mohl být podle § 17 a § 33 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZSZ“), jmenován do funkce jen po splnění přísných podmínek zaručujících dostatečnou odbornou kvalifikaci.