§ 160 ZRS – Některé povinnosti při správě pozůstalosti
Zákon o zvláštních řízeních soudních · 292/2013 Sb. · § 160 · Procesní právo
Stručně: Paragraf 160 zákona o zvláštních řízeních soudních stanovuje konkrétní povinnosti pro osobu, která spravuje pozůstalost, zejména ohledně nakládání s majetkem a informování bank, věřitelů a dlužníků zemřelého.
§ 160 Některé povinnosti při správě pozůstalosti
Ten, kdo spravuje pozůstalost,
a) prodá se souhlasem soudu majetek, který nelze uchovat bez nebezpečí škody nebo nepoměrných nákladů; souhlas však nepotřebuje, hrozí-li majetku rychlá zkáza nebo je-li pravděpodobné, že rychle ztratí na hodnotě,
b) vyrozumí o smrti zůstavitele banku, pobočku zahraniční banky nebo spořitelní a úvěrní družstvo, u nichž měl zůstavitel účet,
c) vyrozumí o smrti zůstavitele známé věřitele a dlužníky zůstavitele.
Paragraf 160 zákona o zvláštních řízeních soudních stanovuje konkrétní povinnosti pro osobu, která spravuje pozůstalost, zejména ohledně nakládání s majetkem a informování bank, věřitelů a dlužníků zemřelého.
Co to znamená v praxi
Prodej majetku: Správce pozůstalosti musí se souhlasem soudu prodat majetek, který by se mohl poškodit nebo jehož uchování by bylo příliš drahé. Výjimkou je situace, kdy hrozí rychlá zkáza majetku nebo jeho rychlá ztráta hodnoty – v takovém případě souhlas soudu není potřeba.
Informování bank: Správce je povinen oznámit úmrtí zůstavitele bankám, pobočkám zahraničních bank nebo spořitelním a úvěrním družstvům, u nichž měl zemřelý účet.
Informování věřitelů a dlužníků: Správce musí vyrozumět známé věřitele a dlužníky zemřelého o jeho smrti.
Na co si dát pozor
Při prodeji majetku je klíčové rozlišit, zda je nutný souhlas soudu, nebo zda lze jednat okamžitě kvůli hrozící zkáze či ztrátě hodnoty.
Povinnost informovat se týká pouze „známých“ věřitelů a dlužníků, což znamená ty, o kterých má správce pozůstalosti informace.
Vždy je nutné jednat v souladu s pokyny soudu a zákonnými předpisy.
Související témata
§ 7 Účinnost Vyhláška o formulářových podáních pro da