§ 104a zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – Věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení
Zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony · 30/2000 Sb. · Procesní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 104a zákona č. 30/2000 Sb. upravuje postup soudu v situaci, kdy si soud není jistý svou věcnou příslušností k projednání dané věci, nebo když účastník řízení namítne, že soud není věcně příslušný. Soud je povinen zkoumat svou věcnou příslušnost kdykoli během řízení, tedy i v jeho průběhu. (§ 104a zákona č. 30/2000 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud, účastník řízení, žalovaný
- Odkazuje na: § 107
- Judikatura: na § 104a odkazují 3 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 30/2000 Sb.
(1) Věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení.
(2) Má-li okresní nebo krajský soud za to, že není věcně příslušný, předloží věc se zprávou o tom svému nadřízenému vrchnímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti okresních, krajských nebo vrchních soudů, popřípadě soudů zřízených k projednávání a rozhodování věcí určitého druhu, nebo Nejvyššímu soudu, jestliže věc podle jeho názoru náleží do věcné příslušnosti Nejvyššího soudu. Účastníci řízení mají právo se k tomuto postupu a k soudem uváděným důvodům vyjádřit. Vrchní soud (Nejvyšší soud) pak rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný.
(3) Bylo-li řízení zahájeno u vrchního soudu a má-li za to, že není věcně příslušný, vrchní soud rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni. To neplatí, dospěje-li vrchní soud k závěru, že věc patří do věcné příslušnosti Nejvyššího soudu; v takovém případě věc předloží se zprávou o tom Nejvyššímu soudu. Účastníci řízení mají právo se k otázce věcné příslušnosti vyjádřit.
(4) Bylo-li řízení zahájeno u Nejvyššího soudu nebo byla-li věc Nejvyššímu soudu předložena vrchním soudem, Nejvyšší soud rozhodne, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný.
(5) Obdobně podle odstavců 2 až 4 se postupuje, namítne-li nedostatek věcné příslušnosti soudu účastník řízení.
(6) V usnesení, jímž bylo rozhodnuto, že k projednání a rozhodnutí věci jsou příslušné v prvním stupni jiné soudy, než u kterých bylo řízení zahájeno, se rovněž uvede soud, jemuž bude věc postoupena k dalšímu řízení; ustanovení § 105 tím není dotčeno.
(7) Usnesením vrchního nebo Nejvyššího soudu o věcné příslušnosti jsou účastníci řízení a soudy vázáni.“.
144. V § 105 odst. 1 se za větu první vkládá nová věta, která zní: „Rozhodl-li soud o věci samé bez jednání, zkoumá místní příslušnost jen před vydáním rozhodnutí; to neplatí, jde-li o platební rozkaz.“. Na konci odstavce 1 se doplňuje tato věta: „Při zkoumání místní příslušnosti se nepřihlíží k jednáním a k úkonům provedeným před věcně nepříslušným soudem a k rozhodnutím vydaným věcně nepříslušným soudem.“.
145. V § 105 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Namítne-li účastník řízení včas a důvodně nedostatek místní příslušnosti, postupuje soud obdobně podle odstavců 2 a 3; jinak námitku usnesením zamítne.“.
146. V § 106 odst. 1 se slovo „odpůrce“ nahrazuje slovem „žalovaného“.
147. § 107 včetně nadpisu zní:
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Soud je povinen zkoumat svou věcnou příslušnost kdykoli během řízení, tedy i v jeho průběhu.
- Pokud okresní nebo krajský soud pochybuje o své věcné příslušnosti, předloží věc se zprávou o tom nadřízenému vrchnímu soudu (nebo Nejvyššímu soudu, pokud se domnívá, že věc spadá do jeho příslušnosti). Vrchní nebo Nejvyšší soud pak rozhodne, který soud je v prvním stupni příslušný.
- Podobně se postupuje, pokud je řízení zahájeno u vrchního soudu nebo Nejvyššího soudu a tyto soudy se necítí být věcně příslušné.
- Účastníci řízení mají právo se k otázce věcné příslušnosti vyjádřit.
Na co si dát pozor
- Usnesením vrchního nebo Nejvyššího soudu o věcné příslušnosti jsou účastníci řízení a soudy vázáni.
- Pokud soud rozhodne, že k projednání věci jsou příslušné jiné soudy, než u kterých bylo řízení zahájeno, uvede v usnesení i soud, kterému bude věc postoupena.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 104a
Jak soudy aplikují § 104a
Podle vyjádření žalobkyně postupovaly soudy obou stupňů při posuzování věcné příslušnosti v souladu s ustanovením § 104a o. s. ř. ve znění účinném před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb., a proto se s rozhodnutím odvolacího soudu ztotožnila.
Podle ustanovení § 104a odst. 1 občanského soudního řádu (ve znění před novelizací zákonem č. 30/2000 Sb.) věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení.
Nejvyšší soud proto podle § 243b odst. 1, věty před středníkem, o.s.ř. dovolání zamítl. _____________________ 1) Od 1.1. 2001 jde o § 59 odst. 7 obch. zák. 2) Od 1.1. 2001 srov. § 104a odst. 7 o. s. ř. ve znění zákona č. 30/2000 …