§ 16 Zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – O…
Zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony · 30/2000 Sb. · § 16 · Procesní právo
Stručně: Paragraf 16 zákona č. 30/2000 Sb. stanoví, že o vyloučení soudce nebo přísedícího rozhoduje nadřízený soud v senátu, a upravuje procesní postup při rozhodování o námitce podjatosti.
§ 16
(1) O tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
(2) Opožděně podanou námitku (§ 15a odst. 2) soud uvedený v odstavci 1 odmítne.
(3) Dokazování k prokázání důvodu vyloučení soudce (přísedícího) provede soud uvedený v odstavci 1 buď sám nebo prostřednictvím dožádaného soudu. Neprovádí-li se dokazování, není třeba k rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 nařizovat jednání.“.
14. Za § 16 se vkládají nové § 16a a 16b, které znějí:
Paragraf 16 zákona č. 30/2000 Sb. stanoví, že o vyloučení soudce nebo přísedícího rozhoduje nadřízený soud v senátu, a upravuje procesní postup při rozhodování o námitce podjatosti.
Co to znamená v praxi
O tom, zda je soudce nebo přísedící podjatý a nemůže rozhodovat, rozhoduje vždy vyšší soudní instance, nikoli soud, u kterého námitka podjatosti vznikla.
Pokud je námitka podjatosti podána pozdě (po lhůtě uvedené v § 15a odst. 2), nadřízený soud ji odmítne bez dalšího projednávání.
Nadřízený soud může provést dokazování k ověření důvodů podjatosti sám, nebo požádat jiný soud o provedení důkazů.
Pokud není potřeba provádět dokazování, nemusí se k rozhodnutí o podjatosti nařizovat jednání.
Na co si dát pozor
Je důležité podat námitku podjatosti včas, jinak bude odmítnuta.
Rozhodnutí nadřízeného soudu o vyloučení soudce (přísedícího) je závazné pro soud i pro účastníky řízení.