Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 19

§ 19 zákon ČNR o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky – Při Hospodářské komoře České republiky působí…

Zákon České národní rady o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky · 301/1992 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis

Stručně: Paragraf 19 zákona 301/1992 stanovuje, že při Hospodářské komoře České republiky působí stálý rozhodčí soud, který rozhoduje majetkové spory nezávislými rozhodci podle zvláštních předpisů. Při Hospodářské komoře České republiky existuje specializovaný orgán – Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky – který slouží k řešení majetkových sporů. (§ 19 zákona č. 301/1992 Sb., zákon ČNR o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Týká se: soud
  • Lhůta nebo doba (odst. 2): „…jen „rozhodčí soud“) je předsednictvo jmenované představenstvy obou komor na dobu tří let“
  • Judikatura: na § 19 odkazuje 9 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 301/1992 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Při Hospodářské komoře České republiky působí jako stálý rozhodčí soud Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky jako nezávislý orgán pro rozhodování sporů nezávislými rozhodci podle předpisů o rozhodčím řízení.

(2) V čele stálého rozhodčího soudu (dále jen „rozhodčí soud“) je předsednictvo jmenované představenstvy obou komor na dobu tří let. Předseda rozhodčího soudu má právo účastnit se jednání představenstev obou komor. Předsednictvo rozhodčího soudu je způsobilé se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů; usnáší se nadpoloviční většinou přítomných členů. Předsednictvo rozhodčího soudu se skládá z předsedy, místopředsedů a členů. Předsednictvo volí předsedu a místopředsedy, kteří jednají jménem rozhodčího soudu.

(3) Rozhodčí soud rozhoduje majetkové spory podle zvláštního zákona.5)

(4) Způsob řízení a rozhodování, způsob jmenování rozhodců, jejich počet, organizační uspořádání rozhodčího soudu, sazebník odměn rozhodců, pravidla o nákladech řízení a další otázky související s činností rozhodčího soudu a jejím ekonomickým zajištěním upravuje Statut a Řád rozhodčího soudu.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Při Hospodářské komoře České republiky existuje specializovaný orgán – Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky – který slouží k řešení majetkových sporů.
  • Tento rozhodčí soud je nezávislý a spory rozhodují nezávislí rozhodci, nikoli běžné soudy.
  • V čele rozhodčího soudu stojí předsednictvo, které je jmenováno představenstvy Hospodářské komory a Agrární komory na tříleté období.
  • Podrobnosti o fungování, jmenování rozhodců, nákladech řízení a dalších aspektech činnosti rozhodčího soudu jsou upraveny ve Statutu a Řádu rozhodčího soudu.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 19

9
NS
Nejvyšší soud
17. 2. 2014
ÚS
Ústavní soud
8. 10. 2020
ÚS
Ústavní soud
4. 6. 2014
NSS
Městský soud v Praze
20. 12. 2023
NSS
Městský soud v Praze
30. 8. 2021
NSS
Městský soud v Praze
5. 2. 2020

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 19 zákona 301/1992 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 19

Z ustanovení § 19 zákona č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky vyplývá, že při Hospodářské komoře České republiky působí jako stálý rozhodčí soud Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky jako nezávislý orgán pro rozhodování sporů nezávislými rozhodci podle předpisů o rozhodčím řízení (odstavec 1).

32 Cdo 2050/2013 · Nejvyšší soud · 17. 2. 2014

Podstatou ústavní stížnosti je nesouhlas stěžovatele s posouzením jím tvrzeného nároku na vrácení poplatku za rozhodčí řízení (tento poplatek je na základě § 19 odst. 4 zákona č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění zákona č. 223/1994 Sb., upraven v Řadu rozhodčího soudu) jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení podle § 456 občanského zákoníku.

III.ÚS 2783/20 · Ústavní soud · 8. 10. 2020

Smlouvy přitom obsahují přímé určení rozhodce ad hoc Mgr. Jána Vaškeviče a odkazují na použití Řádu Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, který je stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě § 19 odst. 1 zákona č. 301/1992 Sb, o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky.

IV.ÚS 3402/13 · Ústavní soud · 4. 6. 2014

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.