Zákon o ovzduší

(1) Provozovatelé malých zdrojů znečišťování jsou povinni:

a) uvádět do provozu a provozovat zdroje znečišťování v souladu s podmínkami pro provoz těchto zařízení, které stanoví výrobci nebo orgány ochrany ovzduší, pokud zpřísní podmínky stanovené pro provoz těchto zařízení výrobci,

b) umožnit pracovníkům orgánů ochrany ovzduší nebo těmito orgány pověřeným osobám přístup ke zdrojům znečišťování za účelem zjištění množství znečišťujících látek a kontroly zdroje znečišťování a jeho provozu a předkládat jim k tomu potřebné podklady; podrobnosti o zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek ze zdroje znečišťování a stupně znečišťování ovzduší stanoví zvláštní předpisy.

c) plnit pokyny orgánu ochrany ovzduší ke zjednání nápravy (§ 12 odst. 1),

d) dodržovat přípustnou tmavost kouře.

(2) Povinnosti podle odstavce 1 písm. b) se nevztahují na provozovatele malých zdrojů znečišťování (lokální topeniště), které jsou umístěny v bytech v obytných domech, v rodinných domcích a ve stavbách pro individuální rekreaci.

(1) Provozovatelé mobilních zdrojů znečišťování jsou povinni provozovat a udržovat tyto zdroje v souladu s podmínkami stanovenými výrobci těchto zařízení a v souladu s emisními limity.

(2) V oblastech vyžadujících zvláštní ochranu ovzduší jsou provozovatelé mobilních zdrojů, nejde-li o železniční kolejová vozidla, povinni dodržovat vyhlášená regulační opatření orgánů ochrany ovzduší podle zvláštního předpisu.3a) Při regulaci provozu mobilních zdrojů orgány ochrany ovzduší spolupracují s orgány Policie České republiky.

Orgány ochrany ovzduší se rozumějí orgány, u nichž působnost k výkonu státní správy na tomto úseku stanoví zákon České národní rady.

(1) Souhlas orgánu státní správy ochrany ovzduší České republiky (dále jen „orgán ochrany ovzduší“) obsahující podmínky ochrany ovzduší se vyžaduje

a) k umísťování a povolování staveb velkých a středních zdrojů znečišťování včetně jejich změn a k jejich uvedení do provozu,

b) k návrhům typových podkladů a vzorových projektů staveb zdrojů znečišťování,

c) k projektům na zavedení nových výrob a technologií u velkých a středních zdrojů znečišťování,

d) k výběru výrobků navrhovaných k posuzování shody podle zvláštního zákona,4) pokud tyto výrobky mohou mít vliv na ochranu ovzduší,

e) k návrhům územně plánovací dokumentace,

f) k umísťování a povolování staveb malých zdrojů znečišťování, jejichž dokumentace nebyla schválena jako typový podklad nebo vzorový projekt a nejedná-li se o zdroje stanovené k posuzovaní shody podle zvláštního zákona,4a) pokud nařízení vlády, vydané k jeho provedení, nestanoví jinak,

g) ke změnám používaných paliv a surovin a ke změnám využívání technologických zařízení velkých a středních zdrojů znečišťování; v rámci souhlasu ke změnám využívání technologických zařízení může orgán ochrany ovzduší stanovit s ohledem na charakter změny další emisní limity, popřípadě zpřísnit emisní limity pro technologická zařízení. Na stanovení těchto limitů se nevztahují omezení stanovená v § 5 odst. 6,

h) k výrobě, dovozu a přepravě zařízení, materiálů a výrobků, které znečišťují nebo mohou znečišťovat ovzduší, s výjimkou výroby nebo dovozu výrobků stanovených k posuzování shody podle zvláštního zákona,4a) pokud nařízení vlády, vydané k jeho provedení, nestanoví jinak,

i) k vydání a změnám souboru technickoprovozních parametrů a technickoorganizačních opatření podle § 7 odst. 2.

(2) Návrhy, projekty, opatření a žádosti s dopadem na ovzduší (dále jen „žádosti“) o souhlas podle odstavce 1 předkládají podle povahy věci provozovatelé, investoři, projektanti, výrobci nebo dovozci příslušnému orgánu ochrany ovzduší. Žádosti musí obsahovat zdůvodnění řešení nejvýhodnějšího z hlediska ochrany ovzduší (§ 6 odst. 5) a v případech uvedených v odstavci 1 písm. a), c), f), g), h) odborný posudek.

(3) K podávání odborných posudků podle odstavce 2 je třeba odborné způsobilosti ověřené orgánem ochrany ovzduší. Podmínky pro ověřování odborné způsobilosti stanoví zvláštní předpisy.

(1) Provozovateli velkého, středního nebo malého zdroje znečišťování, který neplní povinnosti stanovené tímto zákonem a dalšími obecně závaznými právními předpisy, upravujícími povinnosti při ochraně ovzduší, orgán ochrany ovzduší uloží zjednání nápravy.

(2) Orgán ochrany ovzduší nařídí omezení nebo zastavení provozu zdroje znečišťování pokud provozovatel velkého nebo středního zdroje znečišťování

a) nesplní při vážném a bezprostředním ohrožení nebo poškození kvality ovzduší povinnosti podle § 7 odst. 1 písm. h),

b) překračuje emisní limit nebo přípustnou tmavost kouře a nezjednal nápravu uloženou orgány ochrany ovzduší k odstranění znečišťování ovzduší podle odstavce 1 nebo podle § 7 odst. 1 písm. b) a c),

c) opětovně poruší povinnosti za jejichž porušení mu již byla uložena pokuta podle § 18 odst. 7.

(3) Orgán ochrany ovzduší nařídí omezení nebo zastavení provozu zdroje znečišťování při vyhlášení varovného a regulačního opatření podle § 16 odst. 2.

Orgány ochrany ovzduší jsou povinny zpřístupňovat včasné a úplné informace o kvalitě ovzduší a podílu jednotlivých zdrojů na jeho znečišťování. Vždy jsou povinny informovat veřejnost v případě smogové situace (§ 16).

(1) Přípustnou úroveň znečišťování ovzduší určují emisní, imisní a depoziční limity pro jednotlivé znečišťující látky a přípustnou tmavost kouře.

(2) Emisní limity (§ 5 odst. 5) stanovené pro nové zdroje znečišťování musí dosahovat hodnoty odpovídající nejlepším dosažitelným prostředkům (§ 6 odst. 4).

(3) Emisní limity stanovené pro stávající zdroje znečišťování vycházejí z nejnižších dosažitelných emisí na daných technických zařízeních při dodržení podmínek stanovených pro jejich provoz. Orgány ochrany ovzduší stanoví tyto limity do 31. prosince 1994 a současně stanoví, do kdy musí být dosažena hodnota emisního limitu stanoveného pro nové zdroje znečišťování. Tato doba musí být stanovena s ohledem na používané technologie a musí skončit nejpozději do 31. prosince 1998. Podrobnosti stanoví zvláštní předpis.

(4) Pro účely smogových varovných a regulačních systémů pro dobu nepříznivých meteorologických podmínek a zvýšeného znečištění ovzduší stanoví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem zvláštní imisní limity.

(5) Kontrolu dodržování emisních, imisních a depozičních limitů a tmavosti kouře upraví zákon České národní rady.

Zvláštní předpisy vymezí oblasti vyžadující zvláštní ochranu ovzduší a upraví opatření k omezení znečišťování ovzduší; těmito předpisy může být pro příslušné oblasti zřízen též smogový varovný a regulační systém pro ochranu před silně znečištěným ovzduším (dále jen „smogový regulační systém“) a stanoven režim jeho provozování.

(1) Smogová situace je mimořádně znečištěné ovzduší, kdy úroveň znečištění překročí zvláštní imisní limit (§ 14 odst. 4).

(2) Je-li předpovězen orgánem ochrany ovzduší vznik smogové situace, vyhlásí tento orgán varovné opatření.

(3) Vznikne-li smogová situace, vyhlásí neprodleně orgán ochrany ovzduší regulační opatření k omezování emisí ze zdrojů znečišťování, které se na znečišťování ovzduší rozhodujícím způsobem podílejí.

(4) Provozovatelé zdrojů znečišťování jsou povinni dodržovat varovná a regulační opatření po celou dobu jejich vyhlášení.

(5) Zákon České národní rady upraví způsob informování veřejnosti v případě smogové situace (odstavec 1).

(1) Za znečišťování ovzduší jsou povinni provozovatelé zdrojů znečišťování platit poplatky podle množství a druhu vypouštěných znečišťujících látek. Výši poplatků, jejich výpočet a způsob placení stanoví zákon České národní rady.

(2) Povinnost platit poplatky se nevztahuje na fyzické osoby provozující malé zdroje znečišťování o tepelném výkonu do 50 kW, pokud takovýto zdroj není užíván k výkonu podnikatelské činnosti.

(1) Pokutu ve výši od 30 000 do 10 000 000 Kč orgán ochrany ovzduší uloží:

a) provozovateli velkého zdroje znečišťování, poruší-li povinnosti stanovené v § 6 odst. 4, § 7 odst. 1 písm. a), c), d), f), h), i) a § 7 odst. 2,

b) výrobci, dovozci a prodejci paliv, poruší-li povinnosti stanovené v § 6 odst. 3.

(2) Pokutu ve výši od 10 000 do 1 000 000 Kč orgán ochrany ovzduší uloží

a) provozovateli velkého zdroje znečišťování, který nesplnil včas nebo vůbec povinnosti stanovené v § 7 odst. 1 písm. e), g), j), k),

b) výrobci nebo dovozci mobilních zdrojů za porušení povinností stanovených v § 6 odst. 2.

(3) Pokutu ve výši od 5000 do 1 000 000 Kč orgán ochrany ovzduší uloží provozovateli středního zdroje znečišťování, poruší-li povinnosti stanovené v § 6 odst. 4 a § 7 odst. 1.

(4) Pokutu ve výši od 500 do 100 000 Kč orgán ochrany ovzduší uloží provozovateli malého zdroje znečišťování, poruší-li povinnosti stanovené v § 6 odst. 4, § 8 a § 11 odst. 2.

(5) Pokutu ve výši od 5000 do 5 000 000 Kč orgán ochrany ovzduší uloží provozovateli zdroje znečišťování, který nesplnil opatření orgánu ochrany ovzduší vyplývající ze smogového regulačního systému (§ 16 odst. 2).

(6) Pokutu ve výši od 10 000 do 10 000 000 Kč orgán ochrany ovzduší uloží provozovateli velkého nebo středního zdroje znečišťování, který

a) porušil povinnosti stanovené v § 7 odst. 1 písm. b),

b) nezjednal nápravu uloženou orgánem ochrany ovzduší podle § 12 odst. 1.

(7) Dojde-li v době do uplynutí jednoho roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty k opětovnému porušení povinností, za které byla uložena pokuta podle odstavců 1 až 6, a provozovatel nesplnil ve lhůtě pokyny ke zjednání nápravy stanovené orgánem ochrany ovzduší podle tohoto zákona, orgán ochrany ovzduší uloží pokutu až do výše dvojnásobku částek stanovených v odstavcích 1 až 6 a může nařídit odstavení zdroje znečišťování nebo omezení jeho provozu.

(8) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy orgán ochrany ovzduší zjistil porušení povinností, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k překročení emisního limitu nebo porušení povinností došlo. Při stanovení výše pokuty přihlíží orgán ochrany ovzduší k množství a obsahu emitovaného znečištění ovzduší a závažnosti porušení povinností.

Rozsah údajů, které jsou provozovatelé zdrojů znečišťování povinni poskytovat Českému statistickému úřadu, stanoví zvláštní předpis.

Zákon České národní rady určí příslušný ústřední orgán státní správy republiky, který upraví zvláštním předpisem

a) požadavky na vedení provozní evidence velkých a středních zdrojů znečišťování [§ 7 odst. 1 písm. d)],

b) rozsah dalších údajů, které jsou provozovatelé zdrojů znečišťování povinni poskytovat orgánu ochrany ovzduší [§ 7 odst. 1 písm. e)],

c) kvalifikační požadavky na pracovníky obsluhující velké a střední zdroje znečišťování,

d) požadavky na kvalitu, způsob dodávky a prodej paliv,

e) oblasti vyžadující zvláštní ochranu ovzduší a zvláštní opatření na omezení znečišťování ovzduší,

f) zásady vytváření a provozu smogových regulačních systémů (§ 15),

g) kvalifikační požadavky pro pracovníky provádějící kontrolu velkých, středních a malých zdrojů znečišťování podle § 7 a 8.

Ochranu ovzduší související s provozem jaderných zařízení upravuje zvláštní předpis.

Pokud není věc, která je předmětem souhlasu orgánu ochrany ovzduší podle tohoto zákona, součástí správního řízení vedeného jiným správním orgánem, vztahují se na vydání souhlasu předpisy o správním řízení,6) s výjimkou souhlasu udělovaného podle § 11 odst. 1 písm. b), d) a e).

Zrušuje se zákon č. 35/1967 Sb., o opatřeních proti znečišťování ovzduší, ve znění zákona České národní rady č. 146/1971 Sb. a zákona Slovenské národní rady č. 159/1971 Sb.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1991.

Havel v. r.

Dubček v. r.

Čalfa v. r.

1) Např. zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 41/1964 Sb., o hospodaření s byty, vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.

2) § 43 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 103/1990 Sb.

Vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 43/1990 Sb., o projektové přípravě staveb.

Vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 186/1990 Sb., o oprávnění k projektové činnosti.

2a) Vyhláška Federálního ministerstva dopravy č. 41/1984 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 248/1991 Sb.

3) Zákon č. 131/1989 Sb., o Sbírce zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

3a) § 4 odst. 1 písm. d) zákona ČNR č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování.

4) Nařízení vlády č. 173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody, ve znění pozdějších předpisů.

4a) § 12 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb.

5) Např. zákon č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení.

6) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).