31/1993 Sb. · 15 paragrafů
Pokud je občan po ukončení pracovní neschopnosti v následujícím kalendářním dni uznán znovu práce neschopným z důvodu zhoršení zdravotního stavu nebo nové nemoci, považuje se tato pracovní neschopnost za pokračování předcházející pracovní neschopnosti; to platí též, je-li žena, která je práce neschopna v souvislosti s těhotenstvím a porodem, po uplynutí šestého týdne po porodu nadále práce neschopna z jiných důvodů, než je souvislost s těhotenstvím a porodem.
V době poskytování peněžité pomoci v mateřství se žena nepovažuje za práce neschopnou, s výjimkou případu, kdy podle lékařského posudku nemůže nebo nesmí o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění; obdobně se posuzuje muž po dobu poskytování peněžité pomoci.15)
(1) U práce neschopného občana, který má nárok na nemocenské a u něhož podle rozhodnutí příslušné okresní správy sociálního zabezpečení pracovní neschopnost přešla
a) v plnou invaliditu, se pracovní neschopnost ukončuje posledním dnem nároku na nemocenské,16)
b) v částečnou invaliditu, se pracovní neschopnost ukončuje posledním dnem nároku na nemocenské,17) pokud pracovní schopnost podle § 7 odst. 1 nebyla obnovena již dříve.
(2) U práce neschopného občana, který nemá nárok na nemocenské, se pracovní neschopnost ukončuje dnem, kdy jej okresní správa sociálního zabezpečení uznala plně invalidním nebo částečně invalidním.
Lékař zdravotnického zařízení, do jehož ústavní péče byl občan přijat, posoudí při skončení ústavní péče, zda pracovní neschopnost trvá, a buď ji ukončí podle § 7, nebo ji v případě předání práce neschopného občana podle § 5 prodlouží, nejdéle však o tři kalendářní dny. Pracovní neschopnost občana dále posuzuje lékař, který převzal práce neschopného občana do ambulantní péče.
(1) Pokud byla pracovní neschopnost uznána před nástupem komplexní lázeňské péče, zaznamená lázeňský lékař den nástupu v legitimaci.
(2) Pokud trvají důvody pracovní neschopnosti i po ukončení komplexní lázeňské péče, lázeňský lékař zaznamená ukončení pobytu v legitimaci; v těchto případech se práce neschopný občan hlásí do tří kalendářních dnů u lékaře. Na povinnost uvedenou ve větě první upozorní lázeňský lékař práce neschopného občana.
(1) Pokud je občan práce neschopen před nástupem příspěvkové lázeňské péče nebo lázeňské péče hrazené z prostředků občana, ukončí lékař pracovní neschopnost nejpozději dnem předcházejícím dni nástupu lázeňské péče.
(2) Lázeňský lékař uzná pracovní neschopnost, pokud během příspěvkové lázeňské péče nebo lázeňské péče hrazené z prostředků občana nemohou být občanovi poskytovány lázeňské procedury z důvodu nemoci, nejdéle však na dobu pěti kalendářních dnů.
Zrušují se § 19 až 28 a § 30 a 30a směrnice ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věstníku ministerstva zdravotnictví o posuzování zdravotní způsobilosti k práci (registrované v částce 2/1968 Sb.), ve znění směrnice ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 17/1970 Věstníku ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky o změnách v posuzování zdravotní způsobilosti k práci (registrované v částce 20/1970 Sb.).
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Ministr:
Ing. Vodička v. r.
1) § 6 odst. 1 a 2 zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.
2) § 42 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.
3) § 27 nařízení vlády České republiky č. 216/1992 Sb., kterým se vydává Zdravotní řád a provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění.
4) § 24 nařízení vlády České republiky č. 216/1992 Sb.
5) § 4 odst. 3 zákona České národní rady č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti.
6) § 77 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
7) Tiskopis SEVT 14 506 0.
8) § 62 zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb.
9) § 6 odst. 4 písm. t) zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb.
10) Tiskopis SEVT 14 523 0.
13) § 94 odst. 1 zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 590/1992 Sb.
§ 15 odst. 4 zákona č. 54/1956 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
14) § 17 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.
14a) Směrnice Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věstníku Ministerstva zdravotnictví o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění směrnice č. 17/1970 Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČSR, vyhlášky č. 487/1991 Sb. a vyhlášky č. 31/1993 Sb.
15) § 127 odst. 2 zákoníku práce.
16) § 98 odst. 1 a 3 zákona České národní rady č. 582/1991 Sb.
17) § 98 odst. 2 a 3 zákona České národní rady č. 582/1991 Sb.