§ 101 trestní řád – Výslech svědka
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 32/1970 Sb. · Trestní právo
Stručně: Paragraf 101 trestního řádu stanovuje pravidla pro výslech svědka, zejména jaké informace je třeba zjistit před výslechem, o čem je nutné svědka poučit, jak má výslech probíhat a jaké otázky jsou přípustné. Před výslechem musí být vždy zjištěna totožnost svědka a jeho vztah k obviněnému. (§ 101 zákona č. 32/1970 Sb., trestní řád, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Výslech svědka
- Týká se: obviněný
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „Je-li jako svědek vyslýchána osoba mladší než patnáct let, je třeba ji poučit přiměřeně jejímu věku.“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 32/1970 Sb.
(1) Před výslechem svědka je třeba vždy zjistit jeho totožnost, jeho poměr k obviněnému, poučit jej o právu odepřít výpověď, a je-li toho třeba, též o zákazu výslechu, jakož i o tom, že je povinen vypovědět úplnou pravdu a nic nezamlčet. Dále musí být poučen o významu svědecké výpovědi z hlediska obecného zájmu a o trestních následcích křivé výpovědi. Je-li jako svědek vyslýchána osoba mladší než patnáct let, je třeba ji poučit přiměřeně jejímu věku.
(2) Na počátku výslechu musí být svědek dotázán na poměr k projednávané věci a ke stranám a podle potřeby též na jiné okolnosti významné pro zjištění jeho hodnověrnosti. Svědkovi musí být dána možnost, aby souvisle vypověděl vše, co sám o věci ví a odkud zvěděl okolnosti jím uváděné.
(3) Svědkovi mohou být kladeny otázky k doplnění výpovědi nebo k odstranění neúplnosti, nejasnosti a rozporů. Svědkovi nesmějí být kladeny otázky, v nichž by byly obsaženy okolnosti, které se mají zjistit teprve z jeho výpovědi.
(4) Je-li toho třeba k zjištění pravosti rukopisu, může být svědkovi přikázáno, aby napsal potřebný počet slov.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Před výslechem musí být vždy zjištěna totožnost svědka a jeho vztah k obviněnému.
- Svědek musí být poučen o právu odepřít výpověď (např. pokud by si způsobil trestní stíhání), o zákazu výslechu (např. u státního tajemství) a o povinnosti vypovídat pravdu pod hrozbou trestních následků křivé výpovědi.
- Svědek má dostat prostor souvisle vypovědět vše, co ví, a odkud své informace má; otázky mohou sloužit k doplnění nebo objasnění, ale nesmí naznačovat odpověď.
- U svědků mladších patnácti let je poučení přizpůsobeno jejich věku.
Na co si dát pozor
- Svědkovi nesmí být kladeny sugestivní otázky, tedy takové, které by již obsahovaly okolnosti, jež se mají teprve zjistit z jeho výpovědi.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 215 Součinnost stran při dokazování (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 101 Výslech svědka (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 211 (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)