§ 22 zákon o azylu – Účastník řízení ve věci mezinárodní ochrany má právo…
Zákon o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu) · 325/1999 Sb. · Cizinecké a azylové právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 22 zákona o azylu upravuje právo účastníka řízení ve věci mezinárodní ochrany na dorozumění se v mateřském jazyce nebo jazyce, kterému rozumí, a stanovuje pravidla pro tlumočení a překlady písemností v tomto řízení. Účastník řízení má právo jednat ve svém mateřském jazyce nebo v jazyce, kterému rozumí. (§ 22 zákona č. 325/1999 Sb., zákon o azylu, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: ministerstvo, účastník řízení
- Judikatura: na § 22 odkazuje 6 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 325/1999 Sb.
(1) Účastník řízení ve věci mezinárodní ochrany má právo jednat v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět. Písemnosti vyhotovené v cizím jazyce je účastník řízení povinen předkládat v originálním znění a současně v překladu do jazyka českého; to neplatí, jde-li o písemnost vyhotovenou v jazyce, v němž jedná účastník podle věty první, nebo pokud ministerstvo takový překlad nevyžaduje.
(2) Ministerstvo účastníku řízení ve věci mezinárodní ochrany poskytne bezplatně tlumočníka na úkony, ke kterým byl ministerstvem předvolán nebo vyzván.
(3) Účastník řízení je oprávněn přizvat si na své náklady tlumočníka podle své volby.
(4) K tlumočení úkonu v řízení může ministerstvo použít namísto tlumočníka technické zařízení. Technické zařízení musí umožňovat automatické tlumočení mluveného cizího jazyka do českého jazyka a zpět do cizího jazyka v reálném čase. Přesnost a rychlost tlumočení musí být srovnatelná s tlumočnickým úkonem provedeným tlumočníkem.
(5) Dovolují-li to technické možnosti a je-li to nezbytné, může být tlumočení provedeno prostřednictvím videokonferenčního hovoru.
(6) Nejsou-li listina nebo podklad pro vydání rozhodnutí opatřeny úředním překladem do českého jazyka, může ministerstvo opatřit pouze strojový překlad, kterým se rozumí překlad pomocí elektronických nástrojů. Ministerstvo může strojový překlad využít i pro překlad informací, písemností a výzev, popřípadě jiných dokumentů zasílaných účastníku řízení nebo podkladů pro vydání rozhodnutí. V případě podání opakované nebo další opakované žádosti se postupuje podle § 16 odst. 2 správního řádu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Účastník řízení má právo jednat ve svém mateřském jazyce nebo v jazyce, kterému rozumí.
- Ministerstvo poskytuje účastníkovi bezplatného tlumočníka pro úkony, ke kterým ho předvolalo nebo vyzvalo.
- Písemnosti v cizím jazyce musí účastník předkládat v originále a s českým překladem, pokud nejde o jazyk, ve kterém jedná, nebo pokud ministerstvo překlad nevyžaduje.
- Ministerstvo může pro tlumočení využít technické zařízení nebo videokonferenční hovor, pokud jsou splněny určité podmínky týkající se kvality a technických možností.
Na co si dát pozor
- Účastník řízení si může na své náklady přizvat vlastního tlumočníka.
- Ministerstvo může pro překlad listin nebo podkladů použít strojový překlad.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 22
Jak soudy aplikují § 22
Zásadní podmínkou proto zůstává, aby účastníku, který prohlásí, že nerozumí jazyku, jímž se vede jednání (tzn. češtině), bylo tlumočeno do jazyka, v němž je schopen se dorozumět (v této souvislosti lze podpůrně odkázat např. na § 22 odst. 1 větu první zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, nebo na § 14 větu první zákona č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, dle kterých platí, že účastník řízení má právo jednat v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět).“ K právu na tlumočníka rovněž viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze …
Zásadní podmínkou proto zůstává, aby účastníku, který prohlásí, že nerozumí jazyku, jímž se vede jednání (tzn. češtině) bylo tlumočeno do jazyka, v němž je schopen se dorozumět (v této souvislosti lze podpůrně odkázat např. na § 22 odst. 1 větu první zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, nebo na § 14 větu první zákona č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, dle kterých platí, že účastník řízení má právo jednat v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět).“
Podle ustanovení § 22 zákona č. 325/1999 Sb. o azylu má účastník právo jednat v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět. (odst. 1).