3 Azs 134/2017 — Nejvyšší správní soud

19 A 28/2020- 31 - text 9 19 A 28/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Loudou ve věci žalobce: M. B., narozený dne … státní příslušnost Moldavská republika zastoupen advokátem JUDr. Matějem Šedivým sídlem Václavské náměstí 21, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie sídlem Olšanská 2, 130 51 Praha 3 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 8. 2020, č.j. CPR-45775-2/ČJ-2019-930310-V241 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie (dále jen „žalovaný“), ze dne 21. 8. 2020, č.j. CPR-45775-2/ČJ-2019-930310-V241 (dále jen „napadené rozhodnutí”), jímž byla podle ust. § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) změněna část rozhodnutí ze dne 22. 10. 2019, č.j. KRPA- 367197-12/ČJ-2019-000022-ZAM (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), vydaného Policií České republiky, Krajským ředitelství policie hl. m. Prahy, Odbor cizinecké policie, Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort (dále jen „správní orgán I. stupně“), a to tak, že původní část výroku rozhodnutí: „…ustanovení § 119 odst. 1 písm. b) bod 4 zákona č. 326/1999 Sb.“ byla vypuštěna, část výroku ve znění „…stanoví se doba, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území členských států Evropské unie v délce 18 měsíců“ byla změněna a nově zněla: „doba, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území členských států Evropské unie, se stanoví na 9 (devět) měsíců.“, část výroku ve znění: „Počátek doby, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území členských států Evropské unie, se stanoví v souladu s ustanovením § 118 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., od okamžiku, kdy cizinec pozbude oprávnění k pobytu na území České republiky. Současně se podle ustanovení § 118 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., stanoví doba k vycestování do 20 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.“ byla nahrazena výrokem: „Počátek doby, po kterou nelze účastníkovi řízení umožnit vstup na území členských států Evropské unie, se stanoví v souladu s ustanovením § 118 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., od okamžiku, kdy uplyne stanovená doba k vycestování. Podle § 118 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., se stanovuje doba k vycestování z území členských států Evropské unie do 20 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.“; ve zbylé části bylo prvostupňové rozhodnutí podle ust. § 90 odst. 5 správního řádu potvrzeno. 2. Prvostupňovým rozhodnutím bylo žalobci uloženo podle ust. § 119 odst. 1 písm. b) bod 4 a podle ust. § 119 odst. 1 písm. c) bod 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“) správní vyhoštění a byla stanovena doba 18 měsíců, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území členských států Evropské unie a jejíž počátek byl stanoven od okamžiku, kdy žalobce pozbude oprávnění k pobytu na území České republiky; zároveň byla stanovena doba k vycestování z území do 20 dnů po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, správní orgán I. stupně dále rozhodl, že se na žalobce nevztahují důvody znemožňující vycestování podle ust. § 179 zákona o pobytu cizinců. II. Žalobní body 3. Žalobce poukázal na to, že je státním příslušníkem Moldavské republiky, v řízení prohlásil, že nerozumí jazyku, ve kterém je řízení vedeno, bez adekvátního odůvodnění mu nebyl ustanoven tlumočník do jazyka moldavského a rumunského, ani soudní tlumočník do jazyka ruského, žalobce byl zkrácen na právu na tlumočníka do jeho mateřského jazyka. Z toho vyplývá, že nebyly splněny podmínky pro ustanovení tlumočníka, což je zásadní vadou řízení, nelze přezkoumat výpověď žalobce, která je jediným usvědčujícím důkazem v řízení. Nezákonnost spočívající ve zkrácení žalobce v jeho právu na tlumočníka se tak promítá do všech ostatních úkonů v nalézacím řízení, tj. i do seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí. Dle napadeného rozhodnutí se správní orgán pokusil kontaktovat nespecifikované tlumočníky do jazyka ukrajinského a ruského, přičemž úředními jazyky Moldavska jsou rumunština a moldavština. Měl za to, že použití tlumočníka nezapsaného v seznamu tlumočníků by musela předcházet neúspěšná snaha o zajištění evidovaných tlumočníků, a to všech v daném kraji, teprve poté by správní orgán mohl ustanovit tlumočníka neevidovaného. Vytýkal žalovanému, že jeho rozhodovací praxe je protichůdná, v rozhodnutí sp. zn. CPR-44372-3/ČJ-2019-930310-V237, která se týká obdobné věci, označil za nezákonný postup správního orgánu I. stupně, který nedůvodně ustanovil tlumočníka nezapsaného v seznamu tlumočníků, tento postup neodůvodnil žádnou z možností upravených v ust. § 24 zákona č. 36/1967 Sb., navíc nezajistil tlumočení do moldavštiny resp. rumunštiny, které jsou v Moldavsku úředním jazykem, ale do ruštiny. 4. Navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla žalovanému vrácena k dalšímu řízení a rozhodnutí. III. Vyjádření žalovaného 5. Žalovaný se k žalobě vyjádřil, měl za to, že v žalobě je obsažena naprosto totožná argumentace, na kterou již bylo v obou rozhodnutích reagováno, a proto plně odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí i prvostupňového rozhodnutí. 6. Ve svém postupu neshledal žádné pochybení a navrhl zamítnutí žaloby. IV. Obsah správního spisu 7. Ze správního spisu soud zjistil tyto pro řízení podstatné skutečnosti: 8. Dne 22. 10. 2019 při policejní akci SABINA zaměřené na kontrolu cizinců zaměstnaných na území hl. m. Prahy bez oprávnění k pobytu nebo povolení k zaměstnání byl v prostorách staveniště ul. Rašínovo nábř. 66, Praha 2 kontrolován žalobce při výkonu práce stavebního dělníka, konkrétně štukování, na vyzvání předložil cestovní pas, ve kterém měl vstupní schengenské razítko ze dne 18. 8. 2019, doklad opravňující jej k výkonu práce však nepředložil. Policie ČR z toho učinila závěr, že žalobce vykonával činnost, ke které potřeboval povolení k zaměstnání, zaměstnaneckou kartu nebo modrou kartu, takový dokument však nepředložil, a proto byl zajištěn. Obdržel poučení zajištěného/zadrženého v cizím jazyce, které podepsal. 9. Dle úředního záznamu ze dne 22. 10. 2019 byl učiněn pokus o zajištění soudního tlumočníka do jazyka ukrajinského a ruského, kdy na telefonický dotaz soudní tlumočníci odmítli provést úkony nebo již byli pracovně vytíženi. Bylo konstatováno, že věc nesnesla odkladu a proto bylo přistoupeno ke kontaktování tlumočníků nesoudních. 10. Usnesením ze dne 22. 10. 2019 byla žalobci ustanovena tlumočnice do jazyka ruského k provádění tlumočnických úkonů spojených s řízením ve věci, v odůvodnění správní orgán I. stupně odkázal na ust. § 24 odst. 1 písm. c) zákona č. 36/1967 Sb. a uvedl, že důvodem tohoto opatření byla skutečnost, že ustanovení soudního tlumočníka by bylo spojeno s nepřiměřenými obtížemi nebo náklady. Žalobce dané usnesení převzal a podepsal. Tlumočnici bylo předáno poučení tlumočníka-znalce a složila slib tlumočníka dle ust. § 6 zákona č. 36/1967 Sb. 11. Dle oznámení o zahájení správního řízení ze dne 22. 10. 2019, které bylo téhož dne žalobci doručeno, byla žalobci sdělena příslušná poučení dle správního řádu, žalobce za přítomnosti tlumočníka do jazyka ruského podepsal prohlášení o tom, že oznámení a poučení rozuměl a že požaduje tlumočníka do ruského jazyka, neboť nerozumí česky slovem i písmem, dále prohlásil, že převzal originál tohoto oznámení. Zároveň oznámení podepsala též tlumočnice. 12. Žalobce dne 22. 10. 2019 při svém výslechu, který se konal za přítomnosti ustanovené tlumočnice, do protokolu uvedl, že žádá v rámci řízení přítomnost tlumočníka, rozumí ruskému jazyku, tlumočníkovi rozumí dobře, rozumí překladu paní Symonové, která je v tomto řízení ustanovena jako tlumočnice, nežádá přítomnost právního zástupce a je schopen sepsání protokolu o výslechu účastníka správního řízení. Žalobce dále prohlásil, že porozuměl jemu sdělenému poučení i důvodu, proč byl s ním sepsán daný protokol, v závěru protokolu uvedl, že porozuměl všem kladeným otázkám, nežádal změn ani doplnění, protokol podepsal, stejně jako tlumočnice. 13. Dne 22. 10. 2019 byla žalobci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, popřípadě navrhnout jejich doplnění, žalobce zde prohlásil, že se seznámil se spisem a doplnění nežádal, což stvrdil svým podpisem. 14. Prvostupňové rozhodnutí bylo vydáno dne 22. 10. 2019, v odůvodnění správní orgán I. stupně mimo jiné uvedl, že se žalobcem byl v rámci správního řízení dne 22. 10. 2019 sepsán za přítomnosti tlumočníka do ruského jazyka protokol o výslechu sepsaný dle ust. § 18 odst. 1 správního řádu ve spojení s § 169j zákona o pobytu cizinců, kde se žalobce k věci vyjádřil a kte