§ 53 zákon o azylu – Azylant je povinen strpět identifikační úkony podle § 45 odst
Zákon o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu) · 325/1999 Sb. · Cizinecké a azylové právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 53 zákona o azylu stanoví, že azylant je povinen podstoupit identifikační úkony, pokud existují zákonné důvody pro odebrání azylu. Pokud stát zvažuje odebrání azylu, může po azylantovi požadovat, aby se podrobil identifikačním úkonům (např. sejmutí otisků prstů, pořízení fotografií). (§ 53 zákona č. 325/1999 Sb., zákon o azylu, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Odkazuje na: § 45
- Judikatura: na § 53 odkazují 3 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 325/1999 Sb.
Azylant je povinen strpět identifikační úkony podle § 45 odst. 6, jsou-li dány zákonné důvody pro odnětí azylu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud stát zvažuje odebrání azylu, může po azylantovi požadovat, aby se podrobil identifikačním úkonům (např. sejmutí otisků prstů, pořízení fotografií).
- Tato povinnost se aktivuje pouze v případě, že jsou dány konkrétní zákonné důvody pro přezkoumání a případné odnětí azylu.
- Azylant nemůže tyto úkony odmítnout, pokud jsou splněny uvedené podmínky.
Na co si dát pozor
- Povinnost se týká pouze azylantů, nikoli osob požívajících doplňkové ochrany.
- Identifikační úkony musí být prováděny v souladu s § 45 odst. 6 zákona o azylu.
- Důvodem pro identifikační úkony musí být existence zákonných důvodů pro odnětí azylu, nikoli jakýkoli jiný důvod.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 53
Jak soudy aplikují § 53
I. Vymezení věci 1. Žalobce se domáhal zrušení rozhodnutí ze dne 11. 2. 2020, č. j. OAM-515/ZA-ZA15-K09-PD2-2015 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný podle § 53 a odst. 4 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) rozhodl, že se doplňková ochrana neprodlužuje.
Shora označeným rozhodnutím žalovaný rozhodl o žádosti žalobce o prodloužení doplňkové ochrany tak, že s odvoláním na ustanovení § 53 odst. 4 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) doplňkovou ochranu neprodloužil.
„ podle § 53 a odst. 4 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) se doplňková ochrana neprodlužuje.“ Je tak nepochybné, že se jedná o postup dle § 53 a odst. 4 zákona o azylu.