7 Azs 21/2011 — Nejvyšší správní soud

32 Az 23/2019- 47 - text  7 32 Az 23/2019 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobce: nezletilý M. J. zastoupen zákonnou zástupkyní D. Y. proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 11. 2019, č. j. OAM-936/ZA-K06-ZA20-PD1-2017, o prodloužení doplňkové ochrany, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobci, který je nezletilým dítětem, byla rozhodnutím žalovaného ze dne 26. 1. 2018, které nabylo právní moci dne 12. 2. 2018, udělena doplňková ochrana podle § 14b zákona o azylu na dobu 12 měsíců, a to z důvodu sloučení rodiny, neboť jeho rodičům panu D. Y. s paní D. Y., byla na území České republiky (dále také jen „ČR“) udělena mezinárodní ochrana formou doplňkové ochrany dle § 14a zákona o azylu. Tato jim byla udělena již v roce 2013 a opakovaně prodlužována. 2. Shora označeným rozhodnutím žalovaný rozhodl o žádosti žalobce o prodloužení doplňkové ochrany tak, že s odvoláním na ustanovení § 53 odst. 4 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) doplňkovou ochranu neprodloužil. II. Obsah žaloby 3. Rozhodnutí žalovaného napadla zákonná zástupkyně žalobce v celém rozsahu včas podanou žalobou, v níž namítala, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, resp. že spočívá na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu, který nemá oporu ve spise a rozhodnutí trpí i vadami zákonnosti. 4. Uvedla, že doba trvání doplňkové ochrany byla rodičům žalobce i jeho sourozencům opakovaně prodlužována s argumentací žalovaného, že na základě posouzení informací ohledně politické a bezpečnostní situace a stavu dodržování lidských práv v Běloruské republice (dále také jen „Bělorusko“) neshledal, že by v Bělorusku došlo k podstatné změně situace s ohledem na potíže matky žalobce. Namítá proto, že tvrzení žalovaného v napadeném rozhodnutí, že „pominuly důvody, pro které byla doplňková ochrana udělena“, je více než překvapivé a dle jejího názoru nesprávné a nezákonné. Uvedený závěr žalovaný opírá o Informaci Jamestown Foundation/Euroasia Daily monitor, Informaci OAMP- Bezpečnost a politická situace v zemi ze dne 16. 6. 2019, Informaci MZV ČR čj. 113939-6/2019-LPTP ze dne 6. 6. 2019 a Zprávu MZV USA o dodržování lidských práv v Bělorusku za rok 2018, ze dne 13. 3. 2019, což je dle jejího názoru neudržitelné. V případě prvně jmenované informace se jedná o izolovaný článek publikovaný v Euroasia Daily monitor dne 18. 1. 2018, v němž se zdůrazňuje, že Bělorusku se podařilo uhájit národní suverenitu, přičemž obavy o suverenitu Běloruska rozhodně nebyly důvodem pro udělení doplňkové ochrany rodině žalobce. V případě dalších zdrojů není rovněž zřejmé, k jaké podstatné změně v Bělorusku došlo, když např. ve výše jmenované Zprávě MZV USA se přes zákonem deklarované tvrzení, že mučení a jiné kruté, nelidské a ponižující zacházení či trestání se zakazuje, uvádí, že přesto příslušníci Výboru státní bezpečnosti (KGB), pořádkové policie a další bezpečnostní složky zadržené příležitostně bili, že státní orgány i nadále zatýkaly či uvězňovaly osoby z politických důvodů, úřady nadále pronásledovaly rodinné příslušníky čelních představitelů nevládních organizací a aktivisty civilní společnosti a opozice. 5. Má proto za to, že v případě žalobce a jeho rodiny jsou tak i nadále naplněny důvody pro trvání jejich mezinárodní ochrany v ČR. Závěrem navrhla, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného k žalobě 6. Žalovaný popřel oprávněnost žaloby, odkázal na obsah správního spisu a na vydané rozhodnutí, na jehož správnosti setrval. 7. Zrekapituloval průběh předchozího správního řízení a zopakoval argumentaci uvedenou v odůvodnění napadeného rozhodnutí, že na základě opatřených informací o zemi původu dospěl k závěru, že v případě nezletilého žalobce již pominuly důvody, pro které mu byla doplňková ochrana dle § 14b zákona o azylu udělena, a to především proto, že ani jeho rodičům nebyla doplňková ochrana prodloužena. 8. Žalovaný považuje žalobu za nedůvodnou a účelovou. Uvedl, že žalobní námitky svým obsahem brojí do zcela jiných rozhodnutí, a to do rozhodnutí o neprodloužení doplňkové ochrany rodičů žalobce. Zdůraznil, že žalobci byla udělena doplňková ochrana podle ustanovení § 14b zákona o azylu, tedy z důvodu sloučení nezletilého žalobce s rodiči s udělenou doplňkovou ochranou. Jeho doplňková ochrana tak byla pouze odvozená a závislá na existenci doplňkové ochrany jeho rodičů. Vzhledem k tomu, že rodičům nebyla doplňková ochrana prodloužena, přestal existovat důvod pro trvání doplňkové ochrany podle ustanovení § 14b zákona o azylu pro žalobce a její neprodloužení je tak jen přirozeným důsledkem nastalých okolností. 9. Žalovaný konstatoval, že dne 10. 12. 2019, tedy již dva dny před sepsáním žaloby v této věci jménem nezletilého žalobce, se oba jeho rodiče výslovně vzdali doplňkové ochrany, a to z důvodu, že jim byl povolen trvalý pobyt (u otce rozhodnutím čj. OAM-14018-12/TP-2019 ze dne 27. 11. 2019 a u matky rozhodnutím čj. OAM-14015-11/TP-2019 ze dne 27. 11. 2019). Skutečnost, že rodiče žalobce podali žádost o trvalý pobyt podle zákona o pobytu cizinců, přitom žalovaný v napadeném rozhodnutí úvaze podrobil. Žalovaný dále doplnil, že jménem žalobce podali jeho rodiče na cizineckou policii žádost o udělení trvalého pobytu i pro něj, a to dne 18. 12. 2019. Žalobci tak do doby vydání rozhodnutí o povolení trvalého pobytu svědčí tzv. fikce. 10. Žalovaný zdůraznil, že v žalobě prezentované okolnosti nebyly důvodem pro prodloužení doplňkové ochrany ani rodičům žalobce v souběžně probíhajícím řízení o prodloužení doplňkové ochrany. Proti těmto rozhodnutím přitom rodiče žalobce nepodali žádný opravný prostředek (resp. dobrovolně se vzdali doplňkové ochrany), a rozhodnutí o neprodloužení doplňkové ochrany jsou pravomocná. Rodičům žalobce tak dle žalovaného musí být zřejmé, že tytéž důvody nemohou sloužit jako vlastní (a už vůbec ne jako „nové“) důvody jejich nezletilých dětí za účelem dosažení udělení doplňkové ochrany, nyní však podle ustanovení § 14a zákona o azylu. Připomněl, že proti tomu, že z těchto důvodů nebyla jejich nezletilým dětem udělena doplňková ochrana podle ustanovení § 14a zákona o azylu, nýbrž pouze podle ustanovení § 14b zákona o azylu, nikdy dříve žádným zákonným způsobem neprotestovali. Nadto se přitom stav v zemi původu zlepšil natolik, že ani z dříve prezentovaných důvodů již nelze doplňkovou ochranu dále poskytovat. 11. Z výše uvedených důvodů žalovaný považuje žalobní námitky obsahující prostý popis situace v zemi původu, navíc bez bližších konkrétních souvislostí s azylovým příběhem nezletilého žalobce, za nekorespondující se zjištěným stavem z dostupných zdrojů. Mezinárodní ochrana nebyla žalobci prodloužena, neboť na základě individuálního posouzení případu žalovaný neshledal přítomnost opodstatněných obav ze skutečného nebezpečí vážné újmy. Žalovaný stejně jako v odůvodnění napadeného rozhodnutí zopakoval, že je třeba, aby si žalobce další pobyt na území ČR upravil pomocí zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, což ostatně už prostřednictvím rodičů učinil. V současné době, již po podané žádosti, čeká pouze na vydání rozhodnutí v tomto směru. 12. Ze všech uvedených důvodů žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. IV. Skutkové a právní závěry krajského soudu 13. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo podle § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) v mezích žalobních bodů. O žalobě rozhodl bez nařízení jednání za výslovného souhlasu žalovaného a presumovaného souhlasu žalobce v souladu s ustanovením § 51 odst. 1 s. ř. s., kdy na výzvu krajského soudu zákonná zástupkyně žalobce nevyjádřila ve stanovené lhůtě s takovým postupem výslovný nesouhlas, a proto se má podle citovaného ustanovení za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalobu důvodnou neshledal. 14. V přezkumném řízení soud vycházel z obsahu předloženého správního spisu, z něhož ověřil skutečnosti uvedené výše, tedy, že rodičům žalobce byla udělena doplňková ochrana na území ČR v roce 2013, která jim byla opakovaně prodlužována. Posledním rozhodnutím jim prodloužena nebyla. Žalobce se narodil v ČR a rozhodnutím žalovaného ze dne 26. 1. 2018, které nabylo právní moci dne 12. 2. 2018, mu byla udělena doplňková ochrana podle § 14b zákona o azylu na dobu 12 měsíců, a to z důvodu sloučení rodiny. Dalším dvěma sourozencům žalobce (narozeným v roce … a …) byla rovněž udělena doplňková ochrana podle § 14b zákona o azylu. 15. Žádostí ze dne 9. 10. 2018 zákonní zástupci žalobce požádali o prodloužení doplňkové ochrany ohledně všech rodinných příslušníků. V případě nezletilého žalobce zákonná zástup