Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 58

§ 58 zákon o konkursu a vyrovnání – Vyrovnací jednání

Zákon o konkursu a vyrovnání · 328/1991 Sb. · Insolvence a exekuce

Stručně: Paragraf 58 zákona o konkursu a vyrovnání upravuje pravidla pro vyrovnací jednání, kde se rozhoduje o přijetí návrhu na vyrovnání, a stanovuje, kteří věřitelé mohou hlasovat a za jakých podmínek. Věřitelé, kteří přihlásili své pohledávky včas, mohou podávat návrhy a hlasovat o vyrovnání; opožděné přihlášky se zohlední, pokud je lze rychle přezkoumat. (§ 58 zákona č. 328/1991 Sb., zákon o konkursu a vyrovnání, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Vyrovnací jednání
  • Týká se: věřitel, dlužník, soud
  • Lhůta nebo doba (odst. 1): „…opožděným přihláškám se při vyrovnacím jednání přihlédne, je-li možné je přezkoumat bez zbytečného odkladu.“
  • Odkazuje na: § 50, § 38, § 28
  • Judikatura: na § 58 odkazují 4 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 328/1991 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Věřitelé, kteří přihlásili své pohledávky včas, jsou oprávněni i před vyrovnacím jednáním podávat návrhy a prohlášení, jakož i hlasovat o vyrovnání. K opožděným přihláškám se při vyrovnacím jednání přihlédne, je-li možné je přezkoumat bez zbytečného odkladu.

(2) Při vyrovnacím jednání [§ 50 odst. 3 písm. b)] soud zjistí, kteří věřitelé jsou ochotni přijmout návrh na vyrovnání. O právu hlasovat platí obdobně ustanovení § 38 s těmito odchylkami:

a) vyrovnacího jednání se dlužník musí účastnit osobně. Po zahájení jednání nemůže vzít návrh na vyrovnání zpět ani jej změnit v neprospěch věřitelů. Nedostaví-li se bez omluvy nebo není-li jeho omluva uznána soudem za důvodnou, soud řízení zastaví;

b) věřitelé dlužníka nejsou povinni dostavit se osobně. Hlasovat o přijetí vyrovnání mohou jen věřitelé osobně přítomní nebo zastoupení;

c) hlasovací právo náleží jen těm věřitelům, kteří by vyrovnáním utrpěli majetkovou újmu;

d) oddělení věřitelé (§ 28) hlasují jen za tu část pohledávky, která nebude uhrazena z práva na oddělené uspokojení (§ 28);

e) věřitelé s přednostním právem a věřitelé, jejichž hlasovací právo bylo správcem, dlužníkem nebo jiným věřitelem popřeno, hlasovací právo nemají;

f) hlasovací právo nemají ani věřitelé, kteří nabyli pohledávku postoupením od dlužníka v době, kdy dlužník už byl v úpadku.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Věřitelé, kteří přihlásili své pohledávky včas, mohou podávat návrhy a hlasovat o vyrovnání; opožděné přihlášky se zohlední, pokud je lze rychle přezkoumat.
  • Dlužník se musí vyrovnacího jednání účastnit osobně a po jeho zahájení nemůže vzít návrh na vyrovnání zpět ani jej změnit v neprospěch věřitelů; pokud se bez omluvy nedostaví, soud řízení zastaví.
  • Hlasovat o vyrovnání mohou pouze věřitelé, kteří jsou osobně přítomni nebo zastoupeni, a to jen ti, kteří by vyrovnáním utrpěli majetkovou újmu.
  • Oddělení věřitelé hlasují jen za tu část pohledávky, která nebude uhrazena z práva na oddělené uspokojení.

Na co si dát pozor

  • Věřitelé s přednostním právem a ti, jejichž hlasovací právo bylo popřeno, nemají hlasovací právo.
  • Hlasovací právo nemají ani věřitelé, kteří získali pohledávku postoupením od dlužníka v době, kdy už byl dlužník v úpadku.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 58

4
NS
Nejvyšší soud
30. 6. 2009
NS
Nejvyšší soud
29. 6. 2009
NS
Nejvyšší soud
23. 6. 2009

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 58 zákona 328/1991 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 58

… jejíž obsahové náležitosti vymezuje § 56 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., byla podána včas, tj. ve lhůtě čtyř týdnů ode dne vyvěšení usnesení o povolení vyrovnání na úřední desce soudu nebo po jejím uplynutí, je-li možné při vyrovnacím jednání ji přezkoumat bez zbytečného odkladu (§ 50 odst. 3 písm. c/, § 56 odst. 1, § 58 odst. 1, věta druhá, zákona č. 328/1991 Sb.). Zákon č. 370/2000 Sb. s účinností od 25. 10. 2000 novelizoval – mimo jiné – ustanovení § 63 odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb., a to tak, že ke stávajícímu znění připojil větu :

20 Cdo 979/2007 · Nejvyšší soud · 30. 6. 2009

S ohledem na to, kdy nastaly účinky povolení vyrovnání, je pro následující závěry rozhodný výklad zákona č. 328/1991 Sb. ve znění zákona č. 120/2001 Sb. Z ustanovení § 50 odst. 3 písm. c), § 56 odst. 1, 2 a § 58 odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb. vyplývá povinnost přihlásit k vyrovnání také pohledávky za dlužníkem, které jsou již vykonatelné (tzv. judikátní pohledávky).

20 Cdo 2108/2007 · Nejvyšší soud · 29. 6. 2009

S ohledem na to, kdy nastaly účinky povolení vyrovnání, je pro následující závěry rozhodný výklad zákona č. 328/1991 Sb. ve znění zákona č. 120/2001 Sb. Z ustanovení § 50 odst. 3 písm. c/, § 56 odst. 1, 2 a § 58 odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb. vyplývá povinnost přihlásit k vyrovnání také pohledávky za dlužníkem, které jsou již vykonatelné (tzv. judikátní pohledávky).

20 Cdo 2107/2007 · Nejvyšší soud · 23. 6. 2009

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

Související

§ 89 (Trestní zákon)