Zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí

(1) Výše uznaných nákladů a s tím související výše podpory poskytnuté na řešení projektu, který není veřejnou zakázkou, na celou dobu řešení nesmí být v průběhu řešení změněna o více než 50 % výše podpory z veřejných prostředků uvedené ve smlouvě o poskytnutí podpory, jak o nich poskytovatel rozhodl při vyhodnocení výzvy k podávání návrhů projektů. U projektu realizovaného na základě veřejné zakázky se postupuje podle zákona o zadávání veřejných zakázek.

(2) Změny výše podpory musí být zdůvodněné, podložené schválenými činnostmi a změnou smlouvy o poskytnutí podpory a musí splňovat podmínky podpory uvedené v tomto zákoně.

(3) Příjemce může v době platnosti smlouvy požádat o změnu doby řešení projektu.

(4) Změny projektu mohou být provedeny pouze tehdy, neodporují-li pravidlům veřejné podpory.

(1) U projektu může původní příjemce na základě písemného souhlasu poskytovatele přenést smlouvu o poskytnutí podpory na nového příjemce.

(2) Poskytovatel může souhlas k uzavření smlouvy o přenesení projektu udělit pouze, pokud

a) v programu připustí možnost uzavřít smlouvu o přenesení projektu,

b) změna příjemce není takového charakteru, že pokud by k ní došlo před podáním návrhu projektu, poskytovatel by ve výzvě k podávání návrhů projektů nerozhodl o výběru takového návrhu projektu, a

c) přenesením projektu nedojde ke změně projektu.

(3) Poskytovatel je smluvní stranou smlouvy o přenesení projektu.

(4) Smlouva o přenesení projektu musí obsahovat alespoň

a) označení smluvních stran,

b) identifikační údaje projektu,

c) jméno, popřípadě jména, a příjmení původního řešitele a nového řešitele projektu, pokud se odlišuje od řešitele původního,

d) povinnost nového příjemce dosáhnout cílů projektu a jeho předpokládaných výsledků,

e) úpravu práv a povinností všech smluvních stran vyplývajících ze smlouvy o poskytnutí podpory původnímu příjemci a vypořádání práv a povinností mezi původním a novým příjemcem ve vztahu k již poskytnuté podpoře,

f) údaje o výsledcích dosažených původním příjemcem a partnery a ujednání o postoupení práv k takovým výsledkům novému příjemci a

g) výši podpory, která má být ode dne uzavření smlouvy o přenesení projektu poskytnuta novému příjemci.

(5) Přestane-li příjemce v průběhu realizace projektu splňovat některou z podmínek způsobilosti, může uzavřít smlouvu o přenesení projektu za předpokladu písemného souhlasu poskytovatele za použití odstavců 3 a 4. Ustanovení odstavce 2 písm. a) se nepoužije.

(6) V případě, že smlouva o přenesení projektu má být uzavřena z důvodu soudem zjištěného úpadku původního příjemce podle jiného právního předpisu, může poskytovatel souhlas udělit pouze tehdy, pokud s uzavřením smlouvy o převedení projektu vyslovil souhlas insolvenční soud. Pro souhlas poskytovatele s uzavřením smlouvy o přenesení projektu se použijí obdobně odstavce 2 až 4.

(1) Poskytovatel uveřejní prostřednictvím informačního systému výzkumu, vývoje a inovací předběžné oznámení o vyhlášení výzvy k podávání návrhů projektů nejméně 30 dnů před předpokládaným vyhlášením výzvy k podávání návrhů projektů.

(2) Výzvu k podávání návrhů projektů, její obsah a podmínky poskytovatel vyhlásí prostřednictvím informačního systému pro administraci. Přílohou výzvy k podávání návrhů projektů je program, na jehož základě je výzva k podávání návrhů projektů vyhlašována. Podmínky výzvy k podávání návrhů projektů nelze po vyhlášení změnit.

(3) Návrh projektu je žádostí žadatele o poskytnutí účelové podpory a současně návrhem na uzavření smlouvy o poskytnutí podpory. Tím není dotčeno právo poskytovatele určit ve výzvě k podávání návrhů projektů části návrhu projektu, které se po vybrání návrhu projektu nestanou součástí smlouvy o poskytnutí podpory.

(1) Výzva k podávání návrhů projektů musí obsahovat alespoň

a) název a sídlo poskytovatele,

b) údaje o věcném zaměření výzvy,

c) údaje o okruhu oprávněných žadatelů,

d) údaj o formě podpory,

e) soutěžní lhůtu a hodnoticí lhůtu nebo dobu zahájení přijímání návrhů projektů a délku lhůty pro vyhodnocení návrhu projektu a vyhlášení výsledku výzvy v případě, že návrhy projektů budou přijímány a hodnoceny průběžně,

f) případné připuštění využití anglického jazyka k úkonům podle odstavce 2,

g) rozsah požadovaných údajů a pokyny pro zpracování návrhu projektu, popřípadě povinné přílohy, nezbytné pro rozhodování poskytovatele,

h) vymezení rozsahu údajů o návrzích projektů a žadatelích určených ke zveřejnění,

i) postup při přijímání návrhů projektů,

j) postup při hodnocení návrhů projektů a kritéria hodnocení návrhů projektů, nejsou-li tyto údaje uvedeny již v programu.

(2) Poskytovatel může ve výzvě k podávání návrhů projektů připustit, že se v anglickém jazyce

a) podávají návrhy projektů nebo činí i jiné úkony žadatele,

b) vyhotovují nebo předkládají písemnosti, nebo

c) uskutečňuje hodnocení návrhů projektů nebo provádí jiné procesní úkony poskytovatele.

(3) Poskytovatel může stanovit i další náležitosti výzvy k podávání návrhů projektů.

(1) Lhůta pro podávání návrhů projektů je období, ve kterém je možno podávat návrhy projektů. Začíná plynout ode dne následujícího po dni vyhlášení výzvy k podávání návrhů projektů a končí v den ukončení přijímání návrhů projektů. Délka lhůty pro podávání návrhů projektů nesmí být kratší než 43 dnů, nejde-li o průběžné přijímání návrhů projektů.

(2) Hodnoticí lhůta je období, ve kterém poskytovatel zajistí posouzení a hodnocení návrhů projektů, rozhodne o výsledcích výzvy k podávání návrhů projektů a tyto výsledky zveřejní. Začíná plynout ode dne následujícího po ukončení lhůty pro podávání návrhů projektů a končí dnem zveřejnění výsledků výzvy k podávání návrhů projektů. Délka hodnoticí lhůty nesmí být delší než 240 dnů, nejde-li o průběžné přijímání návrhů projektů. Lhůtu je možné prodloužit o dalších 60 dnů, jestliže se poskytovateli nepodařilo zajistit předepsaný počet oponentních posudků. Oznámení o prodloužení lhůty zveřejní poskytovatel postupem podle § 67 odst. 2 věty první.

(3) Umožní-li poskytovatel průběžné přijímání návrhů projektů, stanoví namísto lhůty pro podávání návrhů projektů a hodnoticí lhůty

a) dobu, po kterou budou návrhy projektů průběžně přijímány, která

1. nesmí být kratší než 90 dnů,

2. začne plynout ode dne následujícího po dni vyhlášení výzvy k podávání návrhů projektů a

3. může být ukončena před uplynutím stanovené doby, pokud to poskytovatel oznámí nejméně 5 pracovních dní před předčasným ukončením.

b) lhůtu pro posouzení a hodnocení návrhu projektu a vyhlášení výsledku, která

1. nesmí být delší než 180 dnů,

2. začne plynout pro každý návrh projektu samostatně ode dne následujícího po dni doručení návrhu projektu poskytovateli a

3. končí dnem vyhlášení výsledku hodnocení návrhu daného projektu.

(4) V případě postupu podle odstavce 3 vyhlašuje poskytovatel výsledky hodnocení návrhů projektů v pořadí podle času doručení návrhu projektu poskytovateli.

(5) Stanoví-li poskytovatel v návrhu programu postupné hodnocení návrhů projektů, stanoví délku lhůty pro podávání návrhů projektů a hodnoticí lhůty pro každý stupeň.

(1) Po uplynutí lhůty pro podávání návrhů projektů posoudí poskytovatel splnění náležitostí výzvy k podávání návrhů projektů. Pokud návrh projektu trpí vadami a pokud poskytovatel uvedl tuto možnost ve výzvě k podávání návrhů projektů, postupuje poskytovatel podle § 14k rozpočtových pravidel.

(2) Poskytovatel zpracuje protokol, který obsahuje seznam doručených návrhů projektů, údaje o doručení ve lhůtě pro podávání návrhů projektů a o úplnosti návrhů projektů. Protokol musí obsahovat i údaje o odmítnutých návrzích projektů s uvedením důvodů pro jejich odmítnutí a údaje o žadatelích, kteří odstoupili z výzvy k podávání návrhů projektů.

(3) Návrh projektu podaný v rozporu s podmínkami výzvy k podávání návrhů projektů není dále hodnocen. Přijetí nebo odmítnutí návrhu do hodnocení zveřejní poskytovatel na svých internetových stránkách a v informačním systému pro administraci.

(4) V případě průběžného přijímání návrhů projektů se ustanovení odstavce 1 nepoužije a ustanovení odstavce 2 se použije přiměřeně po skončení doby, po kterou byly návrhy projektů průběžně přijímány.

(1) Poskytovatel je povinen zajistit ke každému návrhu projektu, který nebyl odmítnut po posouzení návrhů projektů, nejméně 2 posudky oponentů zpracované podle stanovených hodnoticích kritérií.

(2) Poskytovatel je povinen zajistit nejméně 2 posudky oponentů alespoň jedenkrát v průběhu postupného hodnocení návrhů projektů.

(3) Poskytovatel není povinen zajistit k návrhu projektu posudky oponentů v případě, že odborný poradní orgán převezme oponentní posudky nebo celý výsledek hodnocení návrhu projektu, u kterého výběr projektu proběhl u jiného poskytovatele nebo na mezinárodní úrovni.

(4) Poskytovatel upraví vnitřním předpisem, který zveřejní nejpozději současně s vyhlášením výzvy k podávání návrhů projektů, způsob nakládání s údaji obsaženými v návrzích projektů a další pravidla činnosti odborného poradního orgánu.

(5) Člen odborného poradního orgánu nesmí být ve vztahu k předmětu výzvy k podávání návrhů projektů nebo k žadatelům nebo partnerům podjatý, zejména se nesmí podílet na zpracování projektu, nesmí mít osobní zájem na poskytnutí podpory určitému projektu a s žadateli a partnery ho nesmí spojovat osobní ani pracovní nebo jiný obdobný poměr.

(6) Oponentem, který zpracovává oponentní posudek návrhu projektu, nemůže být osoba, u které vzhledem k jejímu vztahu k návrhu projektu nebo k některému ze žadatelů nebo partnerů lze mít důvodné pochybnosti o její nepodjatosti.

(7) Jestliže se v průběhu hodnocení návrhu projektu prokáže, že oponentní posudek zpracoval oponent, který nesplňuje podmínky podle odstavce 5 nebo 6, odborný poradní orgán ani poskytovatel k obsahu oponentního posudku nepřihlédnou a poskytovatel zajistí zpracování nového oponentního posudku.

(1) Pro hodnocení návrhů projektů přijatých ve výzvě k podávání návrhů projektů ustaví poskytovatel odborný poradní orgán. Seznam členů odborného poradního orgánu poskytovatel zveřejní současně s vyhlášením výsledků výzvy k podávání návrhů projektů.

(2) Odborný poradní orgán provede na svém zasedání, s výjimkou podle § 71 odst. 3, vlastní nezaujaté hodnocení návrhů projektů, vyhlášených pravidel a kritérií výzvy k podávání návrhů projektů a stanovených hodnotících kritérií s přihlédnutím k posudkům oponentů. O výsledku hodnocení každého návrhu projektu zpracuje odborný poradní orgán protokol v elektronické podobě, ve kterém své doporučení odůvodní. Jednání odborného poradního orgánu včetně vyjádření jeho členů učiněných v průběhu jednání je neveřejné.

(3) Protokoly o hodnocení návrhů projektů a doporučení výsledného pořadí všech návrhů projektů ve výzvě k podávání návrhů projektů předloží odborný poradní orgán poskytovateli ke schválení. Poskytovatel může vybrat návrhy projektů v rozporu s doporučením odborného poradního orgánu, odůvodnění takového rozhodnutí musí být uvedeno v protokolu o hodnocení návrhů projektů. Poskytovatel zpřístupní schválené výsledky výzvy k podávání návrhů projektů prostřednictvím informačního systému pro administraci a zveřejní je na svých internetových stránkách ve vyhlášené hodnoticí lhůtě.

(4) V případě využití průběžné výzvy k podávání návrhů projektů předloží odborný poradní orgán poskytovateli ke schválení protokol o hodnocení návrhu projektu. Jestliže poskytovatel v rozporu s doporučením odborného poradního orgánu protokol o hodnocení návrhu projektu neschválí, musí být odůvodnění uvedeno v protokolu o hodnocení návrhu projektu. Poskytovatel po schválení zveřejní výsledek prostřednictvím informačního systému pro administraci ve vyhlášené lhůtě.

(5) Návrh projektu nesmí být v průběhu výzvy k podávání návrhů projektů měněn s výjimkou postupu podle § 60 odst. 4. Za změnu návrhu projektu se nepovažuje, pokud poskytovatel neuzná část žadatelem navržených celkových nákladů projektu, nezahrne je mezi uznané náklady projektu a sníží celkovou výši podpory. Snížení navržených celkových nákladů projektu nebo výše podpory musí být uvedeno v protokolu podle odstavce 2.

(6) Oznámení o vybrání návrhu projektu je výzvou k uzavření smlouvy o poskytnutí podpory. Oznámení o odmítnutí návrhu projektu a oznámení o nevybrání návrhu projektu je odmítnutím návrhu na uzavření smlouvy o poskytnutí podpory. V případě dodatečně získaných finančních prostředků nebo odmítne-li některý z vybraných žadatelů uzavřít s poskytovatelem smlouvu o poskytnutí podpory, může poskytovatel odvolat své předchozí oznámení o nevybrání návrhu projektu učiněné podle odstavce 3 nebo 4 a vyzvat dalšího žadatele podle pořadí vyplývajícího z výsledků výzvy k uzavření smlouvy o poskytnutí podpory.

(1) Žadatel je oprávněn podat námitky proti odmítnutí návrhu projektu nebo proti nevybrání návrhu projektu. Námitky jen proti odůvodnění oznámení o odmítnutí návrhu projektu, odůvodnění oznámení o nevybrání návrhu projektu nebo jen proti odbornému hodnocení jsou nepřípustné.

(2) Námitky je možné podat do 15 dnů ode dne doručení oznámení o odmítnutí návrhu projektu nebo oznámení o nevybrání návrhu projektu žadateli.

(3) V námitkách musí být uvedeno, kdo je podává, proti odmítnutí nebo nevybrání jakého projektu směřují, v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost oznámení o odmítnutí návrhu projektu, oznámení o nevybrání návrhu projektu nebo postupu, který předcházel jeho vydání, a dále čeho se žadatel domáhá.

(4) Postupuje-li poskytovatel podle § 71 odst. 3, nelze podat námitku proti nevybrání na základě oponentního posudku nebo proti celému výsledku hodnocení provedenému na mezinárodní úrovni.

(1) Námitky vyřizuje nadřízený správní orgán poskytovatele.

(2) Poskytovatel může námitkami napadené oznámení o odmítnutí návrhu projektu nebo oznámení o nevybrání návrhu projektu změnit, pokud tím plně vyhoví námitkám a jestliže tím nemůže být způsobena újma žádnému jinému žadateli. V takovém případě poskytovatel doručí žadateli oznámení o vybrání návrhu projektu.

(3) Nadřízený správní orgán poskytovatele zašle sdělení o vyřízení námitek žadateli do 30 dnů a ve zvlášť odůvodněných případech do 60 dnů. Ve sdělení uvede, zda námitkám vyhovuje, zamítá je nebo je odmítá. Součástí sdělení musí být odůvodnění. Vyhoví-li nadřízený správní orgán poskytovatele námitkám, uvede ve sdělení, která opatření k nápravě má poskytovatel provést.

(4) Pokud nadřízený správní orgán poskytovatele neshledá důvody pro vyhovění, námitky sdělením zamítne. Za zamítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se žadatel v námitkách domáhal.

(5) Nadřízený správní orgán odmítne námitky, které

a) nejsou podány oprávněnou osobou,

b) jsou podány opožděně, nebo

c) nesplňují náležitosti podle § 73 odst. 3.

(6) Spor o uzavření veřejnoprávní smlouvy nelze vést ve věci, v níž byl navrhovatel oprávněn podat námitky.

(7) Lhůta pro podání žaloby podle soudního řádu správního počíná běžet ode dne doručení sdělení o námitkách.

(1) Poskytovatel a příjemce jsou povinni uzavřít smlouvu o poskytnutí podpory do 90 dnů

a) ode dne nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu České republiky na příslušný rok, v němž má být zahájeno řešení a poskytování podpory projektu podle jiného právního předpisu, jestliže byl výsledek výzvy k podávání návrhů projektů vyhlášen přede dnem nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu České republiky na příslušný rok,

b) od vyhlášení výsledků výzvy k podávání návrhů projektů, jestliže byl výsledek vyhlášen přede dnem nabytí účinnosti zákona o státním rozpočtu České republiky na příslušný rok, v němž má být zahájeno řešení a poskytování podpory projektu, nebo

c) od projednání žádosti v případě projektů mezinárodní spolupráce, pokud se postupuje podle § 62 odst. 3.

(2) V případě nedodržení lhůty pro uzavření smlouvy o poskytnutí podpory způsobeném žadatelem může poskytovatel vyzvat dalšího žadatele podle pořadí vyplývajícího z výsledků výzvy k uzavření smlouvy o poskytnutí podpory. Lhůta pro uzavření smlouvy s tímto žadatelem se stanovuje na nejvýše 60 dnů ode dne doručení návrhu na uzavření smlouvy o poskytnutí podpory.

(1) Poskytovatel může výzvu k podávání návrhů projektů odvolat, jestliže nastala podstatná změna okolností, za nichž byla výzva k podávání návrhů projektů vyhlášena a kterou nemohl poskytovatel předvídat, ani ji nezpůsobil, nebo pokud pominuly důvody pro plnění předmětu výzvy k podávání návrhů projektů.

(2) Poskytovatel zruší výzvu k podávání návrhů projektů, pokud je vyhlášení výzvy k podávání návrhů projektů nebo její podmínky v rozporu s tímto zákonem, s vládou schváleným programem nebo výsledkem jeho posouzení Evropskou komisí. Při tom poskytovatel postupuje podle § 156 odst. 2 správního řádu.

(3) Za podstatnou změnu okolností uvedenou v odstavci 1 se považuje také takové snížení výše účelových výdajů na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí v rozpočtové kapitole poskytovatele, které neumožňuje financovat nově zahájené projekty s tím, že přednost má podpora již řešených projektů.

(4) Poskytovatel neprodleně zveřejní zrušení výzvy k podávání návrhů projektů stejným způsobem a na stejném místě jako vyhlášení této výzvy k podávání návrhů projektů.

(5) Žadatel může vzít svůj návrh projektu kdykoliv zpět.

(1) Poskytovatel zpřístupní v informačním systému pro administraci při doručení oznámení o odmítnutí návrhu projektu nebo oznámení o nevybrání návrhu projektu žadateli

a) důvody pro odmítnutí nebo nevybrání jeho návrhu projektu a

b) posudky oponentů bez uvedení jejich osobních údajů a protokol o výsledku hodnocení jeho návrhu projektu, které provedl odborný poradní orgán.

(2) Poskytovatel žadateli neposkytne vyjádření členů odborného poradního orgánu učiněná v průběhu jeho jednání.

(3) Poskytovatel zajistí práva žadatele na informace podle odstavce 1 jejich zpřístupněním žadateli prostřednictvím informačního systému pro administraci.

(1) Hodnocení výzkumné organizace provádí podle metodiky hodnocení výzkumných organizací příslušný poskytovatel a Rada pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí.

(2) Výzkumná organizace, která není příjemcem institucionální podpory, je zapsaná v evidenci výzkumných organizací a má v informačním systému výzkumu, vývoje a inovací vloženy výsledky alespoň za posledních 5 let, může požádat poskytovatele institucionální podpory, do jehož působnosti náleží, o zařazení do hodnocení výzkumných organizací.

(3) Vyhoví-li poskytovatel žádosti výzkumné organizace, vyrozumí Radu pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí. Hodnocení této výzkumné organizace se provede podle metodiky hodnocení výzkumných organizací při nejbližším hodnocení výzkumných organizací, následujícím po schválení žádosti o zařazení do hodnocení výzkumných organizací.

Poskytovatel, který poskytuje podporu ne více než 5 příjemcům, provádí veřejnosprávní kontrolu u každého příjemce alespoň jedenkrát za 5 let.

(1) Poskytovatel je povinen provádět hodnocení plnění cílů projektu a využívání podpory a účelnosti vynaložených nákladů projektu. Hodnocení včetně zhodnocení dosažených výsledků a jejich právní ochrany se provádí vždy po ukončení řešení projektu. V případě, že doba, po kterou se poskytuje podpora, je delší než 2 roky, je poskytovatel povinen provést hodnocení rovněž nejméně jedenkrát v průběhu řešení projektu.

(2) Poskytovatel je povinen při závěrečném hodnocení projektů po ukončení jejich řešení zhodnotit dosažení cílů stanovených ve smlouvě o poskytnutí podpory, dosažené výsledky projektu, jejich vztah k cílům projektu a údaje předat do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací.

(3) Hodnocení velkých výzkumných infrastruktur zajišťuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy podle metodiky zpracované na základě zásad hodnocení velkých výzkumných infrastruktur podle § 9 odst. 2 písm. c).

(4) Hodnocení testovacích a experimentálních infrastruktur zajišťuje poskytovatel podle metodiky zpracované na základě zásad hodnocení testovacích a experimentálních infrastruktur podle § 10 odst. 2 písm. c).

(5) Způsob hodnocení sdílených činností a jejich financování je součástí návrhu sdílených činností. Hodnocení provede poskytovatel systémové podpory na sdílené činnosti. Výsledek hodnocení předloží poskytovatel Radě pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí ke stanovisku a vládě pro informaci.

(1) Způsob hodnocení programu a jeho dopadů vychází ze zásad hodnocení programů a je součástí návrhu příslušného programu.

(2) Hodnocení programu a jeho dopadů zajišťuje poskytovatel účelové podpory. Hodnocení dopadů programu připraveného ústředním správním úřadem a realizovaného Technologickou agenturou České republiky zajišťuje ve spolupráci s Technologickou agenturou České republiky ústřední správní úřad, který program připravil.

(3) Výsledek hodnocení programu a jeho dopadů předloží poskytovatel účelové podpory nebo ústřední správní úřad, který program připravil, vládě pro informaci.

(4) Při hodnocení programu zaměřeného na mezinárodní spolupráci postupuje poskytovatel podle odstavce 1, pokud pravidla příslušného mezinárodního programu výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí nestanovují jinak.

(1) Příjemce zveřejňuje informace o provedeném výzkumu, vývoji a inovacích a jejich výsledcích, autorech nebo původcích výsledků a důvěrnosti údajů formou otevřeného přístupu, který musí být dálkový, bezplatný a který umožní koncovému uživateli opakované využití těchto informací.

(2) Výzkumná organizace, jejíž výzkumná činnost je financována z veřejných prostředků a která šíří výsledky svého výzkumu v publikacích základního výzkumu, uloží rozmnoženinu konečné verze vědecké publikace přijaté ke zveřejnění v institucionálních nebo tematických repozitářích, určených k dlouhodobému uchovávání a šíření digitálních objektů a zajišťující uložení, ochranu, integritu, autenticitu a zpřístupnění digitálních objektů.

(3) Poskytovatel podporuje předávání informací o jím financovaném výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí a jejich výsledcích orgánům veřejné správy pro rozhodování a tvorbu strategických dokumentů a veřejnosti za účelem zlepšení dostupnosti znalostí a vzdělávání.

(4) Jestliže by postupem podle odstavců 1 až 3 došlo k zásahu do práva na ochranu soukromí, práva na ochranu obchodního tajemství, bezpečnosti nebo obrany státu, kybernetické bezpečnosti výzkumné organizace nebo jiných oprávněných zájmů poskytovatele nebo příjemce, postupují poskytovatel nebo příjemce v souladu se zásadou tak otevřeného přístupu k výsledkům, jak je jen možné.

(1) Příjemce zajistí správu údajů z výzkumu, kterými jsou dokumenty v elektronické podobě, s výjimkou vědeckých publikací, které jsou shromažďovány nebo vytvářeny v průběhu činností vědeckého výzkumu a jsou používány jako důkazy v procesu výzkumu, nebo které jsou akceptovány výzkumnou obcí jako nezbytné k validaci zjištění a výsledků výzkumu, vytvořených nebo užitých ve výzkumu podpořeném z veřejných prostředků podle tohoto zákona tak, aby byly dohledatelné, přístupné a opakovaně využitelné.

(2) Příjemce bezplatně poskytne třetí osobě údaje z výzkumu, které byly již dříve zveřejněny prostřednictvím institucionálního nebo tematického repozitáře a které nejsou chráněny podle zákonů upravujících ochranu výsledků autorské, vynálezecké nebo obdobné tvůrčí činnosti nebo které jsou chráněny pouze zvláštním právem pořizovatele databáze podle jiného právního předpisu16), jehož je příjemce vykonavatelem. Povinnost podle věty první se vztahuje pouze na údaje z výzkumu vytvořené nebo shromážděné ve výzkumu podporovaném podle tohoto zákona, který byl hrazen z veřejných prostředků.

(3) Příjemce poskytne údaje z výzkumu a informace o nich v otevřeném a strojově čitelném formátu a za takových podmínek, které jsou objektivní, přiměřené, nevýlučné, nediskriminační a neomezují způsob ani účel následného využití poskytovaných údajů z výzkumu.

(4) V případě, že jsou údaje z výzkumu již zveřejněny způsobem umožňujícím bezplatný dálkový přístup, postačuje ke splnění povinnosti podle odstavců 1 a 2 uvedení odkazu, kde jsou tyto údaje z výzkumu již zveřejněny.

(5) Příjemce může odmítnout poskytnutí údajů z výzkumu v případech, kdy by jím došlo k zásahu do práva na ochranu soukromí včetně osobních údajů, práva na ochranu duševního vlastnictví, práva na ochranu obchodního tajemství, bezpečnosti nebo obrany státu, kybernetické bezpečnosti nebo jiných oprávněných zájmů příjemce, zejména zájmu na transferu znalostí.

(6) Příjemce, který není povinen poskytovat informace podle jiného právního předpisu17), může odmítnout poskytnutí údajů z výzkumu v případech, kdy výzkum nebyl financován z veřejných prostředků.

Informační systém výzkumu, vývoje a inovací je informační systém veřejné správy zajišťující získávání, zpracování, poskytování a využívání údajů o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí podporovaných z veřejných prostředků a dalších údajů za podmínek stanovených tímto zákonem.

(1) Správcem a provozovatelem informačního systému výzkumu, vývoje a inovací je Úřad vlády.

(2) Správce, po projednání s poskytovateli, určuje číselníky, datové prvky a koncepční záměr informačního systému výzkumu, vývoje a inovací.

(3) Správce zapíše do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací údaje, které splňují náležitosti stanovené tímto zákonem.

(4) Správce je povinen provést, nejpozději do 90 dnů od počátku kalendářního roku následujícího po zařazení údajů do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, kontrolu souladu mezi údaji různých poskytovatelů včetně kontroly jejich souladu s údaji zapsanými v předcházejících letech.

(5) Při zjištění nesouladu mezi údaji nebo dojde-li ke změně číselníků nebo datových prvků informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, je správce oprávněn požadovat od poskytovatele opravu evidovaných údajů.

(1) Informační systém výzkumu, vývoje a inovací obsahuje údaje o

a) poskytovatelích, příjemcích, partnerech a výši institucionální, účelové a systémové podpory,

b) programech, zejména údaje o poskytovateli, názvu programu, cílech, dopadech a jejich vyhodnocení po ukončení programu, době jeho trvání, schválené výši podpory na uskutečňování programu celkem a v jednotlivých letech trvání, schválení vládou a odkaz na zveřejněné znění programu,

c) připravovaných výzvách k podávání návrhů projektů, a to zejména údaje o předpokládaném předmětu, výši výdajů a termínu jejich vyhlášení,

d) vyhlášených výzvách k podávání návrhů projektů,

e) projektech a aktivitách výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí podporovaných z veřejných prostředků, včetně informací o důvěrnosti údajů,

f) veřejných zakázkách,

g) výsledcích, autorech nebo původcích výsledků, dostupnosti souvisejících údajů z výzkumu a důvěrnosti údajů, včetně výsledků, jichž bylo dosaženo za využití kapacity velké výzkumné infrastruktury nebo testovací a experimentální infrastruktury,

h) hodnocení výzkumných organizací, velkých výzkumných infrastruktur a testovacích a experimentálních infrastruktur a

i) koncových uživatelích systémového projektu v oblasti inovací.

(2) Informační systém výzkumu, vývoje a inovací obsahuje o výzkumných organizacích dále údaje o transferu znalostí, zahrnující údaje o spolupráci při výzkumu, poradenství, poskytování licencí, převodu práv duševního vlastnictví včetně údajů o postoupení majetkových práv nebo výkonu majetkových práv k výsledku výzkumu, vývoje a inovací, založení právnické osoby zřizované za účelem transferu svých výsledků výzkumu, vývoje nebo inovací.

(3) Z údajů o příjemcích, partnerech, řešitelích a dalších osobách podílejících se na řešení projektu, autorech nebo původcích výsledků a koncových uživatelích systémového projektu v oblasti inovací obsahuje informační systém výzkumu, vývoje a inovací

a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné příjmení, datum narození, místo narození, státní občanství, pohlaví, identifikační kód stanovený správcem informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, vědecký identifikátor, jedná-li se o fyzickou osobu,

b) obchodní firmu, adresu sídla a identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, jedná-li se o právnickou osobu.

(4) Vláda stanoví nařízením podrobnosti údajů o obsahu informačního systému výzkumu, vývoje a inovací.

(1) Údaje o poskytovateli, příjemci a výši institucionální podpory a systémové podpory předá poskytovatel do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací do 50 dnů ode dne, kdy se rozhodnutí o poskytnutí institucionální nebo systémové podpory stalo vykonatelným.

(2) Poskytovatel předá do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací

a) údaje o programu ve lhůtě nejméně 5 pracovních dnů před zveřejněním prvního předběžného oznámení o vyhlášení výzvy k podávání návrhů projektů,

b) údaje o vyhlašované výzvě k podávání návrhů projektů ve lhůtě nejméně 5 pracovních dnů před vyhlášením této výzvy k podávání návrhů projektů.

(3) Poskytovatel předá do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací údaje o vyhodnocení výzvy k podávání návrhů projektů ve lhůtě do 50 dnů ode dne jejího ukončení.

(4) Poskytovatel předá do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací

a) údaje podle § 86 odst. 1 písm. e) a f) do 60 dnů

1. od počátku kalendářního roku u projektů nebo aktivitách výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí zahájených v minulých letech a řešených v tomto roce, nebo

2. ode dne nabytí účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory nebo vykonatelnosti rozhodnutí o poskytnutí podpory u nově zahajovaných projektů nebo aktivit výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí, nebo

3. ode dne schválení programu vládou nebo ode dne rozhodnutí Evropské komise o slučitelnosti s pravidly veřejné podpory, podléhá-li program takové posuzovací povinnosti,

b) údaje podle § 86 odst. 1 písm. g) nejpozději do 150 dnů od počátku roku,

c) údaje podle § 86 odst. 1 písm. h) do 60 dnů ode dne provedení hodnocení.

(5) Pokud dojde v průběhu kalendářního roku ke změně údajů předaných podle odstavce 4, poskytovatel předá nové údaje nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy změna nastala nebo byla poskytovateli oznámena.

(6) Údaje jsou předávány do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací prostřednictvím rozhraní stanoveného správcem.

(1) Příjemce je povinen předat poskytovateli údaje o aktivitách výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí a o jejich výsledcích, dosažených s institucionální, systémovou nebo účelovou podporou, o aktivitách podporovaných ze zahraničních zdrojů a svých dalších výsledcích dosažených v uplynulých 5 letech. Způsob a termíny předání údajů stanoví poskytovatel.

(2) Výzkumná organizace, která požádala o zařazení do hodnocení výzkumných organizací podle § 78 odst. 2, postupuje při předání výsledků poskytovateli podle odstavce 1.

(1) Z informačního systému výzkumu, vývoje a inovací se zveřejňují údaje, které nejsou chráněny podle jiných právních předpisů.

(2) Z informačního systému výzkumu, vývoje a inovací se poskytují příjemci všechny údaje, které do něj předal.

V případě účelové podpory podle § 8 obsahuje informační systém výzkumu, vývoje a inovací pouze údaje o poskytovateli a celkové výši účelové podpory a nevztahuje se na ně povinnost podle § 89.

(1) Poskytovatelé jsou povinni zajistit poskytování digitálních služeb v oblasti poskytování účelové podpory prostřednictvím vlastních informačních systémů pro administraci anebo prostřednictvím informačního systému pro administraci, u něhož funkci správce vykonává jiný poskytovatel nebo jiný ústřední správní úřad.

(2) Správci informačních systémů pro administraci jsou jednotliví poskytovatelé účelové podpory nebo jiné ústřední správní úřady.

(3) Prostřednictvím informačních systémů pro administraci lze prokázat totožnost uživatele služby s využitím elektronické identifikace, autorizaci digitálního úkonu uživatelem služby a zpětné prokázání projevu vůle uživatele služby učinit digitální úkon.

(4) Informační systémy pro administraci se nepoužijí pro operační programy ve výzkumu, vývoji a inovacích, pro veřejné zakázky a pro postup podle § 8.

(1) Poskytovatel prostřednictvím informačního systému pro administraci zajistí zveřejnění výzev a příjem návrhů projektů a dalších právních jednání žadatelů a příjemců souvisejících s poskytováním účelové podpory v elektronické podobě, včetně jejich zpracování zahrnujícího digitální kompresi a uchovávání dat a pořízení záznamů o provedených úkonech, jež jsou součástí programového vybavení informačních systémů pro administraci.

(2) Návrh projektu s výjimkou návrhu projektu mezinárodní spolupráce podle § 56 odst. 1 písm. a) bodu 3, informace o realizaci projektu, jiná podání a námitky se podávají a vyřizují prostřednictvím informačního systému pro administraci, určeného příslušným poskytovatelem.

(3) Informace o změnách údajů předaných poskytovateli se podávají prostřednictvím informačního systému pro administraci. To neplatí pro změny údajů, které podle zákona o právu na digitální službu poskytovatel nevyžaduje.

(4) Předání informací poskytovateli má účinky doručení. Doručením prostřednictvím informačního systému pro administraci je v takovém případě okamžik přijetí datové zprávy na elektronickou adresu adresáta datové zprávy v informačním systému pro administraci. Při zpřístupnění informací žadateli nebo příjemci je datová zpráva doručena okamžikem, kdy se žadatel nebo příjemce do informačního systému pro administraci přihlásí. Nepřihlásí-li se žadatel nebo příjemce do informačního systému pro administraci ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla informace zpřístupněna, považuje se datová zpráva za doručenou posledním dnem této lhůty. O doručení prostřednictvím informačního systému pro administraci musí být v informačním systému pro administraci pořízen záznam o elektronickém úkonu.

(5) Na komunikaci mezi poskytovatelem a žadatelem a příjemcem při sjednávání smluv o poskytnutí podpory se § 5 a 6 zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce neuplatní. Úkon učiněný prostřednictvím informačního systému pro administraci se považuje za podepsaný.

(1) Osoba provádějící výzkum se dopustí přestupku tím, že

a) přijme výzkumného pracovníka ze třetího státu v rozporu s § 37 odst. 1, nebo

b) nesplní oznamovací povinnost podle § 40 odst. 4.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do

a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a),

b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b).

(3) Přestupky podle tohoto zákona projednává a pokuty vybírá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

(1) Pokud se poskytovatel na základě kontrolního zjištění nebo zjištění z provedeného auditu domnívá, že příjemce v přímé souvislosti s ní porušil povinnost stanovenou právním předpisem, nebo porušil jinou podmínku, za které byla podpora poskytnuta, postupuje podle § 14f rozpočtových pravidel.

(2) Při uvedení nepravdivých údajů v žádosti o podporu nebo při předložení nepravdivého čestného prohlášení příjemcem, které měly vliv na neoprávněné poskytnutí podpory, poskytovatel rozhodne, že příjemce nesmí žádat o poskytnutí účelové, institucionální nebo systémové podpory po dobu až 3 let ode dne právní moci rozhodnutí o uložení zákazu žádat o podporu. V rozhodnutí o uložení zákazu žádat o podporu poskytovatel vždy uvede dobu trvání zákazu a oblasti podpory, na které se zákaz žádat o podporu vztahuje. Po nabytí právní moci rozhodnutí o uložení zákazu zaeviduje bezodkladně poskytovatel, který rozhodnutí vydal, do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací údaj o tom, že u dané osoby byl uplatněn zákaz žádat o podporu.

(3) Po nabytí právní moci rozhodnutí o uložení zákazu podle odstavce 2 je osoba, které byl zákaz uložen, nezpůsobilá obdržet podporu od jakéhokoli poskytovatele, který poskytuje podporu v rámci oblasti podpory uvedené v rozhodnutí o uložení zákazu. Uložení zákazu podle odstavce 2 nebrání příjemci čerpat podporu, o jejímž poskytnutí bylo rozhodnuto před právní mocí rozhodnutí o uložení zákazu žádat o podporu.

(1) Není-li dále stanoveno jinak, řídí se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zákonem č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Pokud došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona k zahájení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, k vyhlášení zadávacího řízení veřejných zakázek, k vyhlášení výzvy k předložení žádostí o udělení podpory, k zahájení řízení o poskytnutí podpory v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, k zahájení řízení o zápis do seznamu výzkumných organizací, dokončí se takové veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích, zadávání, výzvy k předložení žádosti o udělení podpory, řízení o poskytnutí podpory v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a řízení o zápis do seznamu výzkumných organizací podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Právní poměry vzniklé postupem podle věty první se řídí dosavadními právními předpisy.

(3) Grantová agentura České republiky je oprávněna v roce 2027 vyhlásit veřejnou soutěž ve výzkumu, vývoji a inovacích podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to v souladu s příslušnou skupinou grantových projektů schválenou podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Grantová agentura České republiky je povinna předložit návrhy programů výzkumu, vývoje, inovací a transferu znalostí vládě podle tohoto zákona nejpozději ve lhůtě podle § 59 odst. 1 tak, aby programy mohly být schváleny vládou před předložením návrhu výdajů podle § 42 na rok 2028.

(4) Při přípravě návrhu výdajů státního rozpočtu na rok 2027 a při přípravě návrhu programu, který má být zahájen v roce 2027, se postupuje podle § 42, 43, 59 a 60.

(5) Pokud došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona k zahájení řízení o schválení výzkumné organizace pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, dokončí se takové řízení podle zákona č. 341/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(6) Poskytovatel institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za poskytovatele institucionální podpory podle tohoto zákona v případech, kdy o jejím poskytnutí rozhodl v souladu s § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(7) Poskytovatel institucionální podpory vydá rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory až pro první kalendářní rok následující po posledním kalendářním roce, pro který byla příslušnému příjemci poskytnuta podpora poskytovatelem institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(8) Výzkumní pracovníci, kteří ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vykonávají závislou práci v základním pracovněprávním vztahu k výzkumné organizaci, která je příjemcem institucionální podpory, jsou povinni oznamovací povinnost podle § 54 odst. 5 splnit nejpozději do 4 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(9) Podle zvláštních postupů stanovených vládou podle § 40 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze tam, kde je to z povahy věci možné, přiměřeně postupovat do schválení zvláštních postupů podle § 8 tohoto zákona.

(1) Informační systém výzkumu, vývoje a inovací podle § 30 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za informační systém výzkumu, vývoje a inovací podle tohoto zákona.

(2) Při předávání údajů vztahujících se k podpoře poskytnuté podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací, jejich zařazování a poskytování se postupuje podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Seznam výzkumných organizací podle § 33a zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za evidenci výzkumných organizací podle tohoto zákona.

(4) Seznam výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků podle § 30b zákona č. 341/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za evidence osob provádějících výzkum oprávněných k přijímání výzkumných pracovníků ze třetích států podle tohoto zákona.

(5) Ukládá-li tento zákon poskytovateli uveřejnit údaje prostřednictvím informačního systému pro administraci, je poskytovatel povinen do dne nabytí účinnosti § 91 a 92 zajistit uveřejnění takových údajů jiným vhodným způsobem umožňujícím dálkový přístup. Přede dnem nabytí účinnosti § 91 a 92 je poskytovatel povinen ověřit způsobilost žadatele podle § 48 odst. 1 písm. a), d) až h) v informačních systémech veřejné správy, které jsou mu přístupné.

(6) Rada pro výzkum, vývoj a inovace podle § 35 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za Radu pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí podle tohoto zákona. Členství a funkční období členů Rady pro výzkum, vývoj a inovace podle § 35 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za členství a funkční období členů Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí podle tohoto zákona. Předseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace podle § 35 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za předsedu Rady pro výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí podle tohoto zákona.

(1) Grantová agentura České republiky podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je Grantovou agenturou České republiky podle tohoto zákona. Technologická agentura České republiky podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je Technologickou agenturou České republiky podle tohoto zákona.

(2) Členství a funkční období členů předsednictva Grantové agentury České republiky podle § 36 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za členství a funkční období členů předsednictva Grantové agentury České republiky podle tohoto zákona. Předseda Grantové agentury České republiky podle § 36 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za předsedu Grantové agentury České republiky podle tohoto zákona.

(3) Členství a funkční období členů vědecké rady Grantové agentury České republiky podle § 36 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za členství a funkční období členů vědecké rady Grantové agentury České republiky podle tohoto zákona. Členství a funkční období členů kontrolní rady Grantové agentury České republiky podle § 36 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za členství a funkční období členů kontrolní rady Grantové agentury České republiky podle tohoto zákona.

(4) Členství a funkční období členů předsednictva Technologické agentury České republiky podle § 36a zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za členství a funkční období členů předsednictva Technologické agentury České republiky podle tohoto zákona. Předseda Technologické agentury České republiky podle § 36a zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za předsedu Technologické agentury České republiky podle tohoto zákona.

(5) Členství a funkční období členů výzkumné rady Technologické agentury České republiky podle § 36a zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za členství a funkční období členů výzkumné rady Technologické agentury České republiky podle tohoto zákona. Členství a funkční období členů kontrolní rady Technologické agentury České republiky podle § 36a zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za členství a funkční období členů kontrolní rady Technologické agentury České republiky podle tohoto zákona.

(1) Návrh první systemizace služebních a pracovních míst Grantové agentury České republiky předseda Grantové agentury České republiky po projednání s Ministerstvem financí předloží Ministerstvu vnitra do 1 měsíce ode dne vyhlášení tohoto zákona, ne však dříve, než je termín stanovený podle § 17 odst. 2 zákona o státní službě pro předložení návrhů systemizace pro rok 2027 jednotlivými služebními orgány.

(2) Pokud návrh systemizace podle odstavce 1 nebude schválen před 1. lednem 2027, bude v období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne nabytí účinnosti systemizace podle odstavce 1 systemizace tvořena pracovními místy a organizační struktura tvořena organizační strukturou Grantové agentury České republiky podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zaměstnanců České republiky zařazených ke dni bezprostředně předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona k výkonu práce v Grantové agentuře České republiky přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Grantovou agenturu České republiky podle tohoto zákona.

(4) Dosavadního zaměstnance Grantové agentury České republiky předseda Grantové agentury České republiky ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zařadí na odpovídající služební nebo pracovní místo podle schválené systemizace podle odstavce 1 a na ni navazující organizační struktury; doba, na niž bylo sjednáno trvání pracovního poměru tohoto zaměstnance s Grantovou agenturou České republiky, tím není dotčena. Zaměstnanec zařazený na služební místo je oprávněn vykonávat činnosti, které zahrnuje státní služba, a přísluší mu plat podle zákona o státní službě.

(5) Dosavadní zaměstnanec, který je podle odstavce 4 zařazen na služební místo, které je služebním místem představeného, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za státního zaměstnance ve služebním poměru na dobu neurčitou a představeného. Službu na služebním místě představeného může vykonávat nejdéle do doby, než bude toto služební místo obsazeno na základě výsledku výběrového řízení podle zákona o státní službě vyhlášeného nejpozději 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jedná-li se o ředitele sekce, nebo nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jedná-li se o ředitele odboru nebo vedoucího oddělení. Do doby trvání služebního poměru tohoto státního zaměstnance se započítává doba trvání pracovního poměru v Grantové agentuře České republiky, který vzniku služebního poměru bezprostředně předcházel. U tohoto státního zaměstnance platí, že vznikem služebního poměru úspěšně vykonal obecnou část úřednické zkoušky a zvláštní část úřednické zkoušky pro obor služby, k jehož výkonu byl na služební místo zařazen; předseda Grantové agentury České republiky mu o tom vydá osvědčení. Představený podle věty první složí do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona služební slib před předsedou Grantové agentury České republiky; nesloží-li služební slib ve lhůtě, odmítne-li jej složit nebo jej složí s výhradou, služební poměr mu zanikne.

(6) Dosavadní zaměstnanec, který byl u Grantové agentury České republiky v pracovním poměru na dobu neurčitou a je podle odstavce 4 zařazen na služební místo, má nárok být přijat do služebního poměru na dobu neurčitou, jestliže

a) splňuje předpoklady pro přijetí do služebního poměru a

b) požádá předsedu Grantové agentury České republiky o přijetí do služebního poměru písemně nejpozději do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo jestliže nekoná práci z důvodu překážky v práci na straně zaměstnance podle zákoníku práce, do 2 měsíců ode dne odpadnutí této překážky.

(7) Vznik služebního poměru podle odstavce 5 se řídí § 23 a 30 až 32 zákona o státní službě.

(8) Dosavadnímu zaměstnanci, který je přijat do služebního poměru podle odstavce 6, zaniká přijetím do služebního poměru jeho pracovní poměr. Do doby trvání služebního poměru tohoto státního zaměstnance se započítává doba trvání pracovního poměru v Grantové agentuře České republiky, který vzniku služebního poměru bezprostředně předcházel.

(9) U zaměstnance, který byl přijat do služebního poměru podle odstavce 6, platí, že vznikem služebního poměru úspěšně vykonal obecnou část úřednické zkoušky a zvláštní část úřednické zkoušky pro obor služby, k jehož výkonu byl na služební místo zařazen; předseda Grantové agentury České republiky mu o tom vydá osvědčení.

(10) Nepožádá-li dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 6 o přijetí do služebního poměru, zaniká jeho pracovní poměr na dobu neurčitou uplynutím 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; to nevylučuje skončení pracovního poměru před tímto dnem podle pracovněprávních předpisů. Do doby zániku nebo skončení pracovního poměru smí na služebním místě vykonávat činnosti podle § 5 zákona o státní službě.

(11) Odstavec 10 se použije obdobně i v případě, že dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 6 požádal o přijetí do služebního poměru, ale nebyl do něj přijat proto, že nesplňuje předpoklady pro přijetí do služebního poměru; v tomto případě mu přísluší odstupné podle pracovněprávních předpisů.

(12) Vznikl-li podle odstavce 5 nebo 6 služební poměr osobě, která přede dnem jeho vzniku dovršila věk 70 let, skončí uplynutím kalendářního roku, v němž tento služební poměr vznikl.

(13) Pro přechod dosavadních zaměstnanců Grantové agentury České republiky do služebního poměru podle zákona o státní službě se použijí § 197 a 198 zákona o státní službě.

(1) Návrh první systemizace služebních a pracovních míst Technologické agentury České republiky předseda Technologické agentury České republiky po projednání s Ministerstvem financí předloží Ministerstvu vnitra do 1 měsíce ode dne vyhlášení tohoto zákona, ne však dříve, než je termín stanovený podle § 17 odst. 2 zákona o státní službě pro předložení návrhů systemizace pro rok 2027 jednotlivými služebními orgány.

(2) Pokud návrh systemizace podle odstavce 1 nebude schválen před 1. lednem 2027, bude v období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne nabytí účinnosti systemizace podle odstavce 1 systemizace tvořena pracovními místy a organizační struktura tvořena organizační strukturou Technologické agentury České republiky podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zaměstnanců České republiky zařazených ke dni bezprostředně předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona k výkonu práce v Technologické agentuře České republiky přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Technologickou agenturu České republiky podle tohoto zákona.

(4) Dosavadního zaměstnance Technologické agentury České republiky předseda Technologické agentury České republiky ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zařadí na odpovídající služební nebo pracovní místo podle schválené systemizace podle odstavce 1 a na ni navazující organizační struktury; doba, na niž bylo sjednáno trvání pracovního poměru tohoto zaměstnance s Technologickou agenturou České republiky, tím není dotčena. Zaměstnanec zařazený na služební místo je oprávněn vykonávat činnosti, které zahrnuje státní služba, a přísluší mu plat podle zákona o státní službě.

(5) Dosavadní zaměstnanec, který je podle odstavce 4 zařazen na služební místo, které je služebním místem představeného, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za státního zaměstnance ve služebním poměru na dobu neurčitou a představeného. Službu na služebním místě představeného může vykonávat nejdéle do doby, než bude toto služební místo obsazeno na základě výsledku výběrového řízení podle zákona o státní službě vyhlášeného nejpozději 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jedná-li se o ředitele sekce, nebo nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jedná-li se o ředitele odboru nebo vedoucího oddělení. Do doby trvání služebního poměru tohoto státního zaměstnance se započítává doba trvání pracovního poměru v Technologické agentuře České republiky, který vzniku služebního poměru bezprostředně předcházel. U tohoto státního zaměstnance platí, že vznikem služebního poměru úspěšně vykonal obecnou část úřednické zkoušky a zvláštní část úřednické zkoušky pro obor služby, k jehož výkonu byl na služební místo zařazen; předseda Technologické agentury České republiky mu o tom vydá osvědčení. Představený podle věty první složí do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona služební slib před předsedou Technologické agentury České republiky; nesloží-li služební slib ve lhůtě, odmítne-li jej složit nebo jej složí s výhradou, služební poměr mu zanikne.

(6) Dosavadní zaměstnanec, který byl u Technologické agentury České republiky v pracovním poměru na dobu neurčitou a je podle odstavce 4 zařazen na služební místo, má nárok být přijat do služebního poměru na dobu neurčitou, jestliže

a) splňuje předpoklady pro přijetí do služebního poměru a

b) požádá předsedu Technologické agentury České republiky o přijetí do služebního poměru písemně nejpozději do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo jestliže nekoná práci z důvodu překážky v práci na straně zaměstnance podle zákoníku práce, do 2 měsíců ode dne odpadnutí této překážky.

(7) Vznik služebního poměru podle odstavce 5 se řídí § 23 a 30 až 32 zákona o státní službě.

(8) Dosavadnímu zaměstnanci, který je přijat do služebního poměru podle odstavce 6, zaniká přijetím do služebního poměru jeho pracovní poměr. Do doby trvání služebního poměru tohoto státního zaměstnance se započítává doba trvání pracovního poměru v Technologické agentuře České republiky, který vzniku služebního poměru bezprostředně předcházel.

(9) U zaměstnance, který byl přijat do služebního poměru podle odstavce 6, platí, že vznikem služebního poměru úspěšně vykonal obecnou část úřednické zkoušky a zvláštní část úřednické zkoušky pro obor služby, k jehož výkonu byl na služební místo zařazen; předseda Technologické agentury České republiky mu o tom vydá osvědčení.

(10) Nepožádá-li dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 6 o přijetí do služebního poměru, zaniká jeho pracovní poměr na dobu neurčitou uplynutím 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; to nevylučuje skončení pracovního poměru před tímto dnem podle pracovněprávních předpisů. Do doby zániku nebo skončení pracovního poměru smí na služebním místě vykonávat činnosti podle § 5 zákona o státní službě.

(11) Odstavec 10 se použije obdobně i v případě, že dosavadní zaměstnanec uvedený v odstavci 6 požádal o přijetí do služebního poměru, ale nebyl do něj přijat proto, že nesplňuje předpoklady pro přijetí do služebního poměru; v tomto případě mu přísluší odstupné podle pracovněprávních předpisů.

(12) Vznikl-li podle odstavce 5 nebo 6 služební poměr osobě, která přede dnem jeho vzniku dovršila věk 70 let, skončí uplynutím kalendářního roku, v němž tento služební poměr vznikl.

(13) Pro přechod dosavadních zaměstnanců Technologické agentury České republiky do služebního poměru podle zákona o státní službě se použijí § 197 a 198 zákona o státní službě.

(1) Územní samosprávné celky a příjemci, kterým územní samosprávné celky poskytují podporu na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí, postupují obdobně podle § 6 a 7, 82 až 88, 91 a 95.

(2) Územní samosprávné celky, žadatelé, příjemci a partneři postupují při poskytování podpory z prostředků územního samosprávného celku na výzkum, vývoj, inovace a transfer znalostí přiměřeně podle § 4, 5, 11 a 45 až 81. Ustanovení o schválení koncepce poskytovatele a programu vládou se nepoužijí.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2027, s výjimkou ustanovení

a) § 95 odst. 4, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026,

b) § 97 odst. 2 věty druhé, § 97 odst. 4 věty druhé, § 98 odst. 1 a § 99 odst. 1, která nabývají účinnosti dnem 1. září 2026, a

c) § 50 odst. 1 věty první, § 67 odst. 2 věty první, § 72 odst. 3 věty třetí, § 72 odst. 4 věty třetí, § 91 a 92, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2028.

Zrušují se:

1. Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje).

2. Část pátá zákona č. 41/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných zakázkách.

3. Část druhá zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje.

4. Část osmá zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích.

5. Část druhá zákona č. 342/2005 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o veřejných výzkumných institucích.

6. Část padesátá první zákona č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

7. Část pátá zákona č. 81/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

8. Část pátá zákona č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů.

9. Zákon č. 171/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů.

10. Část osmdesátá zákona č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím.

11. Část první zákona č. 110/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

12. Část dvacátá čtvrtá zákona č. 420/2011 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.

13. Zákon č. 469/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů.

14. Zákon č. 49/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů.

15. Část pátá zákona č. 135/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zadávání veřejných zakázek.

16. Zákon č. 194/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů.

17. Část třicátá pátá zákona č. 298/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

18. Zákon č. 146/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů.

19. Část třetí zákona č. 367/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

20. Část třicátá devátá zákona č. 277/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.

21. Zákon č. 50/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů.

22. Část čtvrtá zákona č. 484/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

23. Část třetí zákona č. 241/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů.

24. Nařízení vlády č. 397/2009 Sb., o informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

25. Nařízení vlády č. 71/2013 Sb., o podmínkách pro ocenění výsledků výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

26. Nařízení vlády č. 66/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 71/2013 Sb., o podmínkách pro ocenění výsledků výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

27. Nařízení vlády č. 160/2017 Sb., o sbírce listin seznamu výzkumných organizací a způsobu vykazování příjmů z transferu znalostí.

28. Nařízení vlády č. 493/2020 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 71/2013 Sb., o podmínkách pro ocenění výsledků výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, ve znění nařízení vlády č. 66/2016 Sb.

29. Nařízení vlády č. 350/2023 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 71/2013 Sb., o podmínkách pro ocenění výsledků výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, ve znění pozdějších předpisů.

Pekarová Adamová v. r.

Pavel v. r.

Fiala v. r.

1) Čl. 107 až 109 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, v platném znění.

Nařízení Komise (EU) 2022/2472 ze dne 14. prosince 2022, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem, v platném znění.

Nařízení Komise (EU) 2022/2473 ze dne 14. prosince 2022, kterým se určité kategorie podpory pro podniky působící v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh prohlašují za slučitelné s vnitřním trhem podle článků 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, v platném znění.

Nařízení Komise (EU) č. 1408/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví zemědělství, v platném znění.

Nařízení Komise (EU) č. 717/2014 ze dne 27. června 2014 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví rybolovu a akvakultury, v platném znění.

Nařízení Komise (EU) 2023/2831 ze dne 13. prosince 2023 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis.

Nařízení Komise (EU) 2023/2832 ze dne 13. prosince 2023 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu, v platném znění.

2) Čl. 2 bod 84 nařízení Komise (EU) č. 651/2014, v platném znění.

3) Čl. 2 bod 85 nařízení Komise (EU) č. 651/2014, v platném znění.

4) Čl. 2 bod 86 nařízení Komise (EU) č. 651/2014, v platném znění.

5) Čl. 2 bod 83 nařízení Komise (EU) č. 651/2014, v platném znění.

Čl. 2 bod 50 nařízení Komise (EU) 2022/2472, v platném znění.

6) Čl. 2 bod 91 nařízení Komise (EU) č. 651/2014, v platném znění.

7) Čl. 2 bod 98a nařízení Komise (EU) č. 651/2014, v platném znění.

8) Příloha I čl. I nařízení Komise (EU) č. 651/2014, v platném znění.

9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair (přepracované znění).

10) Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty.

11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/66/EU ze dne 15. května 2014 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí na základě převedení v rámci společnosti.

12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1883 ze dne 20. října 2021 o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci a o zrušení směrnice Rady 2009/50/ES.

13) Čl. 2 bod 18 nařízení Komise (EU) č. 651/2014, v platném znění.

14) § 7 odst. 1 zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů.

15) § 21 odst. 1 písm. b) a § 42 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 137/2016 Sb.

16) § 88 až 94 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

17) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.