Zákon o cestovních dokladech

(1) Držitel je povinen s přihlédnutím ke všem okolnostem a poměrům chránit cestovní doklad před ztrátou, odcizením, poškozením nebo zneužitím. Držitel je povinen bez zbytečného odkladu odevzdat neplatný cestovní doklad nebo cestovní doklad, který je zaplněn záznamy, kterémukoliv orgánu příslušnému k jeho vydání, zastupitelskému úřadu nebo na vyžádání orgánům policie. Odevzdat neplatný cestovní doklad nebo cestovní doklad, který je zaplněn záznamy, je možné rovněž u ministerstva, ale pouze v případě, že občan současně požádá o vydání cestovního pasu podle § 5 odst. 3 písm. a) a b). Tyto orgány vystaví držiteli potvrzení o odevzdání cestovního dokladu.

(2) Držitel je povinen ohlásit neprodleně ztrátu, odcizení, zničení cestovního dokladu anebo jeho nález kterémukoliv orgánu příslušnému k jeho vydání, popřípadě kterémukoliv obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, matričnímu úřadu nebo nejbližšímu útvaru policie. Ministerstvu může občan ohlásit ztrátu nebo odcizení, pouze pokud si současně požádá o vydání cestovního pasu podle § 5 odst. 3 písm. a) a b). Tyto orgány mu vystaví potvrzení o ztrátě, odcizení nebo zničení cestovního dokladu. Matriční úřad nebo policie současně oznámí tuto skutečnost včetně jména, popřípadě jmen, příjmení, data a místa narození držitele obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který cestovní doklad vydal. Pokud cestovní doklad vydalo ministerstvo, oznamují tyto orgány tuto skutečnost včetně jména, popřípadě jmen, příjmení, data a místa narození držitele obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k projednání přestupků podle § 34a odst. 3 věty první až třetí.

(3) Držitel je v zahraničí povinen ohlásit neprodleně ztrátu, odcizení, zničení cestovního dokladu nebo jeho nález nejbližšímu zastupitelskému úřadu, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva. Zastupitelský úřad vystaví držiteli potvrzení o ztrátě, odcizení nebo zničení cestovního dokladu.

(4) Kterýkoliv orgán příslušný k vydání cestovního dokladu, zastupitelský úřad nebo policie může zadržet neplatný cestovní doklad držiteli, který nesplnil povinnost jej odevzdat, nebo o kterém lze mít důvodně za to, že se stane neplatným na základě rozhodnutí podle § 28 odst. 2 nebo 4. Orgán, který cestovní doklad zadržel, je povinen vydat občanovi potvrzení o zadržení cestovního dokladu. Policie současně bezodkladně zašle cestovní doklad orgánu, který cestovní doklad vydal, s uvedením důvodu jeho zadržení. Pokud je zadržen cestovní doklad vydaný ministerstvem, policie ho bezodkladně zašle obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k projednání přestupků podle § 34a odst. 3 věty první až třetí s odůvodněním jeho zadržení.

Držitel cestovního dokladu je oprávněn u kteréhokoliv orgánu příslušného k vydání tohoto cestovního dokladu, s výjimkou ministerstva nebo u zastupitelského úřadu, s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem, požádat o ověření funkčnosti nosiče dat a správnosti v něm zpracovaných biometrických údajů. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajů, zpracovaných v cestovním dokladu, má občan právo na vydání nového cestovního dokladu; vydání nového cestovního dokladu v tomto případě podléhá správnímu poplatku pouze tehdy, pokud nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji byla způsobena okolnostmi, o nichž občan prokazatelně věděl, že mohou způsobit poškození nebo nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji.

(1) Kdo získá cestovní doklad jiného občana, je povinen jej neprodleně odevzdat kterémukoliv orgánu příslušnému k jeho vydání, s výjimkou ministerstva, popřípadě matričnímu úřadu, nejbližšímu útvaru policie nebo zastupitelskému úřadu. Tuto povinnost má i ten, kdo má nebo získá cestovní doklad osoby, která zemřela nebo byla prohlášena za mrtvého, popřípadě ten, kdo ohlásil ztrátu nebo odcizení cestovního dokladu, jestliže dosavadní cestovní doklad nalezne nebo jej získá zpět jinou cestou.

(2) Orgány uvedené v odstavci 1 mohou zadržet cizí cestovní doklad tomu, kdo nesplnil povinnost jej neprodleně odevzdat. Orgán, který cestovní doklad zadržel, je povinen vydat osobě potvrzení o zadržení cestovního dokladu. Policie současně bezodkladně zašle cestovní doklad orgánu příslušnému k jeho vydání s uvedením důvodu jeho zadržení. Pokud je zadržen cestovní doklad vydaný ministerstvem, orgán, který jej zadržel, jej bezodkladně zašle obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k projednání přestupků podle § 34a odst. 3 věty první až třetí s odůvodněním jeho zadržení.

(3) Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu vrátí držiteli zadržený cestovní doklad do 15 dnů poté, co jej obdržel, pokud cestovní doklad nepozbyl platnosti. Bylo-li rozhodnuto o uložení omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí podle zvláštního právního předpisu14), orgán příslušný k vydání cestovního dokladu jej bezodkladně zašle orgánu činnému v trestním řízení příslušnému k jeho odnětí.

(1) Orgán příslušný k projednávání přestupků na úseku cestovních dokladů (§ 34a odst. 3) a policie provádějící kontrolu cestovních dokladů při překračování hranice může zadržet cestovní doklad občanovi, který je podezřelý ze spáchání přestupku na úseku cestovních dokladů. Orgán příslušný k projednávání přestupků nebo policie je povinna vydat občanovi potvrzení o zadržení jeho cestovního dokladu. Policie bezodkladně zašle cestovní doklad obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který cestovní doklad vydal, s uvedením důvodu jeho zadržení. Pokud je zadržen cestovní doklad vydaný ministerstvem, policie jej bezodkladně zašle obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k projednání přestupků podle § 34a odst. 3 věty první až třetí s odůvodněním jeho zadržení.

(2) Orgán příslušný k vydání cestovního dokladu vrátí držiteli zadržený cestovní doklad do 15 dnů po jeho zadržení, pokud cestovní doklad nepozbyl platnosti. Bylo-li rozhodnuto o uložení omezení spočívajícího v zákazu vycestování do zahraničí podle zvláštního právního předpisu14), orgán příslušný k vydání cestovního dokladu jej bezodkladně zašle orgánu činnému v trestním řízení příslušnému k jeho odnětí.

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) poruší povinnost chránit cestovní doklad před ztrátou, odcizením, poškozením, zničením nebo zneužitím,

b) neoprávněně provede zápis, změnu nebo opravu v cestovním dokladu,

c) při opuštění území České republiky neoprávněně překročí státní hranice bez platného cestovního dokladu,

d) neprodleně neohlásí poškození, zničení, ztrátu, odcizení nebo zneužití cestovního dokladu,

e) neodevzdá neplatný cestovní doklad nebo cestovní doklad, který je zaplněn záznamy,

f) neodevzdá cestovní doklad v případě ohlášení jeho ztráty nebo odcizení, pokud jej poté nalezne nebo získá zpět jiným způsobem,

g) úmyslně zničí, poškodí, odcizí nebo zneužije cestovní doklad,

h) požaduje nebo přijme cestovní doklad jako zástavu nebo odebere cestovní doklad při vstupu do objektu nebo na pozemek,

i) pořídí kopii cestovního dokladu a neprokáže souhlas občana podle § 2 odst. 3, nebo

j) neoprávněně zpracovává údaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až i) lze uložit pokutu do 10 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. j) pokutu do 1 000 000 Kč.

(3) Správním orgánem příslušným k řízení o přestupcích podle odstavce 1 písm. a) až i) je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu je občan hlášen k trvalému pobytu. Není-li občan v České republice k trvalému pobytu hlášen, projedná přestupek úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa jeho posledního trvalého pobytu v České republice. Pokud občan trvalý pobyt v České republice neměl nebo pokud jej nelze zjistit, projedná přestupek Magistrát města Brna. K projednání přestupků podle odstavce 1 písm. a), b) a e) až g) příkazem na místě je příslušný také obecní úřad obce s rozšířenou působností, ministerstvo a zastupitelský úřad, pokud u nich občan podal žádost o vydání cestovního dokladu. Obecní úřad obce s rozšířenou působností, ministerstvo nebo zastupitelský úřad, který projednal přestupek podle věty první příkazem na místě, oznámí tuto skutečnost elektronicky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle vět první až třetí.

(4) Správním orgánem příslušným k řízení o přestupcích podle odstavce 1 písm. j) je Úřad pro ochranu osobních údajů.

(5) Přestupky podle odstavce 1 písm. c) může projednat v příkazním řízení policie provádějící kontrolu cestovních dokladů podle § 3 odst. 3.

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neoprávněně zpracovává údaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.

Přestupky podle § 34b odst. 1 projednává Úřad pro ochranu osobních údajů.

(1) Zaměstnanci ministerstva, Ministerstva zahraničních věcí, krajů, obcí s rozšířenou působností a matričních úřadů, zaměstnanci a příslušníci policie a osoby, které zabezpečují výrobu a vyplňování cestovních dokladů, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při provádění tohoto zákona nebo v přímé souvislosti s ním. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního nebo služebního poměru.

(2) Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být osoby uvedené v odstavci 1 zproštěny pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, anebo ve veřejném zájmu vedoucím zaměstnancem, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu; tím není dotčena povinnost oznamovat určité skutečnosti orgánům příslušným podle zvláštních právních předpisů.23)

(1) Není-li stanoveno jinak, postupuje se při rozhodování podle tohoto zákona podle správního řádu.15)

(2) V případě podání žádosti o vydání cestovního dokladu je číslo žádosti podle tohoto zákona pokládáno za spisovou značku24).

(3) Občan, který žádá o vydání cestovního dokladu, popřípadě jiná osoba, která je podle tohoto zákona oprávněna k podání žádosti o vydání cestovního dokladu za tohoto občana, je oprávněn požádat o zpětvzetí25) žádosti o vydání cestovního dokladu, a to v době od podání žádosti o vydání cestovního dokladu do doby odeslání technologicky zpracovaných dat ze žádosti ministerstvu pro zajištění výroby cestovního dokladu, popřípadě jedná-li se o cestovní doklad s dobou platnosti 1 rok a kratší, do doby zahájení zpracování cestovního dokladu.

Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávají činnosti v oblasti cestovních dokladů občanů, přecházejí z policie na okresní úřady, v jejichž územním obvodu mají tito zaměstnanci pracoviště.

Ministerstvo kontroluje výkon přenesené působnosti na úseku cestovních dokladů u obecních úřadů obcí s rozšířenou působností.

Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, úřadu městské části hlavního města Prahy, magistrátům měst Brna, Ostravy a Plzně nebo matričnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

(1) Cestovní doklady vydané podle zákona č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí, ve znění zákona č. 150/1996 Sb., se považují za vydané podle tohoto zákona.

(2) Při řízeních o vydání cestovního dokladu, provedení změn údajů v cestovních dokladech nebo prodloužení doby jeho platnosti, která byla zahájena do dne účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle zákona č. 216/1991 Sb., ve znění zákona č. 150/1996 Sb.

(1) Do 31. prosince 2001 mohou okresní úřady vydávat místo cestovního pasu se strojově čitelnou zónou cestovní pasy bez strojově čitelné zóny s dobou platnosti na 5 let; dobu platnosti tohoto cestovního pasu nelze prodloužit.

(2) Okresní úřad vydá cestovní pas podle odstavce 1 do 30 dnů.

V zákoně č. 150/1996 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění zákona č. 190/1994 Sb., zákon č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí, a zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících, ve znění zákona č. 317/1993 Sb., se článek II zrušuje.

Zrušují se:

1. Zákon č. 216/1991 Sb., o cestovních dokladech a cestování do zahraničí.

2. Zákon č. 214/1993 Sb., o označování některých cestovních dokladů a o zkrácení doby jejich platnosti v souvislosti se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem, kdy nabude účinnosti zákon, kterým se zavede informační systém evidence obyvatel, nejpozději však dnem 1. července 2000.

Klaus v. r.

Havel v. r.

v z. Špidla v. r.

1) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění zákona č. 272/1993 Sb., zákona č. 140/1995 Sb., zákona č. 139/1996 Sb. a zákona č. 194/1999 Sb.

Zákon č. 193/1999 Sb., o státním občanství některých bývalých československých státních občanů.

1a) § 5 zákona č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č. 177/2001 Sb.

1f) Zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic).

1b) § 380 odst. 5 trestního řádu.

1c) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění zákona č. 491/2001 Sb.

1d) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů.

Čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.

2) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

2a) Směrnice Rady (EU) 2019/997 ze dne 18. června 2019, kterou se zavádí náhradní cestovní doklad EU a zrušuje rozhodnutí 96/409/SZBP.

2b) Čl. 2 Nařízení Rady (ES) č. 2252/2004 ze dne 13. prosince 2004 o normách pro bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech vydávaných členskými státy.

2c) Nařízení Rady (ES) č. 2252/2004, v platném znění.

2d) Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů.

2e) Sdělení Českého statistického úřadu ze dne 18. prosince 2003 o vydání číselníku (ČZEM), uveřejněné pod č. 489/2003 Sb.

3) § 101 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

3a) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

3b) § 70 zákona č. 111/1998 Sb.

4) § 102 zákona č. 111/1998 Sb.

5) § 2 písm. l) a § 48 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě a o změně některých zákonů (zákon o zahraniční službě).

10) Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.

10a) § 20 odst. 1 zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky.

11) § 2 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.

11a) § 3 odst. 2 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 53/2004 Sb.

12) Například zákon č. 268/1949 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech.

13) § 21 zákona č. 268/1949 Sb., ve znění zákona č. 68/1993 Sb.

13a) Akta Světové poštovní unie, vyhlášená pod č. 308/1996 Sb.

14) Trestní řád.

15) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

15a) § 660 občanského zákoníku.

16) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

16a) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech.

16a) § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech.

19a) § 12 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č. 177/2001 Sb.

19b) Zákon o správních poplatcích.

19c) Notářský řád.

Zákon č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve znění zákona č. 15/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

20) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona č. 343/1992 Sb.

23) Například § 8 zákona č. 141/1961 Sb.

24) § 17 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

25) § 45 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb.

26) § 10 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění zákona č. 190/2009 Sb.

29) § 2 odst. 5 zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.