§ 40a zákon ČNR o správě daní a poplatků – Nedoplatky v insolvenčním řízení
Zákon České národní rady o správě daní a poplatků · 337/1992 Sb. · Daňové právo
Stručně: Paragraf 40a zákona o správě daní a poplatků stanovuje, jak se daňové nedoplatky dělí a klasifikují pro účely insolvenčního řízení, a rozlišuje je podle doby jejich vzniku. Daňové nedoplatky, které vzniknou po zahájení insolvenčního řízení (po účinnosti rozhodnutí o úpadku), se považují za daňové pohledávky za majetkovou podstatou. (§ 40a zákona č. 337/1992 Sb., zákon ČNR o správě daní a poplatků, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Nedoplatky v insolvenčním řízení
- Týká se: daňový subjekt
- Odkazuje na: § 64
- Judikatura: na § 40a odkazuje 7 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 337/1992 Sb.
(1) Pro účely insolvenčního řízení se daňové nedoplatky považují za
a) daňové pohledávky za majetkovou podstatou,
b) daňové pohledávky s nárokem na uspokojení ze zajištění, nebo
c) další přihlášené daňové pohledávky.
(2) Daňové pohledávky uvedené v odstavci 1 písm. a) vznikají v důsledku skutečností zakládajících daňové povinnosti, včetně příslušenství daně, které nastaly v době od účinnosti rozhodnutí o úpadku do vydání rozhodnutí, jímž se insolvenční řízení končí.
(3) Daňové pohledávky uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) vznikají v důsledku skutečností zakládajících daňové povinnosti, včetně příslušenství daně, které nastaly nejpozději dnem předcházejícím dni účinnosti rozhodnutí o úpadku.
(4) Pro potřeby úpadku je za majetek daňového subjektu považován vratitelný přeplatek podle § 64 odst. 2, přičemž postup pro zjištění vratitelnosti přeplatku vzniklého na základě skutečností, které nastaly nejpozději dnem předcházejícím dni účinnosti rozhodnutí o úpadku, se uplatní pro nedoplatky uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) nejpozději do jejich přezkoumání při přezkumném jednání. Po přezkumném jednání se řízení o stanovení této daňové povinnosti zastavuje až do vydání rozhodnutí, jímž se insolvenční řízení končí. Postup pro zjištění vratitelnosti přeplatku vzniklého na základě skutečností, které nastaly v době od účinnosti rozhodnutí o úpadku, se uplatní pro nedoplatky uvedené v odstavci 1 písm. a).
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Daňové nedoplatky, které vzniknou po zahájení insolvenčního řízení (po účinnosti rozhodnutí o úpadku), se považují za daňové pohledávky za majetkovou podstatou.
- Daňové nedoplatky, které vznikly před zahájením insolvenčního řízení, se dělí na daňové pohledávky s nárokem na uspokojení ze zajištění nebo na další přihlášené daňové pohledávky.
- Pro účely insolvenčního řízení se vratitelný přeplatek daňového subjektu považuje za jeho majetek.
- Postup pro zjištění vratitelnosti přeplatku se liší podle toho, zda přeplatek vznikl před nebo po účinnosti rozhodnutí o úpadku.
Na co si dát pozor
- Řízení o stanovení daňové povinnosti u nedoplatků vzniklých před úpadkem se po přezkumném jednání zastavuje až do konce insolvenčního řízení.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 40a
Jak soudy aplikují § 40a
… platná právní úprava pokládá za majetek daňového subjektu - a to i úpadce - nikoli celý nárokovaný nadměrný odpočet na DPH, ale pouze tu část nadměrného odpočtu, která je vratitelným přeplatkem; pro jeho zjištění platí nadále 64 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb. Předkládající senát Nejvyššího správního soudu shledal, že § 40a zákona č. 337/1992 Sb., v platném znění, vychází z týchž úmyslů zákonodárce, jak tomu bylo v ustanoveních, na jejichž zrušení, resp. vyslovení protiústavnosti Nejvyšší správní soud podal návrh.
Zdůraznil, že v souladu s § 40a zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSDP“), a s § 242 odst. 2 daňového řádu lze takový přeplatek převést na úhradu nedoplatků daňového subjektu nejpozději do konání přezkumných jednání, v nichž jsou přezkoumány příslušné pohledávky správce daně.
Na žádost žalobce původní žalovaný reagoval písemností ze dne 14. 10. 2010, v níž uvedl, že s ohledem na ust. § 40a odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „starý daňový řád“), došlo okamžikem přezkumného jednání k zastavení, resp. k přerušení, daňového řízení, a to do doby vydání rozhodnutí, jímž bude insolvenční řízení ukončeno.