§ 7 zákon o Veřejném ochránci práv – Veřejného ochránce práv nelze trestně stíhat bez souhlasu…
Zákon o Veřejném ochránci práv · 349/1999 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 7 zákona o Veřejném ochránci práv upravuje imunitu Veřejného ochránce práv před trestním stíháním, jeho povinnost mlčenlivosti a podmínky pro nahlížení do jeho spisů státními orgány. Imunita před trestním stíháním: Veřejného ochránce práv nelze trestně stíhat bez souhlasu Poslanecké sněmovny. (§ 7 zákona č. 349/1999 Sb., zákon o Veřejném ochránci práv, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnanec, dítě
- Odkazuje na: § 25
- Judikatura: na § 7 odkazuje 6 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 349/1999 Sb.
(1) Veřejného ochránce práv nelze trestně stíhat bez souhlasu Poslanecké sněmovny. Odepře-li Poslanecká sněmovna souhlas, je trestní stíhání veřejného ochránce práv vyloučeno po dobu výkonu působnosti veřejného ochránce práv.
(2) Veřejný ochránce práv je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl při výkonu funkce, a to i po ukončení výkonu funkce, pokud zákon nestanoví jinak; stejnou povinnost mají i zaměstnanci Kanceláře veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí (dále jen „Kancelář“) (§ 25).
(3) Povinnosti mlčenlivosti podle odstavce 2 může veřejného ochránce práv nebo zaměstnance Kanceláře z vážných důvodů zprostit předseda Poslanecké sněmovny.
(4) Státní orgány, včetně orgánů činných v trestním řízení, jsou oprávněny nahlížet do spisů veřejného ochránce práv nebo mu tyto spisy odejmout jen na základě zákona a s jeho souhlasem, a odepře-li jej, se souhlasem předsedy Poslanecké sněmovny.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Imunita před trestním stíháním: Veřejného ochránce práv nelze trestně stíhat bez souhlasu Poslanecké sněmovny. Pokud Sněmovna souhlas odepře, je trestní stíhání vyloučeno po celou dobu výkonu jeho funkce.
- Povinnost mlčenlivosti: Veřejný ochránce práv a zaměstnanci Kanceláře jsou povinni zachovávat mlčenlivost o informacích získaných při výkonu funkce, a to i po jejím ukončení, pokud zákon nestanoví jinak.
- Zproštění mlčenlivosti: Z vážných důvodů může předseda Poslanecké sněmovny zprostit Veřejného ochránce práv nebo zaměstnance Kanceláře této povinnosti mlčenlivosti.
- Nahlížení do spisů: Státní orgány mohou nahlížet do spisů Veřejného ochránce práv nebo mu je odejmout pouze na základě zákona a s jeho souhlasem. Pokud souhlas odepře, je k tomu potřeba souhlas předsedy Poslanecké sněmovny.
Na co si dát pozor
- Imunita Veřejného ochránce práv se vztahuje pouze na trestní stíhání a je časově omezena dobou výkonu funkce, pokud Poslanecká sněmovna souhlas odepře.
- Povinnost mlčenlivosti je široká a trvá i po skončení funkce, což zdůrazňuje důvěrnost informací získaných při výkonu funkce.
- Ochrana spisů Veřejného ochránce práv je silná, vyžaduje souhlas buď jeho samotného, nebo předsedy Poslanecké sněmovny, což má zajistit nezávislost jeho činnosti.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 7
Jak soudy aplikují § 7
… (spisy krajského úřadu) získala od třetí osoby (krajského úřadu) v rámci činnosti kontrolního, dozorového či dohledového typu prováděné na základě zvláštního právního předpisu (zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů), podle kterého se na ně vztahuje povinnost mlčenlivosti (§ 7 zákona č. 349/1999 Sb.). Mohlo by se tudíž zdát, že všechny zákonné podmínky zde byly splněny.
… kopií této zprávy a tohoto stanoviska, z nichž bude zřejmá jejich autentičnost, a to i v případě, že by se jednalo o zveřejněnou informaci. [4] Dopisem vedoucího KVOP ze dne 20. 10. 2009, č. j. PDCJ 2830/2009 bylo žalobci sděleno, že poskytnutí těchto informací není možné, protože tomu brání především ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění účinném pro projednávanou věc (dále jen „ZVOP“).
Žalobce žádal o zaslání kopií zprávy a stanoviska, z nichž bude zřejmá jejich autentičnost. [3] Dopisem vedoucího kanceláře žalovaného ze dne 20. 10. 2009, č. j. PDCJ 2830/2009 bylo žalobci sděleno, že poskytnutí těchto informací není možné, protože tomu brání především ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění účinném ke dni rozhodování správního orgánu (dále jen „zákon o Veřejném ochránci práv“), podle něhož je žalovaný povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl při výkonu funkce, a …