§ 10 zákon ČNR o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí – Základ daně (1) Základem daně z převodu nemovitostí je a)…
Zákon České národní rady o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí · 357/1992 Sb. · Daňové právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 10 zákona 357/1992 stanovuje, jak se v různých situacích určí základ daně z převodu nemovitostí, tedy částka, ze které se následně vypočítá samotná daň. Určení základu daně: Většinou se základem daně stává cena nemovitosti zjištěná podle zvláštního právního předpisu (např. znalecký posudek). (§ 10 zákona č. 357/1992 Sb., zákon ČNR o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…odborníkem za využití obecně uznávaných standardů a zásad oceňování ne déle než 6 měsíců před splacením vkladu nebo reálná hodnota vykázaná v účetní závěrce za…“
- Judikatura: na § 10 odkazuje 69 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 357/1992 Sb.
Základ daně
(1) Základem daně z převodu nemovitostí je
a) cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu,2aa) platná v den nabytí nemovitosti, a to i v případě, je-li cena nemovitosti sjednaná dohodou nižší než cena zjištěná; rozdíl cen nepodléhá dani darovací. Je-li však cena sjednaná vyšší než cena zjištěná, je základem daně cena sjednaná,
b) v případě vydržení cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu,2aa) platná v den sepsání osvědčení o vydržení ve formě notářského zápisu nebo právní moci rozhodnutí soudu o vydržení,
c) cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu,2aa) platná v den nabytí nemovitosti na základě smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci nebo na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva anebo v souvislosti s postoupením pohledávky,
d) v případě vydražení nemovitosti při výkonu rozhodnutí, při exekuci nebo ve veřejné dražbě cena dosažená vydražením nebo předražkem,
e) cena sjednaná, jde-li o převod nemovitosti z vlastnictví nebo do vlastnictví územního samosprávného celku,
f) v případě zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví soudem, náhrada určená soudem nebo podíl na výtěžku z prodeje nemovitosti určený soudem,
g) v případě zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví dohodou, rozdíl cen uvedených v písmenu a) před zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví a po zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví,
h) v případě vkladu nemovitosti do společnosti s ručením omezeným nebo do akciové společnosti, hodnota určená posudkem znalce podle obchodního zákoníku,2cc)
i) v případě vyvlastnění náhrada za vyvlastnění stanovená pravomocným rozhodnutím ve vyvlastňovacím řízení nebo v řízení před soudem,
j) v případě prodeje nemovitosti mimo dražbu v rámci insolvenčního řízení při zpeněžení majetkové podstaty v konkursu nebo při oddlužení cena dosažená prodejem nemovitosti,
k) v případě zvyšování základního kapitálu obchodní společnosti, nebude-li hodnota nemovitosti určena posudkem znalce, hodnota určená obecně uznávaným nezávislým odborníkem za využití obecně uznávaných standardů a zásad oceňování ne déle než 6 měsíců před splacením vkladu nebo reálná hodnota vykázaná v účetní závěrce za předcházející účetní období před valnou hromadou rozhodující o vkladu, pokud byla ověřena auditorem bez výhrad, rozhodne-li tak statutární orgán podle obchodního zákoníku2cd).
(2) Nelze-li cenu nebo hodnotu nemovitosti stanovit způsobem uvedeným v odstavci 1, základem daně z převodu nemovitostí je cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu2aa).
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Určení základu daně: Většinou se základem daně stává cena nemovitosti zjištěná podle zvláštního právního předpisu (např. znalecký posudek). Pokud je ale sjednaná cena vyšší, použije se tato vyšší sjednaná cena.
- Vydržení a dražby: V případě vydržení se základ daně určí podle ceny zjištěné ke dni sepsání osvědčení nebo právní moci rozhodnutí soudu. Při dražbě je základem daně dosažená cena.
- Specifické situace: Paragraf řeší i méně běžné případy, jako je převod nemovitosti územnímu samosprávnému celku (kde je základem sjednaná cena), zrušení podílového spoluvlastnictví (kde se zohledňuje náhrada nebo rozdíl cen), vklad nemovitosti do obchodní společnosti (kde se vychází ze znaleckého posudku nebo jiné hodnoty) nebo vyvlastnění (kde je základem náhrada).
Na co si dát pozor
- Porovnání cen: Při běžném převodu nemovitosti je důležité porovnat sjednanou cenu s cenou zjištěnou podle zvláštního právního předpisu. Základem daně bude vždy ta vyšší z nich.
- Různé metody ocenění: V závislosti na konkrétní situaci (např. běžný prodej, dražba, vklad do společnosti) se pro určení základu daně používají odlišné metody ocenění nemovitosti.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 10
Jak soudy aplikují § 10
… v rozsudku ze dne 12. března 2013, sp. zn. 28 Cdo 1571/2012, zaujal právní názor, že ústní ujednání o tom, co strany kupní smlouvy pokládají za kupní cenu nemovitosti (i jak bude tato mezi nimi vypořádána), jež neodpovídá ceně uvedené v následně sepsané kupní smlouvě, by mohlo směřovat k obcházení daňových předpisů (§ 10 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, v rozhodném znění), což by mohlo být důvodem neplatnosti právního úkonu dle § 39 obč. zák. Tím spíše pak absolutní neplatností je postižen právní úkon, …
Uvedená povinnost vycházela z ustanovení § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění účinném v době spáchání činu, podle kterého byla základem daně z převodu nemovitostí cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu a platná v den nabytí nemovitosti, a to i v případě, je-li cena nemovitosti sjednaná dohodou nižší než cena zjištěná; rozdíl cen nepodléhá dani darovací.
Je rovněž možno podotknout, že ústní ujednání o tom, co strany kupní smlouvy pokládají za kupní cenu nemovitosti (i jak bude tato mezi nimi vypořádána), jež neodpovídá ceně uvedené v „oficiální“, následně sepsané kupní smlouvě, by mohlo směřovat k obcházení daňových předpisů (§ 10 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí), což by opět bylo důvodem neplatnosti zmíněného ujednání (srov. § 39 obč. zák.). Vzhledem k tomu, že předmětem tohoto řízení je i posouzení platnosti smlouvy o koupi nemovitostí, nelze odhlížet …