§ 73 Pokuta za nedodržení doby přichystání vozů.
Nepřichystá-li stanice vozy k nakládce nebo vykládce v době, kterou oznámila (§ 35 odst. 1), zaplatí dráha pokutu ve výši stanovené tarifem.
37/1954 Sb. · 103 paragrafů
Nepřichystá-li stanice vozy k nakládce nebo vykládce v době, kterou oznámila (§ 35 odst. 1), zaplatí dráha pokutu ve výši stanovené tarifem.
(1) Za průtah ve výdeji zboží vyloženého drahou nebo přichystaného k vyložení příjemcem, trvá-li déle než 4 hodiny od požádání o výdej zboží, zaplatí dráha příjemci na jeho žádost pokutu ve výši zdržného (§ 78). Tato pokuta se platí pouze za dobu, po kterou byl výdej zboží zdržen, a to od okamžiku, kdy příjemce o výdej požádal. Při průtahu ve výdeji zboží vyloženého drahou zaplatí dráha pokutu nejvýše za 48 hodin.
(2) Je-li žádáno o výdej zboží později než 4 hodiny před ukončením služby ve stanici, prodlužuje se čtyřhodinová lhůta o dobu, kdy je ve stanici pracovní klid.
(3) Průtah ve výdeji zboží se potvrzuje zápisem, ve kterém musí být zaznamenána doba trvání průtahu; opis zápisu obdrží příjemce.
Odesilateli, kterému nebyla zaplacena dobírka, hradí dráha,
a) bylo-li zboží vydáno příjemci, aniž dobírku zaplatil, částku dobírky,
b) bylo-li zboží za přepravy ztraceno, částku dobírky, nejvýše však cenu ztraceného zboží.
Bylo-li podáno k přepravě zboží, jehož přeprava je zakázána, nebezpečné zboží nebo zboží, které vyžaduje za přepravy zvláštní opatrnosti, a byl-li nesprávně udán obsah nebo vlastnosti zboží, vybere dráha pokutu ve výši stanovené tarifem; mimo to jí náleží náhrada veškeré škody, která jí tím byla způsobena. Kdo takový podej zboží zavinil, odpovídá za to též podle obecných předpisů, zejména podle předpisů trestních nebo disciplinárních.
Za nesprávné zápisy odesilatele v nákladním listu, které mohou mít za následek zkrácení dráhy na dovozném, vybírá dráha kromě rozdílu dovozného ještě pokutu ve výši stanovené tarifem.
(1) Za zdržení vozů při nakládce odesilatelem a vykládce příjemcem nad stanovené lhůty (předržení vozů) vybírá dráha pokutu (zdržné).
(2) Jsou-li vozy předrženy vykládkou u složišť nebo na vlečce příjemce, vybírá dráha zdržné jak za vozy, které jsou vykládány, tak za vozy, které pro přeplnění složiště nebo vlečky byly zadrženy na kolejích stanice.
(3) Při předržení krytých i otevřených dvounápravových nebo třínápravových vozů činí zdržné za vůz a hodinu:
od 1 do 6 hodin 2 Kčs,od 7 do 12 hodin3 Kčs,od 13 do 18 hodin 4 Kčs,od 19 do 24 hodin 5 Kčs,od 25 do 36 hodin 6 Kčs,přes 36 hodin 10 Kčs,
při čemž se započatá hodina počítá za celou.
(4) Naloží-li odesilatel nebo vyloží-li příjemce vozy a skutečně je odevzdá dráze ještě před uplynutím stanovené lhůty, obdrží prémii, a to 2 Kčs za vůz a hodinu.
(5) Pro stanovení zdržného a prémie se počítá vůz jakéhokoliv druhu o čtyřech nebo více nápravách za 2 dvounápravové vozy.
(6) Zdržné se nevybírá za vozy přichystané drahou v počtu, který přesahuje nejvyšší technickou výkonnost nakládacích míst odesilatele a vykládacích míst příjemce, stanovenou pro dobu 24 hodin. Zbytek vozů, který takovým přichystáním vznikl v průběhu 24 hodin, se přenáší pro výpočet zdržného do následujících 24 hodin.
(6a) Náčelník dráhy může snížit nebo prominout zdržné, jež vzniklo předržením vozů jako přímý následek požáru, povodně, průtrže mračen a podobných událostí živelného rázu, které přepravce nemohl odvrátit ani zdolat, nebo zdržné, které vzniklo předržením vozů pro nehodu v závodě, která měla za následek přerušení výroby alespoň na dobu 72 hodin.
(7) Zdržné se vybírá vedle pokuty za nesplnění plánu přepravy.
(8) Kdo zaviní předržení vozů při nakládání nebo vykládání, odpovídá za to podle obecných předpisů, zejména podle předpisů trestních nebo disciplinárních.
(1) Nedoloží-li odesilatel vůz do technické normy nakládky, zaplatí pokutu stanovenou tarifem.
(2) Technické normy nakládky pro různé druhy zboží a vozů stanoví ministerstvo dopravy.
(3) Pokud nejsou technické normy nakládky stanoveny, zaplatí odesilatel, stanoví-li tak ministerstvo dopravy, pokutu za nedoložení vozu do úplného ložného prostoru nebo do únosnosti vozů.
(4) Naloží-li odesilatel vůz přes únosnost, zaplatí za přetěž pokutu stanovenou tarifem.
(5) Odesilatel je povinen na požádání dráhy vyložit celou přetěž z vozu. Dráha může provést vykládku sama na účet odesilatele.
(6) Dráha není oprávněna žádat vyložení přetěže nebo přetěž vyložit, nepřesahuje-li přetěž 0,5 tuny u dvounápravových a třínápravových vozů a 1,2 tuny u vozů o čtyřech a více nápravách. V takových případech se pokuta nevybírá.
Pokuty podle §§ 78 a 79 se vybírají od přepravců prostřednictvím peněžních ústavů inkasním řízením bez akceptu (příkazem k vybrání).
(1) Dojde-li k poškození vozů při nakládání odesilatelem nebo při vykládání příjemcem, zaplatí za to odesilatel nebo příjemce pokutu ve výši pětinásobné ceny poškozených součástí. Cena se stanoví podle ceníku vydaného ministerstvem dopravy. Ve zvlášť odůvodněných případech může náčelník dráhy pokutu snížit až na dvojnásobek ceny poškozených součástí. Kdo poškození vozu zaviní, odpovídá za to podle obecných předpisů, zejména podle předpisů trestních nebo disciplinárních.
(2) Dojde-li k poškození vozů na vlečce nehodou při dopravě nebo při posunu bez zavinění dráhy, zaplatí vlečkař pokutu za poškození vozu ve výši dvojnásobku ceny poškozených součástí.
Kromě pokut, které je přepravce povinen zaplatit, je povinen nahradit dráze také škody, které vznikly přetížením vozů, poškozením vozů, nesprávnou nakládkou nebo nesprávným balením zboží.
(1) Nevyčistí-li příjemce vůz, který vykládal, zaplatí za to dráze pokutu v částce 50 Kčs za vůz. Přichystá-li dráha k naložení nevyčištěný vůz, zaplatí za to odesilateli rovněž pokutu v částce 50 Kčs za vůz; odesilatel je povinen vůz vyčistit a ve stanovené lhůtě naložit.
(2) Je-li předepsána desinfekce vozů, dráha ji provede na účet příjemce; poplatky za desinfekci stanoví tarif.
(1) Dráha nepřijímá od příjemců nádržkové vozy, které nejsou úplně vyprázdněné a vyčištěné. Za každou hodinu prostoje takového vozu zaplatí příjemce pokutu za prostoj vozu ve výši 50 Kčs, a to od okamžiku zjištění, že vůz nebyl vyčištěn, až do jeho vyčištění. Ministerstvo dopravy může stanovit, které nádržkové vozy, jejichž vyčištění není účelné, lze vrátit jen úplně vyprázdněné; v tom případě vybírá dráha od příjemce pokutu za prostoj vozu od okamžiku zjištění, že vůz není úplně prázdný, až do jeho úplného vyprázdnění.
(2) Nevyčištěné nádržkové vozy, které dráha odesilateli přichystala, se do splnění plánu přepravy drahou nezapočítávají; nádržkové vozy, jejichž vyčištění není účelné (odstavec 1), se do splnění plánu přepravy drahou nezapočítávají, jen nejsou-li přichystány úplně vyprázdněné. Rovněž se nezapočítávají do splnění plánu přepravy drahou nádržkové vozy přichystané odesilateli pro přepravu mezi drahami, nejsou-li v této přepravě schopné běhu.
Nejsou-li přiloženy k nákladnímu listu listiny, které měly být přiloženy podle celních, veterinárních nebo jiných správních předpisů, je přepravce povinen hradit dráze výdaje tím vzniklé a za prostoj vozů zaplatit zdržné.
(1) Dokud příjemce nepřijal nákladní list nebo neodebral zboží, odpovídá dráze odesilatel.
(2) Příjemce odpovídá dráze, jakmile přijal nákladní list nebo odebral zboží.
(3) Příjemce může vymáhat na odesilateli podle příslušných předpisů náhradu pokut, poplatků, výdajů a škod, které zaplatil nebo nahradil dráze pro nesprávné jednání odesilatele.
Nebylo-li cestujícímu s místenkou poskytnuto místo ve vlaku označeném na místence, vrátí mu dráha částku zaplacenou za jízdu, vzdal-li se jízdy (§ 55 odst. 3), a zaplatí mu pokutu ve výši stanovené tarifem.
(1) Vyloučí-li dráha cestujícího z jízdy neoprávněně, vrátí mu jízdné za neprojetou trať a zaplatí mu pokutu ve výši stanovené tarifem.
(2) Dráha neodpovídá za následky zpožděného odjezdu nebo příjezdu anebo vynechání vlaků; je však povinna, je-li třeba, přiměřeně prodloužit dobu platnosti jízdenky.
(1) O odpovědnosti dráhy za ztrátu a poškození cestovních zavazadel platí přiměřeně ustanovení §§ 67 až 69. Za ztrátu cestovního zavazadla s udanou cenou vyplatí náčelník stanice náhradu ve výši udané ceny; nebyla-li u cestovního zavazadla cena udána, vyplatí se náhrada ve výši 10 Kčs za 1 kg. Dokáže-li cestující, že cestovní zavazadlo mělo cenu vyšší než 10 Kčs za 1 kg, vyplatí mu správa dráhy náhradu ve výši skutečné ceny, jakou mělo zavazadlo v místě a době odeslání. Cestovní zavazadlo se pokládá za ztracené, nebylo-li vydáno do 10 dnů ode dne příjezdu vlaku, kterým mělo být přepraveno.
(2) Za zpožděný výdej cestovního zavazadla zaplatí dráha pokutu ve výši stanovené tarifem.
(3) O odpovědnosti dráhy za ztrátu a poškození spěšniny platí přiměřeně ustanovení §§ 67 až 70.
(4) Pro přepravu spěšnin platí dodací lhůty stanovené v § 36 pro rychlé zboží; o pokutě za překročení dodací lhůty platí obdobně ustanovení § 72.
(5) Za předměty svěřené nosiči nebo odevzdané do úschovny odpovídá dráha jako za cestovní zavazadlo přijaté k přepravě.
Byly-li podány jako cestovní zavazadlo nebo spěšnina předměty, jejichž přeprava jako zavazadlo nebo jako spěšnina je zakázána, zaplatí cestující nebo odesilatel pokutu ve výši stanovené tarifem. Kdo takový podej zavinil, odpovídá za to též podle obecných předpisů, zejména podle předpisů trestních nebo disciplinárních.
(1) Okolnosti, které mohou zakládat hmotnou odpovědnost dráhy a přepravců, se zpravidla zjišťují zápisem. Podrobná ustanovení o sepisování zápisů, jakož i o zjišťování okolností, které nevyžadují sepsání zápisu, vydá ministerstvo dopravy.
(2) Zmíněné okolnosti mohou být důvodem pro uplatnění reklamací pouze tehdy, jsou-li zjištěny způsobem uvedeným v odstavci 1.
(1) Podat reklamaci u dráhy a uplatnit nárok u soudu může
a) při úplné ztrátě zboží nebo spěšniny odesilatel nebo příjemce, předloží-li stvrzenku o přijetí zboží (spěšniny) k přepravě; příjemce, předloží-li potvrzení o zaplacení ceny zboží a potvrzení dráhy, že zboží (spěšnina) bylo odesláno,
b) při částečné ztrátě nebo poškození zboží (spěšniny), překročení dodací lhůty nebo při průtahu ve výdeji zboží (spěšniny) příjemce, předloží-li nákladní list (spěšninový list) nebo, bylo-li přepravné vyrovnáno ústředně, opis nákladního listu,
c) při úplné ztrátě cestovního zavazadla ten, kdo předloží zavazadlový lístek; při částečné ztrátě nebo poškození zavazadla ten, kdo předloží o částečné ztrátě nebo poškození zápis,
d) při přeplatku z přepravy zboží (spěšniny) odesilatel nebo příjemce podle toho, kdo předloží nákladní list (spěšninový list), a při ústředním vyrovnávání přepravného organisace, která zaplatila přepravné; při přeplatku jízdného nebo zavazadelného cestující, předloží-li jízdenku nebo osvědčení stanice, které pro uplatňování přeplatku nahrazuje jízdenku nebo zavazadlový lístek,
e) při výdeji zboží bez zaplacení dobírky odesilatel, předloží-li stvrzenku o přijetí zboží k přepravě.
(2) Podrobnosti o vydávání potvrzení o odeslání zboží a výši poplatku za jeho vydání stanoví tarif.
(1) Požadovat zaplacení nedoplatku nebo podat reklamaci přeplatku nebo pokuty za překročení dodací lhůty není dovoleno, jde-li o částku menší než 10 Kčs na každý nákladní list.
(2) Není dovoleno požadovat zaplacení nedoplatku nebo podat reklamaci přeplatku nebo pokuty za překročení dodací lhůty, činí-li úhrnná částka, která měla být podle tarifu vybrána a jíž se nedoplatek týká, nebo úhrnná částka, vybraná podle nákladního listu i s případným přeplatkem, méně než 30 Kčs.
(3) Omezení podle odstavců 1 a 2 neplatí, opakují-li se přeplatky nebo nedoplatky soustavně.
(1) Právo podat reklamaci u dráhy a uplatnit nárok u soudu nelze postoupit na jiné orgány, podniky, organisace nebo občany, ledaže právo postupuje odesilatel příjemci nebo příjemce odesilateli nebo postupuje-li se právo jinému orgánu, podniku nebo organisaci, patřícím k témuž správnímu nebo hospodářskému odvětví.
(2) Ustanovení o přechodu nároků na státní pojišťovnu nejsou dotčena.
(1) Reklamace z přepravy zboží, cestujících, cestovních zavazadel a spěšnin se podávají u správy dráhy určení, nestanoví-li ministr dopravy jinak.
(2) V reklamaci musí být uveden důvod a výše nároku. K reklamaci nutno připojit doklady, které ji odůvodňují.
(3) Předpisy o projednávání reklamací vydá ministr dopravy.
(1) Reklamaci u dráhy lze podat jen do 6 měsíců; jinak nárok zaniká. Výjimku činí reklamace z přímé sdružené železniční a vodní přepravy, která může být podána do jednoho roku.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně i pro uplatnění nároků drah proti odesilatelům nebo příjemcům zboží (spěšniny) a cestujícím na zaplacení přepravného, jízdného, zavazadelného, pokut a na náhradu škody.
(3) Uvedené lhůty počínají
a) při poškození nebo částečné ztrátě zboží, cestovního zavazadla nebo spěšniny uplynutím dne výdeje zboží, cestovního zavazadla nebo spěšniny,
b) při úplné ztrátě zboží nebo spěšniny dnem, kdy uplynuly lhůty uvedené v § 72 odst. 3,
c) při úplné ztrátě cestovního zavazadla, jakmile uplyne 10 dnů po dni, ve kterém mělo zavazadlo dojít do stanice určení,
d) u přeplatků a nedoplatků z přepravy zboží (spěšnin) uplynutím dne výdeje zboží (spěšniny); u přeplatků a nedoplatků z přepravy zboží, u kterého přepravné bylo vyrovnáno ústředně, uplynutím dne, kdy došlo od dráhy vyúčtování a nákladní list,
e) při překročení dodací lhůty pro přepravu zboží nebo spěšniny uplynutím dne, kdy zboží nebo spěšnina došly,
f) při vymáhání pokut za nesplnění plánu přepravy uplynutím dne, kterým skončila pětidenní lhůta stanovená pro zaplacení pokut (§ 66 odst. 3),
g) při vymáhání pokut za porušení ustanovení tohoto řádu, došlo-li k němu za přepravy zboží nebo spěšniny, t. j. od okamžiku přijetí k přepravě do výdeje ve stanici určení, uplynutím dne výdeje zboží nebo spěšniny,
h) v ostatních případech uplynutím dne, kdy nastala událost, odůvodňující podání reklamace.
(4) Byla-li reklamace zamítnuta nebo zůstala-li bez odpovědi, má reklamant k podání žaloby čtyřměsíční lhůtu od uplynutí dne, kdy dostal odpověď od dráhy, nebo od uplynutí dne, kdy skončila lhůta stanovená pro odpověď dráhy; nebyla-li žaloba podána v této lhůtě, nárok zaniká.
(5) Ustanovení odstavce 4 platí obdobně pro podání žaloby drahou.
(1) Dráha je povinna vyřídit podanou reklamaci a zpravit reklamanta o vyhovění nebo zamítnutí v těchto lhůtách:
a) do 2 měsíců u reklamací z přeprav v obvodu jedné dráhy (místních přeprav),
b) do 3 měsíců u reklamací z přeprav mezi drahami (přímých přeprav),
c) do 6 měsíců u reklamací z přímé sdružené železniční a vodní přepravy,
d) do 45 dnů u reklamací přeplatků částek zaplacených za přepravu.
(2) Tyto lhůty se počínají dnem, kdy dráha reklamaci obdržela. Při úplném nebo částečném zamítnutí reklamace je dráha povinna ve vyřízení uvést důvody zamítnutí reklamace a vrátit přiložené doklady.
(3) Nevrátí-li dráha doklady podle odstavce 2, zaplatí reklamantovi pokutu ve výši stanovené tarifem.
(4) Ustanovení odstavců 1 písm. a) až c), 2 a 3 platí obdobně, uplatňuje-li dráha nárok podle § 96.
(1) Částku, která byla přiznána na reklamaci nebo rozhodnutím soudu, zúročí dráha ve výši 4 % ročně.
(2) Úroky se počítají až do dne poukazu nebo hotového zaplacení za dobu, která počíná, jde-li o
a) reklamace přeplatků z částek zaplacených za přepravu, uplynutím dne, kdy částky byly požadovány,
b) reklamace na vrácení částek, získaných likvidací zboží, cestovního zavazadla nebo spěšniny, uplynutím dne likvidace zboží, cestovního zavazadla nebo spěšniny,
c) všechny ostatní reklamace uplynutím dne podání reklamace.
(3) Ve stejné výši platí úroky odesilatelé, příjemci a cestující, pokud jde o nároky, které vůči nim uplatnila dráha a které vznikly z přepravy zboží, cestujících, cestovních zavazadel nebo spěšnin. V těchto případech se počítají úroky ode dne následujícího po dni, ve kterém dráha písemně požádala o zaplacení příslušných částek, až do dne zaplacení.
(4) Vrátí-li dráha přeplatek do jednoho měsíce ode dne výdeje zboží nebo zaplatí-li odesilatel nebo příjemce nedoplatek ve stejné lhůtě ode dne, kdy obdržel o nedoplatku zprávu, úroky se nepočítají.
(1) Žaloba proti dráze může být podána jedině tehdy, zamítne-li dráha reklamaci úplně nebo částečně nebo nedojde-li od ní odpověď ve lhůtách uvedených v § 97 odst. 1.
(2) Nároky na zaplacení prémií za tvoření ucelených vlaků a větších celků ze zásilek a za předčasné naložení nebo vyložení vozů nemohou být uplatněny u soudu a lze je uplatnit jen reklamací.
(3) Rozhodnutí náčelníka dráhy o reklamacích prémií do částky 500 Kčs je konečné a nepodléhá odvolání. Z rozhodnutí náčelníka dráhy o částce přes 500 Kčs lze se odvolat k ministru dopravy. K jeho rozhodnutí mohou být předloženy též všechny reklamace prémií, nehledíc na částku, které dráha nevyřídila ve lhůtách stanovených v § 97 odst. 1.
(4) Proti rozhodnutí ministra dopravy není přípustné odvolání.
Žaloby proti dráze ze všech sporů vyplývajících z porušení ustanovení tohoto řádu musí být uplatněny u soudu, kde má sídlo správa dráhy určení.
Železniční přepravní smlouvy sjednané ve vnitrozemské přepravě do 31. března 1955, ale splněné po tomto dni, se posuzují podle dosavadních předpisů.
Zrušují se všechny předpisy, které odporují tomuto řádu, zejména vládní nařízení č. 2/1952 Sb. a č. 62/1953 Sb.
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1955; provede je ministr dopravy.
Dr. Dolanský v. r.
Pospíšil v. r.