Stručně: Paragraf 385 Hospodářského zákoníku stanovuje pravidla pro počítání lhůt určených ve dnech, týdnech, měsících nebo letech, a to jak pro jejich začátek, tak pro jejich konec.
§ 385 Počítání času
(1) Lhůta určená podle dnů počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek.
(2) Konec lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž lhůta počíná. Není-li takový den v posledním měsíci, připadá konec lhůty na poslední den měsíce.
Paragraf 385 Hospodářského zákoníku stanovuje pravidla pro počítání lhůt určených ve dnech, týdnech, měsících nebo letech, a to jak pro jejich začátek, tak pro jejich konec.
Co to znamená v praxi
Lhůta ve dnech: Pokud je lhůta stanovena na určitý počet dnů, začíná se počítat až den po události, která je pro začátek lhůty rozhodující. Například, pokud událost nastane v pondělí, první den lhůty je úterý.
Lhůta v týdnech, měsících nebo letech: Konec takové lhůty připadá na den, který má stejné jméno (u týdnů) nebo stejné číslo (u měsíců a let) jako den, kdy událost, od níž lhůta počíná, nastala.
Konec lhůty v měsících bez shodného dne: Pokud v posledním měsíci lhůty neexistuje den se stejným číslem (např. lhůta začala 31. ledna a končí za měsíc, únor má jen 28 nebo 29 dnů), pak lhůta končí posledním dnem daného měsíce (v tomto případě 28. nebo 29. února).
Na co si dát pozor
Vždy je nutné přesně určit událost, která je rozhodující pro počátek lhůty.
Při počítání lhůt v měsících je třeba být obezřetný u měsíců s různým počtem dnů, aby nedošlo k chybnému určení konce lhůty.