Zákon o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu

Pokud majetek ve Fondu pro řešení krize nepostačuje pro účely uvedené v § 212 odst. 1, financování z mimořádných příspěvků podle § 215 nelze získat v přiměřeném čase nebo dostatečné výši a prostředky nelze ve lhůtě podle § 216 obstarat za přiměřených podmínek a bez zbytečného odkladu na trhu ani úvěrem od mechanismu financování řešení krize jiného členského státu, může být na žádost Garančního systému poskytnuta Fondu pro řešení krize dotace nebo návratná finanční výpomoc ze státního rozpočtu.

(1) Za účelem zajištění účasti všech dotčených mechanismů financování řešení krize na financování skupinového řešení krize, a to v rámci mechanismu financování skupinového řešení krize, je při postupu pro skupinové řešení krize podle § 184 sestaven plán financování, který zahrnuje

a) ocenění podle § 52 nebo obdobného ustanovení srovnatelného zahraničního právního předpisu ve vztahu k dotčeným členům skupiny,

b) výši ztrát, které vykazují jednotliví členové skupiny v okamžiku uplatnění opatření k řešení krize,

c) výši ztrát, které v důsledku uplatnění opatření k řešení krize vzniknou skupinám vlastníků nástrojů účasti na členech skupiny a věřitelů členů skupiny,

d) výši spoluúčasti Fondu pojištění vkladů a systémů pojištění vkladů jiných členských států,

e) celkovou výši, účel a formu účasti všech mechanismů financování řešení krize na financování skupinového řešení krize,

f) výši, účel a formu účasti každého mechanismu financování řešení krize na celkové výši prostředků potřebných k financování skupinového řešení krize a způsob jejího stanovení,

g) výši prostředků, které jednotlivé mechanismy financování řešení krize získají podle § 216 nebo 217 nebo obdobného ustanovení srovnatelného zahraničního právního předpisu a

h) časový harmonogram použití prostředků jednotlivých mechanismů financování řešení krize.

(2) Není-li v plánu financování dohodnuto jinak, způsob stanovení účasti zúčastněného mechanismu financování řešení krize na celkové výši prostředků potřebných k financování skupinového řešení krize podle odstavce 1 písm. f) musí být v souladu s pravidly a zásadami stanovenými ve skupinovém plánu řešení krize a současně musí zohlednit zejména

a) podíl rizikově vážených aktiv skupiny držených členy skupiny se sídlem v členském státě, ve kterém sídlí zúčastněný mechanismus financování řešení krize, na celkové výši rizikově vážených aktiv skupiny,

b) podíl aktiv skupiny držených členy skupiny se sídlem v členském státě, ve kterém sídlí zúčastněný mechanismus financování řešení krize, na celkové výši aktiv skupiny,

c) podíl ztrát, které vykázali členové skupiny, nad kterými vykonává dohled orgán dohledu v členském státě, ve kterém sídlí zúčastněný mechanismus financování řešení krize, na výši celkových ztrát, v jejichž důsledku došlo ke splnění podmínek pro skupinové řešení krize a

d) podíl výše prostředků, jejichž použití bude přímo k prospěchu členům skupiny se sídlem v členském státě, ve kterém sídlí zúčastněný mechanismus financování řešení krize, na celkové výši prostředků potřebných k financování skupinového řešení krize.

(3) Podle § 216 nebo obdobného ustanovení srovnatelného zahraničního právního předpisu lze postupovat i ve vztahu k mechanismu financování skupinového řešení krize.

(4) Fond pro řešení krize může poskytnout svůj majetek jako zajištění za dluhy mechanismu financování skupinového řešení krize, kterého se účastní, pokud tyto dluhy vznikly způsobem podle § 216 nebo podle obdobného ustanovení srovnatelného zahraničního právního předpisu.

(5) Výnosy nebo zisky plynoucí z účasti mechanismů financování řešení krize v mechanismu financování skupinového řešení krize se rozdělí poměrně na základě výše účasti jednotlivých mechanismů financování řešení krize na financování skupinového řešení krize.

(1) Je-li v důsledku odpisu nebo konverze odepisovatelných závazků zachována dostupnost krytých pohledávek z vkladů, spoluúčast Fondu pojištění vkladů na financování řešení krize je rovna částce, která by byla odepsána z krytých pohledávek z vkladů podle § 138 odst. 1, pokud by kryté pohledávky z vkladů byly předmětem odpisu odepisovatelných závazků ve stejném rozsahu jako pohledávky se stejným pořadím podle insolvenčního zákona.

(2) Je-li v důsledku uplatnění opatření k řešení krize jiného než odpisu nebo konverze odepisovatelných závazků zachována dostupnost krytých pohledávek z vkladů, spoluúčast Fondu pojištění vkladů na financování řešení krize je rovna výši ztráty, kterou by utrpěli věřitelé krytých pohledávek z vkladů, pokud by se v důsledku uplatnění opatření k řešení krize podíleli na krytí ztrát povinné osoby poměrně jako věřitelé se stejným pořadím pohledávek podle insolvenčního zákona.

(3) Spoluúčast Fondu pojištění vkladů je placena v peněžních prostředcích a nelze ji použít jako zdroj příspěvku při rekapitalizaci povinné osoby nebo překlenovací instituce při konverzi odepisovatelných závazků podle § 138 odst. 2.

(4) Pro určení výše spoluúčasti Fondu pojištění vkladů se přiměřeně použijí ustanovení tohoto zákona o ocenění. O použití majetku Fondu pojištění vkladů pro účely jeho spoluúčasti na financování řešení krize rozhoduje po konzultaci s Garančním systémem Česká národní banka. Ustanovení § 212 se použije obdobně.

(5) Spoluúčast Fondu pojištění vkladů nesmí přesáhnout 0,8 % celkového objemu krytých pohledávek z vkladů. Je-li objem dostupných prostředků ve Fondu pojištění vkladů vyšší než 0,8 % celkového objemu krytých pohledávek z vkladů, spoluúčast Fondu pojištění vkladů nesmí přesáhnout 100 % objemu dostupných prostředků ve Fondu pojištění vkladů. Spoluúčast zároveň nesmí být vyšší než újma, která by vznikla Fondu pojištění vkladů, pokud by vůči majetku povinné osoby bylo zahájeno insolvenční řízení v okamžiku uplatnění opatření k řešení krize.

(6) Spoluúčastí Fondu pojištění vkladů na financování řešení krize se Garanční systém stává věřitelem povinné osoby ve výši této spoluúčasti.

(7) Dojde-li uplatněním opatření k řešení krize ke změně v osobě dlužníka u části pojištěných pohledávek z vkladů oprávněné osoby uložených u povinné osoby na třetí osobu, snižuje se o tuto částku nárok oprávněné osoby na poskytnutí náhrady z Fondu pojištění vkladů za jakoukoli zbývající část pohledávek z těchto vkladů vůči povinné osobě. Dojde-li uplatněním opatření k řešení krize ke změně v osobě dlužníka u všech pojištěných pohledávek z vkladů oprávněné osoby uložených u povinné osoby na třetí osobu, oprávněná osoba nemá nárok na poskytnutí náhrady z Fondu pojištění vkladů za pohledávky z těchto vkladů vůči povinné osobě.

(1) Rozhodnutí České národní banky o opatření k řešení krize, pozastavení plnění ze smlouvy podle § 81a, pozastavení výkonu práva na zajištění podle § 81b odst. 1, pozastavení práva na ukončení závazku podle § 81b odst. 2, snížení položek kmenového kapitálu tier 1 nebo o odpisu a konverzi odepisovatelných kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků je vykonatelné okamžikem oznámení tohoto rozhodnutí účastníkům řízení, není-li rozhodnutím České národní banky stanoveno jinak. Rozhodnutí lze doručit veřejnou vyhláškou. Rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho uveřejnění na internetových stránkách České národní banky. Uveřejnění na úřední desce se nevyžaduje.

(2) Prvním úkonem v řízení o vydání rozhodnutí podle odstavce 1 může být vydání tohoto rozhodnutí.

(3) Zasahuje-li rozhodnutí podle odstavce 1 nebo o schválení přeměny podle § 251 do práv vlastníků nástrojů účasti na povinné osobě nebo věřitelů povinné osoby, vyzve Česká národní banka na svých internetových stránkách vlastníky nástrojů účasti na povinné osobě a věřitele povinné osoby, aby se do 6 měsíců od vykonatelnosti rozhodnutí přihlásili České národní bance pro účely rozhodnutí o dorovnání podle § 177 a zvýšení hodnoty pohledávky a dodatečného protiplnění podle § 57. Nepřihlásí-li se v této lhůtě, jejich právo na dorovnání podle § 164 a zvýšení hodnoty pohledávky nebo dodatečné protiplnění podle § 57 zaniká. Na náležitosti přihlášky se § 37 odst. 2 správního řádu použije obdobně. Formulář přihlášky a detailní požadavky na její náležitosti uveřejní Česká národní banka na svých internetových stránkách.

(1) Pravomoci podle § 65, 67, 81a až 85, § 96, 102, 113, 138, 161, 164 a 164a vůči blíže neurčenému okruhu osob provede Česká národní banka opatřením obecné povahy. Ustanovení § 222 odst. 2 a 3 se použije obdobně.

(2) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. Česká národní banka současně uveřejní opatření obecné povahy na svých internetových stránkách. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti okamžikem uveřejnění, není-li určen pozdější okamžik nabytí účinnosti. Uveřejnění na úřední desce se nevyžaduje. Jsou-li podle § 81a až 85 pozastavena určitá práva, Česká národní banka uveřejní na svých internetových stránkách též podmínky a dobu pozastavení.

(3) Osoby, jejichž práva, povinnosti nebo oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy dotčeny, jsou oprávněny podat proti opatření obecné povahy písemné odůvodněné námitky ve lhůtě 5 pracovních dní ode dne jeho zveřejnění. Podané námitky vyřídí Česká národní banka sdělením. Podané námitky může Česká národní banka využít jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření obecné povahy.

(1) Proti rozhodnutí České národní banky podle tohoto zákona lze podat rozklad.

(2) Rozklad nelze podat proti rozhodnutí, které bylo přijato v souladu s dohodou podle § 15 odst. 1, § 16 odst. 1, § 25 odst. 1, § 26 odst. 3, § 51 odst. 4 věty poslední, § 132a odst. 2, § 133 odst. 2, § 188 odst. 2 a § 193. U těchto rozhodnutí je vyloučen přezkum a obnova řízení podle správního řádu.

(1) Má se za to, že přiznání odkladného účinku žalobě proti rozhodnutí podle § 222 odst. 1 by bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem ve smyslu § 73 odst. 2 soudního řádu správního, není-li prokázán opak.

(2) Soud při svém posouzení přihlédne k ekonomickému hodnocení skutečností provedenému Českou národní bankou.

Návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části vydaného podle tohoto zákona, lze u soudu podat do 1 roku ode dne, kdy napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti.

(1) V rozhodnutí o rozkladu nebo rozsudku, kterým se ruší rozhodnutí nebo opatření obecné povahy České národní banky podle tohoto zákona, lze stanovit, že účinky zrušení takového rozhodnutí nebo opatření obecné povahy mají vliv na platnost a účinnost provedených opatření, ledaže by to bylo v rozporu s právy třetích osob nabytých v dobré víře nebo jejich oprávněnými zájmy. Tím není dotčeno právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem podle zákona upravujícího odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci22).

(2) Česká národní banka není povinna postupovat v souladu s dohodou podle § 15 odst. 1, § 16 odst. 1, § 25 odst. 1, § 26 odst. 3, § 51 odst. 4 věta poslední, § 132a odst. 1, § 133 odst. 1, § 188 odst. 2 a § 193, bylo-li zrušeno rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, které bylo vydáno na základě této dohody.

(1) Česká národní banka uplatní opatření k řešení krize nebo odpis a konverzi kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků pouze po předchozím souhlasu Ministerstva financí, pokud podle dostupného ocenění nebo odhadu

a) je pro naplnění účelu opatření potřebné použití prostředků z veřejných rozpočtů nebo státní záruky, využití překlenovací instituce nebo osoby pro správu aktiv, nebo

b) znamená takové rozhodnutí čerpání prostředků z Fondu pro řešení krize nebo z Fondu pojištění vkladů v objemu přesahujícím 60 % dostupného objemu majetku v některém z fondů.

(2) Pokud se k uplatnění opatření k řešení krize nebo odpisu a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků vyžaduje souhlas Ministerstva financí, o uplatnění opatření rozhoduje v prvním stupni bankovní rada České národní banky. Bankovní rada České národní banky dále rozhoduje o uplatnění opatření k řešení krize nebo odpisu a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků v případech významného systémového dopadu.

(3) Ministr financí nebo jiný pověřený člen vlády se na pozvání bankovní rady České národní banky zúčastní jednání bankovní rady České národní banky, které se týká uplatnění opatření k řešení krize nebo odpisu a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků.

(4) O případ významného systémového dopadu podle odstavce 2 se jedná, pokud se opatření k řešení krize nebo odpis a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků uplatňují ve vztahu k instituci, jež je

a) povinna udržovat kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika23),

b) určena za globální systémově významnou instituci24),

c) určena za jinou systémově významnou instituci25), nebo

d) označena za významnou instituci bankovní radou nejpozději současně s prvním úkonem v řízení; takto ji lze označit zejména s ohledem na dopady selhání instituce na finanční systém a hospodářství a v případě hrozby selhání více institucí současně.

(1) Zaměstnanci Ministerstva financí pověření ministrem financí jsou oprávněni nahlížet do všech podkladů, záznamů, spisů a jiných dokumentů a seznamovat se s informacemi, na jejichž základě má dojít k uplatnění opatření k řešení krize nebo odpisu a konverzi kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků. Česká národní banka umožní pověřeným zaměstnancům Ministerstva financí přístup k těmto podkladům, záznamům, spisům, jiným dokumentům a informacím ve lhůtách odpovídajících okolnostem případu a případné potřebě vydat stanovisko podle § 228 odst. 1.

(2) Česká národní banka spolupracuje s Ministerstvem financí při přípravě plánů řešení krize a pravidelném ověřování připravenosti použití pravomocí k řešení krize a vydání souvisejících rozhodnutí, a to zejména v případech, pokud by k uplatnění opatření byl vyžadován předchozí souhlas Ministerstva financí.

Pokud v důsledku uplatnění opatření podle tohoto zákona může dojít k poskytnutí veřejné podpory, Česká národní banka a Ministerstvo financí spolupracují s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže26) ohledně uplatnění tohoto opatření. Vyžaduje-li se pro uplatnění opatření podle tohoto zákona rozhodnutí Evropské komise, že takové opatření je v souladu s vnitřním trhem, Česká národní banka neuplatní opatření do doby, než Evropská komise příslušné rozhodnutí vydá.

(1) Česká národní banka může povinné osobě při zjištění nedostatku v její činnosti, v důsledku porušení nebo nedodržení povinnosti nebo podmínky stanovené tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, rozhodnutím orgánu jiného než členského státu považovaným podle tohoto zákona za vykonatelné, opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona a rozhodnutím Evropského orgánu pro bankovnictví uložit opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti.

(2) Česká národní banka může dále povinné osobě uložit, aby ve stanovené lhůtě upustila od protiprávního jednání a zdržela se jeho opakování.

(3) Česká národní banka může uložit fyzické nebo právnické osobě, která není povinnou osobou, a která neplní povinnost uloženou tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, rozhodnutím orgánu jiného než členského státu považovaným podle tohoto zákona za vykonatelné, opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona a rozhodnutím Evropského orgánu pro bankovnictví, aby upustila od tohoto protiprávního jednání a zdržela se jeho opakování; Česká národní banka může dále dočasně zakázat členu vedoucího orgánu povinné osoby, osobě ve vrcholném vedení povinné osoby nebo jakékoli jiné fyzické osobě, která neplní uvedené povinnosti, výkon funkce v kterékoli povinné osobě, a to až na dobu 5 let.

(4) Česká národní banka může dále povinné osobě nebo fyzické nebo právnické osobě, která není povinnou osobou podle odstavce 3, uložit povinnost uveřejnit rozhodnutí, je-li třeba širší veřejnost s tímto rozhodnutím seznámit. Česká národní banka určí druh veřejného sdělovacího prostředku, ve kterém má být rozhodnutí uveřejněno, rozsah jeho uveřejnění a lhůtu určenou dané osobě k uveřejnění rozhodnutí.

(5) Osoba, které byla uložena povinnost uveřejnit rozhodnutí podle odstavce 4, nechá na své náklady pravomocné rozhodnutí nebo jeho vymezené části uveřejnit v určeném druhu veřejného sdělovacího prostředku, a to s uvedením identifikačních údajů dané osoby. Údaje umožňující identifikaci fyzické osoby nebo právnické osoby, která je odlišná od osoby uvedené ve výroku rozsudku a v jeho odůvodnění, musí být před uveřejněním anonymizovány.

(6) Česká národní banka může uložit opatření k nápravě také tehdy, jestliže má důvodné podezření, že nedostatek v činnosti, porušení nebo nedodržení povinnosti nebo podmínky podle tohoto zákona může nastat v průběhu následujících 12 měsíců.

(1) Účastníkem řízení o uložení opatření k nápravě je pouze osoba, které má být opatření k nápravě uloženo.

(2) Řízení může být zahájeno vydáním rozhodnutí.

(3) Osoba, které Česká národní banka uložila opatření k nápravě, informuje Českou národní banku o zjednání nápravy bez zbytečného odkladu.

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní informační povinnost podle § 7 odst. 3,

b) v rozporu s § 127c odst. 2 prodává podřízené způsobilé závazky neprofesionálním zákazníkům,

c) v rozporu s rozhodnutím vydaným na základě § 167 odst. 1 písm. a) nepřijme dostatečná opatření k zajištění realizace odpisu, konverze nebo opatření k řešení krize,

d) v rozporu s rozhodnutím vydaným na základě § 167 odst. 1 písm. b) nedrží majetek na účet nabyvatele,

e) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231, nebo

f) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 245 odst. 2.

(2) Fyzická osoba, která je členem vedoucího orgánu povinné osoby, se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 42 odst. 1 si nevyžádá ke svému rozhodnutí předchozí souhlas nebo vyjádření dočasného správce,

b) v rozporu s § 42 odst. 2 vykonává oprávnění, jejichž výkon byl pozastaven,

c) neposkytne součinnost dočasnému správci podle § 45, nebo

d) bez zbytečného odkladu neoznámí selhání povinné osoby podle § 77,

e) neposkytne součinnost zvláštnímu správci podle § 94 odst. 3,

f) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231,

g) neposkytne České národní bance součinnost podle § 243 odst. 1, nebo

h) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 245 odst. 1.

(3) Fyzická osoba, která je ve vrcholném vedení povinné osoby, se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 42 odst. 1 si ke svému rozhodnutí nevyžádá předchozí souhlas nebo vyjádření dočasného správce,

b) v rozporu s § 42 odst. 2 vykonává oprávnění, jejichž výkon byl pozastaven,

c) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231, nebo

d) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 245 odst. 1.

(4) Zaměstnanec povinné osoby se dopustí přestupku tím, že

a) neposkytne součinnost dočasnému správci podle § 45,

b) neposkytne součinnost zvláštnímu správci podle § 94 odst. 3,

c) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231,

d) neposkytne České národní bance součinnost podle § 243 odst. 1, nebo

e) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 245 odst. 1.

(5) Fyzická osoba, která byla členem vedoucího orgánu nebo zaměstnancem povinné osoby, se dopustí přestupku tím, že

a) neposkytne součinnost dočasnému správci podle § 45,

b) neposkytne součinnost zvláštnímu správci podle § 94 odst. 3,

c) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231,

d) neposkytne České národní bance součinnost podle § 243 odst. 1, nebo

e) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 245 odst. 1.

(6) Fyzická osoba jako nabyvatel se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s rozhodnutím České národní banky vydaným na základě § 96 odst. 6 neposkytne náhradu ve stanovené lhůtě,

b) nesplní povinnost součinnosti uloženou Českou národní bankou podle § 164 písm. f),

c) v rozporu s rozhodnutím vydaným na základě § 167 odst. 1 písm. a) nepřijme dostatečná opatření k zajištění realizace odpisu, konverze a opatření k řešení krize, nebo

d) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231.

(7) Fyzická osoba, která je vlastníkem nástroje účasti, se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s rozhodnutím České národní banky vydaným na základě § 57 odst. 6 nevrátí odpovídající část náhrady,

b) nepředá cenný papír nabyvateli podle § 98 odst. 3, § 102 odst. 3 nebo § 113 odst. 4, nebo

c) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231.

(8) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6 písm. b),

b) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až f), odstavce 2 písm. a) až c), e) až h), odstavce 3 písm. a) až d), odstavce 4 písm. a) až e), odstavce 5 písm. a) až e), odstavce 6 písm. a), c) a d) nebo odstavce 7 písm. a) až c), nebo

c) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. d); pokud neoprávněný prospěch nevznikl nebo není-li možné jeho výši zjistit, lze uložit pokutu do 137 000 000 Kč.

(1) Fyzická osoba jako dočasný správce povinné osoby se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 41 odst. 1 poruší omezení stanovené Českou národní bankou nebo si ke svému rozhodnutí nevyžádá předchozí souhlas,

b) nevyžádá si ke svému rozhodnutí předchozí souhlas podle § 41 odst. 3,

c) poruší omezení podle § 42 odst. 2,

d) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231, nebo

e) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 244 odst. 2.

(2) Fyzická osoba jako zvláštní správce povinné osoby se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 86 odst. 3 neposkytne kopii dokumentace nebo neumožní pořízení opisů a výpisů,

b) v případech stanovených Českou národní bankou si nevyžádá ke svému rozhodnutí předchozí souhlas podle § 93 odst. 2,

c) nejedná v souladu s rozhodnutím nebo opatřeními k řešení krize anebo pokyny České národní banky podle § 94,

d) v rozporu s § 94 nesdělí na vyžádání České národní bance informace o finančním a ekonomickém stavu instituce nebo nepředá zprávu o finanční a ekonomické situaci,

e) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231, nebo

f) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 244 odst. 2.

(3) Fyzická osoba jako osoba, která má být jmenována oceňovatelem nebo jako oceňovatel, se dopustí přestupku tím, že

a) zpracuje ocenění v rozporu s § 52 odst. 2,

b) neupozorní Českou národní banku na skutečnosti podle § 53 odst. 2, nebo

c) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231.

(4) Odvolaný oceňovatel se dopustí přestupku tím, že

a) neposkytne součinnost oceňovateli podle § 53 odst. 4, nebo

b) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231.

(5) Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.

(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní informační povinnost podle § 7 odst. 3,

b) v rozporu s § 127c odst. 2 prodává podřízené způsobilé závazky neprofesionálním zákazníkům,

c) v rozporu s rozhodnutím vydaným na základě § 167 odst. 1 písm. a) nepřijme dostatečná opatření k zajištění realizace odpisu, konverze nebo opatření k řešení krize,

d) v rozporu s rozhodnutím vydaným na základě § 167 odst. 1 písm. b) nedrží majetek na účet nabyvatele,

e) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231, nebo

f) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 245 odst. 2.

(2) Právnická osoba, která je členem vedoucího orgánu povinné osoby, se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 42 odst. 1 si nevyžádá ke svému rozhodnutí předchozí souhlas nebo vyjádření dočasného správce,

b) v rozporu s § 42 odst. 2 vykonává oprávnění, jejichž výkon byl pozastaven,

c) neposkytne součinnost dočasnému správci podle § 45,

d) bez zbytečného odkladu neoznámí selhání povinné osoby podle § 77,

e) neposkytne součinnost zvláštnímu správci podle § 94 odst. 3,

f) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231,

g) neposkytne České národní bance součinnost podle § 243 odst. 1, nebo

h) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 245 odst. 1.

(3) Právnická osoba, která byla členem vedoucího orgánu povinné osoby, se dopustí přestupku tím, že

a) neposkytne součinnost dočasnému správci podle § 45,

b) neposkytne součinnost zvláštnímu správci podle § 94 odst. 3,

c) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231,

d) neposkytne České národní bance součinnost podle § 243 odst. 1, nebo

e) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 245 odst. 1.

(4) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jako nabyvatel se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s rozhodnutím České národní banky vydaným na základě § 96 odst. 6 neposkytne náhradu ve stanovené lhůtě,

b) nesplní povinnost součinnosti uloženou Českou národní bankou podle § 164 písm. f),

c) v rozporu s rozhodnutím vydaným na základě § 167 odst. 1 písm. a) nepřijme dostatečná opatření k zajištění realizace odpisu, konverze a opatření k řešení krize, nebo

d) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231.

(5) Právnická osoba jako osoba vedoucí evidenci nebo seznam investičních nástrojů se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s povinností uloženou Českou národní bankou na základě § 66 písm. a), § 74 písm. a) nebo § 147 písm. a) neprovede změnu zápisu v takové evidenci nebo seznamu, nebo

b) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231.

(6) Právnická osoba jako organizátor regulovaného trhu nebo obchodník s cennými papíry se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s povinností uloženou Českou národní bankou na základě § 66 písm. b), § 74 písm. b) nebo § 147 písm. b) nevyřadí nebo nepřijme nástroje vydané povinnou osobou z obchodování na trhu s investičními nástroji, nebo

b) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231.

(7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je vlastníkem nástroje účasti, se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s rozhodnutím České národní banky vydaným na základě § 57 odst. 6 nevrátí odpovídající část náhrady,

b) nepředá cenný papír nabyvateli podle § 98 odst. 3, § 102 odst. 3 nebo § 113 odst. 4, nebo

c) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231.

(8) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která může být prodávajícím podřízeného způsobilého závazku neprofesionálnímu zákazníkovi, se dopustí přestupku tím, že nesplní v souvislosti s prodejem podřízeného způsobilého závazku neprofesionálnímu zákazníkovi některou z povinností stanovených v § 127c odst. 3.

(9) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. b),

b) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až f), odstavce 2 písm. a) až c), e) až h), odstavce 3 písm. a) až e), odstavce 4 písm. a), c) a d), odstavce 5 písm. a) a b), odstavce 6 písm. a) a b), odstavce 7 písm. a) až c), nebo odstavce 8,

c) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. d) a spáchala-li ho podnikající fyzická osoba; pokud neoprávněný prospěch nevznikl nebo není-li možné jeho výši zjistit, uloží se pokuta do 137 000 000 Kč, nebo

d) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. d) a spáchala-li ho právnická osoba; pokud neoprávněný prospěch nevznikl nebo není-li možné jeho výši zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého danou osobou za bezprostředně předcházející účetní období.

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako dočasný správce povinné osoby se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 41 odst. 1 poruší omezení stanovené Českou národní bankou nebo si ke svému rozhodnutí nevyžádá předchozí souhlas,

b) poruší omezení podle § 42 odst. 2,

c) nevyžádá si ke svému rozhodnutí předchozí souhlas podle § 41 odst. 3,

d) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231, nebo

e) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 244 odst. 2.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako zvláštní správce povinné osoby se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 86 odst. 3 neposkytne kopii dokumentace nebo neumožní pořízení opisů a výpisů, nebo

b) v případech stanovených Českou národní bankou si nevyžádá ke svému rozhodnutí předchozí souhlas podle § 93 odst. 2,

c) nejedná v souladu s rozhodnutím nebo opatřeními k řešení krize anebo pokyny České národní banky podle § 94,

d) v rozporu s § 94 nesdělí na vyžádání České národní banky informace o finančním a ekonomickém stavu instituce nebo nepředá zprávu o finanční a ekonomické situaci, nebo

e) poruší povinnost mlčenlivosti podle § 244 odst. 2.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba jako osoba, která má být jmenována oceňovatelem nebo jako oceňovatel, se dopustí přestupku tím, že

a) zpracuje ocenění v rozporu s § 52 odst. 2,

b) neupozorní Českou národní banku na skutečnosti podle § 53 odst. 2, nebo

c) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231.

(4) Odvolaný oceňovatel se dopustí přestupku tím, že neposkytne součinnost oceňovateli podle § 53 odst. 4.

(5) Za přestupek podle odstavců 1 až 4 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.

(1) Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní informační povinnost podle § 7 odst. 3, § 26a odst. 1, § 136, § 154 odst. 1, § 155, § 176 odst. 5 nebo 6,

b) neuveřejní nebo nepředá České národní bance údaje podle § 136a,

c) neposkytne součinnost podle § 243 odst. 1 nebo § 53 odst. 6,

d) bez zbytečného odkladu neoznámí její selhání podle § 77,

e) nesplní povinnost vést podrobné seznamy nebo záznamy o finančních smlouvách uloženou Českou národní bankou podle § 7 odst. 4 nebo § 85 odst. 6,

f) v rozporu s rozhodnutím České národní banky vydaným na základě § 57 odst. 6 neposkytne zpět odpovídající část náhrady,

g) nezajistí stažení cenných papírů podle § 66 písm. c), § 74 písm. c) nebo § 147 písm. c),

h) v rozporu s rozhodnutím České národní banky vydaným na základě § 73 odst. 2 nebo § 146 odst. 2 nevydá nebo neodevzdá cenné papíry,

i) v rozporu s § 74a odst. 1 nezajistí uznání vlastníka s odpisem nebo konverzí odepisovatelného kapitálového nástroje nebo nezajistí souhlas vlastníka se závazností odpisu nebo konverze odepisovatelného kapitálového nástroje,

j) nakládá se svým majetkem v rozporu se zákazem stanoveným Českou národní bankou na základě § 82 písm. c),

k) nevydá nástroje zahrnované do kapitálu, včetně prioritních akcií a podřízených nebo vyměnitelných dluhopisů nebo obdobných dluhových nástrojů v rozporu s požadavkem stanoveným Českou národní bankou v § 82 písm. d),

l) neuveřejní rozhodnutí podle § 90,

m) nepředá majetek a potřebné doklady nebo nesdělí informace podle § 98 odst. 3, § 102 odst. 3 nebo § 113 odst. 4,

n) v rozporu s rozhodnutím České národní banky vydaným na základě § 121 nezmění svoji právní formu,

o) nesplní v souvislosti s prodejem podřízeného způsobilého závazku neprofesionálnímu zákazníkovi některou z povinností stanovených v § 127c odst. 3,

p) v rozporu s § 155 neprovádí opatření obsažená ve schváleném plánu reorganizace obchodní činnosti,

q) nesplní povinnost uloženou Českou národní bankou podle § 164 písm. e),

r) nesplní povinnost součinnosti uloženou Českou národní bankou podle § 164 písm. f),

s) nezašle informace všem jí známým vlastníkům nástrojů účasti a věřitelům v rozporu s § 176 odst. 7,

t) neinformuje Českou národní banku o zaslání informací podle § 176 odst. 7,

u) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231, nebo

v) poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 244 odst. 2.

(2) Instituce se sídlem v České republice se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 9 odst. 1 nevypracuje nebo neudržuje ozdravný plán,

b) v rozporu s § 9 odst. 2 neaktualizuje svůj ozdravný plán,

c) v rozporu s § 9 odst. 5 nemonitoruje nebo nevyhodnocuje hodnoty nebo stavy ukazatelů pravidelně s dostatečnou frekvencí tak, aby identifikovala případné zhoršení své finanční situace a byla schopna včas přijmout odpovídající ozdravné opatření,

d) v rozporu s § 9 odst. 7 neinformuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku,

e) nesplní povinnost vést podrobné záznamy o finančních smlouvách uloženou Českou národní bankou podle § 10 odst. 1,

f) v rozporu § 11 odst. 1 nepředloží České národní bance ozdravný plán k posouzení do 7 dnů po jeho sestavení nebo aktualizaci,

g) neposkytne informace a součinnost k vypracování plánů řešení krize podle § 17 odst. 6,

h) neinformuje o změnách, které vyžadují aktualizaci plánu řešení krize podle § 18 odst. 1,

i) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost navrhnout České národní bance opatření k odstranění překážek způsobilosti podle § 23 odst. 1,

j) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost navrhnout České národní bance opatření, která povedou ke splnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku a kombinované kapitálové rezervy, a časový harmonogram pro jejich uplatnění podle § 23 odst. 2,

k) neuplatní opatření uložená Českou národní bankou podle § 23 odst. 4,

l) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost uplatnit uložená opatření nebo navrhnout realizaci těchto opatření podle § 23 odst. 5,

m) v rozporu s rozhodnutím České národní banky vydaným podle § 23 odst. 7 neomezí svou expozici vůči instituci,

n) neuveřejní rozhodnutí podle § 44,

o) nevydá nástroje zahrnované do kapitálu podle § 160 odst. 2,

p) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231, nebo

q) v rozporu s § 209 odst. 2 nepřispívá do Fondu pro řešení krize ve výši stanovené v § 214 nebo 215.

(3) Instituce se sídlem v jiném než členském státě, která vykonává na území České republiky činnost prostřednictvím své pobočky, se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 209 odst. 2 nepřispívá do Fondu pro řešení krize ve výši stanovené v § 214 nebo 215, nebo

b) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231.

(4) Právnická osoba jako osoba se sídlem v České republice, která je členem skupiny, se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 31 odst. 2 nesplní povinnost informovat společníky nebo osoby v obdobném postavení o plnění smlouvy o skupinové podpoře a o přijetí jakéhokoli rozhodnutí na jejím základě,

b) v rozporu s § 34 odst. 1 neoznámí České národní bance záměr poskytnout skupinovou podporu,

c) nesplní oznamovací povinnost podle § 36 odst. 1 písm. a) nebo b),

d) v rozporu s § 36 odst. 2 neaktualizuje uveřejněné informace,

e) nezašle České národní bance informace podle § 36 odst. 3,

f) nesplní povinnost uloženou Českou národní bankou podle § 164 písm. e), nebo

g) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231.

(5) Evropská ovládající osoba se sídlem v České republice se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 13 odst. 1 neaktualizuje nebo nepředloží České národní bance jako orgánu dohledu na konsolidovaném základě skupinový ozdravný plán pro příslušnou skupinu jako celek,

b) neposkytne informace o všech členech evropské finanční skupiny podle § 20 odst. 1,

c) v rozporu s § 29 odst. 1 nepředloží České národní bance jako orgánu dohledu na konsolidovaném základě žádost o schválení návrhu smlouvy o skupinové podpoře,

d) nevypracuje plán reorganizace obchodní činnosti nebo jej vypracuje v rozporu s § 156 odst. 1,

e) nesplní ve stanovené lhůtě povinnost navrhnout České národní bance opatření zajišťující splnění minimálního požadavku, vnitřního minimálního požadavku nebo kombinované kapitálové rezervy podle § 24a odst. 2, nebo

f) neprovede v požadované lhůtě opatření k nápravě vydané na základě § 231.

(6) Za přestupek podle odstavců 1 až 5 lze uložit pokutu do

a) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavců 1 až 5 a spáchala-li ho ovládaná osoba; pokud neoprávněný prospěch nevznikl nebo není-li možné jeho výši zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu ovládající osoby vyplývajícího z její konsolidované účetní závěrky za bezprostředně předcházející účetní období, nebo

b) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavců 1 až 5 a spáchala-li ho osoba neuvedená v písmeni a); pokud neoprávněný prospěch nevznikl nebo není-li možné jeho výši zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého danou osobou za bezprostředně předcházející účetní období.

(1) Instituce se sídlem v České republice, která není členem evropské finanční skupiny, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s rozhodnutím České národní banky neudržuje kapitál a způsobilé závazky ve výši odpovídající minimálnímu požadavku podle § 127 odst. 1.

(2) Osoba podléhající řešení krize, která je členem evropské finanční skupiny, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s rozhodnutím České národní banky neudržuje kapitál a způsobilé závazky ve výši odpovídající minimálnímu požadavku na konsolidované úrovni podle § 127 odst. 2.

(3) Instituce se sídlem v České republice, která je členem evropské finanční skupiny a není osobou podléhající řešení krize, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s rozhodnutím České národní banky neudržuje kapitál a způsobilé závazky ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku

a) podle § 127 odst. 3, nebo

b) na konsolidovaném základě podle § 127 odst. 6.

(4) Povinná osoba, která není osobou podléhající řešení krize ani institucí a je ovládána osobou podléhající řešení krize, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s rozhodnutím České národní banky neudržuje kapitál a způsobilé závazky ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku

a) podle § 127 odst. 4, nebo

b) na konsolidovaném základě podle § 127 odst. 6.

(5) Evropská ovládající osoba, která není osobou podléhající řešení krize a jejíž ovládající osoba má sídlo na území jiného než členského státu, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s rozhodnutím České národní banky neudržuje kapitál a způsobilé závazky ve výši odpovídající vnitřnímu minimálnímu požadavku na konsolidované úrovni podle § 127 odst. 5.

(6) Za přestupek podle odstavců 1 až 5 lze uložit pokutu do

a) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavců 1 až 5 a spáchala-li ho ovládaná osoba; pokud neoprávněný prospěch nevznikl nebo není-li možné jeho výši zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu ovládající osoby vyplývajícího z její konsolidované účetní závěrky za bezprostředně předcházející účetní období, nebo

b) dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu, jde-li o přestupek podle odstavců 1 až 5 a spáchala-li ho osoba neuvedená v písmeni a); pokud neoprávněný prospěch nevznikl nebo není-li možné jeho výši zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého danou osobou za bezprostředně předcházející účetní období.

(1) Osoba podléhající řešení krize, která je globálně systémově významnou institucí, členem skupiny, která je globálně systémově významnou institucí, nebo významnou osobou podléhající řešení krize, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 128c odst. 1 nebo s rozhodnutím České národní banky podle § 128c odst. 2, 3 nebo 4 neplní požadavek na podřízenost.

(2) Osoba podléhající řešení krize neuvedená v odstavci 1 se dopustí přestupku tím, že v rozporu s rozhodnutím České národní banky podle § 128b odst. 1 neplní požadavek na podřízenost.

(3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu; pokud neoprávněný prospěch nevznikl nebo není-li možné jeho výši zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého osobou podléhající řešení krize za bezprostředně předcházející účetní období.

Příjem z pokut uložených podle § 233 až 237b je příjmem Fondu pro řešení krize; na tyto příjmy se pro účely jejich placení hledí jako na prostředky veřejného rozpočtu. Pokuty uložené podle tohoto zákona vybírá a vymáhá celní úřad.

(1) Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o uložení opatření k nápravě podle § 231 odst. 2 až 4 nebo správního trestu na svých internetových stránkách.

(2) Česká národní banka uveřejní rozhodnutí bez uvedení identifikačních údajů o osobě, které bylo opatření k nápravě nebo správní trest uloženy, pokud by uveřejnění

a) bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení shledáno jako zjevně nepřiměřené,

b) ohrozilo stabilitu finančního systému,

c) ohrozilo probíhající trestní řízení, nebo

d) způsobilo dotčené osobě, podle informací dostupných České národní bance, nepřiměřenou újmu.

(3) Rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 musí být uveřejněno nejméně po dobu 5 let. Osobní údaje podle zákona upravujícího ochranu osobních údajů týkající se dotčené osoby, které jsou obsažené v takovém rozhodnutí, mohou být uveřejněny nejdéle po dobu 5 let.

(4) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o všech opatřeních k nápravě a pokutách uložených za přestupky podle tohoto zákona, včetně údajů o odvolání proti rozhodnutí, kterým byly tyto sankce uloženy.

(5) Rozhodnutí podle odstavce 1 zpřístupní Česká národní banka v jednotném evropském přístupovém místě podle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859 ve formátu, ze kterého lze získat údaje, podle čl. 2 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859, přičemž jej opatří metadaty podle čl. 128a odst. 4 písm. b) směrnice 2014/59/EU. Jde-li o rozhodnutí uveřejňované podle odstavce 2, opatří jej Česká národní banka metadaty podle čl. 128a odst. 4 písm. b) směrnice 2014/59/EU s výjimkou identifikačních údajů o osobě, které bylo opatření k nápravě nebo správní trest uloženy.

(1) Povinná osoba, členové vedoucích orgánů povinné osoby a její zaměstnanci jsou povinni poskytnout České národní bance součinnost v rozsahu potřebném pro výkon činností podle tohoto zákona, zejména na žádost bez zbytečného odkladu umožnit vstup do prostor povinné osoby. Tato povinnost se vztahuje rovněž na osoby, které byly pověřeny k výkonu činností pro povinnou osobu a pro jejich zaměstnance. Tato součinnost zahrnuje rovněž účast na cvičných řešeních podle § 5 odst. 3. Součinnost jsou povinni poskytnout i bývalí členové vedoucích orgánů a bývalí zaměstnanci a osoby, které vykonávaly pro povinnou osobu činnosti a jejich zaměstnanci, pokud působili v povinné osobě nebo pro ni vykonávali činnost v předcházejících 2 letech. Osoby, od kterých je Česká národní banka oprávněna vyžadovat informace, podklady, objasnění skutečností, záznamy, zprávy nebo s nimi spojené údaje, jsou povinny poskytnout tyto informace, podklady, objasnění skutečností, záznamy, zprávy nebo s nimi spojené údaje bez zbytečného odkladu.

(2) Součinnost se poskytuje bezplatně; nejde-li o orgány veřejné správy, přísluší tomu, kdo součinnost poskytl, právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.

(3) Osoby a orgány uvedené v odstavci 1, které jsou povinny poskytnout České národní bance součinnost, odpovídají za škodu nebo jinou újmu, kterou způsobily, v případě, že tuto součinnost neposkytnou řádně a včas.

(4) Povinná osoba určí člena vedoucího orgánu nebo vedoucího zaměstnance přímo podřízeného vedoucímu orgánu, který je odpovědný za poskytování součinnosti České národní bance podle tohoto zákona.

(1) Pro účely tohoto dílu se příslušnou osobou rozumí

a) Česká národní banka

b) Ministerstvo financí,

c) Garanční systém,

d) Garanční fond obchodníků s cennými papíry,

e) překlenovací instituce,

f) osoba pro správu aktiv,

g) zvláštní správce a dočasný správce,

h) potenciální nabyvatelé, které oslovila instituce za účelem řešení krize podle § 5 odst. 6 nebo jimž Česka národní banka učinila nabídku nebo je oslovila zejména v souvislosti s přechodem nástrojů účasti na povinné osobě nebo majetku a závazků povinné osoby, bez ohledu na to, zda tato nabídka nebo oslovení byly přípravou pro přechod nástrojů účasti na povinné osobě nebo majetku a závazků povinné osoby, a bez ohledu na to, zda v důsledku této nabídky došlo k přechodu nástrojů účasti na povinné osobě nebo majetku a závazků povinné osoby,

i) vláda v případě použití vládních stabilizačních nástrojů,

j) další orgány veřejné správy zapojené do řešení krize a

k) povinná osoba.

(2) Příslušná osoba má povinnost zachovávat mlčenlivost o všech informacích podle tohoto zákona získaných v souvislosti se svou činností.

(3) Osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až g) a j) zavedou a udržují vnitřní pravidla pro zachování mlčenlivosti, včetně pravidel pro sdílení informací pouze mezi osobami přímo zapojenými do řešení krize.

(1) Členové vedoucích orgánů, osoby ve vrcholném vedení a další pracovníci příslušné osoby jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech podle tohoto zákona, o nichž se dozvěděli při výkonu své činnosti; mlčenlivost jsou povinni zachovat již před vznikem pracovněprávního nebo jiného vztahu a po jeho skončení.

(2) Auditoři, účetní, oceňovatelé, poradci a jiné osoby vykonávající činnost pro příslušné osoby jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech podle tohoto zákona, o nichž se dozvěděli při výkonu své činnosti.

Informace získané při výkonu své pravomoci nebo činnosti v rámci přípravy nebo provádění řešení krize mohou příslušné osoby podle § 244 a osoby podle § 245 použít pouze k plnění stanovených úkolů a povinností podle tohoto zákona.

(1) Porušením povinnosti mlčenlivosti není poskytnutí údajů

a) České národní bance, orgánům dohledu jiného členského státu nebo orgánu příslušnému k řešení krize jiného členského státu v souvislosti s plněním jejich úkolů podle tohoto zákona nebo srovnatelného právního předpisu jiného členského státu,

b) v souhrnné podobě, u níž nelze zjistit, o kterou konkrétní povinnou osobu se jedná,

c) se souhlasem osoby, která tyto údaje poskytla,

d) orgánům činným v trestním řízení a pro potřeby soudních řízení,

e) osobě, která podléhá zákonné nebo smluvní povinnosti mlčenlivosti podle tohoto zákona a je-li to nezbytné pro přípravu plánu řešení krize nebo realizaci opatření k řešení krize podle tohoto zákona,

f) vyšetřovací komisi Parlamentu,

g) Nejvyššímu kontrolnímu úřadu,

h) orgánu dohledu nad platebními systémy jiného členského státu,

i) soudu nebo orgánu jiného členského státu příslušnému k insolvenčnímu řízení,

j) orgánu jiného členského státu příslušnému k dohledu nad finančním sektorem a jeho subjekty včetně dohledu nad pojišťovnami a pojišťovacími zprostředkovateli,

k) makroobezřetnostnímu orgánu jiného členského státu,

l) orgánu příslušnému k ochraně stability finančního systému jiného členského státu,

m) osobám z jiných členských států provádějícím audit na základě zákona.

(2) Porušením povinnosti mlčenlivosti dále není výměna informací mezi osobami podle § 245 odst. 1 v rámci jedné příslušné osoby, a mezi osobami podle § 245 odst. 2, v rámci jedné právnické osoby, ve které působí.

(3) Porušením povinnosti mlčenlivosti není výměna informací mezi Českou národní bankou a

a) orgánem příslušným k řešení krize v jiném členském státě,

b) orgánem dohledu jiného členského státu,

c) Ministerstvem financí,

d) příslušným ministerstvem jiného členského státu,

e) Garančním systémem,

f) systémem pojištění vkladů a mechanismem financování řešení krize jiného členského státu,

g) ústřední bankou,

h) ústřední bankou jiného členského státu,

i) Garančním fondem obchodníků s cennými papíry,

j) systémem kompenzace investorů z jiného členského státu,

k) orgánem jiného členského státu odpovědným za vytváření makroobezřetnostní politiky s cílem přispívat k udržení stability finančního systému,

l) orgánem příslušným k řešení krize jiného než členského státu,

m) soudem nebo orgánem jiného členského státu příslušným k insolvenčnímu řízení,

n) statutárními auditory,

o) potenciálním nabyvatelem za účelem přípravy nebo provedení řešení krize,

p) překlenovací institucí,

q) osobou pro správu aktiv,

r) vládou v případě použití vládních stabilizačních nástrojů a

s) Evropským orgánem pro bankovnictví.

(4) Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost dále není poskytnutí informace již dříve uveřejněné Českou národní bankou nebo osobami podle odstavce 3 písm. a) až d), h), k) až m), r) nebo s).

(1) Informace, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti, může Česká národní banka nebo Ministerstvo financí poskytnout příslušnému orgánu jiného než členského státu, pokud

a) ochrana informací ve státě, v němž má příslušný orgán jiného než členského státu sídlo, dosahuje úrovně srovnatelné s úrovní, kterou stanoví tento zákon; jsou-li předmětem výměny informací mezi příslušnými orgány osobní údaje, musí být výměna informací v souladu s právními předpisy upravujícími ochranu osobních údajů a

b) informace jsou poskytnuty pouze pro účely řešení krize v jiném než členském státě a jsou nezbytné pro zajištění výkonu činností příslušného orgánu jiného než členského státu.

(2) Informace získané podle tohoto zákona od orgánu jiného členského státu smí Česká národní banka nebo Ministerstvo financí poskytnout příslušným orgánům jiných než členských států pouze se souhlasem orgánu, který informaci původně poskytl, a za účelem, který ve svém souhlasu vymezí.

(3) Informace získané podle tohoto zákona od orgánu jiného než členského státu smí Česká národní banka poskytnout pouze se souhlasem orgánu, který informaci původně poskytl.

Nabytím rozhodného podílu na hlasovacích právech v povinné osobě v důsledku uplatnění opatření k řešení krize, snížení položek kmenového kapitálu tier 1 nebo odpisu a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků nevzniká nabyvateli nabídková povinnost podle zákona upravujícího nabídky převzetí.

(1) Při uplatnění opatření k řešení krize, snížení položek kmenového kapitálu tier 1 nebo odpisu a konverze odepisovatelných kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků se nepoužijí ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o výši základního kapitálu a jejích změnách.

(2) Změna výše základního kapitálu povinné osoby, ke které došlo uplatněním opatření k řešení krize, snížením položek kmenového kapitálu tier 1, odpisem nebo konverzí odepisovatelných kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků se zapisuje do obchodního rejstříku. Účinky změny výše základního kapitálu nastávají vykonatelností rozhodnutí o uplatnění opatření k řešení krize, snížení položek kmenového kapitálu tier 1, odpisu nebo konverzi odepisovatelných kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků.

(3) Podkladem pro zápis do obchodního rejstříku je rozhodnutí o uplatnění opatření k řešení krize, snížení položek kmenového kapitálu tier 1, odpisu nebo konverzi odepisovatelných kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků. Toto rozhodnutí se zakládá do sbírky listin.

(1) Valná hromada povinné osoby, která je akciovou společností nebo společností s ručením omezeným (dále jen „emitent“), se může usnést dvoutřetinovou většinou přítomných společníků na vydání cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů se jmenovitou hodnotou, které se konvertují na podíl v této obchodní společnosti (dále jen „konvertibilní nástroj“), nastane-li některá z právních skutečností určených v tomto usnesení nebo právní skutečnost podle čl. 54 odst. 1 písm. a) bodu i) nebo ii) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(2) Usnese-li se valná hromada podle odstavce 1, přijme současně rozhodnutí o podmíněném zvýšení základního kapitálu v rozsahu, který se rovná celkové jmenovité hodnotě emise konvertibilních nástrojů.

(3) Usnesení valné hromady podle odstavce 1 obsahuje

a) určení poměru, v jakém má ke konverzi dojít, a

b) jde-li o společnost s ručením omezeným, určení druhu podílu, na který se konvertuje konvertibilní nástroj, jeho výši a výši vkladu připadající na tento podíl, popřípadě určení toho, že podíl bude představován kmenovým listem, nebo

c) jde-li o akciovou společnost, určení počtu, druhu a formy akcií, na které se konvertuje konvertibilní nástroj, jmenovitou hodnotu těchto akcií, ledaže se jedná o akcie, které jmenovitou hodnotu nemají, a určení toho, zda konvertibilní nástroj bude konvertován na zaknihované akcie nebo listinné akcie.

(4) Rozhodnutí valné hromady o skutečnostech podle odstavců 1 až 3 se osvědčuje veřejnou listinou a zapisuje se do obchodního rejstříku.

(5) Zvýšení základního kapitálu je účinné okamžikem, v němž nastala právní skutečnost, na jejímž základě došlo ke konverzi konvertibilních nástrojů na podíl. Emitent podá bez zbytečného odkladu po účinnosti zvýšení základního kapitálu návrh na zápis nové výše základního kapitálu do obchodního rejstříku. K návrhu na zápis přiloží emitent své prohlášení, kdy nastala právní skutečnost, na jejímž základě došlo ke konverzi konvertibilních nástrojů na podíl; plyne-li tato právní skutečnost z účetnictví emitenta, musí být toto prohlášení potvrzeno auditorem.

(6) Na podmíněné zvýšení základního kapitálu podle odstavce 2 se nepoužijí ustanovení zákona o obchodních korporacích týkající se postupu při zvyšování základního kapitálu.

(1) Společníci mají přednostní právo na upsání konvertibilních nástrojů.

(2) Na přednostní právo akcionářů podle odstavce 1 se použijí obdobně ustanovení zákona o obchodních korporacích o přednostním právu akcionářů na získání vyměnitelných dluhopisů.

(3) Na přednostní právo společníků společnosti s ručením omezeným podle odstavce 1 se použijí přiměřeně ustanovení zákona o obchodních korporacích o přednostním právu společníků k účasti na zvýšení základního kapitálu, ledaže společenská smlouva určí jinak.

(1) Vlastník listinných konvertibilních nástrojů se zapisuje do seznamu vlastníků, který vede jejich emitent. Do seznamu se zapisují údaje identifikující listinný konvertibilní nástroj, jeho jmenovitá hodnota, jméno a příjmení nebo firma a bydliště nebo sídlo vlastníka a změny zapisovaných údajů.

(2) Má se za to, že ve vztahu k emitentovi je vlastníkem listinného konvertibilního nástroje ten, kdo je zapsán v seznamu podle odstavce 1.

(3) Emitent zapíše změnu vlastníka do seznamu podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu poté, kdy mu byla taková změna osoby vlastníka prokázána.

(1) Emitent může vydat konvertibilní nástroje jen tehdy, byly-li nejpozději k datu jejich emise společníkům zpřístupněny emisní podmínky těchto konvertibilních nástrojů na nosiči informací, který společníkům umožňuje reprodukci emisních podmínek v nezměněné podobě a uchování emisních podmínek tak, aby mohly být využívány alespoň do té doby, než nastane právní skutečnost, na jejímž základě dojde ke konverzi.

(2) Požádá-li o to vlastník konvertibilního nástroje, poskytne mu emitent bezúplatně jeden výtisk aktuálních emisních podmínek těchto konvertibilních nástrojů.

(3) Emisní podmínky podle odstavce 1 musí obsahovat také

a) údaj o právní skutečnosti, na jejímž základě dojde ke konverzi,

b) způsob oznámení informace vlastníkům konvertibilních nástrojů o tom, že nastala právní skutečnost podle písmene a),

c) postup, jak bude probíhat odevzdávání konvertibilních nástrojů v souvislosti s konverzí, včetně postupu v případech, kdy konvertibilní nástroje nejsou včas nebo řádně odevzdány,

d) skutečnosti uvedené v § 250a odst. 3 a

e) pravidla pro změnu těchto emisních podmínek.

(4) Emitent zašle aktuální emisní podmínky podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu po jejich přijetí České národní bance; to platí i v případech po přijetí jejich změn.

(1) Nastala-li právní skutečnost, na jejímž základě došlo ke konverzi, emitent tuto informaci také uveřejnění na svých internetových stránkách a oznámí České národní bance.

(2) Česká národní banka informaci podle odstavce 1 uveřejnění na svých internetových stránkách bez zbytečného odkladu poté, co jí byla oznámena.

(3) Vlastníci konvertibilních nástrojů poskytnou emitentovi veškerou součinnost potřebnou k tomu, aby mohl konverzi fakticky a v souladu s usnesením valné hromady provést.

Pro postup při konverzi zaknihovaných konvertibilních nástrojů na listinné akcie nebo kmenové listy se použijí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o přeměně zaknihovaného cenného papíru na cenný papír; délku lhůty pro odevzdání listinné akcie nebo kmenového listu však může emitent přiměřeně zkrátit, a to až na délku lhůty uvedené v emisních podmínkách.

(1) Bez zbytečného odkladu poté, kdy nastala právní skutečnost, na jejímž základě došlo ke konverzi konvertibilních nástrojů na podíl a nejde o případ uvedený v § 250f, centrální depozitář nebo jiná osoba vedoucí evidenci těchto konvertibilních nástrojů jejich evidenci na příkaz emitenta zruší a současně, dochází-li ke konverzi na zaknihované akcie, zřídí na základě smlouvy s emitentem evidenci emise těchto zaknihovaných akcií.

(2) Zrušení evidence konvertibilních nástrojů, jakož i zřízení evidence emise zaknihovaných akcií, oznámí centrální depozitář nebo jiná osoba vedoucí evidenci zaknihovaných cenných papírů organizátorovi evropského regulovaného trhu, na kterém jsou tyto konvertibilní nástroje přijaty k obchodování, svým účastníkům, kteří tuto skutečnost oznámí vlastníkům konvertibilních nástrojů a majiteli účtu zákazníků.

(3) Majitel účtu zákazníků zruší evidenci zaknihovaných konvertibilních nástrojů, a popřípadě také zřídí evidenci zaknihovaných akcií, na které byly konvertibilní nástroje konvertovány, k témuž dni jako centrální depozitář nebo jiná osoba vedoucí jejich evidenci.

Pro postup při konverzi listinných konvertibilních nástrojů na zaknihované akcie se použijí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o přeměně cenného papíru na zaknihovaný cenný papír; délku lhůty pro odevzdání listinného konvertibilního nástroje však může emitent přiměřeně zkrátit, a to až na délku lhůty uvedené v emisních podmínkách.

(1) Bez zbytečného odkladu poté, kdy nastala právní skutečnost, na jejímž základě došlo ke konverzi konvertibilních nástrojů na podíl a dochází ke konverzi listinných konvertibilních nástrojů na listinné akcie nebo podíl na emitentovi, který je společností s ručením omezeným,

a) zapíše emitent, který je akciovou společností, nové akcionáře do seznamu akcionářů, jestliže jej emitent vede,

b) odevzdá vlastník, popřípadě insolvenční správce, emitentovi listinný konvertibilní nástroj ve lhůtě určené v emisních podmínkách a obsažené ve výzvě k odevzdání tohoto konvertibilního nástroje.

(2) Výzva podle odstavce 1 písm. b) obsahuje upozornění, že v případě prodlení bude nevrácený listinný konvertibilní nástroj prohlášen za neplatný, jestliže tuto možnost emisní podmínky těchto konvertibilních nástrojů připouští.

(3) Odevzdaný konvertibilní nástroj emitent neprodleně zničí.

(4) Je-li listinný konvertibilní nástroj konvertován na listinné akcie nebo kmenové listy, předá emitent listinné akcie nebo kmenové listy při odevzdání konvertibilního nástroje jeho vlastníkovi.

(5) Nebude-li listinný konvertibilní nástroj odevzdán ve lhůtě uvedené ve výzvě a připouštějí-li to emisní podmínky, emitent prohlásí listinný konvertibilní nástroj za neplatný a toto prohlášení zpřístupní způsobem, jakým byly zpřístupněny emisní podmínky těchto konvertibilních nástrojů a zašle jej tomu, jehož konvertibilní nástroj byl prohlášen za neplatný.

(6) Po prohlášení listinného konvertibilního nástroje za neplatný zcizí emitent listinné akcie nebo podíly na společnosti s ručením omezeným na evropském regulovaném trhu, ve veřejné dražbě nebo jiným vhodným způsobem uvedeným v emisních podmínkách. Výtěžek zcizení po odečtení účelně vynaložených nákladů vyplatí emitent bez zbytečného odkladu oprávněné osobě.