Zákon o hospodářské arbitráži

(1) Hospodářská arbitráž není vázána návrhy organizací, mezi nimiž je hospodářský spor.

(2) Hospodářská arbitráž může založit, změnit nebo zrušit právní poměr mezi organizacemi, mezi nimiž je hospodářský spor.

Splní-li se podmínka stanovená zvláštními předpisy pro odvod peněžité částky do státního rozpočtu, určí hospodářská arbitráž v rozhodnutí, aniž rozšíří řízení na příslušný finanční orgán, která organizace a jakou částku je povinna odvést do státního rozpočtu. V rozhodnutí uvede také orgán, do jehož rozpočtu má být částka odvedena. Stejnopis rozhodnutí zašle též tomuto orgánu. Takové rozhodnutí je podkladem pro odepsání z účtu povinné organizace u peněžního ústavu (§ 40).

Odpadne-li důvod arbitrážního řízení dříve než došlo k rozhodnutí sporu, hospodářská arbitráž řízení zastaví a je-li třeba, rozhodne o arbitrážním poplatku.

(1) Organizaci, která porušila státní, zejména plánovací nebo smluvní disciplínu, vědomě uvedla nepravdivé údaje, zavdala svévolně podnět k řízení, nepodala ve stanovené lhůtě vyjádření k arbitrážní žádosti, nebo řízení svévolně protahuje, může hospodářská arbitráž uložit pořádkovou pokutu do 10 000 Kčs.

(2) Tomu, kdo nesplní některou povinnost uloženou ustanovením § 25 odst. 1 a 2 nebo kdo ruší arbitrážní jednání, může hospodářská arbitráž po předchozím upozornění uložit pořádkovou pokutu do 500 Kčs.

(3) Pokuty podle odstavců 1 a 2 lze ukládat opětovně.

(1) Hospodářský spor projednává arbitr spolu se zástupci organizací, mezi nimiž vznikl, a řídí jednání tak, aby společně bylo dohodnuto řešení, které je v souladu s celospolečenskými zájmy. Dohodnou-li se organizace, arbitr dohodu schválí. Jestliže by však jejich dohoda byla v rozporu s právními předpisy, zásadami hospodářské politiky Československé socialistické republiky, anebo jestliže se organizace nedohodnou, rozhodne hospodářský spor arbitr sám. Schválená dohoda má účinky rozhodnutí sporu. Hospodářský spor se složitou problematikou může být projednán a rozhodnut několika arbitry, z nichž jeden předsedá.

(2) Je-li třeba, aby pracovníci socialistické organizace byli seznámeni s výsledky arbitrážního řízení, zejména s významem zajištění určitého úkolu nebo s následky porušování smluvní disciplíny, provádí se arbitrážní jednání přímo na pracovišti.

(1) Hospodářská arbitráž projednává a rozhoduje spory, jsou-li pro to závažné důvody, podle určení vedoucího arbitráže v tříčlenné nebo pětičlenné arbitrážní komisi.

(2) Hlavní arbitr Československé socialistické republiky v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady, popřípadě vedoucími pracovníky organizací, jmenuje podle jednotlivých oborů činnosti, z řad vynikajících pracovníků, zejména zlepšovatelů a členů brigád socialistické práce, navržených Ústřední radou odborů*) pracovníky, které bude Státní arbitráž Československé socialistické republiky povolávat za členy arbitrážních komisí. Obdobně vedoucí ostatních orgánů hospodářské arbitráže jmenují na návrh krajské odborové rady (u krajských státních arbitráží) nebo ústředního výboru příslušného odborového svazu (u resortních a družstevních arbitráží)**) pracovníky, které budou tyto hospodářské arbitráže povolávat za členy arbitrážních komisí.

(3) Arbitrážní komise provede arbitrážní jednání, které řídí jako její předseda arbitr. Členové komise mají právo klást otázky, vyjadřovat se a činit návrhy. Komise rozhoduje většinou hlasů.

(4) Členům arbitrážních komisí přísluší náhrada za mzdu, která jim ušla vykonáváním této funkce. Náhrada cestovních výloh přísluší členu arbitrážní komise přiměřeně podle platných předpisů o náhradách cestovních výloh. Náhradu členům arbitrážní komise poskytuje jejich zaměstnavatel.

(1) Hospodářské spory uvedené v § 2a na Státní arbitráži Československé socialistické republiky, popřípadě na Státní arbitráži České socialistické republiky nebo na Státní arbitráži Slovenské socialistické republiky projednává a rozhoduje arbitrážní komise složená ze státního arbitra příslušné hospodářské arbitráže a vedoucích pracovníků příslušných ústředních orgánů státní správy. Tyto členy jmenuje příslušný hlavní arbitr v dohodě s vedoucím příslušného ústředního orgánu.

(2) Pověří-li hlavní arbitr České socialistické republiky nebo hlavní arbitr Slovenské socialistické republiky rozhodováním sporu mezi národním výborem a jím řízenou organizací krajskou státní arbitráž, jmenuje obdobným způsobem členy komise, která spor projedná a rozhodne.

Za účelem posílení demokratických zásad mohou být jednotlivé hospodářské spory též projednány a rozhodnuty rozhodcem, kterého si zvolí zúčastněné organizace pro určitý spor. Pravidla o projednávání a rozhodování sporů rozhodci vydá v souladu se zásadami tohoto zákona hlavní arbitr Československé socialistické republiky.

Hospodářská arbitráž dbá o soustavné zvyšování účinnosti práce arbitrážních komisí i rozhodců a napomáhá rozvíjení dalších forem účasti pracujících na činnosti arbitráže.

Hospodářská arbitráž projednává a rozhoduje předsmluvní spory do 15 dnů, ostatní hospodářské spory do 30 dnů od zahájení arbitrážního řízení. Vedoucí hospodářské arbitráže může v odůvodněných případech tyto lhůty prodloužit.

(1) Arbitrážní rozhodnutí obsahuje arbitrážní výrok a jeho odůvodnění.

(2) Z odůvodnění musí být patrný skutkový stav, z něhož rozhodnutí vychází, a jak byly hodnoceny důkazy. Odůvodnění musí být přesvědčivé, aby z něho byla patrna správnost rozhodnutí, aby upevňovalo vzájemnou spolupráci socialistických organizací a vychovávalo je k ukázněnému a dobrovolnému plnění jejich povinností.

(3) Arbitrážní rozhodnutí má plně vyřešit celý předmět hospodářského sporu. Je-li to účelné, může hospodářská arbitráž rozhodnout o některé části jednání zvlášť. Rozhodnutí musí přesně vymezit povinnosti, které ukládá. Může uložit též povinnost seznámit s výsledkem projednání a rozhodnutí sporu kolektiv pracujících organizace.

Arbitrážní rozhodnutí je konečné a není proti němu opravný prostředek. Vyhlašuje se zpravidla hned po skončení arbitrážního jednání. Rozhodnutí nabývá právní moci doručením. Je-li nebezpečí z prodlení, může arbitr, jsou-li přítomni zástupci organizací, stanovit, že rozhodnutí nabývá právní moci již jeho vyhlášením.

(1) V majetkových sporech do 50 000 Kčs může arbitr rozhodnout spor také bez arbitrážního jednání, a to na základě písemných tvrzení stran a předložených důkazů, popřípadě provedeného šetření. Zcela výjimečně lze takto rozhodnout i v ostatních majetkových a jiných hospodářských sporech, je-li tímto způsobem předmět sporu plně objasněn.

(2) Hospodářská arbitráž může také provést arbitrážní jednání a rozhodnout v nepřítomnosti organizací, mezi nimiž je spor, byly-li o arbitrážním jednání předem uvědoměny.

(1) Na návrh nebo podle vlastní úvahy může hospodářská arbitráž rozhodnout spor o peněžitou pohledávku do 20 000 Kčs arbitrážním platebním rozkazem vydaným bez slyšení organizace, proti níž arbitrážní žádost směřuje. Arbitrážním platebním rozkazem se přikazuje organizaci, proti níž arbitrážní žádost směřuje, aby zaplatila žadateli peněžitou částku v něm uvedenou, nebo, aby podala u hospodářské arbitráže písemně odůvodněné námitky a současně zaslala jejich stejnopis žadateli.

(2) Námitky proti arbitrážnímu platebnímu rozkazu musí být hospodářské arbitráži podány do 15 dnů od jeho doručení.

(3) Hospodářská arbitráž odmítne námitky, jestliže byly podány opožděně nebo nejsou-li v nich uvedeny důvody.

(4) Nepodá-li organizace, proti níž arbitrážní žádost směřuje, námitky nebo jestliže arbitráž podle odstavce 3 námitky odmítla, má arbitrážní platební rozkaz právní účinky rozhodnutí.

(5) Byly-li podány včas námitky s uvedením důvodů, zrušuje se tím arbitrážní platební rozkaz v napadené části. Hospodářská arbitráž pak postupuje podle ustanovení o arbitrážním jednání.

Organizace jsou povinny splnit arbitrážní rozhodnutí ve lhůtě v něm stanovené, a nebyla-li lhůta stanovena, do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí nabylo právní moci. Uplynutím této lhůty stává se rozhodnutí vykonatelným. Na žádost vyznačí hospodářská arbitráž vykonatelnost doložkou na rozhodnutí.

(1) Rozhodnutí, ukládající organizaci peněžité plnění, včetně pokut, poplatků a odvodů do státního rozpočtu, které nebylo ve lhůtě uvedené v § 39 splněno, se vykonává odepsáním z účtu povinné strany u peněžního ústavu podle zvláštních předpisů.

(2) Rozhodnutí ukládající organizaci nepeněžité plnění může hospodářská arbitráž vynucovat pořádkovou pokutou do 100 000 Kčs. Tuto pokutu lze ukládat opětovně.

(3) Rozhodnutí je možno vykonat jen požádá-li oprávněná organizace o jeho výkon do jednoho roku po uplynutí lhůty stanovené k plnění, a není-li lhůta stanovena, do jednoho roku od právní moci rozhodnutí; jinak její právo zaniká. To platí i tehdy, jde-li o hospodářské spory, které rozhodují soudy nebo jiné orgány (§ 2 odst. 3).

(1) Jestliže rozhodnutím krajské státní arbitráže byly porušeny právní předpisy nebo zásady hospodářské politiky Československé socialistické republiky, může Státní arbitráž České socialistické republiky, popřípadě Státní arbitráž Slovenské socialistické republiky na návrh nebo z vlastního podnětu do dvou měsíců od právní moci rozhodnutí změnit nebo zrušit a přikázat spor k novému projednání anebo může učinit jiné opatření. Jsou-li pro to zvlášť naléhavé důvody, může tak učinit výjimečně i po této lhůtě.

(2) Za stejných podmínek může ve sporech projednaných a rozhodnutých Státní arbitráží České socialistické republiky nebo Státní arbitráží Slovenské socialistické republiky učinit stejné opatření Státní arbitráž Československé socialistické republiky.

(3) Návrh na přezkoumání podle odstavce 1 nebo odstavce 2 může organizace nebo orgán, který je stranou ve sporu, podat do 15 dnů od doručení rozhodnutí. Podává ho u hospodářské arbitráže, která rozhodla. Návrh musí být podepsán statutárním orgánem organizace a jeho stejnopis musí být současně zaslán druhé organizaci. K návrhu na přezkoumání se musí připojit potřebné doklady a doklad o zaplacení arbitrážního poplatku za přezkoumání rozhodnutí.

(4) V případech, kdy tak stanoví příslušný hlavní arbitr, přezkoumají rozhodnutí tři arbitři, z nichž arbitr určený hlavním arbitrem předsedá; vyžaduje-li to povaha projednávané věci, jedná se o přezkoumání za účasti organizací. Jinak platí pro jednání o přezkoumání přiměřeně ustanovení části třetí.

(1) Presidium Státní arbitráže Československé socialistické republiky může z důvodů uvedených v § 41 odst. 1 zrušit a přikázat k novému projednání rozhodnutí orgánu hospodářské arbitráže. Jde-li o rozhodnutí krajské státní arbitráže nebo Státní arbitráže České socialistické republiky nebo Státní arbitráže Slovenské socialistické republiky, lze návrh na toto opatření podat jen tehdy, bylo-li rozhodnutí přezkoumáno podle § 41 odst. 1 nebo podle § 41 odst. 2.

(2) Návrh na opatření podle odstavce 1 předkládá presidiu Státní arbitráže Československé socialistické republiky příslušný ministr (vedoucí ústředního orgánu), popřípadě příslušná rada krajského národního výboru nebo některý ze členů presidia. Jde-li o spor uvedený v § 13, může návrh předložit též organizace nebo orgán, který je stranou ve sporu; ustanovení § 41 odst. 3 platí obdobně.

Při novém projednání sporu je orgán hospodářské arbitráže vázán právním názorem vyjádřeným v rozhodnutí vydaném podle § 41 nebo § 42.

Za řízení před orgány hospodářské arbitráže se platí poplatky stanovené zvláštními předpisy.

(1) Hospodářská arbitráž je povinna upozorňovat příslušné orgány, zejména vedoucí socialistických organizací, popřípadě jim nadřízených orgánů na podstatné závady, které vyšly najevo při výkonu arbitrážní činnosti (signalizace).

(2) Ten, kdo byl takto upozorněn, je povinen do 30 dnů, nebyla-li stanovena jiná lhůta, odpovědět a v odpovědi sdělit, co zařídil k odstranění závady nebo podat žádané vysvětlení.

Hospodářská arbitráž je povinna soustavně zkoumat příčiny závad a zevšeobecňovat poznatky z arbitrážní činnosti. O výsledcích této činnosti je povinna příslušným orgánům podat zprávy s případnými návrhy obecných opatření na odstranění závad.

Lhůta pro podání a pro všechny ostatní projevy organizací je zachována, jestliže písemnost nejpozději v poslední den lhůty došla hospodářské arbitráži nebo byla podána doporučeně na poštu. Připadne-li poslední den lhůty na den pracovního klidu, je posledním dnem lhůty nejblíže příští pracovní den.

Arbitrážní orgány zřízené podle dosavadních předpisů se považují za orgány zřízené podle tohoto zákona. Pro jejich organizační začlenění, příslušnost a pro řízení před nimi však platí tento zákon.

(1) Arbitrážní orgány a soudy dokončí spory zahájené u nich před účinností tohoto zákona, i kdyby podle jeho ustanovení tyto spory do jejich pravomoci nebo příslušnosti již nepatřily.

(2) Ve sporech, které podle tohoto zákona hospodářská arbitráž nerozhoduje a rozhodují je soudy (§ 2 odst. 2, popřípadě 3 a § 3), jsou organizace, mezi nimiž takový spor je, způsobilé být účastníkem řízení před soudy.

(3) Pravomoc v hospodářských sporech, v nichž alespoň jednou ze stran je jednotné zemědělské družstvo (s výjimkou hospodářských sporů podle zákonného opatření č. 80/1962 Sb., o rozšíření působnosti orgánů státní arbitráže na spory na úseku stavební investiční výstavby JZD)*) a v hospodářských sporech o náhradu škody, související s provozem dopravních prostředků (včetně sporů z regresních nároků) přejde však na hospodářskou arbitráž až dnem, který stanoví vláda. Do tohoto dne rozhodují tyto spory podle dosavadních předpisů soudy, popřípadě okresní národní výbory.

Všechny orgány i pracovníci jakkoli činní v arbitrážním řízení jsou povinni učinit všechna opatření potřebná k tomu, aby státní, hospodářské a služební tajemství bylo zachováno.

(1) Zrušují se

vládní nařízení č. 47/1953 Sb., o státní arbitráži, ve znění vládních nařízení č. 77/1953 Sb., č. 45/1954 Sb., č. 28/1959 Sb. a zákonného opatření č. 87/1961 Sb.,

vyhláška hlavního arbitra Československé socialistické republiky č. 147/1957 Ú. l., kterou se vydává arbitrážní řád,

vyhláška ministerstev spravedlnosti a financí č. 149/1957 Ú. l., o výkonu arbitrážních rozhodnutí,

vyhláška hlavního arbitra Československé socialistické republiky č. 140/1960 Sb., o pověření rozhodováním některých sporů patřících před Státní arbitráž Československé socialistické republiky, ve znění předpisů ji měnících a doplňujících a

předpisy o resortních (družstevních) arbitrážích, vydané příslušnými ministry (ústředními svazy družstev).

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1963.

Zákon č. 116/1965 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 121/1962 Sb., o hospodářské arbitráži, nabyl účinnosti dnem 10. listopadu 1965. Zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 106/1967 Sb., o změně a doplnění zákona o hospodářské arbitráži, nabylo účinnosti dnem 24. listopadu 1967. Zákon č. 139/1970 Sb., kterým se mění a doplňují některá ustanovení zákona o hospodářské arbitráži, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1971.

Dr. Hanes v. r.

*) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

*) Vzhledem k Chartě Československého revolučního odborového hnutí je třeba Ústřední radou odborů rozumět Ústřední radu Československého revolučního odborového hnutí.

**) Jde o ustanovení nepoužitelné.

*) Rozhodování hospodářských sporů, v nichž alespoň jednou ze stran je jednotné zemědělské družstvo, s výjimkou sporů o náhradu škody způsobené provozem dopravních prostředků (včetně regresních nároků) i když účastníkem řízení je jednotné zemědělské družstvo, přešlo na hospodářskou arbitráž - vyhláška č. 116/1964 Sb.