Zákon o dani z příjmů obyvatelstva

Základ daně se zaokrouhluje na celé stovky dolů a daň na celé koruny nahoru. Zálohy na daň se zaokrouhlují na celé desítky dolů a penále na celé koruny nahoru.

(1) Daň vyměřuje správce daně za zdaňovací období zpravidla po jeho uplynutí. Skutečnosti rozhodné pro vyměření daně se posuzují pro každé zdaňovací období samostatně, pokud zákon nestanoví jinak.

(2) Zemře-li poplatník, vyměří se daň z jeho příjmů podrobených dani dědicům.

(3) Při provozování činnosti manželů podle § 5 odst. 6 a 7 se daň vyměří každému z manželů.

(4) O vyměření daně vyrozumí správce daně poplatníka, dědice nebo zmocněnce (§ 17 odst. 4).

(5) Poplatníky, kteří mají příjem výhradně ze zemědělské výroby, lze o vyměření daně vyrozumět hromadně předpisným seznamem. Předpisný seznam vyloží správce daně k veřejnému nahlédnutí po dobu 30 dnů. Poslední den této lhůty se považuje za den doručení. Počátek, místo a dobu vyložení předpisného seznamu vyhlásí správce daně veřejnou vyhláškou nebo jiným způsobem v místě obvyklým.

(6) Dojde-li u poplatníka ke změně ve výši daně, sdělí správce daně nově upravenou výši daně dodatečným platebním výměrem.

(7) Daň paušální částkou (§ 13) stanoví správce daně po projednání s poplatníkem do 30. dubna zdaňovacího období. Správce daně může daň paušální částkou stanovit i na více zdaňovacích období.

(8) Daň se nevyměří, nepřesáhla-li 100 Kčs.

(1) Poplatník je povinen daň si sám vypočítat a zaplatit ji po uplynutí zdaňovacího období, za které se daň vyměřuje, správci daně ve lhůtě pro podání přiznání.

(2) Poplatníci platí čtvrtletní zálohy na daň za běžné zdaňovací období, a to ve výši jedné čtvrtiny daňové povinnosti za předchozí zdaňovací období. Zálohy za první až třetí čtvrtletí jsou splatné vždy do konce prvého měsíce po uplynutí kalendářního čtvrtletí. Záloha na čtvrté čtvrtletí se neplatí a poplatník vyrovná celoroční daňovou povinnost ve lhůtě pro podání přiznání. Poplatníci, u nichž příjmy ze zemědělské výroby v uplynulém zdaňovacím období převyšovaly ostatní jejich příjmy podrobené této dani, platí zálohy takto: do 30. dubna 10 %, do 31. srpna 30 % a do 30. listopadu ve výši 40 % daňové povinnosti za předchozí zdaňovací období. Zbývající záloha ve výši 20 % se neplatí a poplatník vyrovná celoroční daňovou povinnost ve lhůtě pro podání přiznání.

(3) Zálohy neplatí poplatníci, jejichž roční daňová povinnost za uplynulé zdaňovací období nepřesáhla 2000 Kčs; zálohy nemusí platit ani poplatníci, jejichž roční daňová povinnost za uplynulé zdaňovací období nepřesáhla 6000 Kčs.

(4) Daňovou povinností za uplynulé zdaňovací období se rozumí částka daně, kterou si poplatník sám vypočetl, a po doručení platebního výměru částka stanovená tímto výměrem.

(5) Je-li daň podle platebního výměru vyšší, než si ji poplatník sám vypočetl, nebo jde-li o daň vyměřenou dodatečným platebním výměrem, je poplatník povinen zaplatit rozdíl do 15 dnů po doručení platebního výměru.

(6) Podléhal-li poplatník v uplynulém zdaňovacím období dani jen za část roku, vypočte, kolik by činila daň, kdyby podléhal dani za celý rok, a podle takto zjištěné roční daňové povinnosti platí čtvrtletní zálohy na daň za běžné zdaňovací období.

(7) Novým poplatníkům může správce daně stanovit zálohy na daň s přihlédnutím k očekávanému příjmu poplatníka a k ostatním poměrům rozhodným pro vyměření daně.

(8) V odůvodněných případech může správce daně stanovit na žádost poplatníka zálohy jinak.

(9) Přestal-li poplatník vykonávat činnost nebo pobírat příjmy podrobené dani, takže nastal úplný zánik jeho daňové povinnosti, není povinen platit zálohy na daň počínaje kalendářním čtvrtletím, které následuje po úplném zániku daňové povinnosti.

(10) Správce daně může stanovit poplatníkům s bydlištěm nebo sídlem v cizině povinnost složit k zajištění daně přiměřenou zálohu při zahájení činnosti v případech, kdy není zajištěna srážkou u dlužníka.

(11) Daň stanovená paušální částkou je splatná ve zdaňovacím období ve dvou splátkách, a to 50 % do 31. května a 50 % do 31. října; u poplatníků, kteří mají příjmy ze zemědělské výroby, je splatná najednou do 31. října.

(1) Z příjmů uvedených v § 12 se daň vybírá srážkou. Srážku je povinna provést právnická nebo fyzická osoba, která má sídlo nebo bydliště na území České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen „dlužník“) a která vyplácí, poukazuje nebo připisuje úhrady ve prospěch poplatníka (věřitele).

(2) Dlužník je povinen sraženou daň odvést správci daně nejpozději do 15 dnů ode dne úhrady nebo připsání dlužné částky ve prospěch poplatníka (věřitele). Tyto skutečnosti je povinen oznámit správci daně včetně sdělení částky, kterou poplatníkovi (věřiteli) vyplácí nebo připisuje ve prospěch, a právního důvodu svého závazku.

(3) Neprovede-li dlužník srážku daně nebo sraženou daň včas neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho dluh. Zaváže-li se dlužník platit v odůvodněných případech daň za poplatníka, zaplatí ji ve výši 33,3 % ze základu uvedeného v § 12 odst. 1 a ve výši 42,8 % ze základu uvedeného v § 12 odst. 2.

(4) Daňová povinnost poplatníka, pokud jde o příjmy, z nichž je srážena daň, se považuje za splněnou zaplacením daně srážkou. Plynou-li poplatníkům příjmy uvedené v § 12 odst. 1 písm. a) od akciových společností založených pro účel kupónové privatizace (investiční privatizační fondy) a dalších organizací se sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky, které shromažďují a spravují cenné papíry a finanční prostředky za účelem jejich společného investování (dále jen „investiční fondy“), považuje se daň z těchto příjmů nebo jejich částí vyplacených poplatníkům z prostředků získaných investičními fondy z cenných papírů vydaných právnickými osobami se sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky za vyrovnanou srážkou daně z příjmů obyvatelstva, popřípadě jiné daně (odvodu), provedenou těmito právnickými osobami při výplatě příjmů z cenných papírů investičním fondům.

(1) Správce daně může uložit právnickým a fyzickým osobám, aby při výplatách ve prospěch poplatníků uvedených v § 1 odst. 2 sráželi až 10 % zálohu k zajištění daně a odváděly ji nejpozději do 15 dnů ode dne úhrady nebo připsání dlužné částky ve prospěch poplatníka (věřitele).

(2) K zajištění daně ze zdanitelných příjmů, kromě příjmů, z nichž se daň vybírá srážkou (§ 21), u poplatníků uvedených v § 1 odst. 4 jsou právnické osoby a fyzické osoby registrované u orgánu příslušného k registraci povinny srážet zálohu ve výši 5 % za podmínek uvedených v § 21.

(3) Správce daně může, vyžaduje-li to zajištění daně, zvýšit zálohu podle odstavce 2 až na 10 %, popřípadě může rozhodnout o tom, že záloha bude nižší nebo nebude srážena. Proti rozhodnutí o změně výše zálohy se nelze odvolat. Správce daně může daň z příjmů, ze kterých byla sražena záloha, považovat za vyrovnanou sraženou zálohou.

(4) Zemřel-li poplatník daně, přechází na dědice povinnost zaplatit daň do výše jeho dědického podílu.

(1) Nebyla-li daň (záloha na daň) zaplacena včas a v plné výši, je poplatník povinen platit penále ve výši 2 % nedoplatku daně (zálohy na daň) za každý i započatý kalendářní měsíc prodlení. V případech uvedených v odstavcích 2 a 3 se penále podle tohoto odstavce platí tehdy, když poplatník vyměřenou daň nezaplatí ve stanovené lhůtě (§ 20 odst. 5).

(2) Uvede-li poplatník v přiznání daně daň nižší částkou, než jakou měl uvést, předepíše správce daně penále ve výši:

a) 50 % až 100 % rozdílu daně, jde-li o daň připadající na příjmy nebo část příjmů, které poplatník v přiznání neuvedl,

b) 20 % až 50 % rozdílu daně zjištěného jako důsledek uplatnění vyšších než stanovených výdajů, nebo nesprávných odčitatelných položek od základu daně,

c) 10 % až 20 % rozdílu daně v ostatních případech.

(3) Při předpisu výše penále v rámci rozpětí podle odstavce 2 přihlédne správce daně k okolnostem, za nichž došlo ke zkrácení daně, délce doby prodlení i k nákladům, s nimiž bylo zjištění rozdílu daně spojeno.

(4) Podá-li poplatník dodatečné přiznání, v němž opraví výši daně, popřípadě příjmů, výdajů a odčitatelných položek ještě před zahájením daňové kontroly správcem daně, předepíše se z rozdílu daně penále ve výši 5 %. Penále v téže výši se předepíše i v případech, kdy po dokončení kontroly a případném vyměření zjištěného rozdílu daně a penále podá poplatník dodatečné přiznání týkající se rozdílů na dani, které sám po dokončení kontroly zjistil.

(5) Neodvede-li dlužník sraženou daň nebo zálohu na daň (§ 21 a 22), předepíše mu správce daně penále ve výši 0,1 % za každý den prodlení.

(6) Předpis penále se sdělí poplatníkovi, popřípadě dlužníkovi platebním výměrem. Penále je splatné do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru. Proti platebnímu výměru o předpisu penále může podat poplatník, popřípadě dlužník odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení. Odvolání nemá odkladný účinek.

(7) Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li částku 100 Kčs.

(8) Správce daně může penále prominout, snížit nebo upustit od jeho předpisu, nečiní-li prodlení více jak 10 dnů nebo výše penále nepřesahuje ročně 1000 Kčs.

(1) Správce daně může uložit poplatníkovi, aby kromě evidence stanovené zvláštními předpisy vedl záznamy potřebné pro správné stanovení daně, zejména vedení denních záznamů o příjmech a výdajích, vedení evidence jízd motorovým vozidlem a vedení evidence o základních prostředcích.

(2) Doklady vztahující se k vedení záznamní povinnosti je poplatník povinen uschovávat po dobu 5 let od konce příslušného zdaňovacího období, pokud zvláštní předpisy nestanoví lhůtu delší.

Pro řízení ve věcech daně platí zvláštní předpisy,20) pokud zákon nestanoví jinak.

(1) Daň, její zvýšení a penále nelze vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, v němž byl poplatník povinen podat přiznání k dani, popřípadě zaplatit daň paušální částkou, nebo v němž měla být provedena srážka daně nebo zálohy na daň.

(2) Je-li v této lhůtě proveden úkon k vyměření nebo vymáhání daně nebo penále, běží lhůta pro vyměření nebo vymáhání znovu od konce roku, ve kterém byl poplatník, popřípadě dlužník o tomto úkonu zpraven. Vyměřit a vymáhat daň, její zvýšení a penále lze však nejpozději do 10 let počítaných od konce zdaňovacího období, v němž byl poplatník povinen podat přiznání k dani, popřípadě zaplatit daň paušální částkou nebo v němž měla být provedena srážka daně nebo zálohy na daň.

(1) Vláda České republiky a vláda Slovenské republiky mohou nařízením osvobodit určité druhy příjmů od zdanění a povolit úlevu na dani poplatníkům, kteří mají příjmy z podnikatelské činnosti a ze zemědělské výroby, anebo povolit regionální úlevy.

(2) Federální ministerstvo financí může učinit ve vztahu k cizině opatření k zajištění vzájemnosti a opatření ke zjednodušení vybírání daně.

(3) Ministerstvo financí České republiky a ministerstvo financí Slovenské republiky

a) rozhodne o způsobu zdanění ve sporných případech,

b) může učinit opatření k zamezení tvrdostí a nesrovnalostí, popřípadě povolit úlevu na dani.

(4) Správce daně může poplatníkům uvedeným v § 1 odst. 3 a 4 stanovit jinak lhůtu oznamovací povinnosti (§ 15), odchylnou lhůtu pro podání přiznání (§ 16), stanovit daň paušální částkou v případech, kdy by stanovení základu daně bylo spojeno s nepřiměřenými obtížemi, popřípadě dlužníkům stanovit jinak lhůtu pro odvod daně vybírané srážkou (§ 21) nebo pro odvod sražené zálohy na daň.

(1) Osvobození příjmů z provozu malých vodních elektráren od daně z příjmů obyvatelstva21) vzniklé před účinností tohoto zákona zůstává v platnosti až do uplynutí lhůty, do které se na ně osvobození vztahuje.

(2) Ostatní osvobození, úlevy a výjimky přiznané podle § 26 odst. 2 zákona č. 145/1961 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, § 34 odst. 6 a § 40 odst. 2 písm. d) zákona č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani, pozbývají platnosti dnem účinnosti tohoto zákona.

(3) Příjem z budov, z nichž se domovní daň vyměřuje podle nájemného a ceny užívání, je od daně osvobozen po dobu platnosti sazby domovní daně podle § 12 odst. 2 zákona č. 143/1961 Sb., o domovní dani.

(4) Poplatník může uplatnit vyšší odpisy základních prostředků jinak než stanoví § 9 odst. 1 písm. a) v těchto případech

a) jde-li o budovu nebo stavbu v roce pořízení nebo v prvním roce uplatnění odpisu až 20 %, ve druhém roce až 15 % a ve třetím roce až 10 %,

b) u ostatních základních prostředků v prvním roce pořízení nebo v prvním roce uplatnění odpisu až 40 %, ve druhém roce až 30 %, ve třetím roce až 20 %.

(5) Ztrátu z podnikatelské9) a jiné výdělečné činnosti10) zjištěnou podle řádně vedeného účetnictví lze odečíst poměrnou částí od základu daně v následujících třech letech po roce, v němž ke ztrátě došlo.

(6) Příjmy z provozu malých vodních elektráren, větrných elektráren, solárních a geotermálních zdrojů energie a zařízení na výrobu bioplynu jsou osvobozeny od daně po dobu pěti let; osvobození se uplatní poprvé z příjmů za rok, v němž byly tyto zdroje uvedeny do provozu.

(7) Poplatníkům majícím příjmy z činností uvedených v § 6 a § 7 odst. 1, kteří podnikatelskou činnost vykonávají jako své hlavní zaměstnání (§ 5 odst. 6), jakož i u poplatníků, kteří pobírají starobní nebo invalidní důchod, se v prvém roce vzniku daňové povinnosti podle tohoto zákona odkládá placení daně ve výši 60 % daně, ve druhém roce ve výši 40 % daně a ve třetím roce ve výši 20 % daně. Pokračuje-li poplatník v této činnosti alespoň po dobu dalších dvou let následujících po roce, v němž mu bylo placení daně odloženo, a vynaložil-li pro rozvoj vlastní podnikatelské činnosti částky alespoň ve výši odložené daně, je od povinnosti doplatit daň osvobozen.

(1) Příjmy získané zpracováním odpadů nebo sběrem a likvidací nebezpečných odpadů nebo z čistění plynů a odpadních vod se zdaňují odděleně od ostatních příjmů poplatníka.

(2) Má-li poplatník příjmy i z jiných činností než jsou uvedeny v odstavci 1, lze uplatnit odčitatelné položky (§ 10) pouze u jednoho druhu příjmů.

(3) Daň z příjmů uvedených v odstavci 1 činí 15 % bez ohledu na výši základu daně.

Ustanovení tohoto zákona se nepoužije, stanoví-li mezinárodní smlouva, kterou je Česká a Slovenská Federativní Republika vázána, jinak.

(1) Daň podle tohoto zákona se vyměří poprvé z příjmů dosažených v roce 1990. Požádá-li poplatník v daňovém přiznání za rok 1990 o vyměření daně podle zákona č. 145/1961 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, ve znění pozdějších předpisů a předpisů na základě něho vydaných, vyměří se daň podle těchto předpisů.

(2) Zálohy placené v roce 1990 podle dosavadních předpisů se považují za zálohy na daň podle tohoto zákona.

(3) Daň stanovená paušální částkou na rok 1990 podle dosavadních předpisů se považuje za daň stanovenou podle tohoto zákona.

Zrušuje se:

a) zákon č. 145/1961 Sb., o dani z příjmů obyvatelstva, ve znění zákona č. 162/1982 Sb.;

b) § 1 písm. d) zákona č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani, část čtvrtá tohoto zákona a z části páté a sedmé ustanovení, která se vztahují k dani z příjmů občanů ze zemědělské výroby;

c) vládní nařízení č. 102/1952 Sb., o osvobození úroků z úsporných vkladů od daně z příjmů obyvatelstva;

d) vyhláška federálního ministerstva financí č. 146/1961 Sb., kterou se provádí zákon č. 145/1961 Sb., ve znění vyhlášky č. 152/1980 Sb., vyhlášky č. 14/1982 Sb. a vyhlášky č. 215/1988 Sb.;

e) opatření ministerstva financí České socialistické republiky, kterým osvobozuje od daně z příjmů obyvatelstva úroky z devizových účtů devizových tuzemců zřízených u devizových bank a vedených jako depozitum v cizí měně č.j. 153/21 720/77, ze dne 15. listopadu 1977, registrované ve Sbírce zákonů v částce 28/1977;

f) výnos ministerstva financí Slovenské socialistické republiky o osvobození úroků z devizových účtů devizových tuzemců od daně z příjmů obyvatelstva č.j. 83/1 637/77, ze dne 28. října 1977, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 1/1978;

g) výnos federálního ministerstva financí o zdaňování poplatníků s bydlištěm v cizině, kteří v ČSSR provádějí stavební a montážní práce č.j. VI/1-2312/79, ze dne 8. března 1979, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 8/1979;

h) opatření ministerstva financí České socialistické republiky, kterým se osvobozují příjmy z provozu malých vodních elektráren na dobu 10 let po jejich uvedení do provozu č.j. 153/7 409/82 ze dne 27. května 1982, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 20/1982;

ch) výnos ministerstva financí České socialistické republiky o osvobození od daně z příjmů obyvatelstva č.j. 153/22 841/87 ze dne 23. prosince 1987, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 26/1987;

i) výnos federálního ministerstva financí o úlevách na dani z příjmů obyvatelstva občanům, kteří poskytují služby na základě povolení národního výboru č.j. II/4-19 558/88 ze dne 15. prosince 1988, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 47/1988;

j) výnos federálního ministerstva financí o úlevách na dani z příjmů obyvatelstva pro některé poplatníky č.j. II/4-11 970/89 ze dne 13. července 1989, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 20/1989;

k) výnos federálního ministerstva financí o úlevách na dani z příjmů obyvatelstva č.j. II/4-22 066/89 ze dne 28. prosince 1989, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 36/1989;

l) výnos federálního ministerstva financí, ministerstva financí, cen a mezd ČSR a ministerstva financí, cen a mezd SSR o vymezení oprávnění finančních správ a národních výborů k povolování úlev na zemědělské dani a penále č.j. II/4 - 18 039/89 ze dne 18. prosince 1989, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 36/1989, pokud se vztahuje k dani z příjmu občanů ze zemědělské výroby;

m) výnos federálního ministerstva financí o daňovém posuzování cestovních náhrad znalců za znalecké posudky o ceně staveb, pozemků, trvalých porostů a úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků č.j. II/4-22 067/89 ze dne 29. prosince 1989, registrovaný ve Sbírce zákonů v částce 40/1989, pokud se vztahuje na daň z příjmů obyvatelstva.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991.

Havel v. r.

Dubček v. r.

Čalfa v. r.

Příloha

Produkční ekonomická skupina*)Průměrná norma výnosnosti v Kčs na 1 haI. 1 - 106000II. 11 - 205000III. 21 - 304000IV. 31 - 423000

1) § 13 zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů.

2) Zákon ČNR č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách.

Zákon SNR č. 194/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách.

3) § 2 vyhlášky federálního ministerstva financí a Státní banky československé č. 162/1980 Sb., o financování reprodukce základních prostředků, ve znění pozdějších předpisů.

4) § 8 zákona č. 73/1990 Sb., o civilní službě.

5) § 25 zákona č. 105/1990 Sb.

6) § 65 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 123/1990 Sb.

7) § 6 zákona č. 105/1990 Sb.

8) Příloha k vyhlášce č. 23/1964 Sb., kterou se provádí zákon č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí.

9) Zákon č. 105/1990 Sb.

10) Např. zákon ČNR č. 128/1990 Sb., o advokacii, zákon SNR č. 132/1990 Sb., o advokacii, zákon ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované.

11) § 10 zákona č. 143/1961 Sb., o domovní dani, ve znění pozdějších předpisů.

12) Vyhláška federálního ministerstva financí č. 94/1980 Sb., o odepisování základních prostředků.

13) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb.

14) Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 33/1984 Sb., o cestovních náhradách, ve znění vyhlášek č. 81/1988 Sb., č. 241/1988 Sb. a č. 251/1990 Sb.

Vyhláška ministerstva financí č. 18/1960 Sb., o náhradách výdajů při zahraničních pracovních cestách, a předpisy podle ní vydané.

Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 57/1979 Sb., o náhradách za používání silničních motorových vozidel při pracovních cestách, ve znění pozdějších předpisů.

15) Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 57/1979 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

16) Vyhláška federálního ministerstva financí č. 211/1989 Sb., o financování některých zařízení společenské spotřeby a některých činností.

17) § 412 a násl. občanského zákoníku.

18) § 113 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 149/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 123/1990 Sb.

19) Směrnice Federálního statistického úřadu pro zpravodajské jednotky ke státním statistickým zjištěním za úsek práce a mzdy „§ 21 Práce Všeob“ vydané podle § 19 odst. 1 zákona č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací.

20) Vyhláška ministerstva financí č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daní a poplatků.

21) Opatření ministerstva financí České socialistické republiky, kterým se osvobozují příjmy z provozu malých vodních elektráren na dobu 10 let po jejich uvedení do provozu č. j. 153/7409/82 ze dne 27. května 1982, registrované ve Sbírce zákonů v částce 20/1982.

*) Produkční ekonomické skupiny vyjadřují produkční ekonomickou schopnost konkrétní části zemědělského půdního fondu. Základem pro jejich vymezení je bonitace zemědělského půdního fondu ČSFR. Z bonitačních produkčních parametrů je odvozen vztah normativní produkce k nákladům pro každou bonitovanou půdně ekologickou jednotku. Základní zatřídění je korigováno o další objektivně působící zlepšující či zhoršující faktory.