Zákon, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Jestliže zaměstnavatel udělil právnické nebo fyzické osobě plnou moc k jednání jménem zaměstnavatele vůči územní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení ve věcech pojištění, oznamuje udělení této plné moci, její změnu nebo ukončení její platnosti České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím elektronické aplikace podle § 162 odst. 1 písm. b), a to do 8 kalendářních dnů od jejího udělení, změny nebo ukončení její platnosti. Ustanovení § 61 odst. 3 a 5 se použije obdobně.“.

207. V § 167 se slovo „izolace69a),“ zrušuje.

Poznámka pod čarou č. 69a se zrušuje.

208. V § 167 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Pro účely tohoto zákona se nemocí rozumí též izolace podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Odstavec 1 věta druhá se použije obdobně.“.

Čl. II

1. Trvá-li u zaměstnance, který byl domáckým zaměstnancem podle § 3 písm. n) zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zaměstnání v den nabytí účinnosti tohoto zákona, je zaměstnavatel povinen oznámit příslušné územní správě sociálního zabezpečení druh výdělečné činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění tohoto zaměstnance podle § 5 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Došla-li žádost o dávku nemocenského pojištění orgánu nemocenského pojištění přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a do dne, který předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepodařilo zjistit vyměřovací základ postupem podle § 19 odst. 14 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 19 odst. 14 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, s tím, že za počátek lhůty podle § 19 odst. 14 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje den nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Za rozhodnutí příslušného orgánu podle § 38 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle § 38 písm. i) zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i když bylo vydáno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Nárok na ošetřovné podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nevzniká zaměstnanci činnému na základě dohody o pracovní činnosti, zaměstnanci, který je účasten na nemocenském pojištění při výkonu zaměstnání malého rozsahu, jde-li o zaměstnance v pracovním poměru a zaměstnance činného na základě dohody o pracovní činnosti, a zaměstnanci činnému na základě dohody o provedení práce, pokud potřeba ošetřování (péče) vznikla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Nárok na ošetřovné podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nevzniká osobě samostatně výdělečně činné, pokud potřeba ošetřování (péče) vznikla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Jestliže se v témže případě ošetřování (péče) oprávnění vystřídají podle § 39 odst. 4 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a zaměstnanec, který takto převzal ošetřování (péči), je zaměstnancem činným na základě dohody o pracovní činnosti, zaměstnancem, který je pojištěn při výkonu zaměstnání malého rozsahu, jde-li o zaměstnance v pracovním poměru a zaměstnance činného na základě dohody o pracovní činnosti, nebo zaměstnancem činným na základě dohody o provedení práce, nárok na ošetřovné tomuto zaměstnanci podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniká, pokud k převzetí ošetřování (péče) došlo nejdříve dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Jestliže se v témže případě ošetřování (péče) oprávnění vystřídají podle § 39 odst. 4 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniká osobě samostatně výdělečně činné nárok na ošetřovné podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud k převzetí ošetřování (péče) došlo nejdříve dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

8. Pro splnění podmínky účasti na nemocenském pojištění při výkonu zaměstnání malého rozsahu, jde-li o zaměstnance v pracovním poměru a zaměstnance činného na základě dohody o pracovní činnosti, nebo činnosti na základě dohody o provedení práce podle § 15a zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se přihlíží i ke kalendářním měsícům bezprostředně předcházejícím dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

9. Zápočet podpůrčí doby podle § 34 odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se neprovede, pokud nástup pojištěnce na peněžitou pomoc v mateřství nastal přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

10. Vystavil-li ošetřující lékař přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti podle § 61 odst. 1 písm. d) zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a trvá-li dočasná pracovní neschopnost ještě v den nabytí účinnosti tohoto zákona, vystaví ošetřující lékař potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti způsobem podle § 61 odst. 1 písm. j) zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

11. Vystavil-li ošetřující lékař přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pro účely ošetřovného rozhodnutí o vzniku potřeby ošetřování nebo péče podle § 68 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo pro účely dlouhodobého ošetřovného rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče podle § 72f písm. a) nebo § 72g odst. 2 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a trvá-li ještě v den nabytí účinnosti tohoto zákona potřeba ošetřování nebo péče, jde-li o ošetřovné, nebo potřeba dlouhodobé péče, jde-li o dlouhodobé ošetřovné,

a) použijí se k prokazování skutečností souvisejících s touto potřebou ošetřování nebo péče anebo s potřebou dlouhodobé péče tiskopisy platné ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona,

b) pojištěnec při uplatňování a prokazování nároku na výplatu těchto dávek a zaměstnavatel při plnění svých povinností souvisejících s výplatou těchto dávek postupují podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a

c) územní správa sociálního zabezpečení při výplatě těchto dávek postupuje podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

12. Vystavil-li ošetřující lékař přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona potvrzení pro účely peněžité pomoci v mateřství podle § 67 písm. a), b) nebo písm. d) zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nárok na peněžitou pomoc v mateřství trvá ještě v den nabytí účinnosti tohoto zákona,

a) použijí se k prokazování skutečností souvisejících s peněžitou pomocí v mateřství tiskopisy platné ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona,

b) pojištěnec při uplatňování a prokazování nároku na výplatu této dávky a zaměstnavatel při plnění svých povinností souvisejících s výplatou této dávky postupují podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a

c) územní správa sociálního zabezpečení při výplatě této dávky postupuje podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

13. Vystavil-li orgán ochrany veřejného zdraví přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona potvrzení o nařízení karantény podle § 105 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nařízená karanténa trvá ještě v den nabytí účinnosti tohoto zákona,

a) použijí se k prokazování skutečností souvisejících s ošetřovným tiskopisy platné ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona,

b) pojištěnec při uplatňování a prokazování nároku na výplatu ošetřovného a zaměstnavatel při plnění svých povinností souvisejících s výplatou této dávky postupují podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a

c) územní správa sociálního zabezpečení při výplatě této dávky postupuje podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

14. Vystavila-li zařízení pro děti nebo škola uvedené v § 39 odst. 1 písm. b) bodě 1 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, potvrzení o svém uzavření podle § 106 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a toto uzavření trvá ještě v den nabytí účinnosti tohoto zákona,

a) použijí se k prokazování skutečností souvisejících s ošetřovným tiskopisy platné ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona,

b) pojištěnec při uplatňování a prokazování nároku na výplatu ošetřovného a zaměstnavatel při plnění svých povinností souvisejících s výplatou této dávky postupují podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a

c) územní správa sociálního zabezpečení při výplatě této dávky postupuje podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

15. Uplatnil-li pojištěnec přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství z důvodů uvedených v § 32 odst. 1 písm. b) nebo c) zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo na výplatu otcovské podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a tento nárok trvá ještě v den nabytí účinnosti tohoto zákona,

a) použijí se k prokazování skutečností souvisejících s těmito dávkami tiskopisy platné ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona,

b) pojištěnec při uplatňování a prokazování nároku na výplatu těchto dávek a zaměstnavatel při plnění svých povinností souvisejících s výplatou těchto dávek postupují podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a

c) územní správa sociálního zabezpečení při výplatě těchto dávek postupuje podle zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

16. Česká správa sociálního zabezpečení sdělí nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona v rozsahu podle § 116c odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pojišťovnám provádějícím zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, podle jejich příslušnosti k provádění tohoto pojištění údaje o

a) zaměstnavatelích, u nichž podle údajů v registru zaměstnavatelů došlo ke vzniku povinnosti oznámit svůj vznik příslušné územní správě sociálního zabezpečení nejpozději dnem 31. prosince 1992 a kteří jsou v den nabytí účinnosti tohoto zákona vedeni v registru zaměstnavatelů jako zaměstnavatelé podle § 3 písm. b) zákona č. 187/2006 Sb.,

b) zaměstnavatelích, u nichž podle údajů v registru zaměstnavatelů došlo ke vzniku povinnosti oznámit svůj vznik příslušné územní správě sociálního zabezpečení nejdříve dnem 1. ledna 1993 a kteří jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vedeni v registru zaměstnavatelů jako zaměstnavatelé podle § 3 písm. b) zákona č. 187/2006 Sb., a

c) zaměstnancích v pracovním poměru nebo činných na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce u zaměstnavatelů podle písmene a) nebo b), kteří jsou na základě tohoto základního pracovněprávního vztahu evidováni v registru pojištěnců v den nabytí účinnosti tohoto zákona.

17. Trvá-li u zaměstnance, který byl před 1. červencem 2025 evidován v registru pojištěnců podle zákona o nemocenském pojištění ve znění účinném před 1. červencem 2025, dne 1. července 2025 zaměstnání u zaměstnavatele podle § 123o odst. 1 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném od 1. července 2025, je tento zaměstnavatel povinen oznámit České správě sociálního zabezpečení údaje podle § 122 odst. 5 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném od 1. července 2025, nejpozději do konce července 2025 na předepsaném tiskopise způsobem podle § 123e odst. 2 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném od 1. července 2025.

18. Zaměstnavatel podle § 123o odst. 1 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném od 1. července 2025, je povinen oznámit České správě sociálního zabezpečení údaje podle § 123 odst. 5 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném od 1. července 2025, nejpozději do konce července 2025 na předepsaném tiskopise způsobem podle § 123e odst. 2 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném od 1. července 2025.

ČÁST DRUHÁ

Čl. III

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 251/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 164/2019 Sb., zákona č. 228/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 323/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 216/2022 Sb., zákona č. 221/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb., zákona č. 423/2022 Sb., zákona č. 455/2022 Sb., zákona č. 321/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 412/2023 Sb. a zákona č. 414/2023 Sb., se mění takto:

1. Za § 4b se vkládá nový § 4c, který včetně nadpisu zní:

(1) Integrovaný informační systém Ministerstva práce a sociálních věcí je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je ministerstvo a který zahrnuje

a) Jednotný informační systém práce a sociálních věcí podle zákona o Úřadu práce České republiky a informační systémy, které jsou jeho součástí podle zvláštních právních předpisů,

b) Integrovaný informační systém České správy sociálního zabezpečení, který zahrnuje informační systémy, které jsou jeho součástí podle zvláštních právních předpisů nebo které slouží k plnění úkolů České správy sociálního zabezpečení, územních správ sociálního zabezpečení nebo Institutu posuzování zdravotního stavu,

c) další informační systémy, jejichž správcem je ministerstvo a které slouží k plnění úkolů

1. ministerstva,

2. České správy sociálního zabezpečení,

3. územních správ sociálního zabezpečení,

4. Institutu posuzování zdravotního stavu, nebo

5. Úřadu práce České republiky.

(2) Ministerstvo zřídí České správě sociálního zabezpečení, územním správám sociálního zabezpečení, Institutu posuzování zdravotního stavu a Úřadu práce České republiky přístup k údajům Integrovaného informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí v rozsahu nezbytném pro plnění jejich úkolů a tento přístup eviduje. Ostatním orgánům a osobám ministerstvo zřídí přístup k údajům Integrovaného informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí, jen stanoví-li tak zákon.

(3) Správcem osobních údajů jsou jednotlivé orgány státní správy uvedené v odstavci 2 ve vztahu k osobním údajům, které při výkonu své činnosti získávají a zpracovávají.“.

2. V § 4c se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:

„d) evidence jednotných měsíčních hlášení zaměstnavatele podle § 123q.“.

3. V § 5 se na konci písmene h) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) a j), která znějí:

„i) zajišťuje správu údajů Integrovaného informačního systému České správy sociálního zabezpečení; správou údajů se rozumí jejich sběr a zpracování,

j) zajišťuje správu a provoz technických a programových prostředků k přístupu k Integrovanému informačnímu systému Ministerstva práce a sociálních věcí.“.

4. V § 7 odst. 1 písm. c) se za slova „písmene d)“ vkládají slova „bodu 1“.

5. V § 7 odst. 1 písmeno d) zní:

„d) v případech podle § 6 odst. 3 písm. a) bodu 3, písm. o), r) a u)

1. místem útvaru zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd, jde-li o zaměstnavatele podle § 83 odst. 1 písm. a) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění,

2. určením České správy sociálního zabezpečení, jde-li o zaměstnavatele podle § 83 odst. 1 písm. a) bodu 2 zákona o nemocenském pojištění,“.

6. V § 7 odst. 1 písmeno f) zní:

„f) v případech kontroly pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

1. místem sídla organizačního útvaru, ve kterém je vedena evidence platů státních zaměstnanců, jde-li o zaměstnavatele podle § 83 odst. 1 písm. a) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění, nebo

2. určením České správy sociálního zabezpečení, jde-li o zaměstnavatele podle § 83 odst. 1 písm. a) bodu 2 zákona o nemocenském pojištění,“.

7. V § 12 písm. d) se slova „na příslušnou územní správu sociálního zabezpečení, popřípadě“ zrušují a slova „touto správou“ se nahrazují slovy „podle § 89 odst. 1 písm. d) zákona o nemocenském pojištění“.

8. V § 13 odst. 2 se slova „a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 prvních 21 kalendářních dnů“ zrušují.

9. V § 48d se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Osoba samostatně výdělečně činná může za kalendářní rok, v němž ukončila samostatnou výdělečnou činnost, změnit oznámení o ukončení této činnosti podané podle § 48 odst. 4 nebo dodatečně toto oznámení podat nejpozději do konce kalendářního roku, v němž podala přehled podle § 15 odst. 1 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za kalendářní rok, v němž tuto činnost ukončila.“.

10. V § 104b odstavec 1 zní:

„(1) Místní příslušnost územní správy sociálního zabezpečení se řídí podle § 7 odst. 1 písm. c) a d), pokud není dále stanoveno jinak.“.

11. V § 104b odst. 2 se písmeno a) zrušuje.

Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b).

12. V § 123a odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 123a odst. 2 se částka „100 Kč“ nahrazuje částkou „300 Kč“.

13. V § 123e se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Má-li osoba samostatně výdělečně činná zpřístupněnu datovou schránku, která se zřizuje ze zákona, je povinna činit podání nebo jiný úkon, ke kterému je podle tohoto zákona nebo podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti předepsán tiskopis, pouze elektronicky podle odstavce 2 písm. a). Pokud osoba samostatně výdělečně činná nemůže z technických důvodů činit ve lhůtě podání nebo jiný úkon elektronicky podle odstavce 2 písm. a), může tak učinit v listinné podobě na předepsaném tiskopise zasláním na adresu určenou územní správou sociálního zabezpečení, přitom je povinna uvést důvod tohoto postupu; tato povinnost je splněna i předáním tohoto tiskopisu příslušné územní správě sociálního zabezpečení. Technické důvody podle věty druhé se posuzují podle § 61 odst. 5 zákona o nemocenském pojištění obdobně.“.

14. Za § 123g se vkládá nový § 123ga, který zní:

Jestliže zaměstnavatel udělil právnické nebo fyzické osobě plnou moc k jednání jménem zaměstnavatele vůči územní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění nebo pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, oznamuje udělení plné moci, její změnu nebo ukončení její platnosti České správě sociálního zabezpečení prostřednictvím elektronické aplikace podle § 123e odst. 1 písm. b), a to do 8 kalendářních dnů od jejího udělení, změny nebo ukončení její platnosti. Ustanovení § 39 odst. 7 se použije obdobně.“.

15. Za část desátou se vkládá nová část jedenáctá, která včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 89 zní:

„ČÁST JEDENÁCTÁ

(1) Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele slouží zaměstnavateli podle § 123o odst. 1 ke sdělování údajů podle § 123p orgánům veřejné moci podle § 123o odst. 1 písm. a) bodů 1 až 3, 7 a 8. Tyto údaje zaměstnavatel podle § 123o odst. 1 souhrnně sděluje jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatele ministerstvu prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení. Sdělením údajů podle § 123p nebo údajů podle § 122 odst. 5 a § 123 odst. 5 zákona o nemocenském pojištění není dotčena povinnost sdělovat tyto údaje podle jiných právních předpisů.

(2) Zaměstnavatel podle § 123o odst. 1 podává jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele na předepsaném tiskopise způsobem podle § 123e odst. 2 písm. a).

(3) Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele se podává za příslušný kalendářní měsíc, a to od prvního dne do dvacátého dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který se jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele podává. První kalendářní měsíc, za který je zaměstnavatel podle § 123o odst. 1 písm. b) povinen podat jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, je kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, ve kterém byla s ministerstvem uzavřena dohoda podle § 123o odst. 1 písm. b).

(4) Přestal-li být zaměstnavatel podle § 123o odst. 1 zaměstnavatelem podle § 93 zákona o nemocenském pojištění, je posledním kalendářním měsícem, za který je povinen podat jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, kalendářní měsíc, ve kterém přestal být tímto zaměstnavatelem; lhůta podle odstavce 3 se zde použije obdobně.

(1) Pro účely jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele je zaměstnavatelem

a) orgán veřejné moci, kterým je

1. ministerstvo,

2. Česká správa sociálního zabezpečení,

3. Úřad práce České republiky,

4. Státní úřad inspekce práce,

5. Úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí,

6. Ministerstvo financí,

7. Generální finanční ředitelství,

8. Český statistický úřad, a

b) zaměstnavatel podle § 35a odst. 1, který uzavřel písemnou dohodu s ministerstvem, jejímž obsahem je závazek zaměstnavatele podávat ministerstvu jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele podle § 123n.

(2) Zaměstnavatel podle odstavce 1 písm. b) je povinen nejpozději spolu s podáním jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele podle § 123n odst. 3 věty druhé oznámit České správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopise způsobem podle § 123e odst. 2 písm. a) údaje podle

a) § 122 odst. 5 zákona o nemocenském pojištění o zaměstnancích podle odstavce 4 a

b) § 123 odst. 5 zákona o nemocenském pojištění.

(3) Ministerstvo nebo zaměstnavatel podle odstavce 1 písm. b) mohou dohodu vypovědět. Posledním kalendářním měsícem, za který je tento zaměstnavatel povinen podat jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele, je kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, ve kterém byla výpověď doručena druhé smluvní straně; § 123n odst. 4 se použije obdobně.

(4) Zaměstnancem je pro účely jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele zaměstnanec uvedený v § 5 písm. a) zákona o nemocenském pojištění, který je účasten nemocenského pojištění, a dále zaměstnanec uvedený v § 5 písm. a) zákona o nemocenském pojištění a osoba mající příjmy ze závislé činnosti podle § 6 zákona o daních z příjmů, nejsou-li tento zaměstnanec nebo osoba účastni nemocenského pojištění (dále jen „nepojištěný zaměstnanec“), pokud je jejich zaměstnavatelem zaměstnavatel podle odstavce 1.

(1) Zaměstnavatel podle § 123o odst. 1 uvádí v jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele o zaměstnancích podle § 5 písm. a) zákona o nemocenském pojištění a o nepojištěných zaměstnancích tyto údaje:

a) identifikační údaje, kterými jsou jméno a příjmení, číslo sociálního pojištění nebo datum narození,

b) datum nástupu do zaměstnání, druh výdělečné činnosti a identifikátor zaměstnání,

c) údaj o místě výkonu práce,

d) údaj, zda jde o pracovní místo, které bylo alespoň po část kalendářního měsíce, za který se údaj uvádí, podpořené v rámci nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti podle § 112 nebo 113 zákona o zaměstnanosti, nebo v rámci ostatních mzdových nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti podle § 106 zákona o zaměstnanosti,

e) údaje o režimu práce podle § 78 zákoníku práce,

f) údaj o funkčních požitcích podle § 6 odst. 10 zákona o daních z příjmů,

g) údaje o stanoveném a sjednaném fondu pracovní doby zjišťované ministerstvem podle právního předpisu upravujícího Program statistických zjišťování na příslušný kalendářní rok,

h) údaj o teoretické a praktické přípravě pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost osob se zdravotním postižením podle ustanovení § 71 zákona o zaměstnanosti,

i) údaj o tom, zda se jedná o zaměstnání malého rozsahu podle zákona o nemocenském pojištění,

j) údaje o odpracované době, kterými jsou údaje o

1. odpracovaných dnech, a to údaj o počtu dní v evidenčním stavu, údaj o posledním dni v evidenčním stavu při ukončení zaměstnání a údaj o počtu odpracovaných dnů; při zjišťování údajů se postupuje podle právního předpisu upravujícího Program statistických zjišťování na příslušný kalendářní rok,

2. odpracovaných hodinách, a to počet odpracovaných hodin ve směnách a počet přesčasových hodin,

3. počtu odpracovaných směn v zaměstnání v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech (dále jen „zaměstnání v hlubinném hornictví“) podle § 37b odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, z toho s uvedením počtu směn odpracovaných v zaměstnání v hlubinném hornictví v uranových dolech, a údaje o tom, že tato zaměstnání skončila z důvodu dosažení nejvyšší přípustné expozice,

4. počtu odpracovaných hodin v zaměstnání zdravotnického záchranáře a údaje o počtu odpracovaných hodin v zaměstnání člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku podle § 37d odst. 2 až 4 zákona o důchodovém pojištění,

k) údaj o celkovém počtu neodpracovaných hodin a z toho údaj o počtu neodpracovaných hodin

1. s náhradou mzdy či nekrácením mzdy, platu nebo odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr podle § 192 zákoníku práce,

2. z důvodu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény, za které zaměstnavatel poskytuje náhradu mzdy, platu nebo odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr podle § 192 zákoníku práce,

3. z důvodu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény v období od patnáctého dne trvání této dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,

4. z důvodu čerpání dovolené,

5. z důvodu ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiné fyzické osoby v případech podle § 39 zákona o nemocenském pojištění nebo z důvodu péče o dítě mladší než 10 let v případech podle § 39 zákona o nemocenském pojištění, za které náleží ošetřovné,

l) údaje o překážkách v práci podle § 207 a 208 zákoníku práce a údaj o počtu neodpracovaných hodin z důvodu trvání těchto překážek v práci,

m) údaje o překážkách v práci podle § 192, § 195 až 197, § 199, § 201 až 205 zákoníku práce a údaj o dnech, po které tyto překážky v práci trvaly,

n) údaje o zúčtovaném příjmu a jeho jednotlivých složkách, o tom, zda se jedná o příjem peněžitý, nepeněžitý nebo se jedná o naturální mzdu nebo plat, údaje o příjmech, které jsou ze zúčtovaných příjmů od daně z příjmů osvobozeny včetně údajů o tom, zda se jedná o příjem peněžitý, nepeněžitý nebo se jedná o naturální mzdu nebo plat,

o) údaje o příspěvcích zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem, na doplňkové penzijní spoření, na penzijní pojištění, na soukromé životní pojištění a o příspěvcích na dlouhodobý investiční produkt,

p) údaje pro výpočet zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a údaje o výši skutečně sražené zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů, údaje o vyplacených měsíčních daňových bonusech na vyživované děti,

q) údaje o příjmech podléhajících srážkové dani z příjmů podle zvláštní sazby daně a údaje o výši skutečně sražené daně podle zvláštní sazby daně podle zákona o daních z příjmů,

r) údaje o ročním zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění podle zákona o daních z příjmů,

s) údaj o skutečném termínu výplaty mzdy, platu nebo odměn z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr při nastalé rozhodné skutečnosti, která zakládá zaměstnavateli povinnost podat daňové tvrzení za část zdaňovacího období, podle § 234, 239b, 239c, 240a, 240c, 240d, 240e a 244 daňového řádu,

t) údaje o mzdě nebo platu a o příplatcích ke mzdě nebo k platu, údaje o odměnách z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,

u) údaje o náhradách mzdy nebo platu nebo náhradách z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,

v) údaje o odměnách za pracovní pohotovost,

w) údaje o výdělku včetně údajů o čisté mzdě nebo platu a průměrném hodinovém výdělku,

x) údaje o tom, zda osobě se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 zákona o zaměstnanosti, která je zaměstnána u zaměstnavatele uznaného za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 zákona o zaměstnanosti, byl zúčtovaný příjem a jeho jednotlivé složky poskytnuty v hotovosti,

y) údaj o provedených srážkách ze mzdy nebo platu určených k uspokojení plnění zaměstnavatele a údaj o datu výplaty mzdy nebo platu včetně data zaplacení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

z) údaje o srážkách ze mzdy nebo platu podle zákoníku práce nebo zvláštního právního předpisu a z jiných příjmů zaměstnance ze základního pracovněprávního vztahu včetně účelu provedení těchto srážek,

za) údaje o počtu kalendářních dnů, ve kterých trvala v kalendářním měsíci účast na nemocenském pojištění, údaje o vyloučených dnech podle zákona o nemocenském pojištění a zákona o důchodovém pojištění, údaje o dnech, ve kterých zaměstnanec čerpal pracovní volno bez náhrady příjmu, údaje o dnech neomluvené absence a údaje o dobách podle § 38 odst. 4 písm. g) a h),

zb) údaj o vyměřovacím základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,

zc) údaje o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, jehož poplatníky jsou zaměstnanci a zaměstnavatelé, o slevách na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a jejich uplatnění, včetně údajů o rozsahu sjednané kratší pracovní nebo služební doby, která je podmínkou pro uplatnění této slevy, a důvodech uplatnění této slevy podle § 7a zákona o pojistném na sociální zabezpečení,

zd) údaj o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, jehož poplatníky jsou zaměstnanci a zaměstnavatelé,

ze) údaje o tom, zda byly mzdové nároky zaměstnance zúčtovány a vyplaceny krajskou pobočkou úřadu práce podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, nebo dodavatelem v režimu ručení podle § 324a zákoníku práce, a označení zaměstnavatele, za kterého krajská pobočka úřadu práce nebo tento dodavatel poskytli plnění podle zvláštních právních předpisů,

zf) údaje o tom, že se jedná o dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli podle zákoníku práce, a identifikace zaměstnavatele, ke kterému je zaměstnanec přidělen,

zg) údaje o náhradě za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání podle § 271a zákoníku práce a údaje o náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity podle § 271b zákoníku práce.

(2) V jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele zaměstnavatel podle § 123o odst. 1 dále uvádí

a) variabilní symbol zaměstnavatele nebo mzdové účtárny přidělený Českou správou sociálního zabezpečení,

b) údaj o měsíci a roku, za který jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele podává,

c) údaje o formě hospodářské a finanční kontroly, a to v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie89),

d) údaje o podílu zahraničního kapitálu, pro zpracování koncepce vývoje zaměstnanosti podle zákona o zaměstnanosti,

e) údaje o počtu odborových organizací, které působí u zaměstnavatele,

f) údaje o odborových svazech, jichž jsou odborové organizace působící u zaměstnavatele členem,

g) údaje o uzavřených kolektivních smlouvách nebo dohodách,

h) název a identifikační číslo zaměstnavatelského svazu, jehož je zaměstnavatel členem,

i) údaje o rozhodné skutečnosti, která zakládá zaměstnavateli povinnost podat daňové tvrzení za část zdaňovacího období, podle § 234, 239b, 239c, 240a, 240c, 240d, 240e a 244 daňového řádu, datum, kdy tato rozhodná skutečnost nastala,

j) úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců, kteří nejsou zdravotnickými záchranáři nebo členy jednotky hasičského záchranného sboru podniku, pro pojistné podle zákona o pojistném a pojistné za zaměstnavatele u zaměstnanců, kteří nejsou zdravotnickými záchranáři nebo členy jednotky hasičského záchranného sboru podniku, podle zákona o pojistném,

k) úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců, kteří jsou zdravotnickými záchranáři nebo členy jednotky hasičského záchranného sboru podniku, pro pojistné podle zákona o pojistném a pojistné za zaměstnavatele u zaměstnanců, kteří jsou zdravotnickými záchranáři nebo členy jednotky hasičského záchranného sboru podniku, podle zákona o pojistném,

l) úhrn pojistného za zaměstnavatele podle zákona o pojistném a pojistného za zaměstnance podle zákona o pojistném, pojistné podle zákona o pojistném celkem,

m) údaj o počtu zaměstnanců, za které zaměstnavatel uplatňuje slevu na pojistném podle zákona o pojistném,

n) úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců, za které zaměstnavatel uplatňuje slevu na pojistném podle zákona o pojistném,

o) údaje o slevách na pojistném podle zákona o pojistném a vypočítaném pojistném podle zákona o pojistném, kterým je rozdíl mezi pojistným podle zákona o pojistném celkem a touto slevou na pojistném podle zákona o pojistném,

p) skutečně sražená záloha na daň z příjmů fyzických osob po slevě, výše vyplaceného měsíčního daňového bonusu, výše přeplatku daně z ročního zúčtování a výše doplatku na daňovém bonusu z ročního zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

(3) Ministerstvo může stanovit delší než měsíční frekvenci sdělování jednotlivých údajů podle odstavců 1 a 2 uváděných v jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele; informace o těchto údajích se zveřejňují způsobem umožňujícím dálkový přístup na internetových stránkách České správy sociálního zabezpečení.

(1) V evidenci jednotných měsíčních hlášení zaměstnavatele se vedou údaje získané prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele podle

a) § 123p,

b) § 122 odst. 5 zákona o nemocenském pojištění a

c) § 123 odst. 4, 5 a 6 zákona o nemocenském pojištění, jde-li o údaje o zaměstnavateli podle § 123o odst. 1.

(2) Ministerstvo poskytuje orgánům veřejné moci podle § 123o odst. 1 písm. a) bodů 1 až 3, 7 a 8 k plnění úkolů v jejich působnosti údaje z evidence měsíčních hlášení zaměstnavatele elektronicky způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) V evidenci jednotných měsíčních hlášení zaměstnavatele se vedou údaje podle odstavce 1 písm. a) po dobu 11 let následujících po roce, v němž byly tyto údaje do evidence jednotných měsíčních hlášení zaměstnavatele zapsány. Pro vedení údajů podle odstavce 1 písm. b) se použije § 122 odst. 7 zákona o nemocenském pojištění obdobně a pro vedení údajů podle odstavce 1 písm. c) se použije § 123 odst. 9 zákona o nemocenském pojištění obdobně.

(1) Číslo sociálního pojištění je jednoznačný desetimístný bezvýznamový identifikátor, který slouží k jednoznačné identifikaci fyzické osoby v informačních systémech ministerstva. Číslo sociálního pojištění přiděluje ministerstvo. Ministerstvo bezodkladně sděluje prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení číslo sociálního pojištění zaměstnavateli podle § 123o odst. 1 elektronicky způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Identifikátor zaměstnání je jednoznačný alfanumerický technický identifikátor, který slouží k identifikaci druhu výdělečné činnosti pojištěnce účastného nemocenského pojištění a nepojištěného zaměstnance, uvedené zaměstnavatelem v oznámení o jeho nástupu do zaměstnání. Konkrétní podobu identifikátoru zaměstnání stanovuje a jednotlivé identifikátory přiděluje Česká správa sociálního zabezpečení při oznámení druhu výdělečné činnosti pojištěnce účastného nemocenského pojištění, nebo zaměstnance v základním pracovněprávním vztahu nebo nepojištěného zaměstnance zaměstnavatelem do registru pojištěnců podle zákona o nemocenském pojištění.

89) Nařízení Komise (ES) č. 1916/2000 ze dne 8. září 2000, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 530/1999 o strukturální statistice výdělků a nákladů práce s ohledem na definici a předávání informací o struktuře výdělků.“.

Čl. IV

1. S majetkem České republiky, s nímž je ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona příslušná hospodařit Česká správa sociálního zabezpečení a který slouží k zajištění správy, provozu nebo rozvoje informačního systému, jež je ke dni, který předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona, v Rejstříku informačních systémů veřejné správy a soukromoprávních systémů pro využívání údajů podle zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, veden pod názvem Integrovaný informační systém České správy sociálního zabezpečení, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona příslušné hospodařit Ministerstvo práce a sociálních věcí. Věta první se netýká majetku, který slouží k plnění povinností České správy sociálního zabezpečení podle § 5 písm. j) zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Práva a povinnosti vyplývající ze smluvních vztahů, které přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uzavřela Česká správa sociálního zabezpečení za Českou republiku za účelem správy, provozu nebo rozvoje informačního systému, jež je ke dni, který předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona, veden v Rejstříku informačních systémů veřejné správy a soukromoprávních systémů pro využívání údajů vedeném podle zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pod názvem Integrovaný informační systém České správy sociálního zabezpečení, přecházejí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Věta první se netýká těch práv a povinností, které slouží k plnění úkolů České správy sociálního zabezpečení podle § 5 písm. j) zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců České republiky zařazených k výkonu práce v České správě sociálního zabezpečení, kteří zajišťují správu, provoz nebo rozvoj informačního systému, jež je ke dni, který předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona, veden v Rejstříku informačních systémů veřejné správy a soukromoprávních systémů pro využívání údajů vedeném podle zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pod názvem Integrovaný informační systém České správy sociálního zabezpečení, přechází dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Věta první se netýká výkonu těch práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců České republiky zařazených k výkonu práce v České správě sociálního zabezpečení, který slouží k plnění úkolů České správy sociálního zabezpečení podle § 5 písm. i) a j) zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Státní zaměstnanci zařazení v České správě sociálního zabezpečení, kteří zajišťují provoz informačního systému, jež je ke dni, který předchází dni nabytí účinnosti tohoto zákona, veden v Rejstříku informačních systémů veřejné správy a soukromoprávních systémů pro využívání údajů vedeném podle zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pod názvem Integrovaný informační systém České správy sociálního zabezpečení, jsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona státními zaměstnanci zařazenými v Ministerstvu práce a sociálních věcí. Věta první se netýká státních zaměstnanců zařazených v České správě sociálního zabezpečení, kteří plní úkoly České správy sociálního zabezpečení podle § 5 písm. i) a j) zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Prvním kalendářním měsícem, za který je zaměstnavatel podle § 123o odst. 1 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném od 1. července 2025, povinen oznámit Ministerstvu práce a sociálních věcí údaje podle § 123p zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném od 1. července 2025, podáním učiněným na elektronickém tiskopisu jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele podle § 123n odst. 1 a 2 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění účinném od 1. července 2025, je červenec 2025.

ČÁST TŘETÍ

Čl. V

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 286/2021 Sb., zákona č. 216/2022 Sb., zákona č. 366/2022 Sb., zákona č. 455/2022 Sb., zákona č. 321/2023 Sb., č. 349/2023 Sb., č. 412/2023 Sb., zákona č. 89/2024 Sb. a zákona č. 163/2024 Sb., se mění takto:

1. V § 5c odstavec 2 zní:

„(2) Vyměřovacím základem zahraničního zaměstnance pro pojistné na nemocenské pojištění je částka, kterou si určí. Tato částka však nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění a vyšší než částka, kterou si zahraniční zaměstnanec jako osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění určil podle odstavce 1.“.

2. V § 7 odst. 1 písm. a) a písm. d) bodech 1 a 2 se slova „uvedeného v“ nahrazují slovy „stanoveného podle“.

3. V § 9a větě první se za slova „výše příjmů“ vkládají slova „započitatelných do vyměřovacího základu podle § 5“.

4. V § 14 odst. 4 se slovo „žádosti“ nahrazuje slovem „oznámení“ a slova „v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém byla podána žádost o snížení, nejméně však v období tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích“ se nahrazují slovy „v období posledních 3 kalendářních měsíců, v nichž byla samostatná výdělečná činnost vykonávána aspoň po část kalendářního měsíce, které v kalendářním roce předcházejí kalendářnímu měsíci, ve kterém bylo podáno oznámení o snížení“.

5. V § 14 se na konci odstavce 4 doplňují věty „Takto snížený měsíční vyměřovací základ nesmí být nižší než vyměřovací základ stanovený podle odstavce 5. Nedošlo-li k poklesu příjmů, příslušná územní správa sociálního zabezpečení bezodkladně po obdržení oznámení zašle osobě samostatně výdělečně činné sdělení o tom, že k jejímu oznámení nelze z tohoto důvodu přihlédnout.“.

6. V § 14 odstavec 7 zní:

„(7) Osoba samostatně výdělečně činná, která vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, není povinna platit zálohy na pojistné v období podle odstavce 4, oznámila-li příslušné územní správě sociálního zabezpečení, že v důsledku poklesu příjmů stanoveného obdobně podle odstavce 4 by jí v tomto období nevznikla účast na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění. Nedošlo-li k poklesu příjmů, postupuje se podle odstavce 4.“.

7. V § 14a odst. 1 se věta poslední zrušuje.

8. V § 14c se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Za kalendářní měsíc, v němž osobě samostatně výdělečně činné vznikla účast na nemocenském pojištění, se pojistné na nemocenské pojištění platí vždy.“.

9. V § 14c odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Pojistné na nemocenské pojištění za kalendářní měsíc, v němž se osoba samostatně výdělečně činná přihlásila k účasti na nemocenském pojištění, je splatné ode dne, od něhož se osoba samostatně výdělečně činná přihlašuje k této účasti, do konce kalendářního měsíce následujícího po tomto kalendářním měsíci.“.

10. V § 14c odst. 5 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; měsíčním základem pro stanovení výše tohoto doplatku je měsíční základ ve výši dvojnásobku částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění“.

11. V § 14c odst. 6 se slova „věty třetí“ zrušují.

12. V § 15 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

„(5) Po podání přehledu podle odstavce 1 nelze dodatečně měnit údaje o období výkonu samostatné výdělečné činnosti, ve kterém chce být osoba samostatně výdělečně činná považována za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající hlavní nebo vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, byly-li tyto údaje v přehledu uvedeny. Po uplynutí kalendářního roku, v němž byl přehled podán, nelze dodatečně měnit údaje o době trvání výkonu samostatné výdělečné činnosti uvedené v tomto přehledu. Dobu výkonu samostatné výdělečné činnosti uvedenou v přehledu nelze dodatečně měnit ani splněním povinnosti podle § 48 odst. 1 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení; tím není dotčena povinnost podat opravný přehled podle odstavce 2 nebo možnost podat opravný přehled podle odstavce 3. Dobu výkonu samostatné výdělečné činnosti osoby samostatně výdělečně činné, která byla poplatníkem v paušálním režimu, nelze dodatečně měnit po uplynutí kalendářního roku, v němž byla za tento kalendářní rok vyměřena paušální daň podle zákona o daních z příjmů.“.

Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.

13. V § 17 odst. 4 se slovo „února“ nahrazuje slovem „března“.

14. § 18 včetně nadpisu zní:

(1) Právo na předepsání, výběr a vymáhání dlužného pojistného zanikne po uplynutí lhůty pro placení pojistného, která činí 6 let. Lhůta pro placení pojistného začne běžet ode dne splatnosti pojistného.

(2) Byl-li před uplynutím lhůty pro placení pojistného učiněn úkon podle odstavce 3, běží lhůta pro placení pojistného znovu ode dne, v němž byl tento úkon učiněn.

(3) Úkonem přerušujícím běh lhůty pro placení pojistného je

a) pravomocné vyměření pojistného,

b) zahájení exekučního řízení, nebo

c) zřízení zástavního práva.

(4) Lhůta pro placení pojistného neběží po dobu

a) řízení u soudu,

b) provádění exekuce na peněžitá plnění exekučním správním orgánem,

c) exekučního řízení podle exekučního řádu,

d) přihlášení pohledávky z nedoplatku pojistného do insolvenčního řízení nebo do veřejné dražby,

e) uplatnění pohledávky z nedoplatku pojistného za majetkovou podstatou u osoby s dispozičními oprávněními během insolvenčního řízení,

f) odkladu exekuce odložené na návrh,

g) daňové exekuce srážkami ze mzdy nebo

h) dožádání mezinárodní pomoci při vymáhání nedoplatku pojistného.

(5) Lhůta pro placení pojistného končí nejpozději uplynutím 20 let od jejího počátku podle odstavce 1, s výjimkou pojistného zajištěného podle odstavce 6.

(6) Je-li pojistné zajištěné zástavním právem, které se zapisuje do příslušného veřejného registru, zaniká právo vybrat a vymáhat pojistné uplynutím 30 let po tomto zápisu.“.

15. V § 20 odst. 3 písm. g) se slovo „promlčení“ nahrazuje slovem „zániku“.

16. V § 20 odst. 6 a v § 21 odst. 4 se slovo „promlčení“ nahrazuje slovem „zánik“.

17. V § 22a odst. 6 se za slova „odstavci 2“ vkládají slova „ , poté na úhradu dlužných částek pojistného stanovených v rámci výkonu rozhodnutí podle odstavce 5“.

18. V § 22b se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

„(4) Osoba samostatně výdělečně činná, která před podáním přehledu podle § 15 uhradila pravděpodobnou výši pojistného stanovenou územní správou sociálního zabezpečení podle § 22b, nepodává přehled za kalendářní rok, za který byla pravděpodobná výše pojistného stanovena, pokud pravděpodobná výše pojistného je vyšší než by činila výše pojistného na přehledu podaném za takový rok; za vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti této osoby se považuje částka ve výši odpovídající pravděpodobné výši pojistného.“.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

19. V § 25d odst. 1 písm. j) se slova „o prvním uplatnění slevy“ nahrazují slovy „o záměru uplatňovat slevu“.

Čl. VI

1. Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné“) za období před 1. lednem 2022, které nebylo předepsáno nejpozději 31. prosince 2027, nelze od 1. ledna 2028 vybrat ani vymáhat. Pojistné, které bylo předepsáno před 1. lednem 2022, nelze od 1. ledna 2028 vybrat ani vymáhat.

2. Bylo-li pojistné předepsáno v období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2027, lhůta pro placení pojistného podle § 18 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2027, běží ode dne pravomocného vyměření tohoto pojistného; to platí obdobně i pro penále z tohoto pojistného.

3. Je-li ke dni 1. ledna 2027 prováděn výkon rozhodnutí ve věcech pojistného a je-li nedoplatek ve věcech pojistného vymáhán daňovou exekucí nebo je vymáhán prostřednictvím soudního exekutora, uplatněn v insolvenčním řízení anebo přihlášen do veřejné dražby, dokončí se výkon rozhodnutí ve věcech pojistného podle právních předpisů účinných přede dnem 1. ledna 2027.

ČÁST ČTVRTÁ

Čl. VII

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 178/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 314/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 463/2012 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 183/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 212/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 191/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 244/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 469/2020 Sb., zákona č. 540/2020 Sb., zákona č. 323/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 221/2022 Sb., zákona č. 455/2022 Sb., zákona č. 71/2023 Sb., zákona č. 270/2023 Sb., zákona č. 321/2023 Sb., zákona č. 28/2024 Sb., zákona č. 29/2024 Sb. a zákona č. 89/2024 Sb., se mění takto:

1. V § 6 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:

„i) výkonu samostatné výdělečné činnosti po 31. prosinci 1995, uplynula-li marně lhůta pro placení pojistného na důchodové pojištění za tuto dobu.“.

2. V § 11 odst. 2 větě druhé se za slovo „splněnou“ vkládají slova „v případě, kdy osoba samostatně výdělečně činná uhradila pravděpodobnou výši pojistného stanovenou rozhodnutím příslušné územní správy sociálního zabezpečení za kalendářní rok, za který nebyl předložen přehled o příjmech a výdajích,“.

3. V § 20 odst. 3 písmeno i) zní:

„i) vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle § 16a odst. 3 zákona o sociálně-právní ochraně dětí, a to po dobu, po kterou probíhá soudní řízení o pěstounské péči, předpěstounské péči nebo o jmenování poručníka dítěti.“.

Čl. VIII

Za rozhodnutí příslušného orgánu podle § 20 odst. 3 písm. i) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle § 20 odst. 3 písm. i) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i když bylo vydáno přede dnem nabytí účinností tohoto zákona.

ČÁST PÁTÁ

Čl. IX

Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů ve znění zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 234/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 254/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 134/2016 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 407/2023 Sb. a zákona č. 412/2023 Sb., se mění takto:

1. V § 4a odst. 1 se věta třetí nahrazuje větou „Jednotný informační systém práce a sociálních věcí je součástí Integrovaného informačního systému Ministerstva práce a sociálních věcí.“.

2. V § 4b odst. 1 se věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 14 zrušuje.

3. V § 4c odst. 2 a 3 se slovo „okresní“ nahrazuje slovem „územní“.

ČÁST ŠESTÁ

Čl. X

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2025, s výjimkou čl. I bodů 110, 165, 166, 167, 170, 173, 176 a 179, čl. II bodů 17 a 18, čl. III bodů 2 a 15 a čl. IV bodu 5, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2025, a s výjimkou čl. V bodů 14, 15, 16 a čl. VI, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2027.

Pekarová Adamová v. r.

Pavel v. r.

Fiala v. r.