§ 468 občanský zákoník – K dědici neznámému nebo k dědici neznámého pobytu
Občanský zákoník · 40/1964 Sb. · účinné od 20. 7. 2009 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf stanoví, že k dědici, který je neznámý nebo má neznámý pobyt, a který se po vyrozumění soudní vyhláškou v určené lhůtě nepřihlásí, se při projednání dědictví nepřihlíží. Pokud soud nemůže dědice najít nebo nezná jeho adresu, vyrozumí ho o jeho dědickém právu veřejně, vyhláškou. (§ 468 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 20. 7. 2009)
Klíčová fakta
- Týká se: dědic, soud
- Judikatura: na § 468 odkazuje 10 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 40/1964 Sb.
K dědici neznámému nebo k dědici neznámého pobytu, který byl o svém dědickém právu vyrozuměn vyhláškou soudu a který v určené lhůtě nedal o sobě vědět, se při projednání dědictví nepřihlíží. Jeho opatrovník nemůže prohlášení o odmítnutí či neodmítnutí dědictví učinit.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud soud nemůže dědice najít nebo nezná jeho adresu, vyrozumí ho o jeho dědickém právu veřejně, vyhláškou.
- Jestliže se takový dědic v soudem stanovené lhůtě neozve, bude se při projednávání dědictví postupovat, jako by neexistoval.
- Opatrovník, který by byl takovému dědici případně ustanoven, nemůže za něj rozhodnout, zda dědictví přijme nebo odmítne.
Na co si dát pozor
- Dědic s neznámým pobytem by měl sledovat soudní vyhlášky, aby nepřišel o své dědické právo.
- Pokud se dědic v určené lhůtě nepřihlásí, ztratí možnost uplatnit své dědické právo v daném dědickém řízení.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 468
Jak soudy aplikují § 468
Především není zřejmé, proč dovolatel dědictví po právním předchůdci primárně např. neodmítl (srov. § 463 až § 468 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, obdobně § 1485 až § 1490 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014), jestliže z původně projednávaného dědictví měl či mohl mít o stavu dědictví více či méně konkrétní představu, resp. proč v nalézacím řízení neuplatnil námitku předluženosti dědictví, bez ohledu na …
Manžel nebo partner a potomci zůstavitele patří do první dědické skupiny, i když odmítnou dědictví (§ 463 až 467 obč. zák.), i když se k nim vzhledem k neznámému místu jejich pobytu nepřihlíží (§ 468 obč. zák.), i když jsou dědicky nezpůsobilí (§ 469 obč. zák.), i když byli (platně) vyděděni (§ 469a obč. zák.) nebo i když soud v řízení o dědictví postupuje bez zřetele na tyto dědice (§ 175k odst. 2 věta třetí OSŘ).
Manžel a potomci zůstavitele patří do první dědické skupiny, i když odmítnou dědictví (§ 463 až 467 obč. zák.), i když se k nim vzhledem k neznámému místu jejich pobytu nepřihlíží (§ 468 obč. zák.), i když jsou dědicky nezpůsobilí (§ 469 obč. zák.), i když byli (platně) vyděděni (§ 469a obč. zák.) nebo i když soud v řízení o dědictví postupuje bez zřetele na tyto dědice (§ 175k odst. 2 věta třetí o.s.ř.). Při určování výše tzv. povinného dílu každého nepominutelného dědice se proto také uvažuje se všemi osobami, které patří do první dědické skupiny, aniž …