§ 513 občanský zákoník – Pokud dlužník dluží stejné plnění několika věřitelům…
Občanský zákoník · 40/1964 Sb. · účinné od 20. 7. 2009 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 513 stanoví, že pokud dlužník dluží stejné plnění několika věřitelům, kteří jsou oprávněni společně a nerozdílně, může kterýkoli z těchto věřitelů požadovat celé plnění a dlužník je povinen splnit v plném rozsahu tomu, kdo o plnění požádá jako první. (§ 513 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 20. 7. 2009)
Klíčová fakta
- Týká se: věřitel, dlužník, soud
- Judikatura: na § 513 odkazuje 42 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 40/1964 Sb.
Je-li dlužník zavázán ke stejnému plnění několika věřitelům, kteří jsou podle zákona, podle rozhodnutí soudu nebo podle smlouvy vůči němu oprávněni společně a nerozdílně, může kdokoli z věřitelů žádat celé plnění a dlužník je povinen splnit v celém rozsahu tomu, kdo o plnění požádá první.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Dlužník, který má více věřitelů s nárokem na stejné plnění společně a nerozdílně, splní svůj závazek vůči všem, pokud splní celé plnění jednomu z nich.
- Věřitelé, kteří jsou oprávněni společně a nerozdílně, mají právo žádat celé plnění, nikoli jen svůj díl.
- Dlužník je povinen splnit tomu z věřitelů, kdo si o plnění požádá jako první.
Na co si dát pozor
- Tento paragraf se týká pouze situací, kdy jsou věřitelé oprávněni společně a nerozdílně, což musí vyplývat ze zákona, rozhodnutí soudu nebo smlouvy.
- Jakmile dlužník splní celý závazek jednomu z těchto věřitelů, nemohou ostatní věřitelé od něj již nic žádat (§ 514).
- Vztahy mezi samotnými spoluvěřiteli (např. zda má věřitel, který obdržel plnění, něco vrátit ostatním) se řídí jejich vzájemným poměrem (§ 515).
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 513
Jak soudy aplikují § 513
Dodal, že Nejvyšší soud sice tyto závěry učinil ve vztahu k § 513 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinnému do 31. 12. 2013, není však rozumný důvod k tomu, aby se neuplatnily i ve vztahu k obdobně znějícímu § 1877 o. z. Žalující spoluvlastník se tak může domáhat dlužného plnění za užívání pozemků bez ohledu na výši svého spoluvlastnického podílu.
… (předstih) s koncentračními účinky (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1788/2012), dlužník je tedy povinen splnit dluh pouze tomu věřiteli, který jej požádá o plnění jako první (jinak řečeno, dlužník má povinnost splnit dluh pouze jednou a navíc jen jednomu věřiteli, srov. § 513 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů).
Uvedené však nic nemění na skutečnosti, že se takto opět úročí pouze jistina a nikoli příslušenství pohledávky.“ [39] Závěry, jež Nejvyšší soud přijal k výkladu § 121 odst. 3 obč. zák., lze v zásadě převzít i pro účely výkladu § 513 o. z. [s vědomím toho, že na rozdíl od zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku již zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dovoluje (v § 1932 odst. 2) úročit náklady spojené s uplatněním pohledávky i úroky (nikoli úroky z prodlení), určí-li dlužník, že plní nejprve na jistinu].