28 Cdo 4559/2016 — Nejvyšší soud

28 Cdo 4559/2016 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:3. 4. 2018 Spisová značka:28 Cdo 4559/2016 ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:28.CDO.4559.2016.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Náklady řízení Dotčené předpisy:§ 151 odst. 2 o. s. ř. § 142 odst. 3 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:D Zveřejněno na webu:12. 7. 2018 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 28 Cdo 4559/2016-374 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Krause a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a JUDr. Jiřího Handlara, Ph.D., ve věci žalobců a) L. B., P., b) J. Č., P., c) B. F., J. u P., d) D. H., P., e) I. H., H., f) J. H., bytem P., g) P. H., P., h) M. H., nar. H. n. V., i) J. H., R. p. T., j) S. H., N. H., k) V. H., J. u P., l) H. J., J. u P., m) J. K., P., n) D. P., P., o) A. S., P., p) T. S., P., q) H. Š., P., r) J. B., P., s) J. T., P., a t) E. W., P., všichni zastoupeni JUDr. Petrem Balcarem, advokátem se sídlem v Praze 1, Revoluční 763/15, proti žalovanému FERRO OK, spol. s.r.o., se sídlem v Jílovém u Prahy, Radlík, Pražská 1, IČ 451 47 710, zastoupenému JUDr. Ivanem Werlem, advokátem se sídlem ve Velkém Meziříčí, Vrchovecká 74/2, o náhradu nákladů řízení, vedené u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. 7 C 162/2010, o dovolání žalobců a) až t) proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. února 2016, č. j. 24 Co 243/2014-328, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 21. července 2016, č. j. 24 Co 243/2014-347, takto: Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. února 2016, č. j. 24 Co 243/2014-328, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 21. července 2016, č. j. 24 Co 243/2014-347, se zrušuje a věc se vrací Krajskému soudu v Praze k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud Praha – západ rozsudkem ze dne 28. 2. 2014, č. j. 7 C 162/2010-216, rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobcům, kteří jsou vůči němu oprávněni společně a nerozdílně, částku 575.687 Kč s příslušenstvím (výrok I.), že žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu Praha – západ na náhradě nákladů řízení částku 1.250 Kč (výrok II.), nepřiznal České republice – Okresnímu soudu Praha – západ právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1.750 Kč (výrok III.), a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobcům, kteří jsou vůči němu oprávněni společně a nerozdílně, na náhradě nákladů řízení částku 799.844,68 Kč (výrok IV.). Žalobci se po žalovaném domáhali částky 847.800 Kč z titulu bezdůvodného obohacení jako spoluvlastníci v rozhodnutí specifikované nemovitosti, kterou žalovaný užíval bez právního důvodu. Na počátku řízení vzali žalobci žalobu zpět co do částky 174.600 Kč a v průběhu řízení po vypracování znaleckého posudku na výši obvyklého nájemného v nemovitosti dále co do částky 97.513 Kč, zbývající částka 575.687 Kč byla žalobcům soudem prvního stupně v plné výši přiznána. O náhradě nákladů účastníků řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., přičemž vycházel z částky 673.200 Kč jako předmětu řízení (žalobci vzali žalobu co do částky 174.600 Kč zpět ještě před prvním úkonem žalovaného). Uzavřel, že žalobci byli úspěšní v rozsahu 85,51 %, žalovaný v rozsahu 14,49 %, a přiznal žalobcům náhradu nákladů řízení v rozsahu 71,03 % ze základu. Náklady řízení žalobců představovaly u každého z nich odměnu za právní zastoupení ve výši 11.020 Kč (§ 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /dále též pouze „advokátní tarif“/, sníženou o 20 % ve smyslu § 12 odst. 4 advokátního tarifu) za 5 úkonů právní služby, náhradu paušálních hotových výdajů za každý úkon právní služby (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu), DPH ve výši 21 % a zaplacený soudní poplatek. Celkové náklady řízení žalobců činily 1.126.006 Kč [správně mělo být uvedeno 1.126.066 Kč] a přiznané náklady činily 799.844,68 Kč. Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 23. 10. 2014, č. j. 24 Co 243/2014-288, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 17. 3. 2015, č. j. 24 Co 243/2014-309, zrušil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. ohledně úroku z prodlení z částky 575.687 Kč za dobu od 14. 7. 2010 do 7. 9. 2010 a v tomto rozsahu řízení zastavil (výrok I.), změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích II. a III. tak, že účastníci jsou povinni zaplatit náhradu nákladů řízení České republice – Okresnímu soudu Praha – západ, a to žalobci ve výši 435 Kč a žalovaný ve výši 2.565 Kč (výrok II.), změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku IV. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení 89.827 Kč (výrok III.), jinak rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil (výrok IV.) a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobcům náhradu nákladů odvolacího řízení 49.126 Kč (výrok V.). Ve vztahu k nákladům účastníků řízení odvolací soud konstatoval, že v daném případě nelze postupovat podle vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále též „přísudková vyhláška“), která byla v průběhu řízení zrušena. Postupovat při určení výše odměny za právní zastoupení žalobců podle advokátního tarifu by však v daném případě nebylo přiměřené věcné a časové náročnosti sporu, odvolací soud proto určil odměnu advokáta žalobců vlastní úvahou. Na odměně za zastupování advokátem v řízení před soudem I. stupně přiznal odvolací soud žalobcům částku 4.000 Kč za úkon právní služby při počtu 20 žalobců, celkem tedy 80.000 Kč, v odvolacím řízení považoval za dva úkony právní služby přiměřenou částku 40.000 Kč, k těmto částkám připočetl náhradu hotových výdajů a DPH ve výši 21 %. Nejvyšší soud k dovolání všech žalobců usnesením ze dne 6. 10. 2015, č. j. 28 Cdo 3134/2015-320, zrušil rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 23. 10. 2014, č. j. 24 Co 243/2014-288, ve výrocích III. a V. o nákladech účastníků řízení a vrátil věc odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší soud předně uvedl, že po zrušení přísudkové vyhlášky je podle ustálené praxe dovolacího soudu třeba postupovat při rozhodování o náhradě nákladů řízení podle advokátního tarifu. Pokud soud zvažuje uplatnění moderačního práva podle § 150 o. s. ř. či hlediska přiměřenosti, vyčíslí nejprve náklady řízení podle platné právní úpravy, a až následně může zvažovat, zda jsou takové náklady přiměřené či nikoli (povaze sporu, složitosti věci atp.), tímto způsobem však odvolací soud nepostupoval. Nejvyšší soud přisvědčil i námitce dovolatelů o nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí. Odvolací soud neuvedl, proč zcela rezignoval na aplikaci advokátního tarifu, nevysvětlil, jak postupoval při stanovení výše odměny za jeden úkon právní služby před soudem prvního stupně a v řízení odvolacím, jaké důvody ho vedly k určení řádově odlišných částek pro řízení v prvním stupni a v odvolacím řízení, a to navzdory poměřování stejnými hledisky přiměřenosti, či jakým způsobem dospěl k výsledné výši nákladů řízení. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 29. 2. 2016, č. j. 24 Co 243/2014-328, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 21. 7. 2016, č. j. 24 Co 243/2014-347, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku IV. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení 86.392 Kč (výrok III.) a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobcům náhradu nákladů odvolacího řízení 49.126 Kč (výrok V.). Odvolací soud konstatoval, že žalobci, kterým byla přiznána částka 575.687 Kč, byli podle § 142 odst. 2 o. s. ř. úspěšní v rozsahu 85,51 % a neúspěšní v rozsahu 14,49 %, mají proto právo na 71,02 % vynaložených nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že v průběhu řízení byla Ústavním soudem zrušena přísudková vyhláška, nelze podle ní určit náklady řízení žalobců. Ustanovení § 151 odst. 2 o. s. ř. nevylučuje aplikaci advokátního tarifu, ovšem i při aplikaci tohoto předpisu je třeba respektovat judikaturu Ústavního soudu, která vždy zdůrazňovala, že výše nákladů řízení nemůže být zjevně nepřiměřená předmětu sporu a jeho okolnostem, zohlednit je třeba i hledisko legitimního očekávání účastníků řízení. Podle advokátního tarifu by v daném případě činila hodnota jednoho úkonu snížená o 20 % částku 8.816 Kč, při počtu 20 účastníků a 5 úkonech právní služby by odměna žalobců za právní zastoupení dosáhla částky 881.600 Kč, s 21 % DPH částky 1.066.736 Kč, z čehož 71,02 % představuje částku 757.595,90 Kč. Vzhledem k tomu, že u všech účastníků jde o jeden skutkový základ, jeví se tato odměna zcela nepř